přednášky

ávní – trestní, za přestupky
Soukromoprávní odpovědnost se týká fyzických i právnických osob. Kromě protiprávního jednání musí vzniknout škoda: na majetku (úbytek či ušlý zisk) nebo na zdraví (vyčísluje se penězi). Následkem porušení práv nebo povinností je kompenzace (náhrada škody). Právnická osoba je způsobilá po celou dobu své existence, fyzická osoba nabývá způsobilosti postupně, v plném rozsahu dosažením zletilosti.
U veřejnoprávní odpovědnosti odpovídají fyzické osoby, právnické osoby jen za jiné právní delikty právnické osoby. Žádná škoda být způsobena nemusí (například obecné ohrožení). Sankce ukládá stát ex offo (ze zákona ji udělit musí). Existují výjimky – odklony (narovnání). V zákoně musí být přesně vymezeno, co je trestným činem a přestupkem. Odpovědnost není do věku 15 let vůbec, od patnácti let věku v plném rozsahu. Do věku osmnácti let nejsou ukládány tresty, ale trestní (1/2 výše trestu, maximálně 10 let vězení), výchovná a ochranná opatření.
Odpovědnost za škodu – i v případě způsobení škody z nedbalosti. Poškozený musí náhradu škody požadovat.
Zvláštní druhy odpovědnosti:
za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého chování (nezletilí ve věku 15 až 18 let) → odpovídá nezletilý i ten, kdo měl konat dohled (ve škole odpovídá škola a až sekundárně pedagogický pracovník). Nemohl-li „škůdce“ posoudit své jednání, odpovídá jen ten, kdo měl dohled. Pokud se dohledu podaří dokázat, že nezanedbal dohled, odpovídá jen nezletilý, nebo, nemohl-li nezletilý posoudit své jednání, neodpovídá nikdo (čistě hypotetická záležitost). Pokud si osoba způsobila nepříčetnost sama, odpovídá v plném rozsahu; pokud mu byla nepříčetnost způsobena, odpovídají společně a nerozdílně „škůdce“ i ten, kdo mu způsobil nepříčetnost; byl-li „škůdce“ ke svému činu donucen, odpovídá jen ten, kdo jej nutil.
odpovědnost za škodu na věcech odložených a vnesených – odpovídá provozovatel zařízení, pokud byly věci odloženy na místě, které je k tomu určeno. Odpovědnosti není možno se zbavit jednostranně ani smluvně (skříňky pro jednotlivce lze pojistit; zapomene-li si žák skříňku zamknout, odpovídá sám). Odpovědnost je do pěti tisíc korun, subjektivní lhůta je 15 dní, objektivní jeden rok. Provozovatel je povinen zajistit místo na odkládání věcí. V plné výši odpovídá provozovatel v případě, kdy převzal věci k úschově.
Odpovědnost za přestupky (například žáci starší patnácti let se navzájem okradou, zraní se atd.) – odpovědnost opět do pěti tisíc korun.
Zákon o soudnictví mládeže: děti do patnácti let, mladiství 15 až 18 let (možno ukládat i trestní opatření).
Ochranná opatření: ochranná léčba, zabrání věci (získané z trestné činnosti, použitelné pro trestnou činnost; majitelem nemusí být ten, kdo trestnou činnost spáchal)
Výchovná opatření: dohled probačního úředníka, uložení výchovných povinností, omezení, napomenutí a výstraha
Každá škola má tři preventivní povinnosti:
zajistit prostor, aby se znemožnilo protiprávní jednání
informovat žáky o tom, jak se mají chovat
zajišťovat dohled
vzdělávací soustava ČR
Dříve se hovořilo o školském systému, tedy o soustavě institucí podílejících se na vzdělávání:
školní správa a samospráva ve školství;
soustava škol;
školská zařízení.
Podle nového pojení vzdělávací soustava sestává ze škol a školských zařízení, školní správa a samospráva již není oddělena.
Školy uskutečňují vzdělávání podle vzdělávacích programů: Národní plán vzdělávání předkládá MŠMT vládě a vláda ke schválení PČR → na základě tohoto plánu se vytváří RVP pro jednotlivé obory vzdělávání (opět MŠMT, ale již samo) – RVP vychází z NPV, vymezuje základní učivo, povinný obsah → školy si tvoří školní vzdělávací plány (obsahují povinný obsah + případně něco navíc – vytváří se alespoň mírná konkurence.
Druhy škol
Již se nehovoří o stupních škol, ale o stupních vzdělávání.
Druhy škol: mateřské, základní, střední (gymnázia, SOŠ, SOU), konzervatoře, VOŠ, základní umělecké školy, jazykové školy (ale jen ty, které mají právo jazykových zkoušek).
Zvláštní školy jsou nyní základními školami (vždy je uvedeno, pro děti s kterým postižením jsou specializovány). Do budoucnosti se počítá s tím, že by se do těchto škol žáci nepřijímali vůbec nebo minimálně a že se zřídí zvláštní třídy v běžných školách a navíc se zvýší integrace mentálně postižených dětí do běžných tříd.
Ředitel školy může individuálně rozhodnout o slovním hodnocení žáka, ale před přijímacími zkouškami na SŠ je povinnost převést toto slovní hodnocení na známkové hodnocení (případně naopak).
