- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálitovala pokladniční poukázky (= sterilizace) a zvedala úrokové sazby, aby motivovala komerční banky, aby si pokladniční poukázky kupovaly, ale zvyšování úrokových sazeb zase zvyšovalo úrokový diferenciál => sterilizace byla ze 60% neúčinná.
1995/1996 – jak neúčinnosti zabránit? – př. devalvovat ústřední kurz, ale ČNB udělala lepší možnost – 28.2.1996 rozšířila oscilační pásmo na ± 7,5% (což je pokles záruky pro investory => odliv spekulativního kapitálu)
počátek 1997 – spekulace, že dojde k devalvaci Kč, protože v r. 1996 jsme mělo druhý nejvyšší deficit (po Thajsku) PB na světě. Kč ale zpočátku 1997 nelogicky posilovala, protože ČNB doplňovala devizové rezervy tím, že emitovala korunové obligace. Posilování Kč zase znevýhodňovalo exportéry, a tak ČNB prohlášeními uklidňovala trh, že je to pro ni negativní a že kdyby to přetrvávalo, bude devalvovat – vyvolala spekulace na snížení úrokových sazeb v ekonomice a na znehodnocení DK. ČNB intervenovala ústně, v květnu devizami, aby udržela kurz v pásmu. Repo, lombard 50-55% (mělo udržet investory v ČR, protože termínované účty nesly 18% a donutit komerční banky prodávat devizy a podpořit tak ČNB v intervencích – odhaduj se, že ČNB přišla o 3 mld. Kč) – ale nedrželo to kurz v pásmu => ČNB mohla:
devalvovat
rozšířit oscilační pásma
přešla na systém řízeného floatingu (s fixním kurzem) – 26. května => Kč se znehodnotila o 10-15%, ale od konce 1997 se stabilizovala a od té doby posiluje
posledního ľ roku je posilování velké a je otázkou, co bude dál
v r. 2005 bylo 35 Kč/USD a říkalo se, že je to dobré pro vstup do EMU
i přes posilování exportéři táhnou růst ekonomiky na 5-6%, takže to nemá žádný dopad
cenová hladina před vstupem do EMU by se měla srovnat (ceny obchodovatelného zboží jsou srovnatelné, ale ceny služeb jsou u nás stále nižší než v EMU – je třeba, aby u nás vzrostly mzdy, k čemuž je potřeba, aby produktivita práce u nás byla větší než v EU, abychom si udrželi konkurenceschopnost i při posilování kurzu)
systém řízeného floatingu se zdá být u nás dobrý
pokud by Kč posilovala moc, ČNB by intervenovala přímo (teď ČNB hlásí, že když Kč dále posílí, sníží úrokové sazby)
přestože jsou nástroje, strategie a sazby stejné v ČR jako u ECB, neznamená to, že naše ekonomika je připravená na vstup do EMU. Náš hospodářský cyklus musí být sladěn s cyklem v EU (v ČR 6%, EU 2%, Slovenská republika 14% růst HDP => Slováci nemusí tak spěchat)
Charakteristika devizového trhu.
DT = místo, na kterém se střetává poptávka (debetní operace z hlediska PB) po peněžních instrumentech nenominovaných v jedné národní měně s nabídkou (kreditní operace z hlediska PB) peněžních instrumentů nenominovaných v jiné národní měně. Na DT tedy dochází ke konverzi jedné měny do druhé.
