- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálová řepa, pěstovaná v Polabí a dolním Poohří, z olejnin je to řepka, pěstovaná v pahorkatinách a vrchovinách po celé republice a z ostatních plodin je nejdůležitější chmel, jehož pěstování se soustřeďuje především na Žatecku. V živočišné výr. dominuje chov skotu a prasat, na průmyslové bázi je založena produkce drůbeže. Její rozvoj souvisí se zvyšováním poptávky po drůbežím mase a vejcích. K tradičním oborům patří chov ryb, soustředěný do jihočeské oblasti.
Dějiny: Prvními známými obyvateli keltští Bójové (Bohemia). V 6. stol. příchod slovanských kmenů, Sámova říše v 7.stol. V 9. stol. Velkomoravská říše. Od 10. stol. český stát, od 12. stol. království. Ve 14. stol. za vlády Karla IV. Praha centrem Svaté říše římské. V 15. stol. reformní husitské hnutí. 1618 povstání českých stavů, začátek třicetileté války. Rekatolizace, české království součástí Rakouské monarchie. 1918 vznik Československé republiky spojením zemí českého království se sousedním Slovenskem. První rozpad Československa 1939; okupace českých zemí Německem, Slovensko německým spojencem. Po válce země součástí komunistického systému. 1989 obnovení demokracie, 1993 rozpad státu na Českou republiku a Slovensko. Historické země: Čechy, Morava, Slezsko.
Evropské Rusko
hospodářské oblasti jsou ve vnitrozemí , které odvodňuje Volha. Ústí do Kaspického moře (zamrzání) Rozvoj center je spojen s křižovatkami železnic, řek, ropovody a plynovody
1)Moskva: 9 mil. obyvatel, 1/5 hodnoty průmyslové výroby země. Doprava, dovoz surovin, zemědělství, rekreace, historie
2)Oblast Jižního Uralu: základna těžby rud, metalurgie, vojenského, těžkého, dopravního strojírenství, chemického a dřevařského průmyslu
3)Sankt Petěrburg: založen Petrem I. Kultura, průmysl, politika
4)Region Povolží: doprava, výroba el. energie, těžba ropy, strojírenství, chemický průmysl, obilnice (černozemní střed), přestárlé obyvatelstvo
5)Evropský sever: málo zalidněný, tajgy, těžba dřeva. Žijí zde původní národnosti (Komi, Něuci)
6)Evropský východ: mezi Volhou a Uralem. Významná těžební oblast ropy a plynu. Původní obyvatelé (Tataři, Baškurci, Čuvaši, Marijci) usilují o autonomii
7)Evropský jihovýchod: periferní území, stepi a polopouště s původními pastevci (Kazaši). Turistika, lázně (Kavkazsko)
EVROPA
považujeme za samostatný světadíl
Asie s Evropu tvoří celek nazývaný Eurasie (hranice od Nové země k jihu přes východní úpatí pohoří Ural, řeku Embu, dále prochází Kaspickým mořem a podhůřím Kavkazu do Azovského a Černého moře)
plocha Evropy tvoří pouhých 7% rozlohy světové pevniny
nejstarší část z geologického hlediska je Baltský štít a vrásněním k němu byla připojena horská pásma
Alpy jsou nejvýraznějším pohořím a Východoevropská rovina je nejrozsáhlejší nížina
rozlehlost souvislé pevniny na východě a napojení na Asii způsobuje kontinentalitu podnebí; typické jsou velké teplotní výkyvy a menší příděl srážek, než v Z Evropě; naproti tomu pobřeží Atlantského oceánu má výrazné oceánské klima s malými teplotními výkyvy, silnými větry a dostatkem srážek
při Středozemním oři je podnebí subtropické se suchým horkým létem a mírnou vlhčí zimou
subarktické pásmo se týká jen nejsevernější Evropy, kde je nadbytek vláhy pro nízký výpar
výrazně Evropu otepluje Severoatlantský proud
