- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálOkruhy otázek ke zkoušce z Mezinárodních financí
Charakteristika platební bilance (vymezení pojmu PB, základní členění PB…)
Platební bilance
Dvě různá vymezení:
Devizová platební bilance – šptaná definice, neuvádět, zapomenout :-) – systematický přehled všech devizových inkas a úhrad za určité období mezi rezidenty a nerezidenty (nerespektuje existenci obchodních a dodavatelských úvěrů, nezahrnuje ek. transakce v hmotných (nepeněžních) tocích (např. reálné investice, barterový obchod, hosp. pomoci v potravinách, lécích…)
Ekonomická platební bilance – systematický záznam všech hospodářských nebo ekonomických transakcí uskutečněných za určité období (zravidla za 1 rok) mezi domácí ekonomikou a zahraničím (tuto definici znát)
Na rozdíl od podnikové bilance je platební bilance tokovou veličinou.
PB jsou sestavovány statistickými úřady nebo centrální bankou, jak v národní měně, tak v EUR nebo USD, aby byly údaje za různé ekonomiky srovnatelné.
PB jsou sestavovány na základě zásad podvojného účetnictví, tedy každá transakce je zachycena jednou na straně kreditní a jendou na straně debetní. Proto existuje speifická položka - saldo chyb a opomenutí (zachycuje příp. chybějící údaje a omyly při sestavování).
Nejvíce chyb(ějících údajů) se týká kapitálových transakcí, kdy některé země nemají povinnost poskytovat tyto údaje (daňové ráje)
Členění ve vertikálním směru – kreditní a debetní strana. Zásadní pro rozhodnutí o K/D straně je to, jaký má transakce vztah k devizové nabídce a poptávce (všechny kreditní operace na trhu vytvářejí nabídku deviz, debetní operace vytvářejí poptávku po devizách)
Horizontální struktura platební bilance.
Běžný účet
obchodní bilance
hodnoty vývozů a dovozů členěné podle jednotl. skupin – suroviny, průmyslové zboží, spotřební zboží, zemědělské produkty…
důležité je časové hledisko, kdy je transakce v OB podchycena – zpravidla je to k datu, kdy zboží přejde přes hranice, nebo je možné podchycení operace v okamžiku, kdy se zboží převádí z vlastnictví exportéra do vlasnictví importéra
cenové hledisko – z důvodu, aby v ceně ex/im zboží nedošlo k dvojímu zachycení dopravních nákladů, využívá se cena celní hranice dodavatele = v OB je zachycena cena zboží + dopravní náklady a náklady pojištění na hranici exportéra (za hranicí exportéra jsou tyto náklady zahrnuty v bilanci služeb)
bilance služeb
např. doprava související s exportem zboží a služeb, cestovní ruch, ostatní služby (telekomunikace, diplomatické a vojenské zastoupení apod.)
bilance výnosů (důchodů)
veškeré výnosy související s domácím kapitálem investovaným v zahraničí a veškeré výdaje související se zahr. kapitálem investovaným u nás (z toho plyne v ČR je deficitní)
např. úroky, …
nově zahrnuty i příjmy a náklady související s pracovními příjmy nerezidentů u nás a našich v zahraničí
běžné platby (transfery)
jednostranné platby, v souvislosti s kterými nevznikají pohledávky a závazky (převody důchodů, alimenty, hosp. pomoc, vojenské operace)
Kapitálový účet
kapitálové převody související s migrací obyvatelstva, promíjení dluhů, převody pozemků nebo vlastnických práv k pozemnímu bohatství, převody nehmotných práv (patenty, licence)
Finanční účet
zákl. členění na dlouhodobý a krátkodobý kapitál (už se moc nepoužívá)
jedn. položky:
přímé investice
zahr. investor postaví pobočku nebo koupí část domácího podniku
jde o investice do majetkových CP => investor získává významný podíl na společnosti, předpokládá se dlouhodobá investice a strategický záměr investora