na DT vstupují ekonomické subjekty, aby zde získaly prostředky k zabezpečení mezinárodních plateb nebo aby se zajistily proti kurzovým rizikům, příp. dosáhli kurzových zisků
většina světových měn je volně směnitelná, není v současnosti tedy již omezeno obchodování s nimi pouze na území jejich emise, ale je diverzifikováno po celém světě
nejvýznamnější DT: Tokio, Frankfurt, Curych, Paříž, Londýn, New York, San Francisco) => s devizami je možné obchodovat 24 hodin denně
DT není úvěrový trh, dochází na něm jen ke konverzi jedné měny do druhé!!! (úvěry v cizích měnách lze čerpat na mezinárodních finančních trzích, to nejsou devizové trhy)
objemy operací se na DT vyjadřují jako obrat za určité období (x na finančních trzích jako stav k určitému okamžiku)
denní obrat činí 1,5 mld, což převyšuje obrat celosvětového obchodu
Organizační struktura a subjekty DT
operace na DT mají neformální charakter (nepodrobuje se žádným pravidlům)
blíží se k charakteru dokonale konkurenčního trhu→ obchod s devizami je homogenní zboží
existuje velké množství prodávajících a nakupujících, kteří mají dokonalý přehled o cenách
převažující způsob obchodování je neorganizovaný OVER THE COUNTER (OTC, přes přepážku)
Maloobchodní devizový trh:
obchodní banky nabízejí exportujícím podnikům směňovat jejich devizová aktiva do národní měny a
naopak importujícím podnikům umožňují směnu národní měny do potřebného aktiva v cizí měně
jedná se jak o promptní, tak forwardové operace
kurzy se kotují zvlášť pro každou operaci (může tak být neustále obnovována rovnováha DT)
Velkoobchodní devizový trh:
3 skupiny: dealeři OB, dealeři CB, a brokeři
brokeři jsou zprostředkovatelé devizových operací mezi jednotlivými dealery
neobchodují na vlastní účet, a stanovené operace provádí za předem stanovený poplatek z realizovaného obchodu
mají dokonalý přehled o nákupních a prodejních kurzech
pomáhají zrychlovat obchody na DT
spread – rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou
SWIFT – celosvětový systém (založen 1977), jehož pomocí lze provádět devizové obchody na všech DT
Účastníci DT
firmy(exportní a importní podniky) a finanční instituce nebankovního charakteru
motivy pro vstup na DT:
zajištění plateb souvisejících se zahraničním obchodem a investicemi
zajištění proti kurzovému riziku
hledání optimální měnové struktury svých devizových účtů
pro své operace využívají služeb obchodních bank
zpravidla drží uzavřenou devizovou pozici (dev. pozice = vztah dev. aktiv a pasiv podniku, určujícími charakteristikami jsou kvantitativní, měnová, úroková a časová struktura), tzn. nejsou v čase vystaveny rizikům změny dev. kurzu
obchodní banky
poskytovat služby svým klientům
optimální struktura svých devizových A a P z hlediska rizika, výnosu a likvidity
operace s cílem dosáhnout zisku z kurzových a úrokových rozdílů
drží spekulační, otevřenou devizovou pozici
aktivní (dlouhá) pozice - pohledávky jsou vyšší než závazky, tzn, že spekulují na zhodnocení urč. měny
pasivní (krátká) pozice - závazky převyšují pohledávky, tzn., že spekulují na znehodnocení devizového kurzu urč. měny
v maloobchodním okruhu realizují zisk z rozdílů mezi nákupním a prodejním kurzem, z poplatků a z floatu (při promptních operacích dochází k vypořádání během dvou dnů a během dvou dnů může devizy uložit na nějaké zhodnocení a tím získává zisk)
další zdroj zisku – devizová arbitráž na promptním nebo termínovém trhu nebo mezi promptním a termínovým trhem
centrální banky
zodpovídají za vnitřní stabilitu měny a za udržení stability domácí měny vůči zahraničním měnám
Devizové operace na devizových trzích.
Z hlediska provádění
promptní (spotové) – jak dohoda, tak uskutečnění probíhá dnes. Pouze je možnost prodlení z důvodu přesunu peněz mezi dvěma účty.
