szz

lace
-vzestup AD nad potenciální produkt rozevírá tzv. inflační mezeru (=rozdíl mezi skutečným a potenciál. produktem)
-výdaje poptávají větší produkt než může ekonomika nabídnout => růst inflace
Možné příčiny poptávkové inflace
nadměrné investiční a spotřební výdaje
levný úvěr -> zvýší spotřební a investiční výdaje,..
delevace měny
snížení daní (vyvolají zvýšení poptávky)
další opatření fiskální a monetární politiky
2. Nabídková inflace (tlačená náklady)
- může k ní dojít, i když skutečný produkt je nižší než potenciální.
-důvodem je zvětšení nákladů, které se projeví jako posun křivky agregátní nabídky nahoru.
Možné příčiny nabídkové inflace
nedokonalá konkurence
růst cen
politické události
růst nákladů (surovin, výrobních zařízení, odpisů, mezd)
Důsledky inflace
*přerozdělovací efekt inflace
-postihuje především příjemce fixních důchodů (stipendia, důchody, mateřská)
-způsobuje pokles reálných mezd,
-způsobuje pokles hodnoty vkladů a půjček (ztrácejí věřitelé a získávají dlužníci),
-nepostihuje vlastníky hmotných statků (cena majetku roste společně s inflací)
-sociální dopady inflace
-při pevném měnovém kurzu znamená převahu zahraniční nabídky
INFLACE A NEZAMĚSTNANOST
-mezi nezaměstnaností a inflací existují velmi složité vztahy.
-dilema spočívá v tom, co řešit dřív
-stagflace -stav, kdy ekonomika vykazuje zároveň vysokou mírou nezaměstnanosti a vysokou mírou inflace
Phillipsova křivka
-popisuje vztah mezi nezaměstnaností a inflací.
-klíčovým předpokladem zde je, že mezi inflací a nezaměstnaností existuje inverzní vztah.
-znamená to, že chcete-li udržet inflaci na nízké úrovni, potřebujete větší nezaměstnanost.
-nízká míra nezaměstnanosti je doprovázena vysokou inflací
-vysoká míra nezaměstnanosti je doprovázena nízkou mírou inflace (negativní inflací).
Protiinflační zásahy
-řízení mezd a cen
-indexace (přizpůsobování růstu živ. nákladů)
-zvyšování konkurenceschopnosti trhu
-opatření fiskální a monetární politiky (změny daň. sazeb, úroků, delevace)
-nezávislost CB
10. Ekonomika
Q1
Q2
AD1
AD2
AS
P1
P2
P2
P1
AS1
AD
Q2
Q1
AS2

11. EKONOMICKÝ RŮST.
Modely růstu, teorie hospodářského cyklu
EKONOMICKÝ RŮST
- nastává tehdy, roste-li reálný HDP a národní důchod (na 1 oby.) v čase
- zvětšování produkčních kapacit ekonomiky ( ek. drancuje přírodní zdroje za účelem maximalizace zdrojů
- jedná se o posun směrem vpravo a nahoru
-standardní ek. přírůstek - okolo 3,5% GNP (v ČR 3,8%, Kazachstán 10%, Čína 9,8%)
Faktory způsobující růst
1. Kvantitativní (produkční funkce) Y=f (K, L, …)
2. Kvantitativní
-produktivita práce a její růst
-úroveň technologií
-adaptabilita na nové technologie (kvalifikace, rekvalifikace)
-řízení, organizace práce
-management (musí být konkurenceschopný)
NEOKLASICKÉ TEORIE RŮSTU
-růst důchodu je závislý na změně mn. kapitálu (dK), prac. síly (dL) a půdy (dN) násobených jejich mezní produktivitou.
-přírůstek půdy se většinou neuvažuje, předpokládá se, že je roven nule.
1. Cobb-Douglasova produkční funkce
-nejznámější neoklasickou produkční funkcí:
Y...výstup,
K...technologický pokrok
a, b....koeficienty elasticity reálného důchodu ve vztahu k růstu kapitálu (K) a práce (L)
-podrobné studie ek. růstu vycházejí z tzv. růstového účetnictví
-je to zp. vyúčtování všech položek, které vedly k růstovým tendencím
2. Model Roberta Solowa.
-zaměřuje se na růst úspor a kapitálové akumulace a na úlohu technologických změn
-za primární faktor ekonomického růstu považuje technologické změny
-růst kapitálu na pracovní sílu má jen malý podíl
3. Harrod - Domarův model růstu G n = n + t
-je zde používán termín přirozené tempo růstu.
-jedná se o součet tempa růstu populace (n) a tempa technického pokroku rozšiřujícího práci (t)
-t=Harrodův neutrální technický pokrok
-Jedná se o maximální možnou míru růstu při využití všech zdrojů.
