- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálté porosty(macchie
Rozloha: největší je Španělsko a Itálie
Obyvatelstvo: nejlidnatější je Itálie
Itálie
Republika s dvoukomorovým parlamentem.
Rozloha: 301 302 km2.
Správní členění: 20 krajů, 95 provincií.
Hlavní město: Řím (Roma)
Města (nad 300 000): Milano, Napoli, Torino, Palermo, Genova, Bologna, Firenze, Bari, Cataria, Venezia.
Obyvatelstvo: 57 250 000 (1994), Italové 95%, Sardiňané 2,5%, Rétové 1%.
Úřední jazyk: italština.
Náboženství: katolíci 90%, protestanti, židé.
Měna: 1 italská lira (LIT) = 100 centesimů. HSP na obyvatele : 19 840 $.
Přírodní celky:Středomořský stát na Apeninském poloostrově v jižní Evropě, ostrovy (Sicílie, Sardinie). Ligurské moře, Tyrhénské moře, Jaderské moře, Jónské moře, Středozemní moře. Pohoří: Alpy, centrální Apeniny.Nejvyšší hora: Monte Bianco 4 807 m. Hornatý ostrov Sicílie s činnou sopkou Etnou. Sopečná aktivita na jihu země. Termální prameny, sopečná jezera. Na severu jezera v alpském systému (Garda, Maggiore). Pádská nížina. Řeky: Po, Arno, Tevere. Podnebí na severu mírné, jižněji středomořské subtropické.
Těžba:Rudy, azbest, soli, síra, mramor
Průmysl:.Vyspělá průmyslová země, 6. místo na světě. Strojírenství, automobily (Fiat, Ferrari) , lodi, letadla, elektrospotřebiče, elektronika. Produkce bot, oděvů.
Zemědělství:Ovoce (sklizeň citrusů - 5.místo), zelenina, víno (1.místo na světě), olivy, evropský význam má pěstování rýže a produkce ranné zeleniny, živočišná výroba hlavně na severu
Cestovní ruch (služby 65% HDP).
národnostně jednotná. Jen na S žije nevelká německá menšina (Horní Adiže)
obyvatelé se stěhují z chudšího jihu na bohatší sever
Španělsko
Konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem
Rozloha: 504 782 km2.
Správní rozdělení: 17 autonomních regionů, 52 provincií. (Baleárské a Kanárské ostrovy, 2 města na území Maroka včetně.)
Hlavní město: Madrid, 3 225 000.
Města: Barcelona, Valencia, Sevilla, Zaragoza, Málaga, Bilbao, Las Palmas.
Úřední jazyk: španělština.
Obyvatelstvo: 39 200 000, Španělé 72,5%, Katalánci 16,3%, Galicijci 8%, Baskové 2,3%.
Měna: 1 španělská peseta = 100 centimů. HSP na obyvatele: 13 590 $.
Přírodní celky:Přímořský stát v jihozápadní Evropě na Pyrenejském poloostrově, ostrovy (Baleárské, Kanárské). Atlantský oceán, Středozemní moře. Centrální vysočina Meseta s pohořími; Pyreneje, Kantaberské, Kastilské, Iberské pohoří, Sierra Morena, Sierra Nevada. Nejvyšší hora: Pico de Teide 3 718 m.Řeky: Tajo, Guadiana, Ebro, Duero, Quadalquivir. Podnebí převážně středomořské.
Těžba Rudy, rtuť (2. místo na světě), stříbro, zlato, uran, soli, síra, kaolin.
Průmysl:Tradiční těžký průmysl, loďařství, automobilky (Seat). Chemický, strojírenský, keramický a papírenský průmysl, výroba textilu a oděvů. Řemesla.
Zemědělství:Pěstování obilí, cukrovky, brambor, oliv (1. místo na světě), citrusů, vína. Raná zelenina, mandle, lískové oříšky, tabák, bavlna. Chov ovcí. Rybolov, produkce korku.
komplikované národnostní skladba(vedle obyvatelstva hovořících Španělsky (kastilsky), má Ľ ob. jiný mateřský jazyk (katalánština, baskičtina, galicijština). Reakcí na kastilský cetralismus v době vlády gen. Franca je vzestup Katalánska a zčásti galického regionalismu. V Baskicku extrémisté usilují o jeho osamostatnění(teroristické metody
Řecko
Republika s jednokomorovým parlamentem.