říční síť Evropy je hustá (dostatečný přísun srážek)
jezer je velké množství, avšak mají menší rozlohu
1/5 plochy Evropy je odvodňována do bezodtokové oblasti Kaspického moře
husté osídlení, většina obyvatel žije ve městech
více než 40 států
zdrojem bohatství Evropy je vyspělý průmysl a rovněž skutečnost, že evropské mocnosti donedávna využívaly koloniální panství v Asii, Americe a Africe
Západní Balkán
většinu pokrývají řetězce horských pásem se strmými svahy a skalnatými vrcholky, které navzájem oddělují hluboká údolí řek
slovo Balkán znamenající hory zavedli Turci, kteří některé balkánské země ovládali 500 let, až do začátku 20. století
od roku 1918 do zhroucení státu v roce 1991 byly všechny republiky s výjimkou Albánie součástí Jugoslávie jako domoviny jižních Slovanů
po roce 1991 vypukl mezi nástupnickými státy bývalé Jugoslávie rozhořčený boj, byl to největší konflikt po 2. světové válce v Evropě; dnes tu vládne křehký mír, který by měl umožnit obnovu rozvrácené ekonomiky
bývalou Jugoslávii osídlily různé národy, Chorvaté, bosenští muslimové, Srbové a další žili v jednom státě navzdory vzájemným jazykovým a náboženským konfliktům
silná federální vláda v čele s komunistou Titem omezila národnostní třenice na minimum
smrt Tita a pád komunismu v Evropě centrální moc oslabily, sílící projevy odvěkého soupeření mezi národy vedly ke zhroucení Jugoslávie a vzniku války po osamostatnění jednotlivých částí federace
vápencová podloží – krasové oblasti; skromná vegetace se hodí k pasení ovcí a koz
nejúrodnější je Vojvodina a severní Srbsko, kde nížinatý kraj zavlažuje Dunaj s dalšími řekami
pěstuje se zelenina, obilniny, luštěniny a pase se dobytek; v Chorvatsku se daří olivovníkům, fíkovníkům, citrusům a révě vinné
Slovinsko
hornaté, leží na SZ Balkánu
je to země přírodních krás, s jezery a lesy
konflikt postihl slovinskou ekonomiku, zejména cestovní ruch
lesy pokrývají 1/2; dřevo pro pily, papírny a výrobny nábytku
různorodá průmyslová výroba vychází z dovážených surovin
důležité pro hospodářství jsou rozvinuté služby – dopraví a rekreační
hl. město Lublaň, další důl. je Maribor
vyšší životní úroveň – tím se blíží k ostatním alpským zemím
z nástupnických států nejrozvinutější
Chorvatsko
jako 1. z jug. republik vyhlásilo samostatnost, ale muselo se bránit před útoky Srbů, odvěká nenávist vedla k válce, nejdříve 1/3 chorvatského území nebyla pod kontrolou Záhřebu, ale 1995 chorvatská armáda dobyla většinu Srby obsazených území, byla podepsána dohoda o reintegraci posledního srbského území (Východní Slavonie)
má ložiska ropy, uhlí a bauxitu
zemědělství a potravinářský průmysl
rekreační funkce – dlouhé pobřeží se stovkami zálivů, zátok a osamělých pláží s pozadím majestátních hor
pěstování meruněk a vinné révy
hl.m. Záhřeb
Jugoslávie
po rozpadu Jugoslávie vytvořily Srbsko a Černá Hora novou Jugoslávskou svazovou republiku
hl.m. Bělehrad leží na břehu Dunaje, který zavlažuje obhospodařovanou krajinu
nový stát se cítí nástupcem někdejší Jugoslávie a pomáhal Srbům při bojích v Chorvatsku a v Bosně
OSN proto vyhlásila vůči bělehradské vládě sankce včetně přerušení obchodních styků
nesou největší odpovědnost za krvavý konflikt na Balkánském poloostrově
hrozba totálního ekonomického rozvratu donutila jug. vládu, aby přestala veřejně podporovat Srby v Bosně a Hercegovině v tam probíhající občanské válce a souhlasila s mírovým urovnáním bosenské krize v roce 1995