4. Keynesiánské modely růstu
-kladou důraz na efektivní poptávku (agregátní výdaje) a otázku dynamické rovnováhy při rovnosti úspor a investic.
-Původní modely byly víc zaměřeny na reálnou ekonomiku a fin. oblast byla často reprezentována pouze úr. mírou.
-Současné modely jsou charakteristické rozšířením počátečních modelů o měnový, finanční a mezinárodní blok.
5. Modely Římského klubu
-se snaží charakterizovat dlouhodobé trendy ekonomického rozvoje.
-základem modelů je systémový přístup a zohlednění různorodosti světa a vzájemných vazeb jednotlivých faktorů.
Urychlení ek. růstu
- pomocí zvýšení míry národních úspor a investic,
-pomocí monetární a fiskální politiky státu, která by podporovala akumulaci kapitálu.
-technologické změny, inovace, úroveň vzdělání nebo kvalifikace pracovních sil
TEORIE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU
= pravidelné kolísání skutečného (reálného) produktu kolem potenciálního (možného) produktu, resp. trendu růstu.
4 fáze hosp. cyklu:
Kontrakce (recese - po dobu 6 měsíců, deprese - dlouhodobě ( bankroty) - pokles skutečného produktu
Dno - dolní bod obratu, minimum skutečného produktu
Expanze (konjunktura)
- vzestup skutečného produktu, který roste rychleji než potenciální.
- Při vzestupném trendu je každý následující vzestup vyšší než předchozí.
Vrchol - maximum skutečného produktu (boom -nejvyšší výkon ekonomiky)
Podle doby opakování - periodičnosti rozlišujeme tyto cykly:
Krátkodobé - 36 - 40 měsíců, výkyvy v zásobách a rozpracované výrobě
Střednědobé - 10 - 11 let, dnes i kratší (s ohledem na technický pokrok ( investice do výrobních zařízení, strojů..)
Dlouhodobé - 50 - 60 let, způsobují změny ve výrobních technologiích, monetární jevy nebo politické události.
Příčiny cyklických výkyvů:
1) Externí -kolísání AD a AS v důsledku:
nerovnoměrnosti objevů
inovací
nedostatečné informovanosti trhu
hospodářské pol. státu
2) Interní
snaha firem maximalizovat zisk
nestabilita investic a výdajů
Průběh hospodářského cyklu
-je často vysvětlován pomocí multiplikátoru a akcelerátoru investic.
-Akcelerační princip
-čisté indukované investice I n jsou funkcí míry změny reálného produktu Y,
-tedy můžeme zapsat I n = a . Y.
-Tento vztah platí i v opačném směru, tzn. jako decelerátor.
-Principy akcelerátoru a multiplikátoru vyjadřují podstatné interakce tohoto problému.
11. Ekonomie


12. MAKROEKONOMICKÉ CÍLE A ÚČINNOST HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY
MAKROEKONOMICKÉ CÍLE
-snaha zajištění makroekonomické stability
Cíle státní hospodářské politiky:
Vysoká úroveň a rychlý růst produktu a spotřeby
-význam má množství zboží a služeb, které bylo vyrobeno,
-sledování jeho kvality, sortimentu, technické úrovně apod.
-k měření se používá ukazatel reálného GNP a potencionálního GNP
-snaha o nejvyšší dosaženou úroveň finálních výrobků a služeb při plném využití všech výrobních faktorů.
Zaměstnanost
-Sleduje se čas vynaložený na vytvoření produkce a otázky nezaměstnanosti.
Stabilita cenové úrovně
-Sledují se změny cenové hladiny v porovnání s tempem růstu produkce (nutné pro analýzu inflace)
Ekonomická aktivita země se zahraničím
-Vyhodnocuje se bilance zahraničního obchodu (vyrovnání vývozů a dovozů),
-stabilita měnového kurzu vůči zahraničí.
Nástroje hosp. politiky
-fiskální a monetární politika,
-vnější obchodní a měnová politika (cla, měnový kurz, …)
-důchodová politika (kombinace fiskální a monetární s cílem ovlivnit inflaci).
ÚČINNOST HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY
-je spjata s dosažením příslušných cílů, dá se ilustrovat na magickém čtyř úhelníku
-velikost plochy vymezené jednotlivými cíli hospodářské politiky odpovídá míře její úspěšnosti.
Magický čtyřúhelník
=grafické znázornění zákl. cílů hosp. politiky státu
Ekonomický růst – měřeno ročním procentuálním přírůstkem (=tempo růstu GNP)
Nezaměstnanost – měřeno průměrnou mírou nezaměstnanosti
Inflace – průměrné roční tempo inflace
Obchodní bilance – % podíl salda obchodní bilance zahraničního obchodu na nominálním hrubém národní produktu.
