materiál

0 000 hodnota tržní produkce za sledované období, přičemž transakce byly zprostředkovány množstvím peněžních prostředků v rozsahu 25 000, pak rychlost obratu je 20, což znamená, že se každá koruna zúčastnila v průměru 20 transakcí.
Rovnice směny ( Fisherova rovnice) je využívána k ilustraci závislostí mezi cenovou hladinou, reálným produktem a množstvím peněz . Platí, že cenová hladina je závislá:
přímo úměrně na množství peněz a rychlosti jejich obratu
nepřímo úměrná na objemu dosaženého produktu
8.4. Komerční banky, centrální banka
Rozvoj bank a bankovní soustavy je spjat s existencí a fungováním finančního trhu. Základní funkcí finančního trhu je zprostředkování přesunu prostředků od těch, co spoří (věřitelé, střadatelé) k těm, co potřebují více prostředků, než mají k dispozici (dlužníci). Finančními zprostředkovateli jsou instituce, které zprostředkují tuto směnu. Rozeznáváme depozitní instituce(bankovní soustava a kampeličky), které přijímají vklady a poskytují úvěry a nebankovní soustava, zejména pojišťovny, penzijní a investiční fondy, které mají příjmy z pojistného nebo z emise akcií a obligací.
8.4.1 Bankovní soustava
Bankovní soustava je tvořena dvěma základními stupni:
centrální banka
Síť komerčních bank
Centrální banka představuje státní bankovní instituci. Ve většině zemí ji představuje jediná instituce, v USA je reprezentován soustavou Federálního rezervního systému (FED). Hlavní funkce centrální banky jsou:
Emisní monopol na hotovostní peníze
Regulace množství peněz prostřednictvím monetární politiky
Regulace bankovního systému
Komerční banky jsou specializované společnosti na obchodování s kapitálem, jejichž hlavní činností je získávání peněžních prostředků (zejména ve formě vkladů) – to jsou pasivní operace, a poskytování úvěrů – aktivní operace. Mezi další činnosti patří: vedení účtů, správa cenných papírů a tzv. zprostředkovatelské operace. Z hlediska rozsahu a druhu prováděných operací můžeme komerční banky rozdělit: a) universální (provádějí všechny základní operace)
specializované (provádí omezenou skupinu operací)
Komerční banky drží část svých zdrojů v podobě rezerv, zbytek je použit na poskytování úvěrů, nákup cenných papírů apod. Rezervy drží jednak ve svých trezorech a jednak jako vklady (rezervy) u centrální banky. Tyto rezervy nepřináší bance žádný zisk, respektive u CB velmi nízký. Je zde tedy snaha o jejich minimalizaci. Přesto jsou drženy z jednoduchého důvodu. Slouží jako zdroj v potřebě vyšších výdajů, než je příliv nových depozit. Rozhodnutí o výši rezerv nezávisí na bance samotné. S cílem stabilizace bankovního systému zpravidla centrální banky určují závazné povinné minimální rezervy (PMR), a to podílem rezerv na daném typu depozit. Dále jsou PMR (respektive jejich změnou) využívány jako nástroj měnové politiky.
Aktiva
Pasiva

Rezervy
30
Depozita klientů
180
- hotovost
7
Výpůjčky
70
-rezervy CB
23
Základní jmění
10
Úvěry
230
Ostatní
40
Cenné papíry
20
Ostatní (hmotný majetek)
20
Aktiva celkem
300
Pasíva celkem
3000
Obr. 8.1. Účetní bilance komerční banky

8.4.2. Tvorba depozitních peněz
Vznik peněz nebo stahování peněz z oběhu lze objasnit pomocí multiplikované expanze nebo restrikce bankovních depozit. Pro vznik uvažujeme zjednodušené předpoklady:
Neexistují přebytečné rezervy (dobrovolné nad povinnými)
Všechny peníze mají podobu bankovních depozita neunikají z bankovní soustavy jako hotovost do oběhu.
Proces multiplikované expanze začíná přílivem nových peněz do bankovního systému. Tedy prvotním přírůstkem peněz, např. prostřednictvím:
nákupů vládních cenných papírů CB na otevřeném trhu
úvěrem centrální banky komerčním bankám
přílivem peněz ze zahraničí, které komerční banky smění u centrální banky za domácí měnu apod.
Komerční banky jsou povinny držet určitou výši povinných minimálních rezerv. Předpokládejme, že komerční banky zvýší rezervy o 1000 peněžních jednotek. Je-li sazba povinných minimálních rezerv v=2%, potom zbývající část peněz, která přišla bance, tedy 980 se přemění v jakákoli aktiva. Komerční banka je může poskytnout klientům v podobě úvěru. V tab. 8.2. je zobrazen proces tvorby bankovních depozit po ukončení prvního stádia.
Aktiva
Pasíva
Rezervy
20
Depozita
1000
Půjčky
980
Celkem
1000
Celkem
1000

Tab. 8.2. Rozvaha komerční banky po 1. stádiu
Po prvním stádiu tento proces pokračuje stejným způsobem. To znamená, že se celá část zapůjčených peněz (980) objeví v bankách jako depozita. I tady drží banky z depozit (980) povinné minimální rezervy (19,6) a zbytek mohou půjčit (960,4), jak je zobrazeno v tab. 8.3.
Aktiva
Pasíva
Rezervy
19,6
Depozita
980
Půjčky
960,4
Celkem
980
Celkem
980
Tab. 8.3. Rozvaha komerční banky po 2. stádiu
Celý proces se zastaví vyčerpáním prvotního přírůstku peněz (10