zvýšilo se v rovce 1996 napětí uvnitř samotné Jugoslávie v Kosovu; separatistickým snahám kosovských Albánců a teroru ozbrojených skupin se snažil Bělehrad čelit mj. i represemi vůči civilnímu obyvatelstvu, včetně etnických čistek; aby nedošlo ke genocidě Albánců a opakování občanské války z Bosny a Hercegoviny, se Západ rozhodl razantně zasáhnout a přiměl k jednání zástupce jugoslávské vlády a předáky kosovských Albánců; výslednou dohodu pro urovnání krize v Kosovu připravenou západem a předpokládající dočasné rozmístění jednotek NATO v oblasti Bělehrad odmítl; 1999 NATO zahájily vojenskou operaci s cílem donutit jug. vládu násilím k přijetí západního návrhu; během 11 týdnů čistky ještě zesílily (bylo bombardování) a z Kosova uprchl více než milion Albánců, tisíce civilistů byly zavražděny srbskými ozbrojenci; v červnu 1999 Bělehrad kapituloval a do oblasti vstoupily jednotky NATO a Ruska (síly KFOR), které se snažily stabilizovat situaci, umožnit návrat uprchlíků, zabránit vyhánění Srbů z oblasti atd.; po válce jug. vojska opustila Kosovo a v provincii byly rozmístěn mírové síly NATO a Ruska; návrat kosovských Albánců z vynucené emigrace
válka v Kosovu vyhrotila i vztahy mezi oběma svazovými republikami – Srbskem a Černou Horou, která zůstala mimo konflikt
ložiska uhlí a energie z vod řek Dunaje a Driny, těžba ropy ve Vojvodině
autoritativní prezidentský systém
administrativně se dělí na Srbsko a Černou Horu a v Srbsku na 2 autonomní provincie (Kosovo a Vojvodina)
zemědělsko – průmyslový stát; kukuřice, pšenice, brambory; prasata, skot
hl.m.Bělehrad – v r.1999 značně poškozeno leteckým bombardováním
Bosna a Hercegovina
nezávislost v r. 1992
po nabytí samostatnosti vzájemné násilnosti (mezi muslimskými Bosňany, katolickými Chorvaty a pravoslavnými Srby a Židy) přerostly do občanské války, v níž Srbové, muslimové a Chorvaté usilovali o kontrolu co největšího území (Chorvaté a Srbové podpora z Chorvatska a Srbska); 1995 tzv. Daytonská dohoda – prezidenti Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Srbska o ukončení války, dohoda předpokládá vytvoření jednotného státu
dnes tvoří obyvatelstvo Muslimové (Bosňáci), Srbové a Chorvaté
násilné stěhování – „čištění“ – spočívá ve vypuzení muslimů a Chorvatů z území, která obývají společně se Srby, tisíce jich bylo zavražděno, další odešli do jiných států
hl. m. Sarajevo; jazyk : srbština a chorvatština
rudy a vodní energie
ovocnářství a výpas skotu
Makedonie
nová Jugoslávie odmítla uznat její nezávislost, Řecko se nesmířilo s názvem Makedonie, neboť jej považuje za své vlastnictví; Jug. a Řecko proto uzavřely na čas svou hranici s Makedonií
hornatá země rud, vín, tabáku a ovoce
hospodářsky málo rozvinutá
hl.m. Skopje – křižuje se zde několik geologických zlomů – zemětřesení
hydroelektrárny dodávají energii textilnímu, chemickému a železářskému průmyslu
Albánie
nejchudší země Evropy
drsné hory pro pastevectví ovcí a koz
záměrná hospodářská a politická izolovanost země udržovaná komunistickým režimem dovedla Albánii k hosp. a pol. krachu
snaha obyvatel o emigraci
rudy barevných kovů, asfalt
Rumunsko a Bulharsko
