materiál

7 Státní rozpočet a fiskální politika
7.1 Státní rozpočet
Státní rozpočet je centralizovaným fondem finančních prostředků. Jeho tvorbu, rozdělování a užívání mají na starosti vládní orgány. Vláda rozpočet využívá ke sledování ekonomických a mimoekonomických cílů. Tím se státní rozpočet stává nástrojem regulace ekonomického sociálního vývoje a jeho prostřednictvím se uskutečňují přerozdělovací procesy. Využívání státního rozpočtu jako nástroje prosazování předem stanovených cílů označujeme jako rozpočtovou (fiskální) politiku.
Státní rozpočet může zahrnovat: federální rozpočet, rozpočety států (republik), místní rozpočty, veřejně spravované fondy stojící mimo centrální nebo místní rozpočty (fondy zdravotních pojišťoven).
Státní rozpočet má podobu bilance a má svou příjmovou a výdajovou stránku.
7.2 Příjmy státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu tvoří zejména přímé a nepřímé daně, různé poplatky atd. Soustava příjmů státního rozpočtu je zobrazena na obr. 7-1.

Obr.7-1: Příjmy státního rozpočtu
Přímé dané platí domácnosti a firmy v závislosti na důchodech, případně majetku. Jejich hlavní formou jsou důchodové daně (daně i příjmu), jimž podléhají fyzické a právnické osoby. Menší význam mají daně z majetku a dědická daň.
Nepřímé daně se připočítávají k cenám statků a služeb a do státního rozpočtu je odvádějí prodávající. Jde zejména o spotřební daň a daně z přidané hodnoty.
7.2.1 Problematika míry zdanění
Míra zdanění fyzických i právnických osob má vliv na motivaci k práci, spoření a podnikání. Tomuto problému se věnuje zejména ekonomie strany nabídky, která ve druhé polovině 70. let 20. století vznikla v USA. Při příliš vysokých daňových sazbách totiž lidé dávají přednost volnému času před prací v oficiální ekonomice. Ve snaze vyhnout se daním melouchaří, dávají přednost vlastní práci před nákupem různých služeb a tíhnou k daňovým podvodům a únikům. Právě velikost daňového výnosu při určité míře zdanění lze popsat Lafferovou křivkou (obr.7-2), kde můžeme vidět, že od určité míry zdanění t* klesá daňový příjem.
Obr. 7-2: Lafferova křivka
Výše daňových sazeb ovlivňuje rovněž rozhodování domácností o tom, jak rozdělit disponibilní důchod na spotřebu a úspory. Jsou-li výnosy z úspor zdaňovány vysokými daňovými sazbami, může to domácnosti vést ke snižování úspor. Příliš vysoké daňové zatížení zisků je podle ekonomie strany nabídky příčinou poklesu zájmu investovat.
7.3 Výdaje státního rozpočtu
Ve výdajích státního rozpočtu je třeba rozlišovat dva rozdílné typy výdajů:
a) vládní nákupy statků a služeb
b) transfery či transferové platby (tj. takové platby, za něž vládní instituce nezískává od příjemce za poskytnutou peněžní částku žádné statky či služby. Jsou to např. starobní důchody, sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti).
Největší výdajové položky státního rozpočtu tvoří zejména výdaje:
a) na sociální zabezpečení, školství a zdravotnictví
b) na obranu
c) do národního hospodářství,
d) na státní správu.
Schodek státního rozpočtu je stav, kdy jsou výdaje vyšší než příjmy. Ke krytí schodku státního rozpočtu používají vlády zpravidla půjčky od bank, firem, případně jednotlivců. K těmto půjčkám slouží vládní dluhopisy, které se prodávají na kapitálovém trnu.
7.3.1 Ekonomické důsledky státního dluhu
Jestliže schodek státního rozpočtu vzniká pravidelně v průběhu několika let, postupně dochází ke kumulaci státního dluhu (což je celková výše zadlužení státu vůči ostatním ekonomickým subjektům) V souvislosti s existencí státního dluhu vznikají následující problémy:
a) potřeba obsluhovat státní dluh
problém se splácením úroků i jistiny (dlužné částky), který může být spojen s určitou tendencí k dalšímu nárůstu zadlužení. K obsluze státního dluhu existují ve státním rozpočtu zvláštní složka, označovaná jako náklady dluhové služby.
b) nahrazování kapitálu veřejným dluhem
nejvážnějším důsledkem velkého státního dluhu je, že vytlačuje ze zásoby bohatství národa kapitál. Soukromý kapitál může být nahrazován vládním dluhem.
7.4 Fiskální politika
Fiskální politikou rozumíme proces utváření daňové soustavy a veřejných (vládních) výdajů s c