Makro vzorce grafy teria

určující pro spotřebitelskou poptávku = C a investiční poptávku = I
Pracovní trh
střetává se tu nabídka a poptávka po práci
Finanční (kapitálový) trh
představují ho úspory = S
Peněžní trh
střetává se zde nabídka a poptávka po penězích
Trh peněz
je evidentní, že základ bohatství je produkce
peníze jsou v makroekonomii pouze nástrojem směny
růst nabídky peněz nevede k růstu reálného bohatství, ale pouze k úměrnému růstu cenové hladiny
reálná mzda = wr
závisí na nominální mzdě = wn a na cenách výrobků a služeb (cenové hladině = P)
čím vyšší je nominální mzda, tím vyšší je reálná mzda
čím vyšší jsou ceny, tím nižší je reálná mzda
nepřímá úměrnost
kde:
wr = reálná mzda
wn = nominální mzda
P = cenová hladina
reálná mzdová sazba
w = mzda (nejlépe reálná)
P = ceny výrobků a služeb (cenová hladina)
jestliže reálná mzdová sazba roste, pak počet pracovních příležitostí, čili poptávka po práci ze strany firem klesá
s růstem reálné mzdové sazby roste i nabídka práce (růst reálné mzdové sazby má za následek růst nabídky práce)
y = f(x)
y je závislé na x
závislost Q = f(P)
kresleno jako P = F-1 (P)
Graf: Rovnováha na trhu práce
= reálná mzdová sazba
L= práce (labor)
E = bod rovnováhy (Equilibrium)
nabídka a poptávka po práci závisí na reálné mzdě
bude nabídka vyšší než poptávka po práci => vyšší nezaměstnanost
pokles nominální mzdy v důsledku konkurence na trhu práce postupně vyrovná nabídku práce s poptávkou po práci, což nastane v bodě rovnováhy E (což znamená, že v bodě E - Ln=LE (když to takto je tak LE znamená plná zaměstnanost)
základní věta ke grafu
nabídka práce i poptávka po práci jsou určeny reálnou sazbou
každá reálná mzdová sazba nad hodnotu ( E produkuje nezaměstnanost
příčinou růstu nezaměstnanosti jsou:
zákony o minimálních mzdách
smlouvy zaměstnanců, většinou reprezentované odbory
tržní restrikce
nezaměstnanost na konkurenčním trhu (tj. trhu nenarušovaném státní intervencí, odbory), trvá tak dlouho, dokud se reálné mzdy nepřizpůsobí novému rovnovážnému stavu
L1-L0 tyto osoby nepracují dobrovolně, protože rovnovážná reálná mzda je pro ně příliš nízká
nedobrovolná nezaměstnanost je v tomto modelu nemožná, protože výše mzdy se vždy vrátí na svou rovnovážnou úroveň
Rovnováha na kapitálovém trhu
v klasickém modelu existuje závislost mezi velikostí nabízeného i poptávaného kapitálu a úrokovou mírou











legenda
i = úroková míra
I = investice
S= úspory

investice ->poptávka po kapitálu
úspory - > nabídka kapitálu
poptávka po kapitálu je ze strany firem klesající fcí úrokové sazby i
nabídka kapitálu (úspor) je ze strany domácností rostoucí fcí úrokové sazby
rovnovážná úroková sazba (přirozená) působí na vyrovnání úspor a investic, čili na vyrovnání nabídky a poptávky po kapitálu
Keynesiánský model
týká se makroekonomické rovnováhy na různých trzích
v tomto modelu má více rozhodujících úloh národní důchod
v tomto modelu se zkoumá vliv různých složek agregátní poptávky na tvorbu nabídky, která může, ale nemusí být dostačující pro plnou zaměstnanost
budeme zkoumat 2 sektory:
Agregátní poptávka
není poptávka po jednotlivém druhu zboží
představuje souhrnně nějakou poptávku
agregátní poptávka na trhu se skládá ze 2 částí:
spotřebitelská poptávka
investiční poptávka
Y = C+S
kde:
Y = peněžní důchody (základ agregátní spotřeby)
C = spotřeba
S = úspory
Spotřebitelská poptávka
reálná spotřeba je mimořádně ovlivněna vývojem reálného důchodu
spotřeba je závisle proměnná a důchod nezávisle proměnná
Graf: Funkce spotřeby
C= spotřeba
DI = disponibilní důchod
Graf fce úspor
S= úspory
DI = disponibilní důchod