Rumunsko odděluje od Bulharska mohutný Dunaj, který vytváří většinu jejich společné hranice. Nejúrodnější kraje se nacházejí po obou březích Dunaje, zatímco stráně karpatských a balkánských pohoří pokrývají lesy. Toto území bylo dlouho ovládáno Turky. Úrodné nížiny, ale i hornaté, místy špatně prostupné vnitrozemí; po válce rychlá industrializace a vysoké tempo přírůstku městského obyvatelstva
Rumunsko
někdejší část římské říše
Karpaty a oblast Sedmihradska – Transylvánie (oblast průmyslu, těžby)
v nížinách úrodná půda
snaha o zlepšení živ. úrovně lidí po 1989 – svržení komunistického režimu
hl.m. Bukurešť
nestabilní pol. a ekonomická situace – poklesl význam rekreačního využití
Bulharsko
rozpad SSSR a RVHP přinesly problémy, pokles průmyslové výroby a k sociální nestabilitě
již vykročilo k tržnímu hospodářství a demokratickému systému
úrodná Hornotrácká nížina
půjčky ze Západu, kterými financuje rozvoj nových odvětví, například počítačových technologií; významný textilní a počítačový průmysl
ovoce, zelenina, tabák
rekreace – jižní část bulharského černomořského pobřeží
Řecko
leží na J Balkánu, je jedním z nejstarších států Evropy
hornaté Řecko má velice členité pobřeží
nedostatek přírodního bohatství, méně rozvinuté než ostatní členové EU
příjmy z cestovního ruchu
republika s prezidentem
podnebí středomořské se suchým létem a mírnou deštivou zimou
mramor
průmyslově-zemědělský stát
hlavní příjmy plynou z lodní dopravy
průmysl ve velkých městech – potravinářský, chemický, strojírenský
rostlinná výroba dominuje – chov ovcí, skotu a koz, významný je rybolov
vinná réva, citrusy, fíkovníky, bavlník, rajčata
hl.m. Athény – aglomerace; dále Soluň – přístav při Egejském moři
velmi se liší způsob života ve městech a na pobřeží od vnitrozemí – špatně dostupné oblasti
Pobaltské republiky
- Litva, Lotyšsko, Estonsko
leží u břehů chladného Baltského moře
nížinatý povrch s mírnými pahorky, jezery a bažinami
studené a vlhké podnebí
řídce osídlené, žádné významné nerostné bohatství
po zániku Sovětského svazu obnovily v r.1991 svoji suverenitu a usilují o vstup do evropských kultur
nejvíce se ekon. i spol. reformy rozvíjejí v Estonsku
vývoz nábytku a textilií, strojírenství, dovoz uhlí a plynu
usilují o těsnější vztahy se skandinávskými státy, s nimiž je pojí hospodářské, kulturní a politické zájmy
Estonsko
země lesů, jezer; z pob. republik nejmenší
původně zemědělský kraj se za sovětské vlády změnil na urbanizovaný a industrializovaný stát
průmyslové podniky zpracovávají dřevo, zemědělské produkty a stavějí lodě
napětí mezi Estonci a Rusy, kteří tvoří téměř 1/3 populace po obnovení nezávislosti 1991
hl. m. Tallinn
patří k němu 1520 ostrůvků v Baltském moři
republika s prezidentem
skot, prasata
těžební průmysl (hořlavé břidlice), průmysl strojírenský, chemický (hnojiva) a potravinářský p.
významnou roli hraje elektrárenství
Lotyšsko
důležité přístavy, které slouží ruskému obchodu
skot na mléko a maso
po r.1991 se soustřeďuje na rozvoj zemědělství, rybolovu a dřevozpracujícího průmyslu
hl.m. Riga
republika s prezidentem
transformace na tržní ekonomiku
skot, prasata
strojírenský, chemický a potr.p.
Litva
žije zde méně Rusů než v Estonsku a Lotyšsku
život se soustřeďuje do vnitrozemí
úrodná půda – na rozdíl od ostatních; zemědělství hraje důl roli v ekonomice
hl.m. Vilnius
republika v čele s prezidentem
transformace na tržní ekonomiku
převládá živ. výroba – skot, prasata
strojírenství (lodě), elektrotechnický a potr. p.