za přímou investici se nejčastěji považuje už 10% podíl zahr. investora na ZK (záleží na příslušné zemi a jejího devizového zákona)
portfoliové investice
investice do majetkových CP, které nesplňují hranici pro přímé investice
investice do dluhových CP (státní obligace, dluhopisy firem,…)
finanční deriváty
ostatní investice (dále se člení na ost. dlouhodobé a ost. krátkodobé)
dlouhodobé – různé typy úvěrů (dodavatelské, bankovní, mezivládní,…)
krátkodobé – různé pohledávky a závazky z obch. styku se splatností kratší než 1 rok
Saldo chyb a opomenutí
Změna devizových rezerv
devizové rezervy
velmi likvidní aktiva centrálních bank znějící na cizí měny (v ČR 70% EUR, 30% USD)
státní cenné papíry v cizích měnách
zlato (jeho význam klesá, dříve vyrovnávalo pokles kurzu USD (když byl ještě navázán na zlato), když klesala, cena USD, rostla cena Au; problém zlata je, že aby CB mohla intervenovat, musí nejprve zlato vyměnit za nějakou měnu. po zavedení EUR ztratilo zlato tento význam, protože i kurz EUR vůči USD je negativně korelován, takže plní stejnou fci)
jednotky SDR (emituje je MMF v době, kdy klesá celkový objem světových dev. rezerv v porovnání s mez. obchodem)
mezinárodní měnová pozice u MMF (každá členská země (všechny země kromě Kuby, Jižní Korey a Kosova) má povinnost zaplatit členskou kvótu – 25% ve volně směnitelné měně a 75% v domácí měně; měnová pozice – základ tvoří 25% kvóty, odečítá se objem čerpaných úvěrů a přičítá se objem prostředků, které země poskytla)
Nejvýznamnější položky jsou běžný a finanční účet. OB ČR končila ještě před několika let deficitem (i když jsme měli přebytek na službách, běžný účet končil deficitem, ten byl kompenzován přebytkem na kapitálovém účtu). Saldo PB musí být vždy nulové (vyrovnává se změnou dev. rezerv), nelze nikdy mluvit o celkovém saldu PB (saldo BÚ, KÚ a FÚ se vyrovnají změnou dev. rezerv - když skončí deficitem, dojde ke snížení dev. rezerv a naopak)
Dvě skupiny zemí:
ČR má deficit BÚ, který je kompenzován přebytkem FÚ, stejně jako např. USA.
Opačně např. Japonsko nebo Německo, které mají dlouhodobě přebytek BÚ a deficit FÚ (jsou významnými investory)
CB se má snažit, aby hodnota dev. rezerv příliš neklesala.
Vertikální struktura platební bilance.
KREDITNÍ
DEBETNÍ
export zboží
import zboží
export služeb
import služeb
import výnosů
export výnosů
import běžných plateb
export běžných plateb
import kapitálu
export kapitálu
snížení devizových rezerv
zvýšení devizových rezerv
Vymezení salda platební bilance.
lze sestrojit dvojím způsobem – buď dílčí salda PB nebo kumulativní salda PB. Rozdíl je ve způsobu získání a interpretace
Dílčí saldo získáme na úrovni jedné nebo několika položek rozdílem mezi kreditní a debetní stranou (např. dílčí saldo obchodní bilance, dílčí saldo běžného účtu, dílčí saldo finančního účtu, dílčí saldo přímých investic, dílčí saldo všech položek kromě změny dev. rezerv (tomuto saldu se říká všeobecná bilance mezinárodních plateb)) – zajímá nás výsledek
Kumulativní salda – vedu čáru někde mezi položkami PB, zajímá mě, jak je saldo položek nad čarou vyrovnáno saldem položek pod čarou. symslem je odhalit ve vývoji PB nějaké vztahy, které využije min. financí (celní opatření,…), CB (měnová a kurzová politika), investoři.
KS výkonové bilance – nad čarou OB a BS, pod čarou ostatní
KS běžné bilance – čára vedena pod položkou Běžné platby (nad čarou je celý BÚ)
KS základní bilance – čára je vedena pod položkou Dlouhodobý kapitál (nad čarou BÚ, KÚ a dlouhodobé položky FÚ)
KS maximální likvidity – čára vedena pod FÚ (pod čarou jen devizové rezervy)
Charakteristika devizového kurzu.
