Ontogeneze

současně ustupuje hravost, jsou výchovné problémy
růst hlavy a mozku – hlavně se formuje obličejová část, růst mozkové č. souvisí s růstem mozku, růst v této fázi velmi pomalý.
Prořezávání zubů 2. dentice – ke konci předškolního věku nastává výměna dočasného chrupu za trvalý.
I-typ – jako 1. se prořežou vnitřní řezáky – dnes projevy silnější, souvisí to se sociálně ekonomickými podmínkami
M-typ – jako 1. se prořežou první stoličky (tj. šestky)
Lateralita – některé děti výrazně „jednoruké“ – přednostně používají jednu ruku, většina kolísá – díky prostředí se stanou většinou pravorukými.
Psychomotorický vývoj – odraz dozrávání mozku
motorický – zdokonalení hrubé motoriky, zlepšení i jemné (ke konci)
psychický – rozvoj myšlení, paměti, řeči a fantazie, kreslení
období prvního vzdoru – odmítání poslušnosti, vztekání, sebeprosazování – projev formující se vůle a sebeuvědomění
Vývoj řeči – prudký rozvoj slovní zásoby, opakuje básničky, delší a složitější věty
Dětská patlavost (dyslalie) – třeba napravit před vstupem do školy, koktavost.
Sociální vývoj – Důležitý úsek – rostou společenské vztahy dětí, roste samostatnost – důležitý styk s dalšími dětmi a dospělými – naučí se spolupráci, soutěživosti, vést, podřizovat se, pečovat o slabší – tj. socializace.
Školní zralost – v 6-ti letech – obrovská životní změna – nutná zralost
Znaky: stupeň tělesného vývoje – nutné proběhnutí první proměny postavy – zlepšení koordinace pohybů – změny v psychice, úroveň myšlení, vnímání a vyjadřování.
Sociální vývoj – odloučení od rodiny, schopnost soustředění na pracovní výkon, schopnost ovládat citové projevy.
Příčiny nezralosti: - nedostatky v tělesném vývoji
- poškození CNS
- podprůměrné rozumové schopnosti až mentální retardace
- neurotický povahový vývoj
- nedostatky ve výchovném prostředí a působení
- biologické oslabení (např. díky předčasnému narození)
Mladší školní věk
Začátek povinné školní docházky, od nástupu do školy po nástup vývoje druhotných pohlavních znaků, hlavní činnost je učení.
Začátek školní docházky
Vstup do školy – zátěž, obrovská, může přesáhnout adaptační schopnosti dítěte, omezení pohybu, školní práce – soustavné zatížení = únava = nechuť = duševní napětí, i z hodnocení a srovnávání. Některé děti snadno přivyknou, některým trvá adaptace i řadu měsíců, spojená s poruchami tělesného i zdravotního stavu.
Je nutný odpočinek – spánek – 12 hod v 7. roce, 10,5 hod v 10. letech, obnova CNS, zpracování všech dojmů.
Růst a proporcionalita
Pomalý růst a vývoj – asi 5 cm ročně a 3 kg/rok. Toto klidné tempo má za následek ukládání tukové vrstvy = období druhé plnosti.
Hlava roste pomalu, na trupu zúžení v pase, objevují se pohlavní rozlišení těla chlapců a dívek – ne druhotné pohlavní znaky, ale hlavně odlišnosti na kostře, ukládání tuku – náznaky.
Prořezávání dalších zubů trvalého chrupu.
Psychomotorický vývoj
motorický – nejdříve zvýšení neobratnosti (po proměně postavy), poté nabývá jistotu, snadno získává pohybové dovednosti.
psychický – mělo by se soustavně zlepšovat smyslové vnímání, rozvoj paměti, myšlení a řeči, přibývají zkušenosti, schopnost abstraktního myšlení, schopnost koncentrace. Skupinové hry.
vývoj zájmů – v 1. třídě věci nápadné a zajímavé, později stálejší zájmy, specializace (sbírky), často ovlivněno rodiči.
Vývoj řeči
Intelektualizace řeči, okolo 7 roku se výslovnost začíná fixovat – správná i nesprávná.
Koktavost – nyní nutná odborná pomoc
Vývoj citový a volní
Postupem času nabývá převahy rozumová stránka, nastupuje kontrola citového projevu. Vytváří se charakter, projevy individuálních zvláštností.
Malá mozková postižení
Původ v pre- a perinatálním období, drobnější příznaky, ovlivňují úspěšnost žáka ve škole.
