- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Přednášky
KNJ/FON - Fonetika a fonologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Sandra Innerwinkler
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPhonetik
- ist eine Naturwissenschaft
- benutzt Physiologie, Physik, Mathematik
sie besteht aus:
artikulatorische Phonetik (vyslovování)
akustische Phonetik (proces mezi vysílačem a příjemcem)
auditive Phonetik (pochopení, vnímání)
Phon - der kleinste Laut → ist etwas Konkret
[a: bend] - wir benützen die eckige Klammern
Phonetik benutzt viele verschiedene Möglichkeiten - [r] [R] [ ] [ ] → Allophone - / r /
Phonologie
- ist eine Discipline Lingvistik - Geisteswissenschaft (společneská věda)
- sie untersucht die Leute in ihrer komunikativen Funktion
- r → / r / - Phonem - ist etwas Abstrakt, kleinste bedeutungsunterscheidende Einheit
- ein Phonem kann durch mehrere Phone repräsentiert werden - so nennt man Allophone
Die Liste der deutschen Laute enthält: 17 Vokale, 4 Diphthonge, 25 Konsonanten
→ 46 Laute stehen aus 30 Buchstaben
Für die Produktion von Lauten ist das Ansatzohr verantwortlich, damit bezeichnet man den bereich zwischen dem Kehlkopf und den Lippen. Alle beim Sprechen verwendeten. Organe sind keine Sprechwerkzeuge, da sie primar eine andere Funktion haben. Das Sprechen ist an das Atmen gebunden. Die ausgeatmete Luft wird zur Sprachproduktion verwendet.
Die Klassifikation von Lauten
die wissenschaftliche Untersuchung von lautischen Material vollzieht sich in drei Pahsen:
- die Segmentierung
- die Beschreibung
- die Klassifikation
es gibt mehrere Möglichkeiten
Klassifikation nach den beteiligten Sprechwerkzeugen
Artikulationsstellen sind die Bereiche Oberliefer, also die Oberlippe, obere Zähne, oberer Zahndamm, harter Gaumen, weicher Gaumen
Oberlippe - labial [p, b, m]
Oberzähne - dental [v, f]
oberer Zahndamm - alveolar [t, d, n, s, z, l, r]
harter Gaumen - palatal [f, c, j]
weicher Gaumen - velar [k, g, x, n, g]
als Artikulatoren bezeichnet man die beweglichen Bereiche im Unterdiefer, sowie Reichenmandel und die Stimmbänder
Klassifikation nach dem Überwindungsmodus
bei den Konsonanten trifft der Atemstrom aus der Lunge, auf ein Hindernis im Mund - Racheraum
die Qualität dieses Hindernisses wird von der Lage des Artikulationstelle
dabei unterscheidet man Verschluss, Engebildung, Afrikate und Vibraten
Plosive:
der Atemstraum wird
Frikative:
bei der Engebildung nähern sich Artikulator und Artikulationsstelle an ohne zu verschliessen
hier kann man zwischen einem Reibelaut mit Stimmtonbeteilung
Das System der Vokale und ihre Aussprache
Vokale sind selbst tönender Sprachlang. Bei ihrer Beildung Schwingen die Stimmbänder im Kehlkopf und die Luft kann ungehindert durch den Mund ausströmen, wo sie modelliert wird.
Vokale werden in den Fachlüchern.
„a“ ist ein leichter und natürlicher Laut. Die Zunge wir ein bisschen angehoben, Rachenmandel und Gaumensegel gelockert, die Atmung strömt ungehindert. Der Mund wird geöffnet, die Lippenänder zu einem Oval geformt.
Man unterscheidet zwischen langem und kurzem „a“. Das lange spricht bei Dehnungen wie etwa „aa“ oder „ah“ (Wagge), bei ausloutenden Silben (ja, Papa) und vor einfachen Konsonanten, die die Silbe abschiessen (scham, Rad, Tag). Das kurze begegnet einem vor mehreren Konsonanten und „sch“ (alt, amt, rasch).
Für eine Reihe von Wörtern wurde die Aussprache von Theodor Siels festgesetzt.
Ein kurzes „a“ sollte bei ab, das, Walfisch, Wallnuss, am, hart, an, man, Garten, Karte, Marter, warten, schwarz, Warze, Harnisch, Marshall, Monat, Klatsch, du hast und er hat verwendet werden.
Ein langes „a“ hingegen bei ihr habt, gehabt, brauch, Mal, Labsal, Schicksal, folgsam, Arzt, Schar, Papst, Harz, Art, artig, Bart, zart, Frass, Spass, Zeirat und latschen.
Das Umlaut „a“ also das „ä“ ist eine Verbindung von „a“ und „i“ und gehört so zu den hellen Vokalen. Es wird gebildet, in dem man in der Lippenstellung von „a“ „i“ sagt.
Das „e“ ist ein Vokal, der verschiedene Klagschattierungen aufweist. Dieses Phänomen nennt man Klangfarben. Im Deutschen hat das „e“ fünf Vokalfarben:
Das kurze, offene „e“ findet man vor einfachen oder Doppelkonsonanten (Welt, Gel
Vloženo: 23.06.2009
Velikost: 51,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu KNJ/FON - Fonetika a fonologie
Reference vyučujících předmětu KNJ/FON - Fonetika a fonologie
Reference vyučujícího Mgr. Sandra Innerwinkler
Podobné materiály
- KČJ/UDLB - Úvod do lingvistické terminologie - komplet přednášky
- KČJ/ZAJA - Úvod do studia jazyka - komplet přednášky
- KČJ/FF - Fonetika a fonologie ČJ - Přednášky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KVK/HVP - Hermeneutika výtvarného projevu - přednášky
- KPG/SKL - Legislativa ve školství - přednášky
- KPG/SKL - Legislativa ve školství - Přednášky
- KPG/SPEZ2 - Speciální pedagogika základní B - přednášky
- KPG/PPG - Předškolní pedagogika - Přednášky z pedagogiky 1. semestr
Copyright 2025 unium.cz


