Ontogeneze

8 Ontogenetický vývoj člověka
Přehled fází ontogenetického vývoje člověka:
věk
Oplození
0
Prenatální období (celková délka v průměru 280 dní, 40 týdnů, 10 lunárních měsíců
Embryonální období
Začátek 2. týdne – konec 8. týdne
Fetální období
Začátek 9. týdne - porod
Porod
40 týdnů
Perinatální období
Týden před a týden po narození
Postnatální období
Novorozenecké období
Rané dětství
Porod – 28 dní
Kojenecké období
1. měsíc – konec 1. roku
Batolecí období
2 – 3. roky
Předškolní období
Střední dětství
4 – 6 let
Mladší školní věk
Pozdní dětství
7 – 11 let
Starší školní věk
Dospívání
12 – 14 let
Dorostový věk
15 – 18 let
Plná dospělost
18 – 30 let
Období zralosti
30 – 45 let
Střední věk
45 – 60 let
Stáří
60 – 75 let
Vysoké stáří
Nad 75 let
Kmetský věk
Nad 90 let
Oplození
Vajíčko se uvolní z Graafova folikulu, je zachyceno vejcovodem a putuje směrem do dělohy. Pokud není oplozeno, zaniká. K oplození dochází zpravidla ve vejcovodu, první spermie dorazí k vajíčku 30-60 minut po ejakulaci. Spermie uvolňují ze svých akrozomů lytické enzymy. Jakmile jedna spermie pronikne do vajíčka, další spermie tam již nemohou proniknout. Splynutím jader vajíčka a spermie vzniká oplozené vajíčko s diploidním počtem chromozomů. Nastává dělení vajíčka. Čtvrtý den po oplození se vajíčko dostává do dělohy, kde dojde k zanoření vajíčka do děložní sliznice (začíná těhotenství).Z vajíčka vzniká zárodek a následně plod, rozvíjí se placenta.
Prenatální období
Začíná oplozením vajíčka, končí porodem. Vývoj jedince probíhá v děloze ženy během těhotenství.
Období embryonální - 2.-8. týden
Rýhování oplozeného vajíčka
Zygota postupuje vejcovodem a přitom se dělí – rýhuje. 1. rozdělením vzniknou 2 buňky – blastonemy. Ty se rýhují rychle, takže dochází ke zmenšování buněk. Asi po 3 dnech se rýhováním vytvoří útvar – morula. To je plný útvar kulovitého tvaru složený ze 16 blastomér. Do dutiny děložní se morula dostává 3. – 4. den. Vnitřní blastomery se začínají shlukovat a vytvářet embryoblast. Na povrchu je 1 vrstva obalových buněk – trofoblast. V této chvíli se zárodek nazývá blastocysta. Při umělém oplodnění bývají implantovány právě blastocyty, obvykle 2-3.
Podle posledních výzkumů se zdá, že rozhodující význam pro zdárné uhnízdění vajíčka v děloze má prvních 7 dní. Jen po tuto dobu má vajíčko rezervní látky, pak již se musí uhnízdit nebo zahynout. Je třeba si ale uvědomit, že po oplození již zygota není objekt vlastní, ale cizí – tj. určený k likvidaci imunitním systémem matky. Již třetí den začíná výroba „zbraní“ – vaječný faktor OF (ovumfactor), jehož úkolem je podnítit v matce tvorbu jiného faktoru – EPF (faktor rané gravidity). Ten podnítí v krvi působení lymfocytů potlačujících imunitní reakci ženy.
Zároveň vajíčko (blastocysta) produkuje choriogonádotropin, který připravuje děložní sliznici k přijetí zárodku.
Poté nastupuje diferenciace embryoblastu – nejdříve se vytvoří entoderm – vnitřní zárodečný list.
Nyní již můžeme nazvat „jedince“ embryem. V dalších týdnech vznikají i ektoderm a posléze mezoderm. Z těchto 3 zárodečných listů se vyvíjejí orgány procesem organogeneze.
Z entodermu – trávicí trubice, plíce, trávicí žlázy
Z ektodermu – pokožka, deriváty kůže, nervová soustava
Z mezodermu – kosti, svaly, cévní soustava, pohl. orgány, ledviny.
Nejranější vývoj prodělává nervová soustava a oběhová soustava– ta začíná první pracovat (krev koluje zač. 4. týdne).
Na konci 1. měsíce zárodek není podoben člověku, má nápadně velkou hlavu, 5 párů žaberních oblouků, zákl. zrakového a sluchového ústrojí, patrné jsou hrbolky srdeční a jaterní a po stranách trupu ploutvičkovité základy končetin. Velikost 8 mm, v obalu amnion. Zevní obal chorion vzniká z trofoblastu.
Ve 2. měsíci se vytváří lidská podoba, pro kterou je významný vývoj obličeje. Jeho nedokončení se projeví jako rozštěp (rtu, horní čelisti, patra). Probíhá další vývoj končetin (v 8. týdnu prsty) a od 4. týdne začíná vývoj pohlavních žláz. Až od 7. týdne morfol. rozdíly mezi vaječníky a varlaty (hypospadie – VVV, močová trubice vyúsťuje na spodní straně penisu, při neúplném srůstu penisu se objevují na jeho spodní straně štěrbinovité podélné otvory.