termínové (forwardové) – dnes se dohodne množství a cena a forwardový kurz. Termínové kontrakty členíme do několika skupin:
forward (individuální)
nestandardizované, mimoburzovní, šité na míru, ale špatně obchodovatelné
kupující musí po uplynutí doby forwardu převzít a prodávající dodat dohodnuté množství měny při dohodnutém kurzu
apreciace cizí měny => zisk kupujícího, ztráta prodávajícího
depreciace cizí měny => ztráta kupujícího, zisk prodávajícího
forwardové kurzy se kotují buď přímo (celá hodnota forwardového kurzu), v bodech (rozdíl mezi termínovým a spotovým kurzem) nebo v procentech (procentní změna forwardového kurzu oproti spotovému)
futures (standardizované)
pouze na burze a pouze ve vybraných měnách, výše a doba jsou standardizované
kupující musí po uplynutí doby futures převzít a prodávající dodat dohodnuté množství měny při dohodnutém kurzu
cena se stanovuje jako kurz USD k ostatním obchodovaným měnám
opce (standardizované)
majitel má právo, ale ne povinnost, nakoupit (call opce) nebo prodat (put opce)
cena opce = opční prémie
kombinace promptní a termínové operace je swap (dnes nakoupím, v budoucnu prodám, dnes prodám, v budoucnu nakoupím)
kurz – u promptní operace aktuální spotový kurz, u termínové operace forwardový kurz)
Podle účelu
spekulace – na budoucí vývoj a přizpůsobování svého jednání této spekulaci
využívá kurzových rozdílů v různém čase, založena na očekávaném pohybu dev. kurzu
očekávané zhodnocení cizí měny => nákup CM v čase t0 a její prodej v čase t1
očekávané znehodnocení cizí měny => prodej CM v čase t0 a její nákup v čase t1
arbitráž – na rozdíl od spekulace jde o takovou posloupnost obchodů, která zaručí předem známý a předem definovatelný zisk
krytá úroková arbitráž – k realizaci zisku využívá nejen rozdílných kurzů, ale i rozdílných úrokových sazeb
přímá - v urč. okamžiku na promptním nebo termínovém trhu jsem schopen nakoupit a současně prodat s předem definovaným ziskem
nepřímá (trojúhelníková) - mezi třemi nebo více měnami dojde k narušení tzv. křížového pravidla
hedging – zajištění kurzového rizika
Pohledávka v cizí měně:
Půjčím si částku v cizí měně, na kterou mi zní pohledávka
Částka pohledávky bude snížena o úrokovou míru domácí
Splatnost půjčky se shoduje se splatností pohledávky
Vypůjčenou měnu převedu na měnu domácí
Částku uložím při domácí úrokové míře a tímto způsobem pokryjeme riziko
Závazek v cizí měně:
Půjčím si částku v domácí měně
Množství domácí měně se rovná množství v cizí měně sníženou o zahraniční úrokovou míru
Částku převedu na cizí měnu
Tu uložím
Stejná splatnost závazku jako půjčky
Působení devizového kurzu na rozhodování exportérů a importérů.
Apreciace domácí měny podporuje růst dovozu, omezuje vývoz. Depreciace naopak.
Depreciace:- cena domácího zboží se po přepočtu na zahraniční měnu snižuje, tržby domácích exportérů se při stejné hodnotě zahraniční měny zvyšují
- poptávka po importu se snižuje (IM je dražší), tržby importérů budou nižší
Apreciace: - domácí zboží je dražší, klesá po něm poptávka a tím tržby exportérů
- růst poptávky po IM, růst tržeb importérů
Podobně působí i devalvace a revalvace, jen je třeba rozlišit jejich krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé účinky:
- Krátkodobý efekt devalvace:- ceny a mzdy se nemění. Ceny IM v domácí měně rostou, ceny exportu v zahraniční měně klesají => oba vlivy zvyšují konkurenceschopnost domácích výrobků
- může vést k deficitu OB (v dlouhém období se ale export zvyšuje => přebytek OB – efekt J-křivky)
- Střednědobý efekt devalvace:- závisí na velikosti domácí nabídky – pokud má ekonomika volné zdroje, může pokrýt vzestup AD (↑ výroby a ↓ nezaměstnanosti). Pokud ale ekonomika vyrábí při plné zaměstnanosti a plném využití kapacit, nedokáže vyprodukovat více zboží => vyšší AD vyvolá ↑ cen a mezd. Může dojít ke ↑ konkurenceschopnosti domácích výrobků v zahraničí, pokud vhodná fiskální politika zabrání ↑ AD (a tím cen)
- Dlouhodobý efekt devalvace:- může pozitivně působit jen pokud dojde k odpovídajícím změnám v reálné ekonomice
Mezinárodní konkurenceschopnost domácího exportu se měří pomocí REÁLNÉHO KURZU (ERR)
↑ ERR…..znehodnocení (↑ konkurenceschopnosti domácích výrobků)
↓ ERR ….zhodnocení (↓ konkurenceschopnosti domácích výrobků)
Kurz odpovídající PKS vyjadřuje výši nominálního kurzu, při které by reálný kurz zůstal stabilní.
