- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
Jméno a příjmení :
Radek Weigner
Šk.rok :
1998/99
Ročník
3
Směr :
NPS
Kroužek :
9
Spolupracoval :
Měřeno dne :
8. 12. 1998
Odevzdáno dne :
Číslo a název laboratorní úlohy :
4.5 Stanovení výstupní charakteristiky tranzistoru
Teplota : 26,3°C
Tlak: 102,5 kPa
Relativní vlhkost vzduchu : 28%
4.5 Stanovení výstupní charakteristiky tranzistoru
Obecné pojednání a teorie:
Tranzistor, jako prvek elektrického obvodu, patří mezi čtyřpóly. Každý pól má dvě dvojice svorek - vstupní a výstupní. Pro tranzistory platí, že jedna ze vstupních svorek je totožná s jednou svorkou výstupní. VA charakteristiky čtyřpólů jsou obecně nelineární. Většinou se však používají linearizované charakteristické funkce. Linearizace se provádí pro okolí určitého pracovního bodu, který je jednoznačně určen, známe-li jeho souřadnice. Hodnota zesilovacího činitele tranzistoru se pohybuje v rozmezí 50-1000 podle typu tranzistoru a je závislá na volbě pracovního bodu tranzistoru.
Použité pomůcky:
panel zapojení
stejnosměrný voltmetr
stejnosměrný miliamprérmetr
stejnosměrný mikroamprérmetr
tranzistor
11 ks spojovacích vodičů
zdroj stejnosměrného napětí
Postup měření, záznam měření:
a) Tranzistor zapojte do obvodu se společným emitorem podle schématu na obrázku.
b) Proveďte měření závislosti kolektorového proudu na kolektorovém napětí při kontaktním proudu s bází, postupně pro dané hodnoty proudu (viz tabulka). Nastavujte postupně kolektorové napětí. rozmezí 0-1 V postupujte po 0,1 V, dále pak po 0,5 V až do 8 V. Hodnoty proudu ke každému napětí zapisujte do tabulky.
c) Pro všechny použité rozsahy miliampérmetru (měření Ic) zaznamenejte hodnoty vnitřních odporů RA tohoto přístroje.
IB= 30 mA
IB= 20 mA
IB =10 mA
IB = 0 mA
n
Uke/V
Ik/mA
Uke/V
Ik/mA
Uke/V
Ik/mA
Uke/V
Ik/mA
Uke/V
1.
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2.
0,2
11,5
14,95
9,4
12,22
5,17
6,721
0
0
3.
0,4
14,1
18,33
10,713,916,88,84004.0,614,418,7210,814,046,848,892005.0,814,518,8510,814,046,878,931006.114,719,1110,914,176,98,97007.1,214,819,241114,36,928,996008.1,414,919,371114,36,969,048009.1,61519,511,114,436,999,0870010.1,815,119,6311,214,567,039,1390011.215,319,8911,314,697,069,1780012.2,515,420,0211,414,827,149,2820013.315,620,2811,615,087,229,3860014.3,515,920,6711,815,347,339,5290015.4
16,7
21,71
12
15,6
7,42
9,646
0
0
16.
5
17,5
22,75
12,4
16,12
7,61
9,893
0
0
17.
6
18,7
24,31
12,8
16,64
7,78
10,114
0
0
18.
7
19,2
24,96
13,2
17,16
7,98
10,374
0
0
19.
8
19,9
25,87
13,6
17,68
8,2
10,66
0
0
Výpočet:
Závěr: Při pracovním bodu, jsem naměřil s grafu hodnoty IC1 a IC2. Po dosazení do vzorce vyšel proudový zesilovací součinitel 464. Tento výsledek koresponduje s hodnotami proudového zesilovacího činitele (50-1000, dle typu tranzistoru a zvoleného pracovního bodu).
IB= 30 mA
IB= 20 mA
IB =10 mA
IB = 0 mA
n
Uke/V
Ik/mA
Uke/V
Ik/mA
Uke/V
Ik/mA
Uke/V
Ik/mA
Uke/V
1.
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2.
0,2
11,5
14,95
9,4
12,22
5,17
6,721
2,37
3,081
3.
