szz

5. TRH, TRŽNÍ MECHANISMUS, nerovnovážný trh, neefektivnost, nerovnost, nestabilita, typy tržních struktur
Tržní ekonomika
-systém založený na směně (dána nabídkou a poptávkou)
-lidé vstupují do vzájemných směnných vztahů →směnné vztahy mají podobu smluv
-pravidla pro fungování tržního mechanismu:
•dodržování smluv ( nedostatečná vynutitelnost dodržování smluv odrazuje obchodování
•ochrana soukromého vlastnictví ( nedostatečná ochrana soukromého vlastnictví odrazuje od investování
•volný vstup na trhy ( pokud není, konkurence je potlačena
TRH
-místo, kde se setkává nabídka a poptávka (řízen cenou)
-zařízení, jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby
určili cenu množství, jež se nakoupí a prodá
Typy trhů
(podle místa
•místní -jedna z právních norem, vztahuje se bezprostředně k určitému místu (jarmark, městský trh)
•národní -trh v rámci státního celku
•světové -je projevem skutečnosti, autonomie národních trhů je jen částečná
(podle množství a druhů směňovaného zb.
•dílčí -prodává a kupuje se tam jediný druh zboží
•agregátní -trh veškerého zboží
(podle předmětu směny
•trh výrobních faktorů -práce, půda, kapitál
•trh peněz
•trh produktů -výrobky a služby
Tržní mechanismus
=Neuvědomělá koordinace lidí, činností a firem prostřednictvím systému cen a trhů.
- řeší základní alokační problém “co, jak a pro koho”.
-Tržní mechanismus je spouštěn a řízen aktivitou kupujících a prodávajících.
-Základní informací, která koordinuje nabídku a poptávku je cena.
-Velký, resp. rozhodující vliv na utváření cen na trzích je konkurence.
►příčiny selhání tržního mechanismu
1) neefektivnost
●monopol (1 firma na trhu)
-jsme nuceni kupovat za cenu, kterou si určí firma
-zásahy státu => protimonopolní zákony (zabránění protisoutěžním činnostem)
-typy monopolu:
-přírodní -ropa
-přirozený -plyn, voda, elektřina, telekomunikace, železnice
-administrativní -komunální monopol (např. odvoz odpadků)
-přirozená snaha firmy dosáhnout co největšího zisku, nejlevnější výroby
●monopolistická konkurence:
-mnoho firem vyrábí a prodává sice příbuzné, ale poněkud diferencované výrobky
-nerozhodujeme se podle ceny, ale podle preference (je to heterogenní produkt)
-např. alkohol, coca cola -obrovská reklama
●oligopol (2-3 firmy)
-omezená konkurence ( firmy si vůbec nekonkurují (zásahy státu => protimonopolní zákony)
-např. auta, masný průmysl, Tschibo..
●kvasimonopol -vytvářejí kartelovou dohodu o ceně, množství a kam budou dodávat
(fůze (získání jedné společnosti druhou, tím, že koupí její akcie =tzv. sloučení firem)
*horizontální -např.sloučení 2 automobilových firem ( vede k nepřiměřené koncentraci
*vertikální -sloučení 2 firem na různém stupni výrobního procesu, firmy vyrábějící žel rudu + ocel
*konglomerátní -sloučení 2 firem působících na 2 vzájemně nesouvisejících trzích (auta + voňavky)
(kartel (dohoda 2 nebo více podniků, které jsou samostatné o společném dodržování určitých podmínek)
*cenový -dohoda o ceně, za kterou budou prodávat (nezákonné ( dohlíží Antimonopolní úřad)
*kontinogenní -dohoda o množství
*rajonový (odbytový) -kam kdo bude dodávat své výrobky ( potlačuje konkurenci
►Externality (= efekty přelévání)
-vyskytují se, když firmy nebo lidé přenášejí na jiné subjekty náklady nebo přínosy
-aniž tyto jiné subjekty dostanou za náklady řádně zaplaceno a aniž za přínos přiměřeně platí
*negativní (když máme náklady, které jsou způsobeny někým jiným)
-přenášení nákladů na jiné -obvykle na stát
-př.: znečišťování vody, vzduchu, povrchová těžba, nebezpečné odpady, závadné léky, radioaktivní látky..
-firmy znečišťuje okolí ( všichni mají náklady, soused pálí listí ( musím znovu vyprat prádlo
-státní regulace ( snaha státu držet externality pod kontrolou (=> ekologické daně)
*pozitivní (když máme přínosy) -včelař má za pozemkem pole s řepkou ( včely mají co sbírat => med
2) Nerovnosti
-nerovnosti v důchodech => přerozdělení důchodů => řešení: progresivní zdanění
3) Nestabilita
=inflace, nezaměstnanost (inflační stabilita je jedním z nejstarších ek. problémů)
-prostřednictvím stabilizační makroekonomické politiky vzniká fiskální a monetární politika státu
-inflace ( znehodnocení všeho => krach státu (nejdřív stát řeší inflaci, pak nezaměstnanost)
Nerovnovážný trh
=Je to trh, kde neexistuje rovnováha mezi poptávkou a nabídkou
Typy tržních struktur
Rozlišujeme je na základě kvality (povahy) konkurenčního prostředí daného trhu či odvětví.
Dokonalá konkurence - mnoho firem, výrobců vyrábí totožný produkt
Nedokonalá konkurence
Monopol (v odvětví je pouze jedna firma)
Oligopol (v odvětví existuje několik firem, jedná se o konkurenci mezi nemnohými)
Monopolní konkurence (mnoho firem vyrábí a prodává sice příbuzné, ale poněkud diferencované výrobky)
Zdroje diferenciace produktu a tím i tržních nedokonalostí:
Nákladové podmínky
každá firma se snaží řešit optimálně a racionálně výrobu, koncentraci, specializaci, management a dosáhnout tak tzv. úspor z rozsahu.
Překážky v konkurenci:
právní omezení (patenty, omezení vstupu do odvětví, cla, kvóty...)
diferenciace produktu zvyšuje stupeň monopolu, vede k větší koncentraci a tím i k nedokonalé konkurenci.
5. Ekonomie


