PEDAGOGICKÁ INTERAKCE; SPI

i také jako vyjádření osobního vztahu učitele, případně jako výraz důvěry učitele k jeho schopnostem
adekvátní pochvala poskytuje dítěti pocit sebeuplatnění, vzbuzuje prožitek úspěchu, nebo k jeho vzniku alespoň přispívá
optimální přístup je postupné zmenšování frekvence pochval – to znamená, že zpočátku, když žák začíná s něčím novým, je dobře motivovat jej pochvalami častěji, postupně však frekvenci snižovat tak, aby chválení udrželo úvodní přitažlivost
důležitá je intenzita pochval – jestliže je učitel zvyklý chválit žákovy výkony s vysokou frekvencí, musí zvyšovat intenzitu pochval tak, aby si udržely dostatečnou hodnotu a aby nezevšedněly
negativní účinky odměn
negativní účinky, které mohou pochvaly či jiné odměny způsobovat se projevují především v případě neadekvátního chválení, tak i z hlediska intenzity
příliš intenzívní a frekventované chválení dítěte může mít za následek návyk na pochvalu nebo zpochybnění vlastních schopností
návyk na pochvalu se projevuje přílišným zaměřením žáka na pochvalu, to se může odrážet ve snaze získat pochvalu za každou cenu, bez ohledu na to, jakým způsobem bylo odměny dosaženo – takoví žáci často uplatňují strategie, vedoucí k dosažení maximální pochvaly při minimálním vydání energie
pochvala za výkon ve snadných úkolech může mít paradoxně zpochybňující dopad na žáka – příliš nápadné povzbuzování vnímá žák proti učitelovu záměru jako důsledek vlastních snížených schopností
tresty
základní funkcí trestu je zabránit opakování nežádoucího chování dítěte
měli bychom přesně stanovit kritéria, za co bude dítě potrestáno, úměrnost trestu míře nevhodného chování, výběr formy trestu
psychické trestání má za následek citlivé svědomí dítěte, spojené s trvalými pocity viny, úzkostí, nejistotou, případně neurotičností
negativní účinky trestů
jsou-li tresty příliš vysoké, vzniká strach, který se může vázat na celou situaci, ve které je žák trestán, strach ze školy
trest může u žáka vyvolávat únikové tendence, posilovat snahy vyhnout se škole, kontaktům s učitelem, učivem
negativní důsledky trestu se však mohou odrážet a fixovat v osobnosti žáka ve formě trvalejších rysů
trest sám může žák chápat jako projev agrese vůči sobě – jestliže se trest často opakuje, může jej žák chápat jako běžný projev agrese v mezilidských vztazích, uplatňovaný především proti slabším jedincům – jakmile k tomu má příležitost, chápe se role trestajícího sám
jindy se žák může naučit uspokojovat pomocí trestu potřebu prestiže ve třídě – v roli „hrdiny“ pak sám vyhledává situace, kdy může být potrestán – v takovém případě trest nejen pozbývá své účinnosti, ale může navíc přispívat k formování antisociální osobnosti
vztah mezi rodinou a školou
velmi důležitý je kontakt mezi učitelem a rodičem, neboť rodič je hlavní výchovný činitel působící na dítě
učitel by nikdy neměl mít negativní či ambivalentní postoj vůči dítěti ani vůči rodičům – měl by být schopen dát jasně najevo, že každé dítě má svoji hodnotu a je důležité
v průběhu rozhovorů s rodiči je nutné sledovat jejich reakce na sdělení určité zprávy o dítěti ať již ve smyslu kladném či záporném
velkým traumatem pro dítě ve školním věku je rozvádějící se manželství, kdy napjatá situace v rodině do značné míry negativně ovlivňuje dítě, jak po stránce psychické, tak i výchovné
ne každé dítě vyrůstá v harmonické rodině – mnoho dětí je vychováváno v neúplných rodinách, v rodinách, kde se vyskytují problémy s alkoholem či drogami, či v rodinách úplných, kde nechybí dostatečné hmotné zabezpečení dítěte, avšak dítě zde spíše postrádá citovou odezvu ze strany obou rodičů – to má mnohdy za následek záškoláctví, problémy s alkoholem, drogami prostituci, kriminalitu – proto je velmi důležité udržovat vztahy mezi školou, rodinou a okolním prostředím, ve kterém dítě nejčastěji tráví svůj volný čas, ať již se jedná o internátní zařízení, dětské domovy, diagnostické ústavy, či jiná nápravná zařízení
18. - E 2 -