materiál

binace bot a automobilů, které budeme zkoumat, jsou dosaženy při plném využití zdrojů.
Obr.2-2: Kombinace výrobků z omezených zdrojů
Dejme tomu, že se v daném roce vyrábí 500 automobilů a 40 000 párů bot. Společnost se v dalším roce rozhodne změnit tuto kombinaci a opět s maximálním využitím zdrojů vyrobí 501 automobilů a 39 000 párů bot. Vidíme, že k tomu, aby bylo možno zvýšit výrobu aut o jedno, bylo nutno odejmout zdroje z výroby bot tak, že jejich výroba se snížila o 1 000 párů.
Společnost má omezené zdroje a musí volit, co bude vyrábět. Rozhodne-li se zvýšit výrobu jednoho výrobku, musí obětovat část výroby druhého.
Znázorněme náš příklad graficky (obr.2-3). Všechny možné kombinace výroby bot a automobilů, při maximálním využití zdrojů, zakreslíme jako body na grafu, kde na svislé ose vyjádříme množství bot a na vodorovné množství aut. Body pak můžeme spojit do křivky.
Obr.2-3:Hranice produkčních možností pro modelovou zemi se dvěma výrobky
Křivka ohraničuje na grafu plochu, uvnitř které se nachází bod M. Každý bod na této ploše představuje kombinaci bot a aut, kterou je možno vyrobit. Všechny tyto body tvoří množinu produkčních možností. Avšak body uvnitř této plochy (nikoli na její hranici), například bod M, znamenají takové kombinace výrobků, při kterých zbude část zdrojů nevyužita. Využitím volných zdrojů by bylo možno zvýšit výrobu bot, nebo aut, nebo obojího.
Body na křivce (na hranici) představují kombinace výrobků při plném využití zdrojů, čili případy maximální možné výroby. Vyrábí-li společnost kombinaci označenou bodem A, může zvýšit výrobu aut jen tak, že sníží výrobu bot, a dostane se do bodu B. Platí to i naopak, při přechodu z bodu B do bodu A.
Obr.2-4: Hranice produkčních možností – posun v čase. Ekonomický růst.
Body vpravo a nahoru od křivky (mimo ohraničenou plochu) představují kombinace výrobků, které s danými zdroji vyrobit nelze, např. bod N. Proto křivku nazýváme hranice produkčních možností.
Hranice produkčních možností není neměnná. Zlepšení ve výrobě nebo získání dodatečných zdrojů umožňují posouvat časem tuto hranici doprava nahoru, tj. dále od počátku souřadnic. Takové posouvání nazýváme ekonomický růst (obr.2-4).
To, co platí zjednodušeně pro dva výrobky, platí v složitější podobě pro tři výrobky i pro miliony výrobků.
2.5 Dělba práce, absolutní a komparativní výhody
2.5.1 Dělba práce a specializace
Specializovaní výrobci si musí navzájem vyměňovat výrobky. Specializovaní pracovníci v podniku si předávají výsledky své činnosti a musí být koordinováni, aby jejich práce dosáhla souhrnného výsledku. To vše dohromady - specializaci s koordinováním a s výměnou výrobků - nazýváme dělba práce. Dělba práce existuje uvnitř rodiny, uvnitř podniku, v zemi i mezi zeměmi.
2.5.2 Absolutní a komparativní výhoda
Představme si, že jistá země A produkuje víno a ovčí vlnu, přičemž výrobní náklady má u obou výrobků vyšší než zahraniční výrobci. Země A má tedy absolutní nevýhodu u obou výrobků. Pro zahraniční obchod je ale podstatná komparativní výhoda.
Pro zjednodušení uvažujme (viz. tab.2-1), že náklady jsou vyjádřeny v pracovních hodinách a že mezinárodní obchod se realizuje výměnou zboží za zboží. Země A potřebuje na tunu vína 30 hodin práce a na tunu vlny rovněž 30 hodin práce. V zahraničí jsou náklady nižší: na tunu vína 10 hodin a na tunu vlny 20 hodin. Na mezinárodním trhu se směňují 2 tuny vína za jednu tunu vlny.
Země
1 tuna vína
1 tuna vlny
země A
30 hod.
30 hod.
ostatní země
10 hod.
20 hod.
Tab.2-1: Vyjádření nákladů v pracovních hodinách
Když bude farmář v zemi A pracovat 30 hodin na vinici, vyprodukuje 1 tunu vína. Když ale bude místo toho 30 hodin chovat ovce na vlnu, vyprodukuje 1 tunu vlny a vyveze ji do zahraničí, získá v cizině na trhu 2 tuny vína.
Když se mnoho farmářů ze země A vrhne na pěstování ovcí a začnou vlnu vyvážet do ciziny, síly konkurence zřejmě povedou k tomu, že směnný poměr se nakonec ustálí tak, aby byl výhodný pro farmáře ze země A i pro výrobce v zahraničí, například na 1,5 tuny vína za 1 tunu vlny.
Výsledek je, že jak obyvatelé země A, tak lidé v zahraničí získávají po proběhnutí směny ze stejného množství vynaložených pracovních nákladů větší množství výrobků.
Mezinárodní specializace podle komparativních výhod zvyšuje světovou produkci, zvyšuje hranici produkčních možností jednotlivých zemí i světové ekonomiky.
Trh výrobků a služeb
peněžní hlasy
Domácnosti
vlastnictví VF
výrobní náklady
Firmy
platy, renty, atd.
Trhy výrobních faktorů
CO ?
JAK ?
PRO KOHO ?
Omezené zdroje
(půda, budovy, energie, práce…)
určité množství potravin
určité množství bot
určité množství automobilů
atd.
Výrobky (jedna z možných kombinací)