materiál

00) na tvorbu nových rezerv, což vidíme v tabulce 8.4.
Stádium
Nová depozita
Nové úvěry
Nové rezervy
1
1000
980
20
2
980
960,4
19,6
3
960,4
941,192
19,208
Celkem
50 000
49 000
1 000
Tab. 8.4. Proces tvorby bankovních depozit
Mezi přírůstkem depozit D a přírůstkem rezerv R platí vzájemný vztah, který obsahuje multiplikátor nabídky peněz (tzv. jednoduchý multiplikátor depozitních – bankovních – peněz) a vyjadřuje o kolik se zvýší peněžní zásoba (jaký je přírůstek depozit), zvýší-li se rezervy komerčních bank o peněžní jednotku.
D = 1/r * R
Kde: r- míra povinných minimálních rezerv, tzv. rezervní poměr
1/r – multiplikátor nabídky peněz
Proces multiplikované tvorby bankovních depozit je ovlivněn:
únikem peněz do oběhu mimo bankovní soustavu
banky udržují vyšší rezervy než je stanovená minimální míra
8.4.3. Restrikce peněžní zásoby
Uvedený proces tvorby depozitních peněz funguje i v opačném směru, tj. jako multiplikovaná restrikce bankovních depozit (též destrukce, kontrakce). Jestliže např. CB prodává vládní obligace v ceně 100, klesnou depozita bank v prvním stadiu o 100 a jejich rezervy CB sníží též o 100 (to je hodnota prodaných obligací). Při rezervním poměru 10% je však přípustný pokles rezerv pouze o 10, proto musí banky v prvním stádiu této restrikce bankovních depozit tyto rezervy doplnit ( o 90) např. tím, že k tomu využijí splátek poskytnutých úvěrů nebo prodají část svých cenných papírů.
8.5. Trh peněz
Trh peněz je tvořen nabídkou peněz a poptávkou po penězích. V tomto případě je peněžní trh pojímán jako mezibankovní trh s krátkodobými peněžními prostředky. Naproti tomu jako trh kapitálu je označován trh se střednědobými a dlouhodobými cennými papíry.
Na peněžním trhu se střetem nabídky a poptávky utváří cena peněz. Cena peněz je vyjádřena nominální úrokovou mírou In. Skutečnou cenu peněz vyjadřuje reálná úroková míra, tj. nominální úroková míra mínus míra inflace.
8.5.1. Nabídka peněz
Nabídka peněz vyjadřuje vztah mezi množstvím peněz a jeho cenou (úrokovou mírou). Rozlišujeme krátkodobou nabídku peněz, která je zcela necitlivá na změny úrokové míry, vyjádřenou jako dokonale neelastickou, má podobu vertikální linie a dlouhodobou nabídku peněz, která je citlivá na výši nominální úrokové míry a platí, že s růstem úrokové míry „i“ roste nabízené množství peněz M a naopak. Vertikální tvar křivky je podmíněn předpokladem, že komerční banky nedrží přebytečné rezervy.
Obr. 8.1. Dlouhodobá a krátkodobá nabídka peněz
8.5.2. Poptávka peněz
Poptávka peněz je dána množstvím peněz, které jsou ochotny ekonomické subjekty držet při určité nominální úrokové míře. Pro křivku platí, že s růstem úrokové míry i klesá množství poptávaných peněz M a naopak. Poptávka po penězích roste z MD0 na MD1, posune se směrem vpravo vlivem růstu reálného produktu nebo vlivem růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina nebo produkt klesá, poptávka klesá do MD2 a posouvá se směrem vlevo. Ke změně poptávky dochází vlivem:
změna platebních zvyklostí
změna počtu podnikatelských subjektů
změna (růst) cenové hladině způsobí změnu (růst) množství peněz, potřebné k nákupu stejného množství statků
změna (růst) reálného důchodu je spojena se změnou (růstem) transakcí, např. růst spotřebních výdajů, větší vyplácení mezd
změna preferencí při utváření struktury aktiv
finanční inovace jako např. urychlení platebního styku
Obr. 8.2. Poptávka po penězích
8.5.3. Rovnováha na trhu peněz
Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha Eo na trhu peněz vzniká střetem poptávky a nabídky po penězích, jejímž výsledkem je rovnovážná úroková míra Io a rovnovážné množství peněz. Tedy poptávané množství po penězích se shoduje s nabízeným množstvím Mo.
Obr. 8.3. Dlouhodobá a krátkodobá rovnováha na trhu peněz
Změna rovnováhy na trhu peněz může být způsobena růstem poptávky po penězích MDo na MD1 vyvolané růstem cenové hladiny. Změní se jak krátkodobá, tak i dlouhodobá rovnováha na E1.
Změna krátkodobé rovnováhy způsobí růst rovnovážné úrokové míry I1 a růst rovnovážného množství peněz na M1.
V případě změny dlouhodobé rovnováhy dochází k růstu rovnovážné úrokové míry na I1 jako v případě krátkodobé rovnováhy, avšak rovnovážné množství peněz zůstává nezměněno M1 a je dáno stálou nabídkou peněz.
Obr. 8.4. Změna dlouhodobé a krátkodobé rovnováhy na trhu peněz
způsobená změnou poptávky po penězích
Změna rovnováhy může být způsobena také růstem nabídky peněz MS0 na MS1, tím se změní jak krátkodobá, tak i dlouhodobá rovnováha z Eo na E1. V obou případech se sníží rovnovážná úroková míra na I1 a zvýší rovnovážné množství peněz na M1.
Obr. 8.5. Změna dlouhodobé a krátkodobé rovnováhy peněz způsobená
změnou nabídky peněz