6. AGREGÁTNÍ NABÍDKA, AGREGÁTNÍ POPTÁVKA.
Růst a pokles AD a AS, agregátní výdaje, sklon křivky AS.
AGREGÁTNÍ NABÍDKA (AS)
-vyjadřuje celkovou nabídku zboží a služeb v ekonomice, vyjádřenou v peněžní podobě
-vyjadřuje výkon ekonomiky (=makroekonomický výstup)
Zákon rostoucí nabídky
-s rostoucí cenou roste nabídka zb. a sl.
-při vyšších cenách si můžou výrobci dovolit vyrobit více
Změny agregátní nabídky působením cenových i necenových faktorů
►Růst agregátní nabídky (posun doprava z AS do AS2):
▪pokles cen vstupů (suroviny energie, pracovní síla)
▪hospodář. politika státu -daňové úlevy a jiné impulsy pro investice či podnikání
▪technologické a inovační změny, organizace výroby (objev plastů(náhrada přírodního materiálu)
▪změna struktury HDP (země bude vyrábět to,co je pro ni racionálně výhodné -podle zdrojů)
→ zvýšení nabídky ( vede ke snížení cen
►Pokles agregátní nabídky (posun doleva z AS do AS1)
▪růstem cen vstupů (zvýšení minimální mzdy)
▪stagnací produktivity práce a kapitálu
▪zásahy státu (zvýšení daní, tzv. drahé úvěry apod.)
→ snížení nabídky ( vede ke zvýšení cen
Sklon křivky AS:
Důležitou vlastností AS je i její sklon a schopnost reagovat na cenové změny – neboli cenová elasticita (pružnost).
křivka AS1
-krátkodobá (nepružná)
-na trhu existují volné zdroje
-stoupá mírně vpravo
-ovlivňuje pohyby reál. produktu
křivka AS2
-dlouhodobá (dokonale nepružná)
-plně využity všechny zdroje
-reál. produkt je determinován potenciálním produktem

