Zákony a vyhlášky

192/1993 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 23. června 1993
o kolkových známkách



Změna: 264/1997 Sb.



Ministerstvo financí podle § 59 odst. 4 a § 104 odst. 2
zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a
poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., stanoví:

§ 1





(1) Kolkové známky se vydávají

v hodnotách s vrchním tiskem v barvě

1, 5 Kč žluté
10, 20 Kč olivově zelené
30, 50 Kč hnědozelené
100 Kč tyrkysově modré
200 Kč blankytně modré
500 Kč fialové
1000 Kč oranžové.








(2) Kolkové známky ve všech jednotlivých hodnotách se
vytisknou na samostatných tiskových listech.




§ 2


Popis kolkové známky

(1) Kolkové známky jsou po celé ploše opatřeny hlubotiskem
ornamentální linie se stylizovanými lipovými listy v barvě
šedozelené.






(2) Kolkové známky jsou dvoudílné; oba díly dělí perforace.
Výška obrazců vrchního tisku činí u horního dílu 26 mm, u spodního
dílu 12,5 mm, šířka obou obrazců činí 23 mm. Kolkové známky jsou
tištěny v kombinaci ocelotisku a rastrového hlubotisku na
ceninovém papíru s ochrannými vlákny a s vodoznakem ve tvaru
stylizovaných lipových listů.


(3) Obrazec vrchního tisku horního dílu kolkové známky má
uprostřed pruh ve tvaru oválu v tmavém odstínu příslušné barvy
podle hodnoty kolkové známky (dále jen "odstín barvy") s nápisem v
horní polovině "ČESKÁ REPUBLIKA", v dolní polovině "KOLKOVÁ
ZNÁMKA". Nápis je bílé barvy s prosvítajícím hlubotiskem (dále jen
"bílá barva"). Nápisy jsou uprostřed oválného pruhu po levé i
pravé straně odděleny tečkou bílé barvy. Ovál je na vnitřní i
vnější straně lemován páskou bílé barvy. Uprostřed oválu je plocha
bílé barvy, na které je umístěn velký státní znak České republiky
provedený v odstínu barvy. Pod oválem uprostřed spodní části dílu
je tmavě lemovaný obdélník bílé barvy s číslicí hodnoty známky v
tmavém odstínu barvy, po levé i pravé straně obdélníku s označením
hodnoty kolkové známky je tmavě lemované označení peněžní jednotky
"Kč" bílé barvy. Nad označením peněžní jednotky je na levé i pravé
straně a rovněž v horním levém i pravém rohu dílu iniciála "ČR"
bílé barvy, částečně překrytá oválem. Zbývající plocha vrchního
tisku horního dílu kolkové známky je po celé ploše příčně
vyčárkována linkami tmavšího odstínu barvy.

(4) Obrazec vrchního tisku spodního dílu známky má uprostřed
tmavě lemovaný obdélník bílé barvy s číslicí hodnoty známky v
tmavém odstínu barvy, po levé straně obdélníku je tmavě lemovaná
iniciála "ČR" bílé barvy a po pravé straně tmavě lemované označení
peněžní jednotky "Kč" bílé barvy. Podél dolního okraje dílu je
páska v tmavém odstínu barvy s nápisem bílé barvy "KOLKOVÁ
ZNÁMKA". Zbývající plocha vrchního tisku spodního dílu známky je
příčně vyčárkována linkami tmavšího odstínu barvy.






(5) Kolkové známky všech hodnot jsou zabezpečeny proti
padělání speciální barvou, která svítí pod UV lampou a mění odstín
při kopírování. Barva je umístěna jako podtisk obdélníčku
s hodnotou kolkové známky na vrchním i spodním dílu kolkové
známky.





Používání kolkových známek

§ 3

(1) Jestliže je poplatek splatný bez vyměření při předložení
podání, nalepí se oba díly kolkové známky na podání.

(2) Platí-li se poplatek již při předložení podání, kterým se
žádá o vydání dokladu nebo písemného vyřízení podléhajícího
poplatku, s výjimkou případů uvedených v odstavci 1, nalepí se
kolková známka na podání pouze spodním dílem bez oddělení horního
dílu; horní díl nalepí orgán vyměřující poplatek na doklad
(vyřízení).

(3) Platí-li se poplatek na písemnou výzvu k zaplacení,
nalepí se kolková známka na tuto výzvu pouze spodním dílem bez
oddělení horního dílu. Vydá-li se po vrácení výzvy doklad (písemné
vyřízení), nalepí se horní díl kolkové známky na doklad
(vyřízení). V případě, kdy se doklad nevydává, nebo vydává-li se
vyřízení nezávisle na zaplacení poplatku, nalepí se i horní díl na
písemnou výzvu k zaplacení.