Rozloha 131 957 km2.
Správní rozdělení: 10 oblastí a mnišská republika Athos.
Hlavní město: Athény (Athinai), 3 200 000.
Města: Thessaloniki (Soluň), Pireás, Pátra, Iraklion, Lárissa.
Obyvatelstvo: 10 375 000 (1994), Řekové 98,8%, Turci, Makedonci, Albánci.
Úřední jazyk: řečtina.
Náboženství : řečtí pravoslavní 97,6%.
Měna 1 drachma (GDR ) = 100 lepta. HSP na obyvatele: 7 390 $.
Přírodní celky: Přímořský stát jižní Evropy na Balkánském poloostrově, před 2000 ostrovů ( tvoří 15% území). Souoostroví Jónské, Sporady, Kyklady. Největší ostrov Kréta. Jónské, Egejské, Středozemní moře. Hornatá země. Pohoří Pindos (Dinárská soustava), Belasica, Pirin, Rodopi, Othrys, horská pásma na Pelloponésu. Nejvyšší hora: Ólymbos (Olymp) 2917 m. Nížina Thesálie, menší nížiny v povodí řek. Řeky: Axiós (Vardar), Aliakmon, Pínios, Arakthos. Podnebí středomořské s regionálními rozdíly.
Těžba:Hnědé uhlí, bauxit, rudy barevných kovů.
Průmysl: Chemická výroba, produkce cementu, textilu, oděvů, obuvi. Potravinářství.
Průmysl:Pěstování zeleniny, cukrovky, obilí, brambor, produkce vína, citrusů, oliv, tabáku, rýže, bavlny. Chov ovcí a koz. Rybolov.
Příjmy z turistiky a námořní plavby.
horská pásma a masívy zabírají téměř 4/5 povrchu
Střední Evropa
Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Česká Republika. Někdy i Slovinsko. Někdy rozlišováno na střední Z a střední V Evropu nebo je odmítáno označování střední Evropy z geografického důvodu (střed leží na Ukrajině) a také z politického (Mitteleuropa znamenalo německý zájmový prostor, poválečné dělení Evropy)(Polsko, ČR, Slovensko a Maďarsko je pak chybně řazeno k V Evropě Na jedné straně tu jsou nejvyspělejší státy s vysokým HDP na 1 obyvatele, které jsou součástí EU, na druhé straně jsou tu státy středně rozvinuté, které mají mnohem menší HDP na 1 obyvatele než třeba Německo nebo Švýcarsko, jsou to tzv. postkomunistické země, které patřily v rámci socialistických zemí mezi relativně vyspělé.
povrch: Na severu hlavně nížiny táhnoucí se od Atlantiku k Uralu. Ve čtvrtohorách byla celá oblast kryta ledovcem. Jih Polska zaujímají vrchoviny, při hranicích horská pásma České vysočiny a Karpat. Na jihu Slovenska nížiny při Dunaji.
klima: přechodný ráz, u Baltu chladnější a vlhčí. Na jih a východ narůstá kontinentalita
Německo
Federativní republika s dvoukomorovým parlamentem.
Správní rozdělení: 16 spolkových zemí s vlastními vládami.
Rozloha: 356 974 km2.
Hlavní město: Berlin, 3 490 000; sídlo prezidenta, parlamentu a vlády v Bonnu, 350 000.
Města (nad 500 000): Hamburg, München, Köln, Frankfurt a. M., Essen, Dortmund, Stuttgart, Bremen, Duisburg, Hannover, Leipzig.
Úřední jazyk: němčina.
Obyvatelstvo: 81 900 000 (1994), Němci 91,9%, Lužičtí Srbové, cizinci.
Náboženství: evangelíci 35,7%, katolíci 34,7% a další.
Měna: Euro.
Přírodní celky: Přímořský stát západní Evropy. Severní moře, Baltské moře, Fríské ostrovy. Severoněmecká nížina, Středoněmecká vysočina, Bavorská plošina, výběžky Alp. Nejvyšší hora: Zugspitze 2 963 m. Řeky: Rýn, Labe, Dunaj, Vezera, Mohan, Sála, Neckar. Podnebí oceanické a kontinentální.
Těžba: Hnědé(Středoněm.pánev, Lužice) a černé uhlí(Porúří), soli, zemní plyn.
