szz

plicitní cenové indexy
- přepočítáváme jen spotřební koš a ceny výrobních prostředků
-používají se jako indexy spotřebitelských a výrobních (velkoobchodních) cen
METODY VÝPOČTU HDP
∑c = 1 . Q1 . P1
1. Produkční metoda
=součet finální produkce:
-ze zemědělství, těžebního, zpracovatel. odvětví, služeb, stavebnictví vč. čistého vlastnického důchodu ze zahraničí
-je obtížné vyčlenit meziprodukt, proto se pro výpočet používají přidané hodnoty
-HDP = součet přidaných hodnot každé výrobní etapy ze všech odvětví v zemi (bez meziproduktu)
-HNP = součet přidaných hodnot + čistý vlastnický důchod ze zahraničí
-ČR tuto metodu používala do r. 1990 (ještě ji používají Čína, Rusko)
2. Výdajová metoda
-součet výdajů jednotlivých sektorů na nákup finálních výrobků a služeb (není započten meziprodukt)
-agreguje spotřební a investiční výdaje, aby zjistil celkové domácí výdaje v tržních cenách
HDP = C + I + G + X
C = výdaje domácností
-dlouhodobá spotřeba (zařízení bytu, auta…)
-krátkodobá spotřeba (potraviny, oděvy, benzín…)
-služby (nájem, energie, lékařské, právnické…)
I = soukromé hrubé domácí investice (výdaje firem ( stroje, nástroje…)
-tvořeny výdaji na:
-reinvestice (obnovovací investice = amortizace)
-rozšířenou reprodukci = investice na rozšíření kapitálových statků (tzv. čisté investice)
-výstavbu rodinných domů, bytů
-nejsou zde započteny portfoliové investice ( např.nákup cenných papírů (nejedná se o výdaje spojené s tvorbou GNP)
Rozlišujeme 3 typy investic:
▪hrubé investice -hodnota všech vyrobených statků, které nejsou prodány za účelem finální spotřeby (budovy, stroje..)
▪reinvestice -obnovovací investice
▪čisté investice -hrubé investice minus reinvestice (amortizace)
G = vládní výdaje ( výdaje státu na nákup finální produkce
-nezapočítávají se transferové výdaje (starobní důchody, dávky v nezaměstnanosti, stipendium…)
-transféry = státní platby jednotlivcům, které nejsou poskytovány výměnou za nějaké služby (nepožaduje se protislužba)
-výdaje na: silnice, příspěvkové organizace, policie, armáda
X = čistý vývoz (vývoz-dovoz)
-položka může být minusová, pokud převažuje dovoz nad vývozem
3. Důchodová metoda
-metody, kterými se měří příjmy domácností a firem
-celkový součet důchodů domácností a firem( tvoří národní důchod:
-druhy důchodů, které se zahrnují do výpočtu:
-w -hrubé mzdy (před zdaněním) ( odměny za práci
-r -renty (důchody vlastníků půdy, nemovitostí)
-z -hrubé zisky z komparací (před zdaněním) (firmy SRO, a.s
-i -čisté úroky (rozdíl mezi získanými a placenými úroky)
-y -důchody ze samozaměstnání (podnikatelé)
*Ukazatel hrubého národního produktu
-dostaneme ho, pokud k národnímu důchodu připočteme:
+a -amortizaci (opotřebení)
+n -nepřímé daně
GNP = w + r + z + i + y + a + n
-důchodový přístup: agreguje důchody výrobních faktorů a vylučuje transfery
7. Ekonomie

8. POJETÍ MAKROEKONOMICKÉ ROVNOVÁHY
(modely – klasický, keynesiánský, neokeynesiánský kompromis)
Makroekonomická rovnováha
- stav, který nevyžaduje a nesignalizuje nutnost nějaké změny
- rovnováha na všech trzích: -trhu statků a služeb
-trhu práce a ostatních výrobních faktorů
-trhu kapitálu a peněz
- různé ekonomické směry - rozdílné řešení otázek:
1.Otázka cenové pružnosti, resp. elasticita cen v důsledku změn AS a AD.
2.Mechanismus utváření rovnováhy na finančních trzích, resp. přeměny úspor v investice.
KLASICKÝ MODEL (GB A USA)
- historicky starší (70., 80. léta)
- ekonomický směr liberální ekonomie – Friedman, Hayek, Simons
Otázka cenové pružnosti
- předpokládá, že ceny pružně reagují na poptávku na všech trzích
- cenová pružnost vytváří rovnováhu při plném využití zdrojů
- Křivka AS je svislá (je dokonale pružná) = rychlé přizpůsobení cen a mezd.
- Pokles AD, způsobí snížení P, ale reálný produkt Q se nezmění.
-snížila se cen. hladina a je zajištěna i plné využití zdrojů (např. zaměstnanost)
Rovnováha na finančních trzích
-předpokladem je dokonalá funkce trhu
-faktor ovlivňující míru úspor je úroková míra
-pro trh platí, že se úspory rovnají investicím (I=S)
-pružnost úrokové míry zabezpečuje vyrovnání úspor a investic => rovnováha
-čím větší jsou úroky, tím víc jsme ochotní spořit (vzniknou zdroje pro investice)
Závěry klasické ekonomie:
1.Neexistují ztráty a nevyužité zdroje.
2. Vyrobený produkt Q je na hranici produkčních možností.
3.Neexistuje nezaměstnanost, pouze frikční (dobrovolná)
4.Ekonomika je v plném využití zdrojů.
KEYNESIÁNSKÝ MODEL
-vychází z toho, že trh není vždy v rovnováze
-vychází z předpokladu omezené pružnosti cen (plyne z nedokonalé konkurence, nebo vlivem státní regulace)
-Keynes se zaměřil na národní důchod a jeho užití při vývoji AD
-rozdělení agregátní poprávky na:
-spotřebitelskou poptávku
-investiční poptávku
První složka AD - spotřební výdaje -z funkce spotřeby vyvodil:
1. S růstem důchodu roste spotřeba, ale pomaleji než důchod
-Lidé neutratí celý přírůstek důchodu, část ušetří.
-mpc = mezní sklon ke spotřebě (C - spotřeba, Y - důchod) ( mpc= ΔC / ΔY
2. S růstem důchodů rostou i úspory
-mps = mezní sklon k úsporám (S - úspora, Y - důchod, přírůstek)
-s růstem důchodu, zůstane spotřeba přibližně stejná, zatímco úspory budou růst
-mps= ΔS / ΔY
3. Vztah mpc a mps
-Δ Y = Δ C + Δ S ( každou korunu, kterou získáme, můžeme rozdělit na mpc a mps: 1 = mpc + mps
Druhá složka AD - investiční výdaje
-Keynes se zde zabývá investicemi – zkoumá mezní sklon k investicím
-Sklon k investicím ovlivňuje:
Mezní efektivnost kapitálu
-výnosnost investice v porovnání s depozity
-pokud investovaná koruna přinese menší výnos než v bance, nevyplatí se jít do reálné investice.
Úroková míra je ovlivněna:
-množstvím peněz v oběhu (transakční peníze)
-preferencí likvidity -okamžitelnost použitelnosti
-zmenšuje investice (pokud nebudeme mít úspory v bance, nemůže je použít na poskytování úvěrů apod.)
Investiční multiplikátor (K)
- koeficient - o kolik se změní důchod, když se investiční výdaje změní o jednotku.
- ΔY= k • ΔI (Velikost přírůstku produktu vyvolaného každým jednotkovým přírůstkem investic.


Problematika zaměstnanosti
-v keynes.modelu agregátní nabídka mírně roste
-bod A -rovnovážná výše produktu s vysokou nezaměstnaností
-bod B -růst poptávky ( zvýšení produktu a zaměstnanosti (dokud jsou zdroje)
-v modelu je dosaženo rovnováhy, když se celkové uvažované výdaje (AD) rovnají GDP

NEOKEYNESIÁNSKÝ KOMPROMIS
-teorie NK se vytvořila po 2. sv. válce, po stagflaci (ropný šok)
-v krátkém období model rozlišuje, jestli existují nebo neexistují volné zdroje
-pokud existují volné zdroje (půda, práce, kapitál) ( křivka AS se nachází v keynesiánském poli
-pokud neexistují volné zdroje ( křivka AS se nachází v klasickém poli
-v dlouhém období - ceny pružné, názory na tvar křivky AS se shodují s klasickým pojetím
-obvykle se ale křivka nachází mezi těmito dvěma póly
8. Ekonomie
AD´
AD
E
E´
Q=Q´
P
AS
P´
AD
AD´
A
B
AS
Q
P
PP…Potenciální GDP
PP
Klasické pole
keynes.
pole
Q
P
AS

9. TRH PRÁCE, NEZAMĚSTNANOST
(rovnováha na trhu práce, míra nezaměstnanosti, formy nezaměstnanosti)
=trh prvotního výrobního faktoru
-práce je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk
-rozhodování člověka mezi volným časem a prací, je rozhodování, zda pracovat nebo nepracovat
-práce přináší člověku mzdu,
-nepráce mu přináší volný čas (nahlížíme na něj jako na zvláštní statek)
-poptávka: stát, firmy
-nabídka: obyvatelstvo (lidé různých profesí)
-závislá na mzdové sazbě a na prefernci volného času
-mzda = cena volného času (cena práce)
-cena volného času = to, čeho se člověk vzdá, pokud se rozhodne nepracovat
-je ovlivňována 2 efekty: substituční, důchodový
Substituční efekt
-při růstu mzdy člověk nahrazuje volný čas prací (jen do doby, než začne působit důchodový efekt)
-převládá u nižších mezd
Důchodový efekt
-při růstu mzdy člověk nabízí méně práce (může si kupovat víc statků vč. volného času)
-převládá u vyšších mezd
D…důchodový efekt
E…rovnovážný stav
DL…poptávky po práci
SL…nabídka práce

A…lidé, kt. našli práci
B…dobrovolně nezaměstnaní
Rovnováha na trhu práce
-vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou při rovnovážné mzdové sazbě (wE)
-bod rovnováhy je určen průsečíkem nabídky a poptávky
(mzdové sazby pod bodem rovnováhy -vyvolávají nedostatek pracovních sil (CD)
(mzdové sazby nad bodem rovnováhy -vzniká přebytek pracovních sil, tj. nezaměstnanost (AE)
Nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti
-nejvýznamnější projev poruchy na trhu práce
-nezaměstnaný = ten, kdo nemá práci a nějakou si aktivně hledá
1) ten, kdo se nahlásí na úřad práce - tzv. registrovaná nezaměstnanost (MPSV) -ne každý nepracuje (na černo)
2) pomocí výběrového šetření (provádí český stat. úřad) -ten, kdo v posledních 3 měsících neodpracoval ani hodinu
-míra nezaměstnanosti = poměr nezaměstnanosti k celkovému počtu pracovních sil
u… míra nezaměstnanosti
U…počet evidovaných uchazečů o práci
L…počet lidí, kteří pracují
Formy nezaměstnanosti
* Frikční
-vzniká v důsledku pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy (krátkodobá)
-fluktuace lidí za lepší mzdou (dobrovolná)
* Cyklická
-je ovlivněna hospodářským cyklem a vyskytuje se v období recese.
* Strukturální
-je vyvolána technickým pokrokem a rychlejším rozvojem ekonomiky, než je rozvoj vzdělávacího systému - vzniká v důsledku nesouladu N a P po práci- například v zemi je mnoho horníků, ale chybí počítačoví experti - týká se celých odvětví nebo oblastí - je dlouhodobá a v některých oblastech vysoká
Dělení nezaměstnanosti z časového hlediska: a) Krátkodobá – do 3 měsíců b) Dlouhodobá – nad 12 měsíců c) Střednědobá – do 12 měsíců
Okunův zákon -na každá 2 % (resp. 3%), o něž HDP poklesne, se míra nezam. zvýší o 1 %.
Přirozená míra nezaměstnanosti
-procento nezaměstnaných, když je trh práce téměř vyrovnaný (inflace je stálá, ani neroste)
-je určena % lidí, kteří vůbec nevstoupí do pracovního procesu
-u nás je 6% (únosná míra)
-PMN = nejnižší udržitelná míra nezaměstnanosti, kterou stát udržuje, aniž by riskoval vzestup inflace
Řešení nezaměstnanosti
-programy rekvalifikace
-vládní programy zaměstnanců
-antimonopolní zásahy
-úvěrové expanze
-podpory exportu
-včasnější odchody do důchodu
-podnikání státního typu
9. Ekonomika
- D
W1
WE
W2
0
B
A
L2
L1
DL
SL
L
W

INFLACE, DRUHY INFLACE, INFLACE A NEZAMĚSTNANOST
INFLACE
-projev makroekonomické nerovnováhy a nestability
-znehodnocuje peníze vůči zboží
-průvodní znak = růst cenové hladiny nebo pokles kupní síly peněz
Měření inflace:
-prostřednictvím cenových indexů
deflátor HDP
index spotřebitelských cen CPI (spotřební koš)
index cen výrobců PPI
DRUHY INFLACE
Podle tempa
mírná (plíživá) -vzestup cen za 1 rok do 10% (únosná inflace = 3%)
pádívá (cválající) -dvouciferná ( ztráta kupní síly (lidé hromadí statky, kupují domy)
hyperinflace -vzestup o stovky (tisíce) za tok ( peníze ztrácí svou funkci
Podle projevu
otevřená -zjevná, změřitelná (únosnější než skrytá) -je v ČR
skrytá -direktivní model ( administrativní opatření brání růstu cen => způsobuje nedostatek zb., šedou ekonomiku
potlačená -vznik deficitního trhu (nerovnováha mezi S a D), na trhu není potřebný sortiment
Příčiny vzniku
1. Poptávková inf