(4) V ostatních případech se nalepí horní díl kolkové známky
vždy na písemné vyřízení zpoplatněného úkonu a spodní díl vždy do
spisu orgánu vyměřujícího poplatek. Nevydá-li se písemné vyřízení
nebo vydává-li se vyřízení nezávisle na zaplacení poplatku, nalepí
se oba díly kolkové známky do spisu orgánu vyměřujícího poplatek.

(5) Orgán, u něhož byly kolkové známky použity, znehodnotí
vždy kolkové známky otiskem kulatého úředního razítka
neodstranitelnou razítkovací barvou, a to tak, aby část otisku
byla na obou dílech kolkové známky a část na listině, na které je
kolková známka nalepena. Při nalepení kolkových známek na doklad
se nesmějí tyto kolkové známky vzájemně překrývat.


§ 4

(1) Kolkovými známkami lze platit poplatky, případně daně,
pokud tak stanoví právní předpis, s výjimkou poplatků, případně
daní, které plynou do rozpočtů obcí a okresních úřadů.1)

(2) Správce daně, u něhož připadá v úvahu placení kolkovými
známkami, zabezpečí vedení denních záznamů o hospodaření s
kolkovými známkami a jednou měsíčně provede kontrolu stavu zásob
kolkových známek a příslušné peněžní hotovosti z jejich prodeje.





Přechodná ustanovení o výměně a použitelnosti
dosavadních kolkových známek

§ 5

(1) Kolkové známky vydané podle dosud platných právních
předpisů 2) pozbývají platnosti dnem 1. listopadu 1993.

(2) Za podání s platnou kolkovou známkou se považují i ta
podání opatřená dosavadní kolkovou známkou, která byla podle
otisku poštovního razítka převzata nejpozději dne 31. října 1993 k
poštovní přepravě.




§ 6

(1) Nepoužité a nepoškozené kolkové známky lze vyměnit u pošt
v době od 1. listopadu 1993 do 31. prosince 1993, a to v poměru
hodnot 1 : 1.

(2) Kolkové známky v počtu vyšším než deset kusů se odevzdají
poštám roztříděné podle jednotlivých hodnot, vložené do otevřených
obálek spolu se seznamem obsahujícím počet a hodnotu kolkových
známek podle jednotlivých hodnot a celkový počet a úhrnnou hodnotu
odevzdaných známek.



Zrušovací a závěrečná ustanovení

§ 7

Zrušuje se vyhláška ministerstva financí č. 115/1961 Sb., o
vydání nových kolkových známek, ve znění vyhlášky ministerstva
financí České socialistické republiky č. 36/1985 Sb.


§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:
Ing. Kočárník CSc. v.r.



1) Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných
správními orgány České republiky. 2) Vyhláška ministerstva financí č. 115/1961 Sb., o vydání nových
kolkových známek, ve znění vyhlášky ministerstva financí ČSR č.
36/1985 Sb.









25/1994 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva financí
ze dne 21. ledna 1994
o formě provádění evidence daní a o převodu daní jejich příjemcům



Změna: 95/2001 Sb.



Ministerstvo financí podle § 62 odst. 10 zákona České národní
rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a § 35 odst. 2
písm. c) zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech
hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v
České republice, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993
Sb., stanoví:



ČÁST PRVNÍ
Forma provádění evidence daní v souvislosti se zaváděním
výpočetní techniky

§ 1


Označení daní

(1) Každá daň, poplatek a odvod (dále jen "daň") stanovené
zvláštním zákonem se pro účely evidence daní, kterou provádějí
územní finanční orgány a další orgány příslušné ke správě daní,1)
označují číslem druhu příjmu.

(2) S ohledem na přehlednost evidence daní může být jedna daň
rozčleněna na několik druhů a každý z nich se označuje samostatným
číslem druhu příjmu.




§ 2


Evidované údaje

(1) Do evidence daní se zahrnují:
a) identifikační údaje daňových subjektů (daňové identifikační
číslo,2) jméno daňového subjektu a jeho bydliště nebo sídlo),
b) údaje z daňových přiznání (§ 10),
c) údaje o výši daňové povinnosti,
d) údaje o výši příslušenství daně,3)
e) údaje o výši převáděných daní podle rozpočtového určení,4)
je-li příjemcem daně rozpočet obce, okresního úřadu nebo
státního fondu České republiky (dále jen "příjemce daní"),
f) údaje z platebních poukazů (§ 8),
g) údaje z dokladů bank a pošt (§ 4),
h) údaje z příjmových dokladů na platby daní v hotovosti,
i) údaje z přeúčtovacích dokladů (§ 5),
j) další údaje.5)

(2) Daňovým subjektem se pro účely této vyhlášky rozumí
a) daňový dlužník,6)
b) společný plátce (nahrazuje skupinu daňových dlužníků, jejichž
daňové povinnosti není třeba individuálně evidovat),
c) nejasný plátce (slouží k zaevidování plateb s nedostatečnými
identifikačními údaji o daňovém dlužníkovi).