Průmysl: Vyspělý průmysl - výroba automobilů (BMW, Mercedes, Audi, VW), strojírenství, elektrotechnika (Siemens, Bosch, Grundig), elektronika. Chemie a farmaceutický průmysl. Potravinářství (mlýny, pivovary, cukrovary).
Zemědělství: Intenzivní a moderní zemědělství, ale nestačí krýt domácí spotřebu.Málo kvalitních půd Obilí, řepa, zelenina, chmel, víno. Chov prasat a skotu. Lesnictví.
přístup k S i Baltskému moři
sousedí s 9 státy, se kterými má převážně přírodní hranice
v letech 1949-90 bylo rozděleno na 2 státy( Spolkovou republiku Německo (SRN( a německou demokratickou republikou (NDR). Měly rozdílný politický i hospodářský systém. Sjednocení 2.10.1990
povrch de zvedá od S (Severoněmecká nížina, ne moc úrodná) na jihu.
většina řek směřuje na S, pouze Dunaj na V.
jezera se nacházejí hlavně na severu (Maklenburská jezerní plošina) a na jihu v alpské oblasti (Bodamské jezero)
velikostí HDP je evropskou mocností(v Evropě zaujímá 1. místo, ve světě 3. po Japonsku a USA
síť kvalitních silnic a dálnic, železniční doprava prochází modernizací
terciární sektor se podílí 65%na HDP
Švýcarsko
Federativní republika s dvoukomorovým parlamentem. V čele státu spolkový prezident, volený na jeden rok.
Rozloha: 41 293 km2.
Správní rozdělení: 26 kantonů.
Hlavní město: Bern, 31 310.
Města: Zürich, Genčve, Basel, Lausanne.
Obyvatelstvo: 7 050 000 (1994), Švýcaři 83,7%, Italové 5,6%, Španělé, Němci, Turci.
Úřední jazyky: němčina, francouzština, italština, rétorománština.
Náboženství: katolíci 46%, protestanti 40%, muslimové, židé.
Měna: 1 švýcarský frank ( )= 100 centimů. HSP na obyvatele: 35 760 $.
Přírodní podmínky: Vnitrozemský stát střední Evropy. Horský charakter krajiny. Pohoří Jura,alpská pohoří, masiv St. Gotthard. Švýcarská plošina. Nejvyšší hora: Dufourspitze (Monte Rosa) 4634 m. Řeky: Aare, Rhôna, Reuss, Rýn, Inn. Největší jezero: Lac Léman (Ženevské). Podnebí mírné, ovlivňované nadmořskou výškou.
Průmysl:Vyspělý průmysl: výroba obráběcích strojů, energetických zařízení, přesné mechaniky a optiky; chemie (farmaceutika)
Zemědělství převažuje chov skotu; výroba potravin (sýr a čokoláda). Pěstování cukrovky, brambor,obilnin, ovoce, vinné révy.
Velké příjmy z obchodní činnosti a finančnictví, z turistiky.
velmi hornatý stát(Alpy, které řadou svých vrcholů překračují 4000 m n. m.. Dalšími povrchovými celky jsou Švýcarská plošina a pohoří Jura.
od středověku prakticky žádné územní změny, zůstávalo stranou válečným konfliktům
vysoká životní úroveň obyvatel
moderní dopravní síť, z ekologických důvodů preferuje železniční dopravu
významné bankovnictví(hl. Curych) (stabilita, spolehlivost, mlčenlivost,..
Polsko
Republika s dvoukomorovým parlamentem.
Rozloha: 312 683 km2.
Správní rozdělení: 49 vojvodství.
Hlavní město: Varšava (Warszawa)
Města: Lodž, Kraków, Wroclaw, Poznaň, Szczsecin, Bydgoszcz, Katowice.
Obyvatelstvo: 38 630 000 (1994), Poláci 98,7%, Ukrajinci.
Úřední jazyk: polština.
Náboženství: katolíci 95%, ostatní 5%.
Měna: 1 zloty (ZL) = 100 groszy. HSP na obyvatele 2260 $.
Přírodní celky: Přímořský stát na severovýchodě Evropy. Baltské moře. Většinu území tvoří nížiny. Na jihu pohoří Krkonošsko-jesenické soustavy a Karpatské soustavy. Nejvyšší hora: Rysy 2499 m (Tatry). Množství vodních ploch ( Pomořanská jezerní plošina, Mazurská jezerní plošina). Velkopolská, slezská, mazovská nížina. Lublinská pahorkatina, Malopolská vrchovina. Řeky: Visla, Odra, Warta. Podnebí přechodné mezi oceanickým a kontinentálním.