agregátní Poptávka (AD)
=skládá se z celkových výdajů ekonomiky -výdaje domácností, firem, státu a zahraničních subjektů
-jde o transformaci důchodů na spotřební a investiční výdaje
Agregátní výdaje
=celková suma výdajů na statky a služby v ekonomice
-AD je determinována cen.hladinou a ovlivňována dom. investicemi, vlád. výdaji, čistými vývozy a množ. peněz v oběhu
( AD = C + I + G + X
*C = spotřeba -krátkodobá (potravinová), dlouhodobá (elektronika, auta), služby (právnické)
*I = hrubé soukromé investice -trh výrobních prostředků (i bytová výstavba, ne portfolia a cenné papíry)
*G = vládní výdaje na zboží a služby (nákup zboží a služeb z hlediska státu ( zbraně, dálnice, letadla)
*X = čistý vývoz (rozdíl mezi exportem a importem ( v ČR je to minusová položka: -80 mld)
Agregátní poptávková křivka
=funkční závislost,kt. ukazuje velikost čistého národního produktu, kt. byl vyroben při každé všeobecné úrovni cen
-křivka zachycuje kombinaci výstupu a cenové úrovně, při nichž jsou trhy komodit a peněz současně v rovnováze
Zákon klesající poptávky
-s rostoucí cenou poptávka po zboží klesá
►Růst agregátní poptávky (posun doprava z AD do AD1):
▪snížení úrokových sazeb na trhu
▪zvýšení inflace (lidé jsou ochotni půjčit si ( znehodnocení měny)
▪růst důchodů (mezd) ( zvýšení mezd => zvýšení poptávky po luxusním zboží
▪podpora investic nebo spotřeby od státu (daň. úlevy, nízké úr. sazby na úvěry)
▪populační exploze, móda, změna životního stylu, počet a zdravotní stav obyvatel
-zvýšení poptávky → vede ke zvyšování cen

►Pokles agregátní poptávky (posun doleva z AD do AD2):
▪pokles důchodů (event. růst sklonu k úsporám)
▪pokles zájmu, či počtu kupujících
▪omezování spotřeby a investic zásahy státu (zvýšení daní, vysoké úrokové sazby bank na úvěry…)
-snížení poptávky → vede ke snižování cen
Národní produkt a celková cenová hladina jsou určeny průsečíkem AS a AD:
-Křivka AD představuje souhrn celkových výdajů při různých cenových hladinách.
-Křivka AS ukazuje, co budou firmy vyrábět a prodávat při různých cenových hladinách.
-Průsečík E je bod makroekonomické rovnováhy.
-Při této celkové hladině cen firmy vyrábí a prodávají určité množství produkce a kupující si přejí právě toto množství nakoupit a spotřebovat.
Nedostatek -poptávané mn. převyšuje nabízené množství
Přebytek -nabízené mn. převyšuje poptávané mn.
6. Ekonomie

7. MĚŘENÍ VÝKONNOSTI EKONOMIKY
UKAZATELE
1) Hrubý domácí produkt (HDP, Gdp)
-celková peněžní hodnota zboží a služeb vyrobených za 1 rok výrobními faktory bez ohledu na to, jsou-li
vlastněny občany státu nebo cizinci (pro nás je výhodnější měřit HDP než HNP)
-nesmí tam být započítány meziprodukty (výrobky určené k další výrobní spotřebě)
2) Hrubý Národní produkt (HNP, GNP)
-celková produkce zboží a služeb vytvořená výrobními faktory ve vlastnictví občanů dané země
-a to nejen na území daného státu, ale i v zahraničí (je tvořen národním kapitálem bez ohledu na území)
-do GNP se nezapočítává produkce cizinců u nás a meziprodukty (pouze finální výrobky určené ke spotřebě)
*měření HDP
-založeno na systému národních účtů (zdroj informací pro analýzy a rozhodování na makroekon. úrovni)
-analýzy jsou zpracovávány podle metodiky OSN (to umožňuje i mezinárodní srovnávání jednotl. zemí)
-na každém účtu se srovnávají vstupy a výstupy (event. příjmy a výdaje)
●5 základních národních účtů:
-podnikový, domácností, státu, styku s cizinou
-kapitálový účet (je důležitý z hlediska dalšího ekon. růstu země, zachycuje zdroje a možnosti růstu)
*analýza i měření lze provádět jako:
-tok finálních statků a služeb
-tok výdělků vstupů, vyrábějících produkt (důchodová metoda)
( oba přístupy poskytují stejný výsledek, protože zisk je zde definován za reziduální náklad
*2 kategorie HDP: (s ohledem na zp. ocenění)
(nominální (ukazatel v běžných ( skutečných cenách)
-celková peněžní hodnota statků a služeb za rok v tržních cenách každého roku
(reálný (ukazatel ve srovnatelných ( stálých cenách)
-je očištěný o inflaci ( vylučuje zvýšení cen
-oceňuje produkt v cenách výchozího roku
-ke srovnání jednotlivých ekonomik
-pro eliminaci vlivu inflace se používají cenové deflátory
cenové deflátory
=cenové indexy používané k odstraňování inflace
-cenové indexy = průměry cenových změn výrobků a služeb v HDP
*implicitní cenový deflátor (porovnání reálného a nominálního produktu)
-přepočítáváme všechny statky a služby => očištění
*ex