přednášky

školy, potřebuje souhlas školské rady. U žáka s vývojovou poruchou učení může ředitel rozhodnout o slovním hodnocení vždy na základě žádosti zákonných zástupců. Výstupní hodnocení vypracovává ředitel při opuštění školy žákem. Týká se toho, jak žák dosáhl cílů vzdělávání, ale nemělo by tam být hodnoceno jen toto ve formě slovního hodnocení.
Dítě může opakovat ročník pouze jednou na prvním a jednou na druhém stupni. Děti s odkladem tuto možnost nemají, protože mezní termín pro ukončení školní docházky je 17 let, ve speciálních školách 18 let. Možno prodloužit do dvaceti let ve spolupráci s úřadem práce.
U vzdělávání postižených žáků je možno ustavit asistenta pedagoga.
střední vzdělávání
střední odborné školy, střední odborná učiliště a odborná učiliště + jejich „speciální“ verze
V zásadě lze dosáhnout jednoho ze tří stupňů:
střední vzdělání
střední vzdělání s výučním listem
střední vzdělání s maturitou
Cíle: rozvíjet vědomosti... dosažené v základním vzdělání, vytváření předpokladů pro plnohodnotný občanský život.
Délka vzdělání závisí na stupni vzdělání a věku dítěte (trvá 2 – 8 let). O způsobu přijímání žáků rozhoduje ředitel školy, přijímací zkoušky mohou být nějak doplněný (např. talentovými zkouškami), nemusí být vůbec atd.
Organizace
Vyučování je teoretické a praktické, někdy je součástí odborný výcvik (v tom případě se na žáky vztahuje zákoník práce).
Na střední škole existuje zvláštní druh omlouvání nepřítomnosti: zákonný zástupce doloží důvody nepřítomnosti, zletilý žák dokládá sám; vzhledem k tomu, že se na SŠ nevztahuje povinná školní docházka, bývají stanovena pravidla, kolik procent výuky musí být žák přítomen (mezi jednotlivými školami velké rozdíly). Pokud žák zanechá střední školy v době, kdy se na něj ještě vztahuje povinná školní docházka, je povinen ji doplnit na základní škole.
Ukončování
závěrečnou zkouškou (střední vzdělání)
závěrečnou zkouškou, vydává se vysvědčení a výuční list (střední vzdělání s výučním listem)
maturitní zkouškou, vydává se maturitní vysvědčení (střední vzdělání s maturitou)
Žák přestává být žákem 30. 6. daného roku.
Maturitní zkouška sestává ze společné části a profilové části, společná část obsahuje zkoušku z češtiny, cizího jazyka a modulu (přírodovědný...). Profilovou část určuje škola, žák si musí vybrat tři předměty z nabídky určené školou.
Společná (státní) část by měla navázat na rámcový vzdělávací program a skládat se z toho, co je v povinném základu, zatímco profilující část určuje ředitel a může určit jiné termíny než pro státní část.
Může mít různou formu (ústní, písemnou, praktickou, práce s obhajobou...).
Státní část: čeština + jazyk se skládá z ústní a písemné části, třetí předmět je jen písemně.
Pokud se žákovi nepovede jeden předmět, opakuje jej v náhradním termínu; nepovede-li se mu více předmětů, opakuje celou zkoušku příští rok (ale už není žákem školy).
Nástavbové a zkrácené studium upravuje zvláštní právní předpis. Konzervatoř – dvě fáze, jedna zakončena maturitou, na ni navazuje druhá fáze zakončená absolutoriem.
vyšší odborné vzdělávání
Vyšší odborné školy jsou samostatné instituce, nenavazují na střední školy (přestože jsou ve stejné budově). I ve státních VOŠ se platí určitá poměrná část nákladů.
O způsobu přijetí rozhoduje ředitel, podmínkou je ukončené střední vzdělání s maturitou, Ředitel může rozhodnout, že se musí jednat o absolventa určitého oboru.
Školní rok je rozdělen na zimní a letní část, tyto jsou rozděleny na přednáškovou a zkouškovou část. Zimní část začíná prvního září. Obvykle trvá studium šest měsíců, někdy sedm.
Ukončování: absolutoriem, dokladem je vysvědčení o absolutoriu a doklad absolventa VOŠ. Zkouška sestává z odborných předmětů, cizího jazyka a obhajoby absolventské práce.
Obory podléhají akreditaci = proces, v němž se schvaluje program ministerstvem školství pomocí akreditační komise. Pro akreditaci nejsou stanoveny určité podmínky, rozhoduje komise.
Základní umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání nevede k získání všeobecného vzdělání. Základní umělecké vzdělávání probíhá v základních uměleckých školách (dříve lidové školy umění) – čtyři obory, platí se; studium je rozděleno do několika stupňů, mohou být i kurzy pro dospělé.Jazykové vzdělávání probíhá v jazykových školách s právem konat státní jazykové zkoušky, ty bez tohoto práva mohou poskytovat pouze kurzy; státní jazyková zkouška má část písemnou a ústní, termíny jsou určeny MŠMT. Zájmové vzdělávání probíhá v různých školských zařízení, v rámci středisek volného času, DDM...
Další vzdělávání
neúplné (jen některé předměty) kurzy pro doplnění základního vzdělání
specializační kurzy, které vedou k doplnění vzdělání nebo k rekvalifikaci; žáci nejsou žáky školy; k organizování těchto kurzů musí být povolení MŠMT
Tyto kurzy mohou poskytovat i vysoké školy (celoživotní vzdělávání) a neškolská zařízení.