Těžba: Černé uhlí (4. místo na světě), rudy, síra, sůl, zemní plyn.
Průmysl hutnický, textilní, produkce dopravních prostředků, rafinérie, chemie, výroba cementu. Potravinářství.
Zemědělství:Extenzivní zemědělství.Brambory, obilí, cukrová řepa, zelenina, řepka, len. Chov prasat, skotu, koní. Rybolov, významná produkce medu. Těžba dřeva.
Česká republika
Republika s jednokomorovým parlamentem (ustavení senátu podle ústavy očekáváno ještě v r.1996). V čele stojí prezident Václav Klaus
Rozloha : 78 684 km2.
Správní členění : 7 krajů a hlavní město Praha (1 217 000).
Města ( nad 100 000) : Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Liberec, Hradec Králové. Obyvatelstvo : 10 330 000 (1994), Češi 81,2%, Moravané 13,2%, Slováci 3,1%, Romové, Poláci, Němci, Maďaři
Úřední jazyk: čeština.
Náboženství : katolíci 39,5%, prostestanti 4,2%, pravoslavní, židé.
Měna: 1 koruna česká (Kč ) = 100 haléřů. HSP na obyvatele 2710 $ (1993).
Povrch: Území ČR je tvořena především pahorkatinami a vrchovinami. Střední výšky od 200 do 1000m zaujímají přes 90 procent plochy státu, nížiny do 200m tvoří pouze 5 procent a území s výškou nad 1000m jen necelé 2 procenta území. Střední nadmořská výška 450m je větší než průměrná výška celé Evropy, která je 315m. Území našeho státu tvoří dva vývojově odlišné geologické celky, které se liší svou stavbou i tvarem povrchu. Jejich hranice probíhá zhruba po spojnici měst Ostrava-Přerov-Znojmo.Většinu území vyplňuje Česká vysočina, která je vývojově starším celkem. Vznikla hercynským vrásněním v prvohorách. Dokladem druhohorního zatopení tohoto prostoru mořem jsou vrstvy pískovců, jílovců a opuk v celém středočeském Polabí. Alpínské vrásnění způsobilo rozpukání České vysočiny v soustavu ker. Tyto vyzdvižené kry jsou dnes základem dnešních pohoří, která tvoří charakteristickou obrubu České vysočiny. Pokleslé kry představují pánve a nížiny. Východní okraj republiky vyplňují Karpaty. Hranici proti České vysočině tvoří Vněkarpatské sníženiny. Horský oblouk Vnějších Karpat tvoří přirozenou hranici se Slovenskem. Karpaty jsou geologicky mladá pásemná pohoří třetihorního stáří. Jejich reliéf je značně členitý, má velké výškové rozdíly
Přírodní celky: Vnitrozemský stát v centru Evropy. V západní části pohoří Českého masivu : Šumava, Krušné hory, Krkonošsko-jesenická soustava, Českomoravská vrchovina ve středu země. Na východě pohoří Karpatského systému (Beskydy). Nejvyšší hora Sněžka 1602 m (Krkonoše). Hlavní evropské rozvodí. Řeky: Labe, Vltava, Morava. Podnebí mírné oceánické přecházející v kontinentální.
Těžba:Černé a hnědé uhlí,uran,vápenec, kaolin, tuha. Surovinová základna ČR je pestrá, ale z hlediska potřeb hospodářství jsou zdroje nedostatečné, nebo málo kvalitní. Nejlépe jsme vybaveni nerudními surovinami. Je to především kaolin vynikající kvality, který se těží na Karlovarsku a Plzeňsku, kvalitní sklářské písky jsou v severních a severovýchodních Čechách. Nejrozšířenější je vápenec, který se těží v řadě lokalit rovnoměrně rozložených po republice. Jako stavebné kámen se využívá především žula, vyskytující se v mnoha oblastech České vysočiny. Dobrá je situace i ohledně černého a hnědého uhlí, černé se nachází v Ostravsko-karvinské pánvi, Kladensku a Plzeňsku. Hnědé uhlí se těží hlavně v podkrušnohorském zlomu. Největší zásoby jsou v Mostecké pánvi, menší už v pánvi Sokolovské a Chebské. Máme i značné zásoby uranových rud a to hlavně na Příbramsku, Českolipsku a na Českomoravské vrchovině. Naopak velký nedostatek ropy a zemného plynu musíme krýt výhradně dovozem. Menší ložiska rud železa a neželezných kovů jsou rozptýlena a neumožňují větší nebo významnou těžbu, a proto většinu rudných surovin musíme pro naše hospodářství dovážet.