0,4
14,1
18,33
10,7
13,91
6,8
8,84
2,47
3,2114.0,614,418,7210,814,046,848,8922,483,2245.0,814,518,8510,814,046,878,9312,493,2376.114,719,1110,914,176,98,972,53,257.1,214,819,241114,36,928,9962,513,2638.1,414,919,371114,36,969,0482,513,2639.1,61519,511,114,436,999,0872,523,27610.1,815,119,6311,214,567,039,1392,533,28911.215,319,8911,314,697,069,1782,543,30212.2,515,420,0211,414,827,149,2822,553,31513.315,620,2811,615,087,229,3862,573,34114.3,515,920,6711,815,347,339,5292,573,34115.416,721,711215,67,429,6462,573,34116.517,522,7512,416,127,619,8932,583,35417.618,724,3112,816,647,7810,1142,583,35418.719,224,9613,217,167,9810,3742,583,35419.819,925,8713,617,688,210,662,583,354
Výpočet:
Závěr: Při pracovním bodu, jsem naměřil s grafu hodnoty IC1 a IC2. Po dosazení do vzorce vyšel proudový zesilovací součinitel 464. Tento výsledek koresponduje s hodnotami proudového zesilovacího činitele (50-1000, dle typu tranzistoru a zvoleného pracovního bodu).
mA
mA
B
C
E
V
+
-
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘÍJMENÍ :
Radek Weigner
ŠKOLNÍ ROK :
1997 - 1998
ROČNÍK :
3
SMĚR :
NPS
KROUŽEK :
9
SPOLUPRACOVAL :
Petr Kolář
MĚŘENO DNE : 17,11,1998
ODEVZDÁNO DNE :
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY :
5. 1 Stanovení měrné tepelné kapacity pevných látek
Měřeno za následných podmínek : p = 101,9 kPa
T = 24,1 ( C
( = 39 %
teorie :
Množství tepla Q, které je třeba dodat termodynamické soustavě, aby zvýšila svou teplotu T o jeden kelvin (stupeň).
Veličina se jmenuje tepelná kapacita :
Tepelná kapacita závisí na druhu látky, na její hmotnosti a na podmínkách, za kterých dochází k výměně tepla. Je výhodné vztáhnout tepelnou kapacitu na jednotku hmotnosti měrné látky, čímž dostáváme měrnou tepelnou kapacitu :
Měrná tepelná kapacita určáje množství tepla potřebné k ohřátí jednotkového množství látky o jeden kelvin (stupeň).
Měrná tepla látek se určují kalorimetricky. Kalorimetr je tepelně izolovaná nádoba, ve které látce dodáme jisté množství tepla Q. Nedochází – li při dodávání tepla v kalorimetru k jinému ději než k oteplování zkoumané látky o hmotnosti m :
… teplota před dodání tepla Q
… teplota po dodání tepla Q
Tepelná kapacita kalorimetru :
Problém zůstává v nestejném prohřátí jednotlivých součástí a tudíž nestejný teplotní vzrůst jednotlivých součástí kalorimetru. Pokud dojde ke stejnému prohřátí všech součástí kalorimetru jako u měřené látky píšeme :
Většinou však ke stejnému prohřátí nedochází. Sledujeme časový průbéh teploty v kalorimetru ve dvou etapách : dodáváme energii
U … napětí topné spirály
I … proud topné spirály
: ochlazování kalorimetrické soustavy
V obou etapách jde přibližně o lineární závislost teploty T na čase t T= (t + +(
Měrná tepelná kapacita : ;
Tato kalorimetrická rovnice platí pro dvouetapové měření prováděné při teplotách vyšších než je teplota v laboratoři, kdy dochází k úniku tepla do okolí a k absorpci tepla vlastním kalorimetrem.
pomůcky :
elektrický kalorimetr s přímovyhřívaným tělesem
digitální ohmetr
elektrické stopky
postup :
Zapojení kalorimetru
Před měřením se zaznamenáme ze štítku kalorimetru tepelnou kapacitu K a hmotnost měřeného Al – tělesa m. dále si zapíšeme počáteční stav rezistance R teploměrného odporového čidla a uvedeme ji do prvního řádku tabulky.
První etapu měření zahájíme zapnutím stopek a topení. Hodnotu napětí U a proudu I procházející topnou spirálou si rovněž zaznamenáme. Hodnoty U, I se během měření nemění. Každou třetí minutu zapisujeme do tabulky hodnoty rezistancí R čidla umístěného ve středu vyhřívaného tělesa. Rezistance R odporového čidla se vzrůstající teplotou roste.
Topení vypneme přibližně po 21. Min, čímž okamžitě zahájíme druhou etapu měření, ve které pokračujeme v registraci hodnot R po třech min. ve druhé etapě sledujeme zmenšování rezistanci čidla následkem ochladnutí měřeného tělesa. Druhou etapu ukončíme nejdříve po 45. Min času.