-Čím je plocha obrazce větší, tím je i celkově úspěšnější hospodářská politika státu.
-Je možné při podrobnější ekonomické analýze uvažovat více faktorů, než jsou 4 a pak se jedná o n-úhelník.
12. Ekonomie

12. MONETÁRNÍ POLITIKA
=politika CB
-cíl: makroekonomická rovnováha, plné využití zdrojů, dosažení co největšího produktu
-aby byla účinná, musí být zajištěno:
-nezávislost CB
-rozvinutý trh peněz
-možný nákup CP
NÁSTROJE MONETÁRNÍ POLITIKY
Přímé nástroje (nejsou moc požívány -pouze dočasně)
stanovení pravidel likvidity (struktura aktiv a pasiv)
stanovení limitů úvěrů
úrokové limity (úrokové stropy)
povinné vklady
Nepřímé nástroje
a) Politika min. rezerv
-CB stanovuje bankám povinnou míru rezer, kt. musí být uložena na bezúročném účtu CB
-PMR mění peněžní zásobu tím, že mění velikost multiplikátoru
-snížení PMR => roste peněžní zásoba
-zvýšení PMR => klesá peněžní zásoba
b) Diskontní sazba
=úroková sazba na poskytované úvěry CB
-od diskontní sazby se odvozují ostatní úr. sazby
-když CB ↑ úr. sazbu => ↓ se poptávka bank po diskontních půjčkách (drahý úvěr)
-když CB ↓ úr. sazbu => ↑ se poptávka bank po diskontních půjčkách (levný úvěr)
-druhy úvěrů
-refinanční (za diskontní sazbu)
-lombardní (zajištěn zástavou CP)
-nouzový (vysoká úr. míra)
c) Operace na volném trhu
-nákup nebo prodej CP
*státní dluhopisy (splatnost 10 let, min. výnos)
-chce-li CB ↑ peněžní zásobu => nakupuje vládní dluhopisy -tím uvádí peníze do oběhu
-chce-li CB ↓ peněžní zásobu => prodává vládní dluhopisy (stahuje peníze z oběhu)
*státní pokladniční poukázky
-krátkodobé CP (splatnost měsíc až rok)
-používá se, když nechce zvýšit mn. peněz v ekonomice
d) Konverze a swapy cizích měn
-konverze = nákup a prodej cizích měn
-swapy = nákup a prodej cizích měn se zpětnou reoperací (nejdřív koupí -potom prodá a naopak)
e) Intervence na měnovém trhu
-využívání devizových rezerv
-CB -prodáváním a nákupem deviz. rezerv ↓ nebo ↑ poptávku po penězích, aby zabránila k apreciaci nebo depreciaci
-apreciace = posílení měny (zvyšuje se poptávka)
-depreciace = oslabení měny (snižuje se poptávka)
CÍLE MONETÁRNÍ POLITIKY
*Dlouhodobé cíle: makroekonomická stabilita a zaměstnanost
*Krátkodobé cíle: regulace množství peněz v oběhu a úr. sazeb
EXPANZIVNÍ MONETÁRNÍ POLITIKA
-Zvyšováním nabídky peněz je stimulována agregátní poptávka.
1. Krátkodobá
-uplatňuje se při vysoké nezaměstnanosti
-opatření:
-snížení diskontní sazby (levný úvěr)
-nákup vl. dluhopisů
-CB ↑nabídku peněz (mn. peněz v oběhu) ( banky ↑nabídku úvěrů a zároveň sníží úrokové míry
-dochází ke zvýšení úrovně reálného produktu a zaměstnanosti
-negativní dopad: vysoký růst cen (zvýšení INFLACE)
2. Dlouhodobá
-vede ke zvyšování inflace
-nemění se úroveň reálného produktu a přirozené míry zaměstnanosti
-nemění se ani výše úrokových měr.
-roste rovnovážná úroveň cen, která odpovídá růstu sumy peněz v oběhu.
RESTRIKTIVNÍ MONETÁRNÍ POLITIKA
-uplatňuje se pokud máme vysokou inflaci
1. Krátkodobá
-opatření:
-zvýšení diskontní sazby (drahý úvěr)
-prodej vl. dluhopisů
-působí na:
-pokles investic a spotřeby
-pokles HDP a cenové hladiny
-zvýšení nezaměstnanosti
-snížení inflace
2. Dlouhodobá
-pokles inflace
-nemění se úroveň reálného produktu
- sníží se rovnovážná úroveň cen, která odpovídá snížení sumy peněz v oběhu
12. Ekonomika