Průmysl:Hutnictví, sklo, porcelán, bižuterie. Textilní, oděvní, potravinářský průmysl. Rozhodujícím odvětvím se stalo strojírenství, byly posíleny pozice chemického průmyslu. Výrazně vzrostla produkce elektřiny, uhlí, železa a oceli. Nadměrný rozsah těžkého průmyslu, jeho materiálová i energetická náročnost vedly postupně k jeho technickému zaostávání a odkládání nezbytných strukturálních změn. Slabinou našeho průmyslu je nízká výkonnost, zastaralá technologie, nevhodná struktura a z toho vyplývající nízká efektivnost. Automobily (Škoda, Tatra)
Zemědělství: V rostlinné výr. dominují hlavně obiloviny, pěstované asi na polovině orné půdy. Nejrozšířenější obilovinou je pšenice, druhou nejvýznamnější je sladovnický ječmen. Velká část brambor slouží k průmyslovému zpracování (škrobárny). Pěstuje se hlavně na Českomoravské vrchovině a v jihozápadních Čechách. Z technických plodin dominuje cukr
Vloženo: 8.08.2011
Velikost: 168,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Evropa a svět po roce 1945
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- D - Dějepis - Francouzská revoluce, její příčiny a důsledky, Napoleonské války a Evropa po Vídeňském kongresu.
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa po třicetileté válce
- D - Dějepis - Evropa po Vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa v 2. pol. 19. st
- D - Dějepis - Meziválečná Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Vychodni Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- D - Dějepis - Evropa v 16. stol.
- D - Dějepis - Evropa v 17. stol.
- D - Dějepis - Napoleonova vybojna politika, Evropa po videnskem kongresu
- D - Dějepis - Stredni a vychodni Evropa po tricetilete valce
- D - Dějepis - Zapadni Evropa a vrcholny stredovek
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- D - Dějepis - Francie a Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa, EU aj.
- Z - Zeměpis - Evropa
- Z - Zeměpis - JIZNI EVROPA
- Z - Zeměpis - SEVERNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední, V a JV Evropa
- Z - Zeměpis - VYCHODNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Západní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - západní evropa, anglie
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu do roku 1948
- D - Dějepis - Evropa a české země ve druhé pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Evropa za raného a vrcholného středověku
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE, EVROPA ZA NAPOLEONA
- D - Dějepis - PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ, ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - EVROPA OD 2. POLOVINY 19. STOLETÍ DO 1914
- D - Dějepis - Evropa po roce 1848 do WW1
- D - Dějepis - EVROPA V LETECH 1815-1848
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa 11.-15.století
- D - Dějepis - Evropa po vídeňském kongresu, revoluční rok 1848
- D - Dějepis - Evropa po víděnském kongresu 1.pol.19.stol.
- D - Dějepis - Evropa v 16.stol., Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Evropa v období rozvinutého středověku
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- D - Dějepis - Ranný feud. záp.astř.Evropa, kultura = 6.+..
- D - Dějepis - Střední, vých. Evropa
- D - Dějepis - Východní a střední Evropa
- LIT - Literatura - Literatura ve stredoveku - evropa
- Z - Zeměpis - 15 evropa
- Z - Zeměpis - 16 severni evropa
- Z - Zeměpis - 17 zapadni evropa
- Z - Zeměpis - 18 jizni evropa
- Z - Zeměpis - 20 jihovychodni evropa
- Z - Zeměpis - 21 vychodni evropa
- Z - Zeměpis - 23 severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - 23 Západní Evropa
- Z - Zeměpis - 24 západní evropa, anglie
- Z - Zeměpis - 26 Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - 27 Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - 8-Evropa
- Z - Zeměpis - j evropa
- Z - Zeměpis - jv evropa
- Z - Zeměpis - s evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - str evropa
- Z - Zeměpis - Z evropa
- Z - Zeměpis - Jihovychodni Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Západní evropa
Copyright 2024 unium.cz