resene_priklady

. Úroveň signálu bude snížena o hodnotu rozdílu úrovně
signálu L a prahu L
THR
násobenou kompresním poměrem R, čili
()( ) dB 5,1)9(65,0
THR
=−−−=−=∆ LLRL .
Příklad 12: Pomocí diagramu úrovní mixážního pultu z určete rozsah ∆L napěťových úrovní
signálu za vstupním zesilovačem.
V diagramu úrovní v jsou vidět tři křivky: dolní křivka udává úroveň
nominálního mikrofonního vstupu (úroveň – 60 dBu), prostření úroveň
nominálního linkového vstupu (úroveň + 10 dBu) a horní maximální vstupní
úroveň (+ 24 dBu), Osa x nahoře v obrázku udává bloky mixážního pultu,
kterými postupně signál prochází. V oblasti mezi dvěma body označení jako
„vstupní zesilovač“, křivky v grafu lineárně rostou, což představuje zesílení
signálu ve vstupním zesilovači. Z dolních dvou křivek je vidět, že rozsah
zesílení vstupního zesilovače je přibližně od 24 do 66 dB a dolní hranice úrovně
signálu je přibližně +6 dBu. Z horní křivky je vidět, že signál s maximální
vstupní úrovní po průchodu útlumovým článkem a zesilovačem nabývá hodnoty
+20 dBu. Rozsah napěťových úrovní signálu ∆L za vstupním zesilovačem je
tedy 14 dB.
Příklad 16: Vypočtěte, kolik minut osmikanálového záznamu se vzorkovacím kmitočtem
48 kHz a šířkou slova 16 bitů může být uloženo do jediného souboru typu wav.
Jak vyplývá z kapitoly, délka každého bloku ve formátu RIFF, tedy včetně bloku
typu data nesoucího samotné vzorky signálu ve formátu wav, je uložena ve 32
bitovém čísle. To znamená, délka bloku může být maximálně 2
32
= 4 GB
osmibitových slov. Jeden vzorek každého kanálu při šířce slova 16 bitů zabírá 2
bajty, tj. pro osm kanálu je potřeba 16 bajtů na jeden vzorek záznamu. Při
vzorkovacím kmitočtu 48 kHz je počet vzorků n na jednu sekundu záznamu
768000164800016
VZ
=⋅=⋅= fn bajtů.
Podělíme-li maximální délku bloku RIFF souboru tímto číslem, dostaneme počet
minut takového záznamu, které mohou být uloženy do jediného souboru typu
wav:
min 2,93sec 4,5592
768000
22
3232
====
n
N .
Příklad 18: Jakou korekci zpoždění signálu ve zvukovém kanále vícekanálového zvukového
systému je potřeba provést, je-li reproduktorová soustava přehrávající tento
kanál posunuta o 0,5 m ze své doporučené polohy směrem k posluchači?
Dosazením do rovnice ) získáme rozdíl ve zpoždění signálu a o tuto hodnotu
zvětšíme zpoždění signálu v odpovídajícím kanále vícekanálového zvukového
systému:
ms 52,1
330
5,0)5,0'('
==
−−
=
−
=
v
XDimDimX
v
XDimDimX
δ .
Příklad 19: Vypočtěte polohu krajních poslechových pozic vícekanálového systému
Surround Sound 5.1 podle doporučení ITU-R vzhledem k poloze střední přední
reproduktorové soustavy, pokud je vzdálenost akustických os levého a pravého
předního reproduktoru B = 3 m.
Z vyplývá, že přední krajní poslechové pozice jsou od předních reproduktorů
vzdáleny polovinu vzdálenosti akustických os předního levého a pravého
reproduktoru B, a o stejnou vzdálenost jsou od akustické osy předního středního
reproduktoru. Zadní krajní pozice leží na spojnici akustických os zadních
reproduktorů a opět o polovinu vzdálenosti akustických os předního levého a
pravého reproduktoru od akustické osy předního středního reproduktoru.
Zvolíme-li polohu přední střední reproduktorové soustavy jako počátek
kartézských souřadnic a uvědomíme-li si, že úhel mezi spojnicí akustických os
zadních reproduktorů a spojnicí optimální poslechové pozice s akustickou osou
levého i pravého zadního reproduktoru je 30
0
, budou krajní poslechové pozice
ležet v souřadnicích
levá přední ( –0,5B ; –(1–cos 30
0
)B ),
pravá přední ( 0,5B ; –(1–cos 30
0
)B ),
levá zadní ( –0,5B ; –(1+sin 30
0
)B ),
pravá zadní ( 0,5B ; –(1+sin 30
0
)B ).
Příklad 21: Vypočtěte výstupní signál y(t) efektu echo v čase t = 0,72 s, který přidává ke
vstupnímu signálu časově zpožděný signál o δ = 0,5 sec s útlumem a = –3 dB,
je-li vstupním signálem x(t) harmonický signál o kmitočtu f = 110 Hz, amplitudě
U = 2 V a nulové počáteční fázi.
Funkce časového průběhu vstupního signálu x(t) má rovnici
)110π2sin(2)π2sin()( tftUtx ⋅=⋅=
a funkce časového průběhu časově zpožděného signálu s útlumem 3dB má
rovnici
)110π2sin(210)π2sin(10)('