materiál

ní politika naopak snižuje peněžní zásobu a zvyšuje úrokovou míru.
Expanzivní monetární politika - Ekonomika byla původně v rovnováze v bodě E, na úrovni potenciálního produktu a při cenové hladině P0. Expanzivní monetární politika se projeví v posunu křivky agregátní poptávky z AD do AD'a ekonomika nalézá novou krátkodobou rovnováhu v bodě F. Dlouhodobě se však vrací na potenciální produkt do bodu G při vyšší cenové hladině PP.
Restriktivní monetární politika - Ekonomika byla původně v rovnováze v bodě E, na úrovni potenciálního produktu a při cenové hladině P0. Restriktivní monetární politika se projeví v posunu křivky agregátní poptávky z AD do AD" a ekonomika nalézá novou krátkodobou rovnováhu v bodě H. Dlouhodobě se však vrací na potenciální produkt do bodu J při cenové hladině P2
9.3 Krátkodobé a dlouhodobé efekty monetární politiky
Expanzivní monetární politika zvyšuje nabídku peněz na peněžním trhu. Tím snižuje úrokovou míru. Ekonomické subjekty na tuto situaci reagují zvýšením plánovaného objemu investic a zvýšením objemu výdajů domácností na spotřebu. Agregátní poptávka roste.
z krátkodobého hlediska při neplně využitých výrobních faktorech dané ekonomiky růst agregátní poptávky vede zejména k nárůstu reálného produktu a tedy i zaměstnanosti při zanedbatelném nárůstu cenové úrovně. Tím dochází k efektivnějšímu využívání výrobních faktorů a daná ekonomika se přibližuje hranici svých produkčních možností.
z krátkodobého hlediska při plně využitých výrobních faktorech dané ekonomiky růst agregátní poptávky vede zejména k masivnímu nárůstu cenové úrovně při nepatrném a dlouhodobě neudržitelném nárůstu reálného produktu nad úroveň produktu potenciálního.
z dlouhodobého hlediska dle neokeynesiánského modelu rovnováhy vede expanzivní monetární politika pouze ke zvýšení cenové hladiny při konstantním reálném produktu na úrovni produktu potenciálního, tedy na hranici produkčních možností dané ekonomiky.
S růstem cenové hladiny roste i množství peněz v ekonomice.
Destabilizace úrokové míry je jen dočasná. Růst reálného produktu a cenové hladiny vede k růstu nominálního produktu. Růst nominálního produktu vyvolá růst poptávky po penězích na peněžním trhu. Na peněžním trhu nastává nová rovnováha při zvýšené úrokové míře. Tím se úroková míra zpětně stabilizuje, nikoli však až na původní úroveň. Na zvýšení úrokové míry reagují ekonomické subjekty snížením plánovaného objemu investic a objemu výdajů domácností na spotřebu. Agregátní poptávka částečně klesá, klesá i nominální produkt. S poklesem nominálního produktu klesá i poptávka po penězích, což opět vede ke snížení úrokové míry, jež vyvolá zvýšení výdajů....atd. Přes tyto sekundární protitlaky však monetární politika vede ke svým bezprostředním i konečným cílům.
Restriktivní monetární politika snižuje nabídku peněz na peněžním trhu. Tím zvyšuje úrokovou míru. Ekonomické subjekty na tuto situaci reagují snížením plánovaného objemu investic a zvýšením objemu výdajů domácností na spotřebu. Agregátní poptávka klesá.
z krátkodobého hlediska při neplně využitých výrobních faktorech dané ekonomiky pokles agregátní poptávky vede