Z převodní tabulky R(k() (T((C)
Graf závislosti T(t)
Grafy v obou etapách budou sledovat přibližně lineární závislost T = (t + (. Pomocí lineární regrese určete směrnice (z první etapy) a (z druhé etapy).
Výpočet měrné tepelné kapacity. Porovnejte s tabulkovou hodnotou.
I.etapa
EMBED Equation.3
II. etapa
EMBED Equation.3 naměřené hodnoty :
n
t
R
T
n
t
R
T
min
kiloohm
stupeň Celsia
min
kiloohm
stupeň Celsia
1
0
2,26
39
9
24
2,72
61,5
2
3
2,32
42
10
27
2,70
60,5
3
6
2,40
46
11
30
2,67
59
4
9
2,47
50,5
12
33
2,65
57,5
5
12
2,55
54,5
13
36
2,62
56,5
6
15
2,62
56,5
14
39
2,60
56
7
18
2,69
60
15
42
2,58
55,5
8
21
2,76
63,5
16
45
2,56
54,5
Výpočet
z grafu : 1 = ( 63,5 – 39,5 ) / 21 = 0,01904
1 = 39,5 T1 = 0,019 t + 39,5
2 = ( 53,5 – 63,5 ) / 42 – 21 = - 0,00794
2 = 72 T2 = -0,008 t + 72
početně : = 0,01964
1 = 39,125 T1 = 0,02 t + 39,125
= - 0,00555
1 = 69,125 T2 = -0,006 t + 69,125
=1047,2 J/kgK
Závěr : Měřením jsme stanovili pro první etapu měření závislost T1 = 1,178 t + 39,125 a pro druhou etapu T2 = -0,333 t + 69,125. Měrnou tepelnou kapacitu jsme stanovili na c =1047,2 J/kgK.
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
Jméno a příjmení :
Radek Weigner
Šk.rok :
1998/99
Ročník
3
Směr :
NPS
Kroužek :
9
Spolupracoval :
Měřeno dne :
24. 11. 1998
Odevzdáno dne :
Číslo a název laboratorní úlohy :
5 . 7 . Stanovení CEJCHOVNÍ KŘIVKY TERMODIODY
Teplota : 23,9°C
Tlak: 101,4 kPa
Relativní vlhkost vzduchu : 49%
Jako čidla pro polovodičové teploměry se osvědčují vedle klasických termistorů také planarní křemikové diody. Úbytek napětí se vzrůstající teplotou na těchto diodách protkaných konstantním proudem v propustném směruje v dostatečně široké oblasti teplot vysoce linearní, což umožňuje pohodlnou konstrukci teploměrů s lineární stupnicí. Také vysoká citlivost těchto diodových snímačů zaručuje velmi dobrou rozlišitelnost měřených hodnot.
R vV V
V
Jak vyplývá z teorie polovodičového P-N přechodu, lze odvodit, že závislost U(T) bude přibližně linearní v dostatečně širokém teplotním rozsahu
Předchozí rovnice je obecným vyjadřením cejchovní křivky termodiody
Úkol: Změřte cejchovní křivku termodiody KA 261 v teplotním oboru 300-355K ( 25-80°C)
Pomůcky:
a) Přípravek s termodiodou
b) Dva stejnosměrné voltmetry
c) Stabilizované zdroje
d) Laboratorní ohřívač
Postup měření:
a) Do kádinky připravte lázeň a destilovanou vodou, jejíž teplota je pokojová. Do lazně ponořte přípravek s termodiodou a zapojte obvod podle schématu.
b) Zapněte topení a v krocích po 5°C zapisujte teplotu T a napětí U na diodě.
c) Měření ukončete přibližně u 80°C
Tabulka měření :
n
T/oC
U/V
1
23
0,52
2
25
0,502
3
30
0,4894350,4775400,4636450,457500,4388550,4269600,41410650,40111700,38812750,37713800,365
a = n . ( xi . yi - ( xi ( yi = -0,00258 V / °C
n . ( xi2 - ( ( xi ) 2
b = ( xi2( yi - ( xi ( xi yi = 0,568 °C
n . ( xi2 - ( ( xi ) 2
Metodou nejmenších čtverců jsme zjistili koeficienty přímky, která se má přiblížit našemu grafu
Y = - 0,00258x + 0,568
Závěr : Stanovili jsme cejchovní křivku termistoru ve tvaru Y = - 0,00258x + 0,568.
Napájení 12 V
Stabilizovaný zdroj
Proudu I=100(A
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
Jméno a příjmení :
Radek Weigner
Šk.rok :
1998/99
Ročník
3
Směr :
NPS
Kroužek :
9
Spolupracoval :
Petr Kolář
Měřeno dne :
1. 12. 1998
Odevzdáno dne :
Číslo a název laboratorní úlohy :
6.1 Stanovení součinitele absorbce světla v průsvitných látkách
Teplota : 24,9°C
Tlak: 103,3 kPa
Relativní vlhkost vzduchu : 30%
6.1 Stanovení součinitele absorpce světla v průsvitných látkách
Světelný tok, který prochází určitým prostředím, je v tomto prostředí částečně nebo úplně pohlcován. Změna světelného toku dve vrstvě tl. dx, kolmé ke směru šíření, je úměrná této tloušťce a světelnému toku .
d = -k dx integrací = 0 c-kd
Měření optické absorbce má široké použití, absorbční spektrum látky dává cené informace o struktuře látky a může být využito k identifikaci neznámé látky nebo k určování koncentrace roztoků.
Předpokládáme zdroj světla s časově nepromněnným světelným tokem, takže osvětlení E za absorbující průhlednou vrstvou závisí na součiniteli absorbce k a na tloušťce vrstvy d podle rovnice
E = E0 . e-kd
Zlogaritmujeme-li rovnici, tj. Y = ln E, b = ln E0 , a = -k (k0) , x = d , obdržíme rovnici přímky
y = ax + b
Postup :
a) 5x změřit tl. destiček
b) Rosvítit žárovku a do jejího světla postupně vkládat destičky (na sebe dle čísel). Tloušťka – součet aritmetických průměrů tl. jednotlivých destiček. Po každém novém vložení destičky zaznamenat hodnotu osvětlení E(+) na luxmetru. Pak destičky odebírat a zaznamenávat hodnoty E(-). Hodnoty E(+),E(-) způměrujeme.
c) provedeme pro pět barevných filtrů
Tloušťka destiček :
n
d1
d2
d3
d4
1
2,777
2,788
2,770
2,789
2
2,775
2,787
2,770
2,788
3
2,776
2,788
2,770
2,790
4
2,777
2,788
2,771
2,789
5
2,778
2,789
2,769
2,788
2,777
2,788
2,770
2,789
bez filtru
červený
žlutý
desky
d
E+
E-
E+
E-
E+
E-
0
0
4550
4550
4550
1420
1400
1410
3400
3380
3390
1
2,777
1880
1850
1825
55053054015001500150025,56590088089027026026549050049538,355510500505110100105230240235411,12390380380505050808080zelenýmodrýfialovýE+E-E+E-E+E-0085084084552051051517001750172512,77728028028022023022565065065025,565888787,588868731032031538,355424141,5494848120123121,5411,12252525303030505050
Výpočty:
bez filtru
červený filtr
modrý filtr
fialový filtr
žlutý filtr
zelený filtr
Závěr :
Měřením jsme zjistili hodnoty součinitele absorbce světla, sestrojili graf závislosti k() , kde je vlnová délka. Nejmenší absorbce světla je u modrého filtru = 450 mm , největší u zeleného filtru = 500 mm.
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
Jméno a příjmení :
Radim Kozumplík
Šk.rok :
1999/00
Ročník
2
Směr :
S
Kroužek :
11
Spolupracoval :
Měřeno dne :
8.10. 1999
Odevzdáno dne :
Číslo a název laboratorní úlohy :
6.1 Závislost součinitele absorbce světla v průsvitných látkách
na vlnové délce světla
Teplota : 22°C
Tlak: 102,7 kPa
Relativní vlhkost vzduchu : 48%
Teorie:
Světelný tok, který prochází určitým prostředím, je v tomto prostředí částečně nebo úplně pohlcován. Změna světelného toku dve vrstvě tl. dx, kolmé ke směru šíření, je úměrná této tloušťce a světelnému toku .
d = -k dx integrací = 0 c-kd
Měření optické absorbce má široké použití, absorbční spektrum látky dává cené informace o struktuře látky a může být využito k identifikaci neznámé látky nebo k určování koncentrace roztoků.