Vznikem obličeje, končetin a zevních pohl. orgánů se zárodek mění v plod (fetus).
Poruchy embryonálního vývoje nazýváme embryopatie. Ty bývají způsobeny škodlivými vlivy prostředí – teratogeny – fyz. a chem. morfologické poškození orgánu se projeví jako vrozená vývojová vada.
Nejvýznamnějšími typy embryopatií jsou:
radiační – ionizující záření
infekční – působení virů (kritický 4. – 5. týden – zarděnky – vývoj očí, ucha a mozku)
lékové
Každý orgán má svou kritickou vývojovou periodu, většina odchylek (malformací) vzniká mezi 20. – 40. dnem těhotenství.
Období fetální
Začíná 9. týdnem a končí porodem. Organogeneze prakticky skončila v embryonálním období. Nyní orgány rostou, vyvíjejí se a vstupují do funkce:
Plodové obaly
Plod je obalen 2 obaly – amnionem a chorionem, ty později srůstají, přičemž vzniká pupečník.
Amnion je vnitřní obal, vzniká z embryoblastu. Vylučuje amniovou tekutinu, které postupně přibývá. Po srůstu amnionu s chorionem se nazývá plodová voda. Ta chrání plod před otřesy, změnami teploty apod.
Chorion vzniká z trofoblastu. Je to zevní obal, v embryonálním období byl pokryt klky. Ty většinou nyní mizí, zůstávají na 1/3 povrchu, kde se zvětšují a zanořují do děložní sliznice. Tím vzniká plodové lůžko – placenta – zprostředkovává spojení mezi plodem a matkou.
Funkce placenty:
výživa plodu
odvod škodlivých produktů metabolismu
příjem O2 z matčiny krve
ochranná bariéra
produkce hormonů napomáhajících
udržení těhotenství
zásoba vitamínů
NS v období plodovém
Je vytvořen základ míchy s 5 mozkových váčků. Z nich se vyvíjejí oddíly mozku. Šedá kůra od poč. 3 měsíce, zpočátku hladká, později brázdy a závity.
Vzniká i periferní nervová soustava.
Růst a vývoj plodu
3. měsíc – 4 cm, ukončen vývoj obličeje, diferencované končetiny, rozlišení pohlaví
4. měsíc – osifikace kostry – první pohyby
5. měsíc – vývoj kůže, srdeční činnost – ozvy, intenzívní pohyby – „kopání“
6. měsíc – všechny orgány v hlavních rysech vyvinuty, kůže tenká
7. měsíc – podkožní tuk, tvorba zrohovatělé pokožky, řasy
8. měsíc – další rozvoj podkožního tuku – vyhlazování kůže, varlata sestupují do šourku. 10. měsíc – vývoj dokončen
Postavení a poloha plodu – plod má obvykle hřbetní stranu obrácenou vlevo a dopředu.
Délka těhotenství – průměrně trvá 280 dní (+ - 14 dní) nebo 40 týdnů, 10 lunárních měsíců
Donošený plod – 38. – 42. týden, v současnosti 42. týden již hranice přenošenosti, před 38 týdnem – nedonošenost, před 28 týdnem spontánní potrat, pokud nejeví plod známky života.
Fetopatie
Tak označujeme poškození jedince po skončení organogeneze. Změna může zastavit další vývoj orgánu, což se týká hlavně mozku.
Fetopatie vznikají nejčastěji jako následek nemoci matky nebo při imunologickém konfliktu mezi krví matky a plodu (matka Rh-, dítě Rh+).
Nejvýznamnějšími příčinami fetopatií jsou cukrovka matky nebo syfilis – přenáší se placentou, toxoplasmoza – mentální retardace, požívání alkoholu (fetální alkoholový syndrom), drogy a kouření(karboxihemoglobin – hypoxie).
Rizikové těhotenství
- neprobíhá fyziologicky, hrozí potrat, vznik vrozená vývojová vada, předčasný porod, perinatální úmrtí nebo poškození plodu.
Rizikové faktory:
všeobecná anamnéza – věk matky, somatotyp, výška a hmotnost, léčená sterilita, chronická onemocnění,
průběh předešlých těhotenství – počet těhotenství, umělé ukončení těh.(interrupce – miniinterrupce ze soc.důvodů do 12. týdne, s nevyloučeným nebo prokázaným onemocněním zarděnkami do 16. týdne a do konce 24. týdne(výjimečně do 26.týdne) u indikací genetických), opakované spontánní potraty, předčasné porody,
nynější těhotenství – těh. při cukrovce a srdečních vadách, infekce a jiné chroby matky, léky za těh., nesprávná výživa matky, anémie a krvácení, krátký časový odstup od předcházejícího těh., mnohočetné těh.),
faktory společenské (sociální) – nepříznivé ekonom. podmínky, svobodná matka, způsob za