§ 3


Osobní účet

(1) Osobní účet 7) daňového subjektu (dále jen "osobní daňový
účet") se zřizuje pro každý druh příjmu, na kterém vznikla
daňovému subjektu daňová povinnost,8) nebo má-li u tohoto druhu
příjmu daňový subjekt přeplatek.

(2) Osobní daňový účet se rovněž zřizuje pro příjemce daní.

(3) Na debetní straně9) osobního daňového účtu se evidují
předpisné a odpisné věty z předpisných a odpisných poukazů (§ 6).

(4) Na kreditní straně10) osobního daňového účtu se evidují
platební věty (§ 4) z dokladů bank a pošt, z příjmových dokladů na
platby daní v hotovosti a přeúčtovacích dokladů.




§ 4


Doklady bank a pošt

(1) Dokladem bank se pro účely této vyhlášky rozumí bankovní
výpis z účtu (dále jen "bankovní výpis"), dokladem pošt se rozumí
poštovní poukázka.

(2) Z bankovního výpisu se eviduje bankovní spojení správce
daně, datum starého zůstatku, starý zůstatek, odpovídající obrat,
nový zůstatek a datum bankovního výpisu.

(3) Platební věta obsahuje identifikační údaje daňového
subjektu nebo příjemce daní, částku v Kč a den platby11) nebo den
odepsání částky z účtu správce daně (např. při vracení přeplatků
daňovým subjektům nebo převádění částek příjemcům daní), uvedené v
účetních položkách bankovního výpisu nebo dokladech pošt, číslo
druhu příjmu a číslo zúčtovacího symbolu (§ 7). Jedné účetní
položce bankovního výpisu odpovídá v evidenci daní jedna nebo více
platebních vět.




§ 5


Přeúčtovací doklad

(1) Přeúčtovací doklad je určen k převádění prostředků mezi
jednotlivými osobními daňovými účty různých daňových subjektů v
rámci jednoho druhu příjmu, opravování chybně uvedených údajů v
platebních větách nebo k upravování počátečních zůstatků na
kreditní straně osobních daňových účtů, a to na základě údajů od
daňových subjektů nebo správce daně.

(2) Přeúčtovací doklad obsahuje platební věty.

(3) Jedním přeúčtovacím dokladem nelze převádět finanční
prostředky mezi osobními daňovými účty a současně opravovat
počáteční zůstatky.

(4) Pokud se přeúčtovacím dokladem převádí finanční
prostředky mezi osobními daňovými účty, musí se součet obratů
všech platebních vět za každé číslo druhu příjmu rovnat nule.


§ 6


Předpisný a odpisný poukaz

(1) Předpisný a odpisný poukaz12) obsahuje předpisné nebo
odpisné věty s údaji o výši daňové povinnosti daňových subjektů, o
výši převáděných daní příjemcům daní nebo o změnách počátečních
zůstatků na debetní straně osobních daňových účtů.

(2) V předpisné nebo odpisné větě se uvádějí identifikační
údaje daňového subjektu nebo příjemce daní, číslo druhu příjmu,
číslo zúčtovacího symbolu (§ 7), číslo priority úhrady daňové
povinnosti,13) částka v Kč a den splatnosti daňové povinnosti.

(3) Předpisný a odpisný poukaz nemůže obsahovat věty s údaji
o výši daňové povinnosti a současně věty s údaji o změně
počátečních zůstatků.




§ 7


Zúčtovací symbol

Čísla zúčtovacího symbolu se používá u platebních vět k
rozlišení druhu platby a u předpisných a odpisných vět k rozlišení
druhu daňové povinnosti.


§ 8


Platební poukaz a příkaz k úhradě

(1) Platební poukaz10) obsahuje identifikační údaje daňového
subjektu nebo označení příjemce daní včetně bankovního spojení,14)
číslo druhu příjmu, poukazovanou částku v Kč, důvod a datum
vystavení a den splatnosti.

(2) Jedním platebním poukazem lze provádět odpisy pouze z
jednoho druhu příjmu.

(3) Příkaz k úhradě nebo hromadný příkaz k úhradě (dále jen
"příkaz k úhradě") obsahuje údaje z platebního poukazu a další
náležitosti stanovené bankou, které jsou nezbytné k převodu
finančních prostředků z účtu správce daně u banky na účet
příjemce.





§ 9


Uzávěrky evidence daní

(1) Měsíční uzávěrka je periodická kontrolní činnost v
evidenci daní. Součástí měsíční uzávěrky je kontrola zaevidování
platebních vět z dokladů bank a pošt, z příjmových dokladů na
platby daní v hotovosti a porovnání s měsíčním výkazem z banky,
kontrola zaevidování přeúčtovacích dokladů a předpisných
a odpisných dokladů,15) kontrola platebních poukazů a příkazů
k úhradě a porovnání kreditní a debetní strany osobních daňových
účtů.

(2) Roční uzávěrka následuje po měsíční uzávěrce posledního
měsíce běžného roku. Roční uzávěrka slouží k přenesení konečných
zůstatků běžného roku na osobních daňových účtech na počáteční
zůstatky na osobních daňových účtech v evidenci následujícího
roku.




§ 10


Daňové přiznání v evidenci daní

Daňové přiznání v evidenci daní obsahuje údaje z příslušného
tiskopisu pro daňové přiznání nebo hlášení, dílčí,16) dodatečné
nebo opravné daňové přiznání nebo hlášení,17) které jsou rozhodné
pro kontrolu a vyměření daňové povinnosti.






ČÁST DRUHÁ




zrušena


§ 11

zrušen













ČÁST TŘETÍ
Závěrečné ustanovení

§ 12

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1994.

Ministr:
Ing. Kočárník CSc. v.r.



1) § 1 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a
poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. a zákona č.
157/1993 Sb. 2) § 33 odst. 11 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 3) § 58 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 4) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s
rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České
republice, ve znění zákonů ČNR č. 579/1991 Sb., č. 166/1992
Sb., č. 321/1992 Sb., č. 10/1993 Sb. a zákona č. 189/1993 Sb. 5) § 62 odst. 1, 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 6) § 57 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 7) § 62 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 8) § 57 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 10) § 62 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 11) § 61 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 12) § 62 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 13) § 59 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 14) § 12 odst. 1 vyhlášky SBČS č. 51/1992 Sb., o platebním styku a
zúčtování mezi bankami. 15) § 62 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 16) § 13a odst. 1 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z
nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. 17) § 40 odst. 2 a § 41 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 18) § 96a odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.








298/1993 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 1. prosince 1993
o stanovení výše nároku náhrady ušlého výdělku při správě daní

Ministerstvo financí podle § 30 odst. 4 zákona České národní
rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona
České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb.,
stanoví:

§ 1

(1) Svědkovi nebo osobě přezvědné, kteří mají příjem pouze ze
závislé činnosti a funkčních požitků,1) pokud se na výzvu správce
daně2) zúčastní daňového řízení, náleží náhrada ušlého výdělku za
dobu strávenou při daňovém řízení ve výši průměrného výdělku
vypočteného podle zvláštního zákona3) pro pracovněprávní účely.

(2) Výši průměrného výdělku prokáže svědek nebo osoba
přezvědná potvrzením plátce příjmu ze závislé činnosti a funkčních
požitků, v němž se uvede, jakou částku činí ušlý výdělek za dobu
nepřítomnosti svědka nebo osoby přezvědné. Správce daně poukáže
náhradu ušlého výdělku plátci daně4) ze závislé činnosti a
funkčních požitků, který jej zahrne do příjmu svědka nebo osoby
přezvědné.




§ 2

(1) Svědkovi nebo osobě přezvědné, kteří mají příjmy pouze z
podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti 5) včetně
příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem
(samostatně hospodařícím rolníkem), a nevztahuje se na ně
ustanovení § 1, pokud se na výzvu správce daně zúčastní daňového
řízení, náleží náhrada ušlého výdělku za dobu strávenou při
daňovém řízení. Tato náhrada se vypočte za započatou hodinu jako
podíl základu daně z příjmu fyzických osob6) a počtu pracovních
hodin, stanovených zvláštním předpisem,7) připadajících na
kalendářní rok. Výše základu daně z příjmu je částka, podle které
je určena poslední známá daňová povinnost,8) nejvýše však 486 000
Kč. Pokud nelze zjistit podklady pro výše uvedený postup stanovení
náhrady ušlého výdělku, náleží svědkovi nebo osobě přezvědné
náhrada ušlého výdělku v částce 17 Kč za hodinu, nejvýše však 136
Kč za jeden den.

(2) Svědkovi nebo osobě přezvědné, kteří mají příjmy ze
závislé činnosti a zároveň též z podnikání nebo z jiné samostatné
výdělečné činnosti5) včetně příjmů ze zemědělské výroby, která
není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),
náleží náhrada ušlého výdělku za dobu strávenou při daňovém řízení
podle odstavce 1.




§ 3

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.

Ministr:
Ing. Kočárník CSc. v.r.


1) § 6 odst. 1 a 9 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění zákona č. 157/1993 Sb. 2) § 1 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a
poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. a zákona č.
157/1993 Sb. 3) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za prac