co není spotřebováno, je ušetřeno
z fce spotřeby jsou v tomto modelu vyvozeny 3 skutečnosti
s růstem důchodu rostou i spotřební výdaje, ale pomaleji, než roste důchod, tzn., že lidé neutratí celý přírůstek důchodu, ale část ušetří
veličinu, která měří tento sklon spotřebitelů (totiž vynaložit na spotřebu jen část přírůstku důchodu)nazýváme mezní sklon ke spotřebě (mpc)
kde:
mpc = mezní sklon ke spotřebě
ΔC = změna celkové spotřeby
ΔY = změna celkového důchodu
například:
nechť mpc = 0,9 =
tzn. že domácnosti utratí na spotřebu 90% přírůstku svých důchodů
úspory jsou doplňkem spotřebních výdajů, tedy s růstem peněžních důchodů úspory rostou a to rychleji, než roste důchod
tento vztah odráží další veličina, značí se mps (mezní sklon k úsporám)
kde:
mps= mezní sklon k úsporám
ΔS = změna celkových úspor
ΔY= změna celkového důchodu
Δ = změna
tedy můžeme mezní sklon k úsporám definovat jako procento změny v celkovém důchodu, kterou spotřebitelé hodlají ušetřit
relace mezi mpc a mps
kde:
ΔY = přírůstek důchodu
ΔC = přírůstek spotřeby
ΔS = přírůstek úspor
druhý předpoklad, který vyplývá z fce spotřeby je skutečnost, že spotřebitelé začínají šetřit až od určité výše úrovně důchodu
jestliže lidé utrácí více, než vydělávají, tzn., že si půjčují, respektive mají záporné úspory, dochází k převisu poptávky nad nabídkou
jenže problém je, že důchod se musí rovnat vyrobenému produktu
takto vzniklou nerovnováhu je možno krátkodobě překlenout tak, že se čerpá ze zásob
obecně ale spotřební výdaje nemohou převyšovat důchod donekonečna
Investiční poptávka
v Keynesiánském modelu závisí rozhodnutí investovat na očekávaných budoucích výnosech kapitálu
nezávisí na současné mezní (marginální) produktivitě kapitálu, působí tu i jiné zákony (psychologické…)
investor se rozhodne koupit kapitálový statek, jen tehdy, když mezní efektivnost kapitálu převýší úrokovou sazbu
mezní efektivnost kapitálu určuje agregátní investice
poptávka po investicích je závislá na úrokové sazbě
růst úrokové sazby vede k poklesu investiční poptávky
Graf fce investičních výdajů
I = investice
i = úroková míra
Y = důchod – tržní hodnota prodané produkce
I = investice
Y = důchod
C= spotřeba
I = investiční výdaje
celkové výdaje se skládají ze 2 veličin:
plánovaných celkových výdajů
plánovaných investičních výdajů
C + I = celkové výdaje
celkové výdaje jsou přímo úměrné důchodu
přímka C a C + I jsou rovnoběžné
na horizontální ose je důchod, kterým disponují spotřebitelé a investoři
přímka vyjadřuje hodnotu reálného produktu, kterou budou výrobci ochotni vyrábět při různých úrovních celkových výdajů a navíc budou ochotni ve výrobě tohoto rozsahu pokračovat
v bodu Y2 jsou celkové výdaje v rovnováze s národním důchodem
při této úrovni spotřebitelé a firmy nakoupí vše, co vyrobilo
pokud je úroveň národního důchodu pod hodnotou Y2 , produkce se bude rozšiřovat, až znovu dosáhne úroveň Y2
firmy buď čerpají ze zásob, nebo rozšíří produkci
aby v ekonomice bylo vyrobeno více výrobků a služeb, musí spotřebitelé inklinovat k vyšší spotřebě
Rovnovážný důchod a míra nezaměstnanosti
mezi velikostí produktu a potřebným množstvím práce je přímo úměrný vztah
z tohoto vztahu vyplývá, že úroveň národního důchodu a také úroveň zaměstnanosti jsou přímo závislé na celkových výdajích
v keynesiánském modelu je nezaměstnanost způsobena nedostatečnou poptávkou
při různých úrovních agregátní poptávky je vyráběn různě velký produkt a odlišnému objemu produktu odpovídá různá úroveň nezaměstnanosti
v tomto modelu je možná nedlouhodobá nezaměstnanost
Přehled – sami dostudovat
Inflace
podstata a formy inflace – projev ekonomické nerovnováhy a jeho vnějším příznakem je růst cen
čím se vyjadřuje inflace – různé cenové indexy
míra inflace (r)
inflace zjevná a skrytá
inflace mírná a pádivá
příčiny inflace
poptávková inflace
nabídková (nákladová) inflace => příčiny
nedokonalá konkurence
násilné zvýšení mezd (odbory)
světové záležitosti
náročnější zdroje
očekávaná inflace
důsledky inflace (alespoň 3)
přerozdělovací efekt, nepříznivé ovlivňování mezd a platů, když je míra inflace vyšší, ztrácí věřitele, inflace nepostihuje majitele hmotných statků
sociální dopady
vliv na rovnováhu ekonomiky
Makroekonomická politika státu (veřejný sektor)
podstata hospodářské politiky
ekonomické fce státu
nedostatky trhů versus chyby vlády
nástroje hospodářské politiky
monetární politika
fiskální politika (rozpočet)
důchodová politika
vnější obchodní a měnová politika
typy hospodářské politiky
keynesiánský typ politiky (vláda zasahuje permanentně, neustále ovlivňuje chod ekonomiky, omezuje nezaměstnanost)
konzervativní typ (vláda má vytvářet podmínky pro efektivní ekonomiku a požaduje minimalizovat státní regulaci)
neokeynesiánská politika (vývojový stupeň keynesiánské politiky, + požadavek na cenovou stabilitu, vhodná kombinace monetární a fiskální politiky)
monetární politika
fiskální politika
Agregátní poptávka v uzavřené ekonomice (Model IS-LM)
Agregátní poptávka v uzavřené ekonomice
model IS-LM
pravděpodobně IS – Investment(=investice), Store(=zásoby)
LM – Loan (=půjčky), Money(=peníze)
Rovnováha trhu zboží a služeb
zjednodušení modelu
nejsou veřejné rozpočty a agregátní výdaje se skládají pouze ze spotřeby a investic
proto platí:
kde:
C = spotřeba
I = investice
Y = domácí produkt
budeme zkoumat pouze krátké období, a proto použijeme Keynesiánskou spotřební funkci (pro spotřebu)
funkce:
kde:
C = spotřeba
CA = autonomní složka spotřeby – nezávislá na důchodu
c = sklon ke spotřebě, který vyjadřuje jakou část důchodu vynakládají domácnosti na spotřebu (zbývající část spoří)
Y = domácí produkt (důchod)
a tedyc x Y = složka potřeby, která roste s důchodem
pro zjištění podmínky rovnováhy musíme odlišit plánované investice a neplánované investice
kde:
I = investice
Ip = plánované investice (do fixního kapitálu a plánované změny zásob)
In = investice neplánované (většinou neplánované změny zásob)
trh zboží a služeb jsou v rovnováze, když se uskutečňované investice rovnají plánovaným investicím (nedochází k neplánovaným investicím)
trh zboží a služeb můžeme popsat následujícími 3 rovnicemi:
kde:
C = spotřeba
CA = autonomní složka spotřeby – nezávislá na důchodu
c = sklon ke spotřebě, který vyjadřuje jakou část důchodu vynakládají domácnosti na spotřebu (zbývající část spoří)
Y = domácí produkt (důchod)
kde:
Ip = plánované investice
I = celkové investice (ale spíše je to funkční symbol)
r = úroková míra
plánované investice závisí na úrokové míře (většinou se jedná o nepřímou úměrnost) -> grafem je hyperbola
E plánované agregátní výdaje = C+Ip
kde:
C = spotřeba
Ip = investice plánované
Y = důchod = produkt (domácí)
domácí produkt musí být roven plánovaným agregátním výdajům
uvedené 3 rovnice jsou rovnice o třech neznámých. Musíme znát spotřebu = C, plánované investice = Ip a domácí produkt = Y
evidentně musí být známo:
CA = autonomní složka spotřeby
r = úroková mírato jsou konstanty (parametry trhu zboží a služeb)
c = sklon ke spotřebě
abychom hodnotu těchto neznámých uměli určit, jestliže známe CA, r a c, tak jsou proměnné jednoznačně určeny
Keynesiánský kříž a křivka IS
E = bod rovnováhy
vertikální osa:
C + Ip = plánované agregátní výdaje
Y = domácí produkt