LMD (lehká mozková dysfunkce) – 3-4% populace, hl. chlapci – neklid, nesoustředěnost, hyperaktivita, výkyvy nálad apod. x inteligence, lehce nadprůměrná – nutno vytvořit klidné prostředí, individuální přístup, povzbuzovat! Netrestat za něco, za co nemůže
Motorická neobratnost – syndrom vývojové dyspraxie – neschopnost dobře napodobit výkon nebo dysgnózie – předvede jiný výkon, neboť ho nepozná.
Specifická porucha čtení (dyslexie) – neschopnost naučit se číst u dítěte s přiměřenou inteligencí, výrazný nepoměr mezi úrovní čtení a inteligence.
Specifická porucha pravopisu (dysortografie) – bývá spjata s dyslexií
Specifická porucha psaní (dysgrafie) – nedovede napodobit tvary písmen, nepamatuje si je, zrcadlově je obrací, rukopis nečitelný a nejistý, nebývá doprovázena žádnou smyslovou vadou nebo závažnou pohybovou poruchou, ani nedostatku v inteligenci, ani v citovém vztahu.
Specifická porucha počítání (dyskalkulie) – dítě se nemůže naučit počítat, i když jeho rozumové schopnosti jsou v pásmu normy a má normální příležitost k učení. Porucha abstraktního myšlení, neschopnost pochopit symbolickou povahu čísla a dítě ulpívá na konkrétních názorných představách.
ADHD – hyperaktivita s poruchou pozornosti
Vadné držení těla – ještě je možno vyrovnat – funkční vady, důsledek omezení pohybu, nesprávné sezení, celková únava, školní tašky (až 80%).
Starší školní věk
Vývoj v tomto období je silně ovlivněn pubertou. Dívky do puberty vstupují, u chlapců začíná prepuberta.
Tělesný vývoj
Růst je urychlený a mění se proporce (viz puberta). Objevují se druhotné pohlavní znaky. Vzniká vývojová nevyrovnanost mezi chlapci a dívkami, která po nástupu puberty u chlapců opět mizí. V tuto dobu často vznikají vady držení těla a páteře (skolióza, kulatá záda). Částečně to způsobuje zrychlený růst.
Dokončuje se prořezávání trvalých zubů.
Psychomotorický vývoj
Logická paměť se stává významnější než paměť mechanická. Myšlení se dostává na úroveň dospělých: analytické a syntetické schopnosti, schopnosti abstrakce a logického uvažování jsou již dostatečně vyspělé. Osobnost je zatím velmi nevyrovnaná, prochází pubertálním vývojem.
Jemná motorika: automatizace pohybů při psaní, vytváří se charakteristický rukopis.
Citový vývoj
Neklid, rozpornost, přecitlivělost, labilita nálad, impulsivnost. To je způsobeno náhlými hormonálními změnami, které přinášejí nové vnitřní podněty a mění citlivost na podněty z vnějšku. Často se objevují také změny v prospěchu výkyvy ve školní práci. V tuto dobu se přitom žáci rozhodují o budoucím studiu či povolání. Období druhého vzdoru. Jsou citliví na rozpory mezi tím, co dospělí dělají a tím, co říkají.
Puberta
Období velkých růstových, morfologických, fyziologických a psychických změn, jejichž výsledkem je přeměna dítěte v dospělého člověka.
Dozrávají pohlavní orgány, které postupně zahajují činnost – vytváří pohlavní hormony a pohlavní buňky. Celé období provází výrazná aktivita žláz s vnitřní sekrecí, jíž se kromě pohlavních orgánů účastní i hypofýza, štítná žláza a nadledvinky. Významnou úlohu má centrální nervový systém. Zvyšuje se činnost potních a mazových žláz, která může vést k trudovitosti (akné).
Dorostový věk
15 – 18 let. Je dosaženo pohlavní dospělosti, dokončují se pubertální změny ve fázi postpuberty.
Růst a vývoj
Dívky rostou již jen pomalu, jejich růst končí kolem 16.roku věku. Chlapci ještě 2 cm za rok, jejich růst končí kolem 18. roku věku.
Psychomotorický vývoj
K rozvinutému základu rozumových schopností se přidávají zkušenosti, dovednosti a individuální projevy. V psychomotorickém vývoji dochází k uklidnění a vyvážení, vzniká harmonická psychická struktura. Pohyby jsou plynulejší, koordinovanější, vystupování jistější a estetičtější.
Citový a mravní vývoj
Přetrvává rozkolísanost citového stavu. V pubertě vzrostly sexuální podněty – adolescence se s nimi vyrovnává. Vznikají nejprve společenské vztahy mezi chlapci a děvčaty, po sblížení se vytvářejí vztahy s citovou a erotickou náplní, které později vedou k sexuálnímu styku.
Vytváří se soustava mravních hodnost, která má velký význam pro dozrání osobnosti. Povaha se formuje na základech tvořených výchovou v rodině a ve škole.