školská právnická osoba
Orgány:
Ve státní škole je jediným orgánem ředitel školy, ve veřejné škole ředitel + rada (≠ školská rada). Ředitel je statutárním orgánem, rozhoduje o všech věcech týkajících se školy, je jmenován zřizovatelem a stejně i odvoláván; jeho jmenování a odvolání navrhuje rada.
Ředitel státní školy je odpovědný zřizovateli, ředitel veřejné školy radě. Ředitel je členem rady, má však pouze poradní hlas. Rada sestává z jedinců jmenovaných zřizovatelem, má tři až patnáct členů, kteří musí být bezúhonní a nesmí být v pracovněprávním vztahu se školou (ředitel je v pracovněprávním vztahu se zřizovatelem. Rada je jmenována na pět let, ze svého středu volí předsedu a místopředsedu, členům může být přiznána odměna (jen ze zlepšeného hospodářského výsledku, přiznává si sama rada).
Školské právnické osoby jsou zapisovány do rejstříku škol a školských zařízení (školský rejstřík), který vedou různé orgány: krajský úřad (údaje o mateřských školách a školských zařízeních zřízených jím), MŠMT (údaje o všech ostatních).
Ředitel školy rozhoduje o (§ 164):
poskytování všech výchovně vzdělávacích služeb
odkladu povinné školní docházky
přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání a jeho ukončení
přijetí žáka do vyššího ročníku
individuálním vzdělávacím plánu
přeřazení žáka do školy s jiným vzdělávacím programem
přijetí/přestupu žáka
v případě středních škol o přijetí/odstupu/podmínečném či nepodmínečném vyloučení...
Ředitel též odpovídá za to, co se ve škole děje, za úroveň školských služeb, za zajištění dohledu nad nezletilými žáky.
Školská rada (dříve rada školy) vykonává samosprávu ve školství (sama nerozhoduje), je zřizována při všech základních, středních a vyšších odborných školách. Sestává z jedné třetiny ze zástupců žáků a ze zletilých žáků, z jedné třetiny je volena z pedagogických pracovníků a jedna třetina je jmenována zřizovatelem. Ředitel nemůže být členem školské rady. Dříve byl počet členů určen (6 až 18), dnes není určeno, určuje se vnitřním volebním řádem. Jedna osoba nemůže být členem rady dvakrát najednou.
Rada se vyjadřuje k návrhům vzdělávacího programu, schvaluje výroční zprávu školy, školní řád, další předpisy, podílí se na vypracování některých koncepčních návrhů školy atd.
pracovněprávní a mzdové vztahy
- patří do oblasti soukromého práva
Upravuje:
zákoník práce
zákon o zaměstnanosti
zákon o mzdě
zákon o platu
Pracovní právo upravuje vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnanec je fyzická osoba, která pro zaměstnavatele vykonává osobně a za úplatu práci v pracovním poměru nebo mimo něj. Související náklady nese zaměstnavatel. Zaměstnavatel je fyzická či právnická osoba. Zaměstnanec a zaměstnavatel nesmí být manželé.
Vztah založený mimo pracovní poměr – dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti.
Vznik pracovního poměru
pracovní smlouvou
jmenováním (ředitelé)
volbou (starostové, poslanci...)
Podstatné náležitosti pracovní smlouvy:
druh vykonávané práce
místo
den nástupu
Pracovní smlouva by měla být písemná, ale neuzavření písemně neznamená nevzniknutí pracovního poměru → faktický pracovní poměr je založen konkludentně (chováním obou stran).
Pracovní smlouva navíc zpravidla obsahuje: zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou/neurčitou, na plný/částečný úvazek, zkušební doba (maximálně tři měsíce), výše mzdy/platu (obvykle odkaz na platový výměr), konkurenční doložka (zaměstnanec po skončení pracovního poměru nesmí vykonávat po určitou dobu stejnou práci u jiné firmy – uvádí se obvykle tam, kde je přístup k důvěrným informacím).
Změny pracovního poměru
dohodou – není možno dodatečné ustavení zkušební doby
jednostranným právním úkonem – zaměstnavatel je povinen zaměstnance na jeho žádost převést na jinou práci, pokud tento dlouhodobě pozbyl způsobilost ze zdravotních důvodů, je to nutné kvůli ochraně zdraví těhotné či kojící ženy, ztratil způsobilost k výkonu dané práce; bez souhlasu může převést v době výpovědní lhůty, je-li vůči zaměstnanci zahájeno trestní řízení, v němž je obviněn z úmyslné trestné činnosti související s danou prací, po dobu nezbytně nutnou v případě prostojů a překážek v práci, nebo je-li to nutné k zabránění živelné katastrofy nebo k likvidaci jejích následků, dále z popudu zaměstnance. Pracovní cesta, přeložení – jen po dobu nezbytně nutnou, na určitou dobu je možno zaměstnance „půjčit“ jinému zaměstnavateli.
Skončení pracovního poměru
dvoustranným právním úkonem – dohodou (vždy písemně s uvedením data)
jednostranným právním úkonem – výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době
událostí – uplynutím sjednané doby, smrtí, odnětím povolení k pobytu
kdo rozhoduje o odkladu povinn. Škol. Docházky a na základě jakých skutečností?
Které školy a škol. Zařízení zřizují kraje?
Složení školské rady?
Kteří žáci jsou považovány za žáky ze spec. Potřebami?
K jakému stupni vzděl. mají cizinci na území ČR zajištěn přístup jako normální občané
SKL/