slovníček

Lingvistická terminologie:
A)
adjektivum, adjektiva = přídavné jméno
adjektiva, kvalitativní = jakostní = malý, velký, dobrý, starý
adjektiva posesivní = přivlastňovací – otcův, matčin
adjektiva, relační = vztahová – dřevěný, čokoládový, slaměný
adjunkce = přimikání
adverbium, adverbia = příslovce,vyjadř. okolnosti dějů a stavů, plnohodn. význ. druh
adverbiale = příslovečné určení
*adverbiale loci = určení místa
*adv. temporis = urč. času
*adv. modi = urč. způsobu
*adv. causae = urč. příčiny
agens = činitel děje (větš. biologicky živý tvor)
aktivní artikul. orgány = volně se pohybují při artikulaci (dolní ret, špička+hřbet jazyka, hlas. štěrbina)
aktivum = slovesný tvar aktivní
akusativ = 4. pád
alofón = jiná poziční varianta stejného fonému (různá výslovnost a použ. artikulačních orgánů)
analitický slovesný tvar = složený
antonymie - protichůdné dvojice - krajní body – vřelý a teplý
apelativum = jména obecná
apozice = přistavování
archaismus = ozn. skutečnosti běž. života, ale výraz už opouští normu
artikulace fonémů = vytváření hlásek
artikulační orgány = dých. ústrojí, fonační ústrojí, dutina hltanová, dut. ústní, dut. nosní
*alveolární přední hlásky = přední dásně – T, D, A
*alveolární zadní hlásky = Š, Ž, Č
aspekt = slovesný vid
atribut = přívlastek
*atribut kongruentní = shodný
*atr. nekongruentní = neshodný: rekční – nejč. genitiv: posesivní (přivlastňovací), původce děje, partitivní, vlastnosti / adjunkční – návrat domů – doplnění významové
atribut, verbální = doplněk
B)
bilabiály – hlásky = obouretní hlásky – P, B, M
D)
dativ = 3. pád
deklinace = skloňování
demonstrativa= zájmena ukazovací
denotát = odraz skutečnosti objektivní reality
determinace = určování, nejč. typem sémant. vztahu
diachronní = vývoj.pohled, jednotl.jaz.prostředky ve vývoji
dialekt = spjat s urč. územím, př. chodský
dialektologie = zk. nářečí a výzkum nářečních celků
diatéze = vztah mezi sémantickou rolí a syntaktickou platností
distinkce = protiklad
divergence = výv. jaz. se odehr. od pův. jednoty k rozštěp. na jazyky a nářečí
duál = podvojní číslo – vztah ke dvou předmětům, osobám nebo jevům – oba, dva, oči, uši
E)
enklitika = příklonky, nenesou slovní přízvuk – se, si, my, ti, bych
etnolingvistika =
etymologie = věda o původu slov, hledá souvislosti
expresivní = citově zabarvený
F)
fce věty = komunikativní cíl jednotl. výpovědí
*fce konstatační = oznamovací
*fce interogativní = tázací
*fce imperativní = rozkazovací
*fce optativní = přací
femininum = ženský rod
filologie = zk. jaz., liter. a kult. daného národa prostř. děl a památek
flexe = ohýbání
fón = realizace fonému
foném = zákl. systémová jednotka fonologie, hláska
fonetika = stud. zvuk. podoby jazyka, tvorba hlásek, jejich šíření a slyšení
fonetika, akustická = zkoumá přenos zvuku
fonetika, artikulační = popis a zkoum. artikulačních orgánů
fonetika, auditivní = zachycení zvuku, sluch. orgány, rozsah slyšitelnosti
fonetika, experimentální = nová, experimentuje
fonologie = nauka o fci hlásek
G)
genitiv = 2. pád
genus = slovesný rod
*diatéze = vztah mezi sémantickou rolí a syntaktickou platností
*agens = činitel děje (větš. biologicky živý tvor)
*kausátor = věcně neživá role, označuje neživou sílu (vítr. bouře)
grafém = grafické zachycení fonému – písmeno
H)
hlasivkové hlásky = H
homonymie = stejně zní, ale jiný význam – koruna stromu x koruna (mince)
historismus = ozn. skutečnosti již zaniklé minulosti
hyperonymie = nadřazenost
hyponymie = podžazenost
hypotaxe = podřadnost
I)
imperativ = rozkazovací způsob slovesný
*imp. aktivní = nes
*imp. pasivní = buď nesen
imperfektiva = slovesa vidu nedokonavého
indefinita = neurčitá zájmena
infinitiv = neurčitý slovesný tvar (nevyjadřuje kategorii osoby)
*inf. aktivní = pronásledovát, inf. pasivní = být pronásledován
instrumentál = 7. pád
intence = organizace na rovině sémantické
interdialekt = obecná čeština, zasahují celý národ, nespis.
interjekce = citoslovce
interogativa = zájmena tázací
intonace = sled tónů v rámci jedné věty, melodie věty
J)
jazyk, přirozený = lid.dozum.kód, jedinečný komunik. nástroj mezi lidmi
jazyk, umělý = esperanto, umělé konstrukce
juxtapozice = volné kladení výrazů vedle sebe bez spoj. prostředků
K)
kategorie nižšího řádu = zab. se gramat. významy
kategorie jmenné = pád, číslo, jmenný rod
slovesné významy = osoba, číslo, způsob, čas, slovesný rod a vid
kategorie vyššího řádu = sl. druhy – z hlediska jejich forem a významu
kausátor = věcně neživá role, označuje neživou sílu (vítr. bouře)
kmen, infinitivní = od infinitivu odtrhneme koncovku T, dělat – děla
kmen, minulý = odtržením nefinální koncovky L, minul – minu
kmen, présentní = část slovesa ve 3. osobě sing. indikativu présenta aktiva po odrtž. sloves konc., ona bere - ber
kmitavé hlásky (vibranty) = R, Ř
koherence = soudržnost
kohyponymie = souřadnost – pstruh, kapr, štika
kondicionál = podmiňov