ERDI (Exchange Rate Deviation Index)
poměr tržního kurzu a PKS.
vyjadřuje, kolikrát je cenová hladina koše v porovnávané zemi vyšší než v domácí ekonomice
vypovídá o faktickém znehodnocení domácí měny vůči zahraniční
při transformaci ČR kurz záměrně podhodnocen, ale díky vyšší inflaci u nás než v Evropě se ERDI snižoval a koruna reálně zhodnocovala a přibližovala se poměru cenových hladin (PKS). To ale znevýhodňuje exportéry, ti volají po devalvaci, která zvyšuje hodnotu ERDI (praxe ukázala, že devalvace je oprávněná, pokud je ERDI 1,5 až 1,3)
Vliv kurzových změn na mezinárodní konkurenceschopnost jako celek vůči všem obchodním partnerům vyjadřují EFEKTIVNÍ KURZY, které se stanovují mnohostranně metodou koše, jednak jako nominální, jednak jako reálné. Pro jejich vyjádření se používá např. mnohostranný model devizového kurzu MERM (Multinational Exchange Rate Model), který vyjadřuje kurz dané měny ve vztahu k 17 měnám vyspělých zemí.
Intenzita vlivu DK je rozdílná podle uplatňovaného systému DK.
Devizové rezervy (charakteristika DR, složení DR, bilance CEB…).
DR – slouží k pokrytí deficitních cyklických výkyvů salda výkonové bilance a jako nárazník proti jednorázovým deficitním impulsům.
Bilance CB a DR
DR nejsou všemi stejně definovány, vymezení se může lišit z hlediska subjektového (jen dev. aktiva CB nebo i OB), objektového (jen ve volně směnitelných měnách nebo i v clearingových měnách) a časového (jen krátkodobá nebo i dlouhodobá)
Tabulka : Bilance CB a DR
AKTIVA
PASIVA
1. okruh
Státní cenné papíry
SP
Bankovky v oběhu
BO
Diskontní úvěry
DU
Rezervy bank
RB
Rezervy státu
RS
Depozita zahraničních CB
RZ
2. okruh
Clearingová devizová aktiva
CA
Clearingová devizová pasiva
CP
Dlouhodobá aktiva ve směnitelných měnách
DSA
Dlouhodobá pasiva ve směnitelných měnách
DSP
3. okruh
Zlato
Z
Krátkodobá pasiva ve volně směnitelných měnách
KSP
Cizí volně směnitelné měny
CVSM
Cizí státní cenné papíry
CSCP
SDR
SDR
Rezervní pozice u MMF
RPF
DR – hrubé devizové rezervy jsou tvořeny aktivy CB ve třetím okruhu:
DR = Z + CVSM + CSCP + SDR + RPF
CDR – čisté devizové rezervy jsou rozdílem aktiv a pasiv ve 3. okruhu:
CDR = DR – KSP
DPCB – devizová pozice CB je rozdíl veškerých aktiv a pasiv ve 2. a 3. okruhu:
DPCB = CDR + CA + DSA – CP – DSP
DPCB nejobjektivněji vystihuje celkové dlouhodobé postavení CB ve vztahu k zahraničním a domácím subjektům.
Složky DR
cizí volně směnitelné měny (mezinárodní rezervní měny)
hlavně USD, JPY, EUR, CHF
do DR se dostávají prostřednictvím devizových intervencí CB, kdy CB nakupuje cizí měnu a současně prodává měnu domácí
k emisi měn do mezinárodního oběhu dochází buď prostřednictvím deficitu výkonové bilance nebo deficitu bilance (čistí importéři zboží a služeb) dlouhodobého kapitálu (čistí vývozci K)
další způsob tvorby DR je multiplikací DR prostřednictvím euroměnového trhu
special drawing rights (SDR)
konec 60. let – potřeba zavést nový prvek mezinárodní likvidity
1970 – MMF poprvé emitoval SDR
využívají se hlavně k vyrovnání sald PB členských zemí MMF, mohou být volně směňovány za národní měny, členské země se mohou dohodnout na promptních, termínových i swapových operacích s jednotkami SDR
kurz SDR je určován košovou metodou (původně 16 měn, dnes 4 měny)
úroková sazba z jednotek SDR se stanovuje jako součin měnových účastí měn zastoupených v koši, krátkodobé tržní úrokové sazby a kurzu příslušné měny k jednotce SDR v dané měně
rezervní pozice v MMF
základem je ta část z členské kvóty členské země MMF, kterou skládá ve volně směnitelné měně (tedy 25%), zvyšuje se o půjčky poskytnuté Fondu a snižuje o úvěry od Fondu
zlato
tvoří cca 20-30% z celkového objemu DR, ale jejich podíl klesá
zlatý peněžní oběh je velmi nákladný a nepružný a zásoby zlata nestačí rychle se vyvíjejícím mezinárodním hospodářským vztahům
proces demonetizace zlata je ukončen (1971 zrušena směnitelnost USD za zlato, 1976 Jamajská konference zakázala definovat parity národních měn a devizové kurzy v Au)
plní hlavně úlohu uchovatele hodnot a optimalizuje portfolio DR CB, protože je negativně korelováno vůči USD)
Devizové intervence centrální banky.
Jsou nutné k vyrovnání nestability devizového kurzu
Pokrytí cyklických výkyvů salda výkonové bilance
↑ D po devizách – intervenuje se pomocí nákupu deviz
↓ D po devizách - zvyšuje se S deviz
Hypotetický příklad:
Devizová nabídka se v průběhu roku mění v určitém pravidelném cyklu
např. u zemědělsky orientovaných zemí můžou být tyto výkyvy způsobeny právě střídáním ročního období
V prvním pololetí , kdy je devizová S relativně vysoká v důsledku sklizně a prodeje zemědělských produktů do zahraničí, zvyšuje CEB poptávku po devizách prostřednictvím intervenčních nákupů (D1 se posouvá do D2 nahoru), aby nedošlo k cyklickému zhodnocení kurzu domácí měny
Ve druhém pololetí, kdy je devizová nabídka relativně nízká, zvyšuje CEB nabídku deviz (posun z S1 do S2 doleva ), aby tak zabránila cyklickému znehodnocování kurzu
při absolutní symetrii tohoto cyklu se budou přírůstky a úbytky DR navzájem kompenzovat, přičemž pozitivním výsledkem bude zajištění kurzové stability v dlouhém období
Při jednorázových deficitních impulsech výkonové bilance
impulsy jsou např. ropné šoky
devizové rezervy v těchto případech fungují jako nárazník proti jednorázovému a prudkému znehodnocení devizového kursu
nejsou zde automatické předpoklady pro doplnění DR opačným typem dev. intervence
CB musí mít dostatek DR
je možné si půjčit cizí měnu na intervenci, ale tím by se znehodnocení pouze oddálilo
Destabilizační pohyby spekulativního kapitálu
spekulativní kapitál se rozvíjí od počátku 70.let
spekulátoři se chovají tržně: mohou dosáhnout lepších výsledků než CB, která se tržně chovat nemusí
spekulační pohyby K mají destabilizační účinky na devizový kurz z těchto příčin:
spekulátoři mají dobré informace, ale nemají dobrý odhad
spekulátoři nemají správné informace, reagují na informace politického charakteru (např, před volbami)
velká část spekulantů se řídí chováním ostatních spekulantů
spekulátoři jsou ve vleku chybných informací
mohou nastat 2 situace
odliv spekulativního kapitálu
spekulace na znehodnocení CZK
odliv K → poptávka D1 na devizovém trhu se zvýší na D2→ znehodnocení kurzů
export se stává výhodnější a omezuje se Import Ex-Im>O
negativní jevy: ↑ inflačních tlaků → zdražení importu
nežádoucí přerozdělení mezi exp a imp, zhoršení směnných relací
pokud má CB dostatek DR, může intervenovat → tlak na zhodnocení kurzu, S1 na S2 (CB prodej svých DR)
rovnováha se ustálí na ER1, při stejném kurzu, ale vyšším množství
příliv spekulativního kapitálu
výchozí situace : rovnovážný stav na úrovni ER1
příliv K → nabídka se zvýší z S1 na S2, dojde k apreciaci kurzu
zhorší se saldo výkonové bilance, kurz je takto lepší pro IM a horší pro EX
→ EX-IM
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 300,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz