Vypracované otázky k testu

dmítnutí změny
• Evidence provedené změny a celého procesu vyřizování změny
Doporučení:
• Realizace změn je vhodné kumulovat do vhodně vymezených časových okamžiků
• Celý proces musí být kontrolovaný
• Realizovat by se měly jen změny nutné a přínosné (jejích přínos musí převažovat nad
realizačními náklady)
• Zmenšení počtu změn je možno dosáhnout vhodným předvídáním
Ukazuje racionální přístup ke změnám, vyplývající z principů řízení změn (Change Management), a
doporučuje postupovat následovně:
- identifikovat požadavky na změny
- vyhodnotit dopad požadovaných změn včetně bilance náklady-přínosy
konkrétní změny, analyzovat možnost realizace změny
- rozhodnout kompetentně o přijetí nebo odmítnutí změny na základě
vyhodnocení a analýzy situace, případě si vyžádat vyjádření
kompetentních pracovníků
- akceptované změny se kumulovaně promítat do projektu
- celý tento proces průběžně dokumentovat.
6. Popište zásady techniky SMART (i) a charakterizujete pojem trojimperativu projektu
SMART(i) cíl
S - Specifický a specifikovaný (Specific)
M - Měřitelný (Measurable)
A - Akceptovatelný (Acceptable)
R - Realistický (Realistic)
T - Testovatelný (Treackable)
Integrovatelný (Intedrated) SMART (ang.) chytrý, bystrý
Měli bychom:
• Využít výhodné neopakovatelné příležitosti
Odvrátit hrozby, které mohou přivodit katastrofické děje
Trojimperativ - Magic Triangle
Znamená to najít vhodný kompromis mezi cíli, náklady a potřebným časem na projekt.
7. Popište postup při analýze rizik projektu:
Protože pravděpodobnost je bezrozměrné číslo, je hodnota rizika vyjádřena v měnové jednotce, ve
které vyjádříme možnou ztrátu.
V technické praxi (strojírenství, stavebnictví, elektrotechnika) se v některých případech riziko
ohodnocuje jen mírou pravděpodobnosti vzniku určitého stavu nebo události..
Rizikové inženýrství používá řadu různých metod pro různé případy stanovení rizika v pojišťovnictví,
bankovnictví, v technické praxi, provozní praxi chemických zařízení a dalších oblastech jako např.
metody HACCP, HAZOP, RISK FMEA, CRAMM, IRIS, FRAP a další. Je proto důležité si vždy
uvědomit, jaká rizika chceme analyzovat např. rizika uniku informací z informačního systému, rizika
pracovních úrazů na určitém pracovišti, riziko pádu kabiny lanovky, a pod., abychom podle potřeby
použili odpovídající metodu.
Komplexní analýza rizik zahrnuje v rizikovém inženýrství:
• Identifikaci hrozícího nebezpečí
• Vyhodnocení rizika
• Návrhy opatření ke snížení rizika
Po provedené analýze rizik nesmíme zapomenou v projektu provádět sledování rizika (též
monitorování rizika – Risk Monitoring), kde realizujeme podle potřeby připravená opatření ke snížení
rizika nebo analyzujeme nově se vyskytnuvší nebezpečí. Spojení analýzy rizika a sledování rizika
označujeme v rizikovém inženýrství jako proces řízení rizika (Risk Managment).
V projektovém řízení se jedná o stanovení rizika, které může negativně ovlivnit průběh projektu. Často
se používá termínu - řízení projektových rizik - Risk Project Management.
Cíle (MAX)
Čas (MIN) Náklady (MIN)

8. Vysvětlete pojem milník projektu a popište k čemu a jak se milníků používá:
MILNÍKY (Milestones) - významné události v rámci projektu
Milník je událost nebo podmínka, kdy je dokončena celá skupina k sobě se vztahujících úkolů nebo
fáze projektu. Milníky pomáhají organizovat úkoly do logických skupin nebo posloupností. Mohou se
také používat ke sledování pokroku v projektu. Když se dokončí skupina k sobě se vztahujících úkolů,
dosáhne se projektového milníku. Když se dosáhne všech milníků, projekt je hotov. Příkladem milníků
v projektu vydání publikace může být dokončení rukopisu, korektury a konečné úpravy. V produktu
Project mají milníky většinou nulovou dobu trvání, protože pouze označují jeden bod v rozvrhu
(dokončení fáze projektu).
Určení projektových úkolů a milníky v projektu
Určení úkolů ve vlastním projektu je důležitou součástí plánovacího procesu. Hlavní úkoly a
milníky je dobré definovat ještě před zadáváním vlastních informací. Jakmile začnou být podrobnosti
projektu jasnější, mohou se úkoly přeskládat. Proto je vhodné si vypsat úkoly například na jednotlivé
papíry.
1. Vypsání si několika důležitých úkolů v projektu.
2. Určit, které úkoly (jestli vůbec nějaké) závisí na ostatních. Může se některý úkol provádět
paralelně? Opakují se v projektu některé úkoly? Jsou zde nějaká omezení (například datum ukončení
nebo započetí)?
3. Zvážit, zda se úkony k sobě vztahují. Reprezentují části stejného procesu nebo jsou součástí
jedné fáze projektu?
4. Určit body projektu, které reprezentují milníky.
9. Popište zásady pro nastavení reportingu v projektu:
Reporting
• Kdo má podávat zprávy
• Komu se mají zprávy podávat a jaké
• Kdy se mají podávat zprávy
• Které zprávy se mají podávat
• V jaké formě se mají zprávy podávat
• Jakým způsobem se mají zprávy podávat
Jak často podávat zprávy
• Minimálně dvakrát během průběhu činnosti. Spočítáme průměrnou délku činnosti a z té
odvodíme požadovaný interval podávání zpráv.
• Neměnný stav je možné jen indikovat
• O významných a mimořádných událostech je třeba podávat zprávy ci možná nejdříve
Co jsou to „Významné a mimořádné události“?
• Začátky činností
• Ukončení činností
• Neplánované náklady
• Zjištěné skutečnosti, které mohou následně významně ovlivnit projekt a jeho průběh
• Všechny katastrofické události (úrazy, havárie, poruchy, živelné pohromy, apod.) související s
projektem
Je potřeba připravit si reakce projektového týmu :
• Na zjištění, že jsou zprávy podávány opožděně!
• Na zjištění, že jsou zprávy zkreslovány!
• Na zjištění, že jsou ignorovány nebo nedodržovány pokyny, které mají eliminovat zjištěné
odchylky od plánu
Vyžadujeme nejen hlášení o okamžitém stavu, ale i odhad možného vývoje událostí .
Nezapomeňte!
• K problematice reportingu patří i podávání Vašich zpráv vedení firmy resp. jinému
nadřízenému orgánu.
• Nadřízené informujte pravidelně
• Pečlivě zvažte, které zprávy a jak je potřeba předložit
• Nekonstatujte pouze skutečnost, ale předkládejte návrhy na řešení
Selektivní zprávy je potřeba podávat i do “okolí” projektu!!
• Stanovte si informační kanály, kterými chcete šířit povědomost o průběhu Vašeho projektu
• Připravte si strategii podávání zpráv, které získají podporu a příznivé vnímání Vašeho projektu
(zejména v případě krize projektu)
10. Co představuje kritická cesta v projektu a k čemu se používá:
Kritická cesta – musíme si ji pohlídat, aby jednotlivé činnosti nepřesáhli daný limit; tam, kde jsou
rezervy nulové je kritická cesta (ze cvičení)
Kritickou cestou nazveme sekvenci vzájemně závislých úkolů (nebo jeden úkol) determinující
nejdříve možný termín dokončení celého projektu tedy stav, kdy jsou veškeré projektové činnosti
dokončeny. Jinak řečeno, jakékoliv zpoždění na kritické cestě prodlužuje o stejnou dobu celý projekt.
Pro získání kritické cesty není kupodivu třeba udělat nic jiného, než sestavit plán projektu tak, jak jste
zvyklí, pouze je třeba jí ve výsledku zobrazit – poměrně zásadní argument hovořící pro využívání
kritické cesty, nemyslíte? První rovinou, kde lze využít znalosti kritické cesty je tedy řešení přetížení
zdrojů. Veškeré činnosti v projektu lze podle této teorie rozdělit na kritické a nekritické, kdy zpoždění
kritické činnosti o jeden den prodlouží i celý projekt právě o jeden den.
Úkolem síťové analýzy je najít takovou posloupnost činností, která určuje celkovou dobu trvání
projektu - je to hledání takové orientované cesty v SG, která vede z počátečního do koncového uzlu a
bude mít nejmenší součet vah. Tato cesta se nazývá kritická.
Cesta z počátečního bodu projektu do koncového, jejíž doba je rovna době trvání projektu, se nazývá
cesta kritická. Kritická cesta je maximální (časově nejdelší) ze všech cest v síťovém grafu z
počátečního uzlu do koncového.
Základní úlohou síťové analýzy je hledání kritické cesty v síťovém grafu pomocí metody CPM. Její
pravděpodobnostní varianta PERT uvažuje doby trvání dílčích činností za náhodné proměnné popsané
pravděpodobnostním rozdělením. Pak se řeší otázka, s jakou pravděpodobností bude splněn celý
projekt nebo jeho části.
11. Vysvětlete princip uzlově a hranově orientovaných grafů k čemu se používají a proč:
Hranově orientované grafy
• Hrany představují činnosti
• Uzly představují události
ídící innosti a innosti pracovn technologického charakteru ( nap íklad p i Ř č č ě ř ř
zajiš ování dodávky materiálu na d lní pracovišt ) lze modelovat a matematicky formulovat ť ů ě
hranově orientovaným sí ovým grafemť
Uzlově orientované grafy
• Uzly představují činnosti
• Hrany představují označení posloupnosti činností
Jsou výborné pro velmi specializované úkoly, kterým se věnuje specializovaný tým a neúčastní se jej
osoby mimo tohoto týmu. Nevhodné jsou pro širší uplatnění s nutnou spoluprací s větším počtem
externích osob.
Praktický výsledek používání uzlově definovaných grafů je ten, že po vytvoření grafu se důsledně trvá
na dodržení vypočtených termínů, neboť změny technologického postupu prakticky nikdo nenavrhne,
neboť nemá přehled.
12. Popište techniku Ganttových diagramů a k čemu se používá a proč:
Metoda Ganttových diagramů
• Vznikla v průběhu I.světové války v USA, když bylo potřeba zlepšit plánování
v loděnicích pro podporu US NAVY
• Princip je v grafickém znázornění souběžného průběhu činností
• Má mnohostranné užití při tvorbě rozličných plánů a kontrolních nástrojů
Ganttovy diagramy (též úsečkové grafy, čárové harmonogramy) představují jednoduché znázornění
časového průběhu několika činností, které často probíhají i současně.
Kdy vystačíme s jednoduchým seznamem koncových termínů?
Kdy už nevystačíme?
• Úkol 1 24. V.
• Úkol 2 13. VI.
• Úkol 3 5. VIII.
12
23
25
32 54
20
8
11
3
9
A
B
C
E
F
G H2
23
10 10
3
4
11 7
• Úkol 4 31. XII
Nevystačíme když:
• úkolů budou desítky
• bude potřeba sledovat i začátky, které nebudou souhlasit s koncem předchozí činnosti
• chceme mít přehled jak se činnosti překrývají
• budeme chtít mít “pohled na usazení” termínu do časové osy
Zkrátit dodávky výroby plavidel, které měly dopravit na různá bojiště americké vojáky, vedl k
vytvoření nové metody plánování termínů
Základní princip Ganttových diagramů je dostatečně známý:
Činnost A
Činnost B
Činnost C

Časová osa
Původní návrh lze různě doplňovat a zlepšovat
• barevným značením (plán - skutečnost)
• přidáním speciálních značek (milníky)
• přeměněním úseček na obdélníkové pruhy s možností vepisování různých údajů
a informací
• apod.
Klasické Ganttovy diagramy měly nevýhodu v tom, že nevyjadřovaly souvislosti mezi jednotlivými
činnostmi. To můžeme odstranit tím, že znázorníme pomocí šipky závislost jedné činnosti na druhé.
Např.
A
B
Taková situace představuje vyjádření, že činnost A musí být ukončena, aby mohla začít činnost B.
Mohou tedy nastat jen dvě situace:činnost A skončí a po nějaké době bude zahájena činnost B (viz
obrázek výše) nebo činnost A skončí a bezprostředně začne činnost B. To bychom pak mohli nakreslit
na časové ose takto:
A B
Nemůže nastat situace, že by činnost A neskončila a přesto začala činnost B. Pokud bychom tuto
šipku nenakreslili. Pak by činnosti byly na sobě nezávislé! Označíme-li takovou závislost, pak z ní
vyplývá, že jestliže se prodlouží činnost A proti plánu, odsune se automaticky i začátek činnosti B.
Takto zdokonalené Gantovy diagramy jsou za určitých podmínek alternativou k síťovým grafům .
V takovém případě jsou používány v Ganttových diagramech i značky pro milníky, apod.
Kdy nevystačíme s Ganttovými diagramy?
• Když potřebujeme znát výslovně možné návaznosti činností
• Když musíme mít přehled, které činnosti rozhodujícím způsobem ovlivňují délku projektu
• Když kromě hlediska času chceme přidat hledisko nákladů a zdrojů
• Když činností budou stovky a tisíce
Tyto požadavky přinesly závody ve zbrojení po II. světové válce
• Obava, že SSSR bude mít mezikontine