Ostatní státy východní Evropy
Bělorusko
málo rozvinutá a převážně zemědělská republika je řídce zalidněná a nemá žádné větší nerostné zdroje
výbuch v Černobylu na Ukrajině v roce 1986 velice ohrozil zdraví lidí
hl.m Minsk
nížinná, rovinná republika; i pahorkatiny
je zde rozvodí řek tekoucích do Baltského moře (Západní Dvina a Němen) a do Černého moře (Dněpr s přítoky)
prasata, skot; len, brambory, žito, krmné plodiny
těžební průmysl (draselné soli a rašeliny), průmysl strojírenský (traktory a náklaďáky), chemický a petrochemický
Ukrajina
úrodné pole a ložiska uhlí
spory s Ruskem o zbraně a válečné lodě patřící dříve SSSR
etnické napětí mezi Rusy a Ukrajinci
hl.m. Kyjev
přímořský stát; podnebí mírné kontinentální, na Krymu subtropické
skot, prasata; pšenice, kukuřice, ječmen, ovoce, zelenina, len
těžební průmysl – černé uhlí, železná ruda a manganová ruda, draselné soli, fosfáty
strojírenství (traktory a obráběcí stroje), hutnictví (výroba oceli). p.chemický
hustá dopravní síť – především železnice
Moldavsko
malá a venkovská země byla součástí Rumunska do 1940, pak SSSR
hl.m.Kišiněv
převážně agrární stát s méně rozvinutým hospodářstvím
2/3 je rostlinná produkce – pšenice, kukuřice, zelenina, vinná réva
ovce, prasata, skot
potravinářský průmysl (vinařství a konzervárenství)
úrodná půda a vlahé podnebí nemá zdroje ner. surovin
--2004
Vloženo: 8.08.2011
Velikost: 168,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Evropa a svět po roce 1945
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- D - Dějepis - Francouzská revoluce, její příčiny a důsledky, Napoleonské války a Evropa po Vídeňském kongresu.
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa po třicetileté válce
- D - Dějepis - Evropa po Vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa v 2. pol. 19. st
- D - Dějepis - Meziválečná Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Vychodni Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- D - Dějepis - Evropa v 16. stol.
- D - Dějepis - Evropa v 17. stol.
- D - Dějepis - Napoleonova vybojna politika, Evropa po videnskem kongresu
- D - Dějepis - Stredni a vychodni Evropa po tricetilete valce
- D - Dějepis - Zapadni Evropa a vrcholny stredovek
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- D - Dějepis - Francie a Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa, EU aj.
- Z - Zeměpis - Evropa
- Z - Zeměpis - JIZNI EVROPA
- Z - Zeměpis - SEVERNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední, V a JV Evropa
- Z - Zeměpis - VYCHODNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Západní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - západní evropa, anglie
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu do roku 1948
- D - Dějepis - Evropa a české země ve druhé pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Evropa za raného a vrcholného středověku
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE, EVROPA ZA NAPOLEONA
- D - Dějepis - PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ, ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - EVROPA OD 2. POLOVINY 19. STOLETÍ DO 1914
- D - Dějepis - Evropa po roce 1848 do WW1
- D - Dějepis - EVROPA V LETECH 1815-1848
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa 11.-15.století
- D - Dějepis - Evropa po vídeňském kongresu, revoluční rok 1848
- D - Dějepis - Evropa po víděnském kongresu 1.pol.19.stol.
- D - Dějepis - Evropa v 16.stol., Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Evropa v období rozvinutého středověku
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- D - Dějepis - Ranný feud. záp.astř.Evropa, kultura = 6.+..
- D - Dějepis - Střední, vých. Evropa
- D - Dějepis - Východní a střední Evropa
- LIT - Literatura - Literatura ve stredoveku - evropa
- Z - Zeměpis - 15 evropa
- Z - Zeměpis - 16 severni evropa
- Z - Zeměpis - 17 zapadni evropa
- Z - Zeměpis - 18 jizni evropa
- Z - Zeměpis - 20 jihovychodni evropa
- Z - Zeměpis - 21 vychodni evropa
- Z - Zeměpis - 23 severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - 23 Západní Evropa
- Z - Zeměpis - 24 západní evropa, anglie
- Z - Zeměpis - 26 Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - 27 Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - 8-Evropa
- Z - Zeměpis - j evropa
- Z - Zeměpis - jv evropa
- Z - Zeměpis - s evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - str evropa
- Z - Zeměpis - Z evropa
- Z - Zeměpis - Jihovychodni Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Západní evropa
Copyright 2024 unium.cz