= poměr, ve kterém se dvě měny směňují
= cena zahraniční měny vyjádřená v jednotkách domácí měny (přímá kotace)
= cena domácí měny v jednotkách zahraniční měny (nepřímá kotace)
standardnější na mez. dev. trhu jsou přímé kotace, nepřímá kotace se používá u GBP
propojují domácí ekonomiku se zahr. ekonomikami a zprostředkovávají tak vliv vnějších ekonomických vztahů do domácí ekonomiky
jejich vývoj ovlivňuje to, zda je pro spotřebitele výhodnější nakupovat doma či v zahraničí. Ovlivňuje rozhodování exportérů a importérů, investorů.
DK jednotlivých měn se tvoří rozdílně podle toho, o jakou měnu se jedná:
nesměnitelné – DK se nevytváří na trhu na základě S a D, ale vytvářen administrativně (institucionálně). Takto stanovený kurz bývá často nadhodnocen, nadhodnocení se ještě prohlubuje dlouhodobostí stanoveného kurzu. Existuje u nich pluralitní kurzová soustava (kurz turistický, průmyslový, černého trhu,…)
směnitelné
interní (vnitřní) směnitelnost – je možné ji používat jen ve vnitřním platebním styku, nemohou s ní volně disponovat devizoví cizozemci. Devizoví tuzemci mohou nabývat cizí měny a hradit v nich své závazky a vyjadřovat pohledávky. Není obchodovatelná na mezinárodním dev. trhu, ale pouze na interním dev. trhu. Poptávku a nabídku na interním dev. trhu tvoří domácí obchodní banky a centrální banka. V ČR byla vnitřní směnitelnost zavedena 1.1.1991.
externí (vnější, volná) směnitelnost – měny, které se bez jakýchkoli omezení používají i v mezinárodním platebním styku. Mohou je tedy nabývat i devizoví cizozemci. Tyto měny se obchodují a jejich kurz se vytváří na mezinárodním dev. trhu, kde nabídku a poptávku vytvářejí velké obchodní banky a centrální banky různých zemí. Kurz se vytváří na základě bezhotovostní nabídky a poptávky. (Valutový kurz se vytváří na peněžním (hotovostním) trhu).
SPREAD – rozdíl mezi kurzy poptávky a nabídky, na mez. devizovém trhu je minimální (tisíciny), zatímco na valutovém trhu (směnárny) se může jednat o rozdíl až několik desetin
vývoj devizových kurzů je neustále v pohybu, což vyžaduje od příslušných oddělení v bankách 24hodinový provoz.
apreciace X revalvace, depreciace X devalvace
devalvace, revalvace jsou administrativní v systému fixního kurzu (posun nastavení ústředního kurzu), pokud se v tomto systému kurz pohybuje v rámci oscilačního pásma, tak je to způsobeno trhem a jedná se o apreciaci nebo depreciaci;
apreciace, depreciace jsou tržní změny kurzu v systému volného floatingu
Determinanty devizového kurzu (PB a devizový kurz, inflační a úrokový diferenciál jako determinanty devizového kurzu, mezinárodní Fischerův efekt…)
vývoj devizových kurzů je ovlivně vývojem platebních bilancí zemí
nabídku a poptávku ovlivňují vývoje cenových hladin v zemích, úrokových sazeb v zemích
Jak jednotlivé položky platební bilance ovlivňují vývoj S a D po devizách:
Motivy:
Mezinárodní pohyb zboží a služeb
importéři se rozhodují, zda importovat na základě ceny zboží (služeb) v zahraničí, doma a na základě vzájemného kurzu měn
zpravidla se za import platí v měně výrobce (ne vždy), nebo v klíčové volně směnitelné měně (EUR, USD, JPY, GBP)
pokud chci dovážet, musím nejprv vytvořit poptávku po devizách (musím nejprve nakoupit devizy, kterými budu za importované zboží platit)
na výhodnosti importu závisí, jak bude vypadat křivka poptávky po devizách
exportéři se také rozhodují na základě vývoje cen doma, v zahraničí a vývoje devizového kurzu
velká část exportu je realizována v cizí volně směnitelné měně => exportéři přestavují nabídku deviz
Mezinárodní pohyb kapitálu
předpokládejme situaci v grafu 2 - na trhu může vzniknout dodatečná poptávka po devizách z důvodu exportu kapitálu
k exportu kapitálu dochází, když zahraniční investoři mají obavu, že se zhodnocování zastaví a dojde ke znehodnocování, příp. že dojde k poklesu úrokových sazeb, nebo když domácí investoři vycítí vyšší výnosy v zahraničí (viz graf 3)
vznikne pasivní saldo PB, což způsobí znehodnocení devizového kurzu, rovnováha bude obnovena při novém kurzu ERE´. Nový devizový kurz ale zpětně ovlivní poptávku ze strany importérů, která klesne z QE na QIM. Exportéři zvýší nabídku devizi z QE na QEX.
významným faktorem rozhodování investorů jsou jejich očekávání a s nimi spojená spekulace. Investoři spekulují na
vývoj devizových kurzů:
na zhodnocení DK => poptávka po měně poroste, nabídka se nezmění
na znehodnocení DK => poptávka po měně se nezmění, nabídka poroste
vývoj úrokových sazeb
růst ÚS => poptávka po měně poroste, nabídka se nezmění
pokles ÚS => poptávka se nezmění, nabídka poroste
Mezinárodní pohyb peněz
(vše, co nejde zařadit do zboží, služeb a kapitálu) – výnosy, bežné převody (transfery), devizové intervence centrálních bank (nejvýznamnější)
budeme se zabývat jen devizovými intervencemi centrálnch bank
export a import zboží, služeb, kapitálu i transferů jsou endogenními (přirozenými) tržními faktory, které ovlivňují přirozený vývoje devizových kurzů
protože ale devizové kurzy jsou významným faktorem ovlivňujícím ekonomiku a současně nástrojem hospodářské politiky, centrální banky do jejich vývoje často zasahují => zásahy centrálních bank do vývoje devizových kurzů jsou exogenními faktory
CB zasahují buď přímo do vývoje a ovlivňují DK pomocí devizových intervencí (nakupují/prodávají cizí měny), nebo nepřímo (změnou úrokových sazeb, ústními prohlášeními)
kromě CB mohou DK nepřímo ovlivnit i vlády prostřednictvím daňové politiky, zaváděním cel nebo jiných nástrojů v oblasti exportu a importu
devizové intervence jsou tedy exogenním tržním faktorem ovlivňujícím DK
cílem devizových intervencí je zpravidla stabilizovat měnu, zabránit nepřiměřeným výkyvům DK, a tím vytvářet stabilní ekonomické prostředí, které podporuje rozvo obchodu a investování (na tomto principu je založena měnová unie, všichni obchodující a investující se řídí jen vývojem cen a úrokových měr, nemusí se zabývat vývojem devizového kurzu)
devizové intervence dělíme na:
povinné – v případě, že CB uplatňuje systém pevného kurzu, musí udržet kurz v oscilačním pásmu
dobrovolné – provádí CB, když chce sama ovlivnit vývoj určitých veličin v ekonomice (např. nyní když CZK posiluje, tak je to pro CB výhodné, protože je levný import, což tlačí na snižování inflace. Na druhou stranu, pokud by posilování bylo výrazné, může to ovlivnit konkurenceschopnost domácích exportérů a tím vývoj PB, hospodářský růst a zaměstnanost)
CB banka může intervenovat:
na vrub svých devizových rezerv – přímo rozpouštěním devizových rezerv, vytvářením dodatečné nabídky deviz => zhodnocení kurzu domácí měny (graf 4). Zpravidla se to stává v reakci na negativní vývoj poptávky po devizách (D1-> D2), kdy by došlo k znehodnocení kurzu, proto CB rozpustí část rezerv a zvýší nabídku deviz (S1->S2). [Nepřímé intervence by probíhaly pomocí omezování poptávky, a to CB zvýšením úrokových sazeb u domácí měny, nebo vláda uvalením cel na import, zvýšením daní, omezením vládních výdajů]
ve prospěch svých devizových rezerv – smyslem je oslabení kurzu, zabránění významnějšímu posilování měny (graf 5). Přímo intervenuje CB zvýšením poptávky po devizách, nebo nepřímo snížením nabídky deviz pomocí snižování úrokových sazeb domácí měny. Vláda může nabídku deviz snížit uvalením exportních cel, kontingentů, snížením daňové zátěže, zvyšováním vládních výdajů.
Platební bilance a devizový kurz.
nelze mluvit o saldu za rok, ale protože se situace neustále vyvíjí, je aktuální stav nabídky a poptávky (saldo) na devizovém trhu dán souhrnem všech tří předchozích motivů (graf 6)
mohou nastat následující situace
převaha poptávky nad nabídkou při určité úrovni kurzu = pasivní saldo PB => vyvolá tendenci k depreciaci, vyrovnání salda a dosažení rovnovážného DK (graf 6)
převaha nabídky nad poptávkou při určité úrovni kurzu = aktivní saldo PB => vyvolá tendenci k apreciaci, vyrovnání salda a dosažení rovnovážného DK (graf 7). Pokud by posilování kurzu pokračovalo, byl by import výhodnější, a to by vyvolávalo znovu deficitní saldo PB, což by zase vedlo k depreciaci, vyrovnání salda….
POZN. V současnosti není vývoj devizových kurzů stabilní, ale je velmi ostrý, což je způsobeno zejména pohybem kaptálu.
Inflační diferenciál jako determinant devizového kurzu.
Parita kupní síly, inflační diferenciál
Dev. kurzy jednotlivých měn se vyvíjí ostře, často jsou velmi rozkolísané (značná volatilita), přesto se dá říci, že z dlouhodobého hlediska se vždy ve vývoji kurzu prosazuje dlouhodobější tendence. Tato tendence je odrazem parity kupní síly jednotlivých měn.
Teorie parity kupní síly uvažuje ve vývoji dev. kurzů trh zboží (1. motiv z minulé přednášky) – založena na zákoně jedné ceny => identické zboží by mělo mít v různých zemích na různých trzích stejnou cenu. Pro teorii dev. kurzů z toho plyne závěr, že devizové kurzy měn se mění proto, aby byla zachována parita kupní síly srovnávaných měn.
Dvě verze PKS:
- absolutní – odvozuje DK od poměru cenových hladin v jedn. ekonomikách, dívá se na kurz staticky. . Je problematické najít identický zbožový koš, někdy problémy v měrných jednotkách.
- relativní – vyjadřuje dynamický pohled na DK – jak se bude měnit DK na základě vývoje cenových hladin ve srovnávaných ekonomikách. . ID – inflační diferenciál. (poměr měr inflace srovnávaných zemí).
Př. Míra inflace v ČR ve sledovaném období je 10%, míra inflace v zahraničí je 5%, počáteční dev. kurz je 30 CZK/EUR. Pak ID = 1,1/1,05 = 1,047. Nový rovnovážný kurz v čase (t+1) bude 30x1,047 = 31,41 CZK/EUR, což představuje depreciaci Koruny/apreciaci Eura od 4,7%.
Námitky proti teorii PKS:
úroveň cenové hladiny v jednotlivých ekonomikách zahrnuje všechny výrobky a služby, které jsou v ekonomice nakupovány, ale pouze část z nich prochází mez. obchodem a pouze ty mohou ovlivnit vývoj DK
je hodně problematické vymezení měr inflace (v každé zemi jiný zbožový koš, jiný cenový index, nejsou stejné preference spotřeby), čímž jsou jinak odráženy změny v kupní síle
rozdíly v cenách v rámci mez. obchodu vytvářejí i případná cla a především dopravní náklady spojené s MO
u relativní verze PKS se automaticky předpokládá, že výchozí kurz je správně nastaven a odpovídá rovnovážné úrovni (on ale nemusí být)
říká, že DK se přizpůsobují vývoji ID perfektně (což není pravda, kdyby to pravda byla, tak budou vykazovat v delším období větší stabilitu)
PKS není absolutně schopná vysvětlit pohyby DK v kratším období, kde v nabídce a poptávce se projevuje spíše motiv pohybu kapitálu (ne zboží)
Graf PKS ve skri
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 300,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz