- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Protokol_03
AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálProtokol č. 11
Buněčný cyklus
V průběhu buněčného cyklu eukaryontní buňky rostou, replikují svoji DNA a rozdělí se na dvě dceřinné buňky, které jsou geneticky identické s původní mateřskou buňkou i spolu navzájem. Buněčný cyklus probíhá ve čtyřech základních fázích (G1 - S - G2 - M) a jeho délka je pro určitý typ buněk za určitých podmínek konstantní. U lidských buněk trvá buněčný cyklus asi 24 hodin. (G1: 8 hodin, S: 7 hodin, G2: 8 hodin, M: 1 hodina). Nejdramatičtější je M-fáze (mitotická), ve které ve čtyřech fázích (profáze, metafáze, anafáze a telofáze) dochází k rovnoměrnému rozdělení genetického materiálu. Zbylé tři fáze buněčného cyklu se souhrnně označují jako interfáze. G1 (první přípravná fáze) vyplňuje přestávku mezi mitotickou fází a S-fází. Během ní dochází k růstu buněk a k syntéze enzymů, potřebných pro replikaci. V S-fázi dochází k replikaci DNA, v G2-fázi se buňky připravují na mitózu. O tom, zda buňka zreplikuje svoji DNA a zahájí tím další buněčný cyklus, se rozhoduje v G1-fázi, kde je hlavní kontrolní bod buněčného cyklu. Další kontrolní uzly jsou v G2-fázi a v metafázi.
Pro studium buněčného cyklu je výhodné použití jednoduchých eukaryontních buněk - kvasinek. Výzkum genetické regulace buněčného cyklu na tomto modelu umožnilo objevení mutant v buněčném cyklu, tzv. cdc (cell division cycle) mutant. Jsou to termosenzitivní mutanty, které rostou v permisivní teplotě (24oC) normálně a jako mutanty se projeví pouze v teplotě restrikční (37oC). Po převedení buněk, které jsou v logaritmické fázi růstu, do restrikční teploty se v ideálním případě všechny buňky zastaví ve stejné fázi buněčného cyklu (např. mutanta cdc28 se zastaví ve stadiu před začátkem tvorby pupene). Jejich morfologie se označuje jako terminální fenotyp. V restrikční teplotě se projeví znaky, které předcházejí funkci mutovaného genu, neprojeví se však ty, které po něm následují. První znak, který se neuskuteční, se nazývá diagnostický znak.
Při studiu buněčného cyklu se využívají metody mikroskopické (klasická světelná mikroskopie, fluorescenční mikroskopie, elektronová mikroskopie), dále sledování dynamiky růstu buněčných populací (růstové křivky) a flow-cytometrie (průtok
Vloženo: 26.05.2011
Velikost: 122,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz
