Analýza skladby

í.
Se změnou tóniny přichází hudba nová, ale podobného ražení jako v předešlé části. Hlavní melodická linka je svěřena po celou dobu tohoto dílu klavíru. Tempo zůstává mírné, melodie je vázaná, ale myslím o něco dramatičtější a vzrušenější, a o to naléhavější. Rytmus klavírního partu je 2:3.
Protože se jednotlivé úseky melodie přesně opakují, mění se pouze tóniny, mohla bych naznačit strukturu: první úsek tvoří prvních 8 taktů, přičemž je lze rozdělit na naprosto dvě stejné části (4+4), lišících se pouze tóninou, další úsek má osm taktů a poslední sedm taktů. V tomto posledním úseku můžeme najít příbuznost s dílem A, kde si skladatel pohrává s motivy patřící dílu A. Tato celá struktura se dále doslovně opakuje, opět v jiné tónině.
Po dynamickém vrcholu přichází nová hudba, kterou jsem nazvala mezivětou. Je věnována jednoznačně klavíru. Jedná se o evoluční typ hudby. Hudba neustále žene pryč a vyvíjí se. Proto jsem mezivětu nedělila na další menší části.
Tato část prozrazuje, že koncert psal zkušený mistr tohoto nástroje. Rachmaninov zde virtuózně zpracoval hudební myšlenky jako je kadence, efektní běhy v rychlém tempu, dokonalé trylky nebo rozsáhlá arpeggia.
Jako protiklad přichází po nejdramatičtější části opět něžné hlavní téma, které nyní přednášejí housle, ale jinak jde o doslovné opakování.
Finální část má podobu velké kódy. V ní dokončují předešlou melodii housle za výrazného klavírního doprovodu.
Ještě jsem chtěla upozornit na zarážející podobnost jedné ze songů Celine Dion, zejména pasáž od 143. do 147. taktu. Rachmaninova hudba je tak krásná, že zřejmě inspirovala i jednu z kanadských popových zpěvaček.
ZÁVĚR
Rachmaninov byl jako skladatel syntetikem, který po příkladu P. I. Čajkovského dovedl spojit dědictví klasiků hudebního romantismu s pokrokovými prvky nových hudebních směrů 20. století.
Jeho dílo obsahuje asi 50 velkých opusových čísel, z toho 3 opery, 3 symfonie, 5 klavírních koncertů, několik symfonických básní, kantáty a množství menších klavírních skladeb a písní.
Převládajícím rysem v jeho velkých skladbách pro piano je elegismus. Byl to přirozený odraz dobových nálad z přelomu století, ale byl to také silný vliv orientální písně, k níž se Rachmaninov často obracel po příkladu Rimského-Korsakova.
Druhý klavírní koncert c-moll, 18. dílo 28letého skladatele, patří mezi nimi
k nejpopulárnějším pro svou podmanivou melodickou hudbu. Koncert spojuje virtuózně náročný klavírní part s technicky dokonale propracovaným pozdně romantickým výrazem.
Je to skladba pro celý Rachmaninův kompoziční styl typická po stránce melodické i stavební. Celé dílo zpívá. Technicky využívá koncert všech možností klavíru.
V koncertu má bohaté uplatnění orchestr, z něhož vystupuje sólový klavír jako vedoucí hlas. Častým používáním rozložených akordů dovedl Rachmaninov dát lyrickým plochám tohoto koncertu zvláštní citové napětí a vzrušení.
VYUŽITÍ SKLADBY VE ŠKOLE
Tento klavírní koncert je velice krásný, je stavěný na bohaté melodice, a proto si myslím, že by mohl nadchnout i děti. Melodii by si mohly snadno zapamatovat.
Ukázku koncertu bych zařadila především při výkladu o životě a díle S. V. Rachmaninova nebo v charakteristice ruské tvorby.
Na tomto koncertu bych dětem vysvětlila a ukázala, jak hlavní téma přechází od jednoho nástroje k druhému a jednotlivé nástroje bychom jmenovaly. Upozornila bych na dominantní úlohu klavíru a virtuózní pasáže.Dala bych k nahlédnutí také partituru, aby měli žáci alespoň představu, jak vypadá, že se do ní zapisují i tempové a dynamické značky a jak je celkově uspořádána.
Také jsou zde poměrně srozumitelné jednotlivé části skladby, předehra, hlavní téma a opakování hlavního tématu a finální kóda. Žáci by mohly snadno určit, kde který díl začíná a končí.
Možná bych zde mohla využít již zmíněné podobnosti se skladbou z oblasti nonartificiální hudby od popové zpěvačky Celine Dion. Žákům bych pustila nejprve C. Dion a poté ukázku z Rachmaninova druhého klavírního koncertu. Otázkou pro žáky by byla ona harmonická podobnost obou skladeb.

POUŽITÁ LITERATURA
Nováček, Z.: Sprievodca hudbou 20. storočia, Obzor, Bratislava, 1969.
Bachtík, J. aj: Poslouchejte s námi, Gramofonové závody N.P., Praha, 1958.
internetová stránka: (partitura)
Rachmaninov, S.: Druhý koncert, op.18, (přepis pro dva klavíry), Moskva, 1946.