Školská zařízení § 7 odst. 4
poskytují služby a vzdělávání, které doplňuje a podporuje vzdělávání na školách;
zajišťují ústavních a ochrannou výchovu;
zajišťují preventivně výchovnou péči.
ad 1)
poradenská školská zařízení – u nás dvě: pedagogicko psychologická porada a speciální pedagogické centrum. – určeno žákům s nějakým postižením
technickoadministrativní služby – ubytování, stravování…
školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků – vzdělávání i služby
školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání
výchovná zařízení – internáty…
ad 2) dětské domovy, ústavy, diagnostické ústavy
ad 3) střediska preventivně výchovné péče, diagnostické ústavy
Zřizování škol a školských zařízení
Od 1. ledna 2005 vzniká školská právnická osoba zapsaná do rejstříku školských právnických osob (§ 124 n.). Školská právnická osoba je právnická osoba, která je zřizována podle zvláštního zákona, hlavní činností musí být vzdělávání podle vzdělávacího programu nebo vzdělávání a poskytování služeb. Zřizovatelem může být MŠMT, kraj, obec nebo svazek obcí. Pokud jsou to tito zřizovatelé, mluvíme o státní škole.
Zřizovatelem může být nově i více zřizovatelů. Dříve to nešlo, protože škola byla zřízena zřizovatelskou listinou, dnes je možná i zřizovatelská smlouva. Zřizovatelem může být i jiné ministerstvo (ministerstvo obrany – vojenské školy; ministerstvo vnitra – školy policejní a požární ochrany; ministerstvo spravedlnosti – školy pro vězeňské dozorce a justiční školy) – také státní školy.
Zřizovatelem nemůže být fyzická osoba spolu s obcí (mísila by se škola státní a veřejná – problémy se školným, s dotacemi…).
stupně vzdělávání- dříve stupně škol
Předškolní vzdělávání
Cílem je rozvoj osobnosti dítěte s důrazem na nový prvek. Cílem je vyrovnat nerovnoměrnosti ve vývoji dítěte před vstupem do školy. Je určeno pro děti od tří do šesti let. Místo mateřské školy může dítě navštěvovat přípravnou třídu v základní škole. Přednostně jsou přijímány děti, které mají příští rok nastoupit do základní školy (toto přednostní přijímání se váže k místu trvalého pobytu). Není-li v mateřské škole místo, musí obec zajistit místo jinde.
Zdravotně postižené děti mohou navštěvovat běžkou mateřskou školu, případně speciální mateřskou školu. K těmto věcem se vyjadřuje pediatr, někdy i pedagogicko-psychologická poradna.
Základní vzdělávání (školský zákon § 36 – 56, vyhláška č. 48/2005)
Cílem je osvojit si strategii učení takovým způsobem, aby žáci byli motivováni k celoživotnímu vzdělávání, naučit se tvořivě myslet a řešit problémy, úspěšně komunikovat a spolupracovat a být vedeni k ochraně určitých hodnot.
Vzdělávání lze nabývat v základní škole, na šesti- nebo osmiletém gymnáziu (nižší ročníky), na konzervatoři nebo ve speciální základní škole (žáci, kteří nemohou docházet do běžné základní školy). Ukončením této speciální školy získá žák základy vzdělání, v běžné základní škole základní vzdělání. Vzdělání je možno později získat v kursech základního vzdělávání (týká se těch, kteří získali jen základy vzdělání).
Povinná školní docházka – trvá devět let, začíná ve věku šesti let, zápis se koná mezi patnáctým lednem a patnáctým únorem.
Primárně by měl zákonný zástupce poslat dítě do spádové školy, ale může zvolit jinou školu; tuto skutečnost oznámí ředitel této jiné školy do spádové školy do patnáctého března.
Dítě, které není duševně nebo tělesně vyspělé pro nástup do základní školy, musí přijít k zápisu, ale může dostat odklad povinné školní docházky na základě písemné žádosti zákonného zástupce, vyjádření pedagogické poradny a příslušného lékaře. Ředitel může povinnou školní docházku odložit o jeden školní rok, nejdéle však do začátku školního roku, v němž dítě dosáhne osmi let věku. Zároveň doporučí zákonnému zástupci vzdělávání dítěte v posledním ročníku mateřské školy nebo v přípravné třídě.
Dříve existoval i dodatečný odklad povinné školní docházky (v případě, že dítě již školu navštěvovalo a nevyspělost se projevila až v prvním ročníku) – stále existuje, ale jedná se o běžný odklad povinné školní docházky.
Dítě může plnit povinnou školní docházku i v zahraničí, případně na školách zřízených zahraniční právnickou či fyzickou osobou (nejsou zapsány v rejstříku škol). Ve všech těchto případech musí zákonní zástupci požádat o plnění povinné školní docházky jiným způsobem.
Povinná školní docházka se vztahuje na občany ČR, na občany jiné země EU, na azylanty a žadatele o azyl a na děti s dlouhodobým pobytem.
Jiné plnění povinné školní docházky (opět nutno žádat):
individuální vzdělávání (bez pravidelné docházky; povoluje ředitel školy v případě závažných důvodů). Musí být zajištěny dostatečné podmínky pro vzdělávání, budou mít texty a učebnice a budou je vzdělávat osoby minimálně s maturitou. Může to být rodič či soukromý učitel. Toto individuální vzdělávání je možné jen na prvním stupni ZŠ; žák musí vykonat zkoušky na příslušné škole;
vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením – o tomto vzdělávání rozhoduje krajský úřad na základě posouzení pedagogického centra a lékaře. Tyto děti se mohou vzdělávat ve speciální ZŠ, individuálně, v centrech...
Hodnocení (§ 51):
Klasifikace a slovní hodnocení jsou na stejné úrovni. O způsobu rozhoduje ředitel