Předpokládáme zdroj světla s časově nepromněnným světelným tokem, takže osvětlení E za absorbující průhlednou vrstvou závisí na součiniteli absorbce k a na tloušťce vrstvy d podle rovnice
E = E0 . e-kd
Zlogaritmujeme-li rovnici, tj. Y = ln E, b = ln E0 , a = -k (k0) , x = d , obdržíme rovnici přímky
y = ax + b
Postup :
a) 5x změřit tl. destiček
b) Rosvítit žárovku a do jejího světla postupně vkládat destičky (na sebe dle čísel). Tloušťka – součet aritmetických průměrů tl. jednotlivých destiček. Po každém novém vložení destičky zaznamenat hodnotu osvětlení E(+) na luxmetru. Pak destičky odebírat a zaznamenávat hodnoty E(-). Hodnoty E(+),E(-) způměrujeme.
c) provedeme pro pět barevných filtrů
Tloušťka destiček :
n
d1
d2
d3
d4
1
2,77
2,78
2,76
2,78
2
2,765
2,785
2,765
2,78
3
2,765
2,785
2,76
2,775
4
2,77
2,775
2,765
2,78
5
2,77
2,78
2,76
2,775
průměr
2,768
2,781
2,762
2,778
č.desky
vrstva/mm
bez filtru
fialový
E+/lx
E-/lx
Eprům/lx
E+/lx
E-/lx
Eprům/lx
0
0
4800
4800
4800
1900
1900
1900
1
2,768
2000
2000
2000
1000
1000
1000
2
5,549
900
900
900
500
500
500
3
8,311
500
400
450
300
300
300
4
11,089
300
300
300
200
200
200
č.desky
vrstva/mm
modrý
červený
E+/lx
E-/lx
Eprům/lx
E+/lx
E-/lx
Eprům/lx
0
0
575
575
575
1500
1500
1500
1
2,768
250
250
250
800
800
800
2
5,549
125
125
125
400
400
400
3
8,311
75
75
75
250
250
250
4
11,089
50
50
50
200
200
200
Výpočty:
bez filtru
červený filtr
modrý filtr
fialový filtr
Závěr :
Měřením jsme zjistili hodnoty součinitele absorbce světla, sestrojili graf závislosti k() , kde je vlnová délka. Nejmenší absorbce světla je u modrého filtru = 450 mm , největší u červeného filtru = 700 mm.
HYPER13 EMBED Excel.Sheet.8
EMBED Excel.Sheet.8
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘÍJMENÍ:
ŠKOLNÍ ROK:
ROČNÍK:
SMĚR
KROUŽEK
Tomáš Apl
1998/99
1
VS
1
SPOLUPRACOVAL
MĚŘENO DNE
ODEVZDÁNO DNE
Michal Bartolšic
14.04.1999
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY
1.10 Stanovení místního tíhového zrychlení reverzním kyvadlem
TEPLOTA
25,0°C
TLAK
100,4 kPa
VLHKOST
39 %
Fyzické kyvadlo kývá stejnou dobou kmitu T kolem dvou rovnoběžných os ležících v rovině jdoucí těžištěm ve dvou případech: (i) osy jsou symetricky položené vzhledem k těžišti nebo (ii) osy jsou nesymetricky položené vzhledem k těžišti a vzájemě vzdálené o tzv. redukovanou délku Lr fyzického kyvadla. V tomto druhém případě se z fyzického kyvadla stává reverzní. Pro experimentální využití je případ reverzního kyvadla zvláště důležitý, neboť umožňuje snadno stanovit dobu kmitu, a to pomocí stejného vzorce jako matematického kyvadla, ve kterém za délku závěsu dosazujeme redukovanou délku Lr.
Úkol: Zjistěte hodnotu místního tíhového zrychlení pomocí reverzního kyvadla.
Pomůcky: 1) Reverzní kyvadlo
2) Digitální stopky
Postup měření: Čočku nastavíme na hodnotu 3cm (x1). Změříme dobu 50-ti kmitů kolem obou os a zapíšeme do tabulky. Čočku nastavíme na hodnotu
Vloženo: 13.02.2012
Velikost: 1,37 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K)
Reference vyučujících předmětu BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K)
Podobné materiály
- BC01 - stavební chemie - protokoly
- BB01 - Fyzika - Různé protokoly ( 1- 9)
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Protokoly různé
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - Cvičení protokoly
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - protokoly do cvičení
- BC01 - Stavební chemie - Protokoly
- BI01 - Stavební látky - Protokoly
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Protokoly
- BC01 - Stavební chemie - protokoly
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - protokoly 1
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - protokoly 2
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - protokoly 3
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - protokoly 4
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - protokoly 5
- BC03 - Chemie a technologie vody - Protokoly do cvičení
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - protokoly
- BH059 - Tepelná technika budov - Protokoly
Copyright 2024 unium.cz