C = spotřeba
CA = autonomní složka spotřeby
c = sklon ke spotřebě (směrnice přímky C i směrnice přímky C + Ip
přímka p = přímka se směrovým úhlem = 45°, tato přímka vyjadřuje rovnováhu, totiž že C + Ip = Y
jestliže je přímka C + Ip pod přímkou p, bude na trhu docházet ke snížení domácího produktu Y -> v opačném případě C + Ip nad přímkou p bude docházet ke zvýšení spotřeby domácího produktu Y
v bodě E se domácí produkt Y nemění
přímka malé p vyjadřuje podmínku rovnováhy
přímka, která má směrový úhel a prochází počátkem souřadné soustavy => y = x (y = C + Ip a x = Y v našem grafu)
přímky C a C + Ip jsou rovnoběžné
uvažujme nyní ekonomiku s veřejnými výdaji (daně)
pak budou platit 3 rovnice:
kde:
C = spotřeba
CA = autonomní složka spotřeby
c = sklon ke spotřebě
Y = domácí produkt
T = čisté daně
-> funkce plánovaných investic
kde:
Ip = plánované investice
I(r) = klesající funkce úrokové míry r (Ip je nepřímo úměrná r)
r = úroková míra
podmínka rovnováhy trhu je:
kde:
C = spotřeba
Ip = plánované investice
G = veřejné výdaje a služby
Y = domácí produkt
máme rovnice o 3 neznámých a musíme znát i čisté daně (T)
Graf: Rovnováha trhu zboží a služeb s vládními výdaji
kde:
C = spotřeba
Ip = plánované investice
E = rovnováha
CA = autonomní složka spotřeby
Y = domácí produkt
G = veřejné výdaje a služby
C + Ip + G = plánované výdaje
C + Ip = plánované agregátní výdaje
Graf: investiční fce Ip = I(r) kresleno jako r = I-1 (Ip)
Odvození křivky IS

I-1 (Ip) = inverzní funkce k funkci I(r)
investice z grafu a) přeneseme na Keynesiánský kříž i s vládními výdaji => b)
přenesené hodnoty z grafu a) investiční fce
Graf: Keynesiánský kříž s vládními výdaji
kde:
C = spotřeba
Ip = plánované investice
G = veřejné výdaje a služby
poznámka ke grafu:
investice vedou k vytvoření domácího produktu YA
Graf: IS křivka (pravděpodobně I=investice, S=zásoby)
graf c) představuje spojení grafu a) Investiční fce a grafu b) Keynesiánský kříž s vládními výdaji
závěr ke křivce IS:
křivka IS znázorňuje všechny kombinace úrokové míry a domácího produktu Y, při nichž je trh zboží a služeb v rovnováze, čili kdy je splněna podmínka C + Ip + G = Y
kde:
C = spotřeba
Ip = plánované investice
Y = domácí produkt
G = veřejné výdaje a služby
podrobněji musí platit:
kde:
C = spotřeba
I(r)= Ip jako klesající funkce r
r = úroková míra
CA = autonomní složka spotřeby
Y = domácí produkt
G = veřejné výdaje a služby
T = čisté daně
Rovnováha trhu peněz a křivka LM
na trhu peněz se střetává poptávka po penězích s danou nabídkou peněz (s peněžní zásobou, kterou vytváří CB = centrální banka)
agregátní poptávka po penězích závisí přímo úměrně na domácím produktu a nepřímo úměrně na úrokové míře (čím větší je úroková míra, tím menší je poptávka po penězích)
)
Ms = peněžní zásoba
Md = poptávka po penězích
r = úroková míra
Y = domácí produkt
obecněji:
Graf: rovnováha trhu peněz
kde:
Md = poptávka po penězích
Ms = peněžní zásoba
r = úroková míra
při daném domácím produktu (Y) představuje křivka Md poptávka po penězích, která roste s poklesem úrokové míry (r)
Odvození křivky LM
a)b)
legenda
rD = úroková míra kde je v rovnováze poptávka Md‘(YD) a peněžní zásobou Ms
rC = úroková míra, při které je v rovnováze poptávka po penězích
MS = peněžní zásoba
M = peníze
r = úroková míra
Md(YC) = poptávka po penězích při produktu YC
Md‘(YD) = poptávka po penězích při produktu YD
znázorňuje rovnováhu trhu peněz při dané zásobě MS
legenda
rD = úroková míra kde je v rovnováze poptávka Md‘(YD) a peněžní zásobou Ms
rC = úroková míra, při které je v rovnováze poptávka po penězích
c = sklon ke spotřebě
YC =
YD =
