WALDORSKÉ ŠKOLY; FILOSOFIE R. STEINERAWALDORSKÉ ŠKOLY; FILOSOFIE R. STEINERA

12. WALDORSKÉ ŠKOLY; FILOSOFIE R. STEINERA
waldorfské školy – typ alternativní školy realizující waldorfskou pedagogiku; zahrnuje obvykle mateřskou školu a dvanáctiletou primární a střední školu; důraz je kladen na rozvíjení nejen intelektu dětí, ale také citů, estetických postojů, pracovních návyků aj.; má i netradiční organizaci výuky (tzv. epochy, tj. dvouhodinové bloky výuky pro některé předměty)
historie
první waldorfská škola se objevila v roce 1919 ve Stuttgartu E. Moltem – vznikla na základě myšlenek zakladatele antroposofické společnosti Rudolfa Steinera (1861-1925) – rodiče žáků byli většinou dělníci waldorfské továrny na výrobu cigaret - odtud název ( následovaly další školy v Německu, Holandsku, Anglii a dalších zemích
v současné době existuje přes 800 svobodných waldorfských škol (často se nazývají také školy Rudolfa Steinera), asi 600 v Evropě, přes 200 mimo Evropu (největší počet waldorfských škol se nachází v SRN, následuje USA a Nizozemí)
pojetí: jde o školu volnou, činnou, založenou na kolegiální spolupráci a prožitku dětí, rozvíjí tvořivost a fantazii dítěte
východiska
filosofie Rudolfa Steinera – antroposofie (systém vytvořený na základě filosofických názorů Goetheho, mysticky orientálních systémů a okultismu) – hlavním principem je dokonalé poznání člověka a využití tohoto poznání ve výchově a vzdělávání
základní požadavky:respektují zákonitosti tělesného a duševního vývoje; učivo se snaží dětem předkládat ve vhodnou chvíli
obecná charakteristika – jedná se o školy nestátní, volné, přístupné všem dětem a nezávislé na kontrolách
vznikly v Německu před 80. lety z podnětu ideálů doktora Rudolfa Steinera, klíčové postavě antroposofie a pedagogiky waldorfské školy
jde zejména o to vychovávat lidi, kteří jsou schopni vnímat všechno, co se děje ve světě, kteří mohou každého dne, vidí-li něco nového, své pocity, své úsudky vyvíjet podle této novosti
nesmí se vychovávat lidé, jenž by byli se sebou spokojeni, uzavřeni do svého nitra, nýbrž takoví, kteří mohou svobodně a otevřeně předstupovat před svět a kteří mohou svobodně a otevřeně jednat ve smyslu toho, co je prospěšné světu
člověk není jen produktem sil tělesných a duševních, ale je tu i vyšší síla, která formuje tělo hned od narození
lze se otevřít zkušenosti světa a rozvíjet schopnost poznávat život a podle toho přiměřeně jednat
vychází z antroposofické antropologie (tj. humanitně založené nauky o člověku), která si všímá zákonitostí vývojových kroků dítěte a mladého člověka, proměn a rozvoje jeho vztahu ke světu a jeho schopnosti učit se ( učební plán, metody a obsahy výuky jsou z tohoto poznání přímo odvozeny
usiluje o podporu iniciativy, schopnosti vcítění se, vnitřní pružnosti, spravedlnosti, tolerance, vědomé sociální odpovědnosti, otevřenosti vůči světu
je školou všeobecně vzdělávacího typu – většinou zahrnuje 12 ročníků (s vnitřní strukturou osmileté základní školy, k níž bývá připojena čtyřletá střední škola, a mnohdy bývá připojena i škola mateřská), přičemž kolektiv třídy zůstává po celou dobu zachován – aktuální počet žáků ve třídě je určován třídním učitelem na základě jeho pedagogické zodpovědnosti za všechny žáky ve třídě a za vlastní průběh vyučování
důležitý výchovný aspekt představuje samospráva a podíl na vlastní organizaci školy – žáci se podílejí na tvorbě školního řádu a řeší společně s učiteli vzdělávací a výchovné cíle jednotlivých předmětů – samozřejmostí je i aktivní spolupráce rodičů s učiteli – všichni zúčastnění jsou za školu zodpovědní
jednotnost práce na základní škole, která bývá rozdělena do dvou stupňů, výrazně omezuje problémy žáků z jednoho stupně na druhý
k výraznější diferenciaci dochází v období mezi 9. a 12. ročníkem, kdy se studenti zaměřují na určitý druh profesí, avšak mají společný široký všeobecný základ
vzniká zde sociální koedukace, kdy třídy tvoří žáci s různorodou prospěchovou úrovní a sociálním zázemím
ve třídě jsou stejně staří žáci
jedná se o školy soukromé, závislé na poplatcích za školné, které je však odstupňované podle příjmu rodičů, aby mohli být přijímání i zájemci z ekonomicky nejslabších vrstev
stojí proti odlišování dětí podle intelektuálních kapacit a proti předčasné specializaci
neměla by pro dítě být něčím odtažitým, místem kam musí chodit, ale měla by se stát přirozenou součástí jeho rodiny a života
má-li být toto společenství žáků, učitelů a rodičů skutečně živým, pak je nutný neustálý vzájemný kontakt a spolupráce mezi nimi – v tomto ohledu klade mnohem větší nároky jak na učitele, tak i na rodiče žáků.
specifické pedagogické cíle se odrážejí také v architektonickém utváření a úpravě školního interiéru – nepravidelný mnohoúhelníkový půdorys, rozčlenění velkých ploch, velká okna, využití přírodních materiálů, zaoblené hrany, symbolické využití barev
směřuje k rozvoji vnitřních schopností a tvůrčích sil žáka
důra