D =
LM =
Y = hrubý domácí produkt
na tomto grafu vyznačíme produkty a jim odpovídající míry r, při kterých je trh v rovnováze
produktu YC odpovídá poptávka po penězích Md a rovnováha při úrokové míře rC
vyššímu produktu YD odpovídá větší poptávka po penězích Md‘ a rovnováha vzniká při vyšší úrokové míře rD
pokud se zvýší domácí produkt, zvýší se poptávka po penězích a pak se zvýší úroková míra (r), která uvede trh peněz do rovnováhy- neboli graf b) spojuje úrokové míry a domácí produkty z grafu a)
body C a D a další body na křivce LM představují kombinace úrokové míry r a domácího produktu Y, při nichž je trh peněz v rovnováze
! Křivka LM
představuje kombinace úrokové míry r a domácího produktu Y, při nichž je trh peněz v rovnováze
je zkonstruována pro danou peněžní zásobu Ms a pro jinou peněžní zásobu je i jiná LM křivka
Model IS – LM
kde:
r = úroková míra
Y = produkt
IS = křivka IS
LM = křivka LM
model IS-LM získáme spojením křivek IS a LM do jednoho grafu (modelu), tak dostaneme možnost vyjádřit rovnováhu zboží a služeb a trhu peněz
nechť je ekonomika v bodě E – je na křivce LM, ale mimo IS (na trhu peněz je rovnováha, ale trh zboží a služeb není v rovnováze)
produkt YD je neudržitelný, neboť při úrokové míře rD nejsou investice dost velké na to, aby vytvořily produkt YD
produkt bude klesat pod YD a bude klesat úroková míra a bude se pohybovat tak dlouho po křivce LM až dosáhne bodu E, kde je rovnováha trhu peněz, zboží a služeb
úroková míra rE vytvoří takové investice, při kterých bude vyráběn produkt YE
bod A
vidíme, že v této ekonomice je v rovnováze trh zboží a služeb, ale není v rovnováze trh peněz
při rA je produkt YA příliš malý, poptávka po penězích bude nižší, než peněžní zásoba a úroková míra bude klesat
pokles r znamená zvyšování investic a to znamená, že Y roste
ekonomika se bude posouvat podél křivky IS dolů, dokud se neprotne s křivkou LM v bodě E
závěr model IS-LM
z modelu IS L plyne, že ekonomika má tendenci ke společné rovnováze trhu zboží a služeb a trhu peněz
Analytická vyjádření modelu IS-LM
můžeme ji vyjádřit 4 rovnicemi
kde:
C = spotřeba
CA = autonomní složka spotřeby
c = sklon ke spotřebě
Y = domácí produkt
T = čisté daně
čím větší je úroková míra, tím menší jsou plánované investice
kde:
Ip = plánované investice
I = klesající funkce investic
r = úroková míra
kde:
C = celková spotřeba
Ip = plánované investice
Y = domácí produkt
G = veřejné výdaje a služby
)
kde:
Ms = peněžní zásoba
Md = poptávka po penězích
r = úroková míra
Y = domácí produkt
rovnice 1., 2. a 3. charakterizují trh zboží a služeb, tedy je to křivka IS
speciálně rovnice 3. vyjadřuje podmínku rovnováhy trhu služeb a zboží
rovnice 4. charakterizuje trh peněz respektive podmínku rovnováhy na trhu peněz
řešením těchto 4 rovnic určíme rovnoměrné hodnoty čtyř proměnných a více:
C = celková spotřeba
Ip = plánované investice
r = úroková míraY = domácí produkt
neboli určíme hodnoty 4 proměnných, při kterých je v rovnováze trh zboží a služeb a trh peněz
Rozpočtová stimulace poptávky
Otázka: Jak může vláda ovlivnit agregátní poptávku prostřednictvím agregátních výdajů (prostřednictvím daní)
celkové výdaje:
Multiplikační efekt vládních výdajů
Příklad:
Nechť vláda nakoupí zboží za 1 mld. Kč a současně navýší daně. Nechť je tato 1 mld. rozdělena zaměstnancům a akcionářům, nechť dále slon ke spotřebě je c=80% (lépe c=0,8), tedy zaměstnanci a akcionáři utratí 800 mil Kč. Další (jiní) zaměstnanci a akcionáři využijí oněch 800 mil. na svoji spotřebu (mají stejný sklon ke spotřebě)- ti utratí 640 mil. Kč.
Nechť c=konstantní = 0,8, potom celkový přír