hrw48

V roce 1977 vytvo¯ila Kitty OíNeilov· rekord v z·vodech dragster˘.
Dos·hla tehdy rychlosti 628,85km/h za pouh˝ch 3,72s. Jin˝ rekord
tohoto typu zaznamenal v roce 1958Eli Beeding ml. p¯i jÌzdÏ na sanÌch
s raketov˝m pohonem. Po klidovÈm startu dos·hly sanÏ rychlosti 116km/h
za dobu 0,04s, kter· p¯edstavuje v pravÈm slova smyslu Ñokamûikì. Je
totiû kratöÌ neû mrknutÌ oka. M˘ûeme nÏjak porovnat tyto dva v˝kony,
abychom mÏli p¯edstavu, kter˝ z nich mohl p¯inÈst jezdci vÏtöÌ vzruöenÌ
nebo dokonce strach? M·me srovn·vat dosaûenou rychlost, dobu jÌzdy
nebo nÏjakou jinou veliËinu
?
JAKPRACOVATSTOUTOKNIHOU
Právěsepouštítedoněčeho,cosemůžestátnejzajímavějšímasnadidobrodružným
předmětem prvního ročníku studia.Nabízí se vám možnost pochopit,jakými zákony
seřídísvětkolemnás.Poznáte,jakouúlohuhrajefyzikavkaždodennímživotě.Žádné
poznáníneníovšemzadarmo,něcoprotoudělatmusíteatatoknihavámpřitompo-
může.Bylapečlivěpřipravenaspřihlédnutímkproblémům,sekterýmisestudentičasto
potýkají.Podívejmesenyní,jakječleněna.
Vstupníproblém
Atraktivní aplikace probírané
látky vás jistě zaujme a při-
láká ke studiu.
Obr
.2.
8
Plukovník
J.P
. S
tapp
v r
(zryc
hle
ní
sm
ěřuje
od
čte
náře
).
PŘ
ÍK
LA
D
2.6
(a)
Kitty
O’Neilovávytvořila
rekord
v zá
vodech
drags
terů,
když
dos
áhla
největš
í r
ychlos
ti
628,85
km
/h
v
nejkr
atším
čas
e3
,72
s.J
aké
bylo
průměrné
zrychlení
jejího
automobilu?
ŘEŠ
ENÍ
: P
růměrné
zrychlení
je
dáno
vztahem
(2.7):
ax
=
Delta1vx
Delta1t
=
(628
,85
km
/h
−
0)
(3,
72
s−
0)
=
=
174
,68
m·
s
−1
3,72
s
=
47
m·
s
−2
.
=
.
=
4,8
g.
(Odpovědquoteright)
(Předpokládali
jsme,
že
zrychlení
má
sm
ěr
kladné
osy
x.)
(b)
Jaké
bylo
průměrné
zrychlení
saní
při
jízdě
Eliho
Bee-
dinga
ml.,
který
dos
áhl
rychlos
ti 116
km
/hz
a0
,04
s?
ŘŠ
EN
Í:
Opět
použijeme
vztahu
(2.7):
Bo
Vr
né
zr
je
k
ž
p
Odpovědquoteright
navstupníproblém
Na vhodném místě
kapitoly, atquoteright už ve
výkladu nebo formou
řešeného příkladu,
je vstupní problém
rozebrán a vyložen.
x
JAK PRACOVAT S TOUTO KNIHOU xi
K
ONTROLA 1: Dvě kolmé síly F
1
a F
2
na obrázku
jsoukombinoványšestirůznýmizpůsoby.Kteréznich
správně určují výslednici
summationtext
F?
F
1
F
2
F
1
F
2
F
1
F
2
F
1
F
2
F
1
F
2
F
1
F
2
(a)(b)(c)
(d)(e)(f)
54 HMOTNOST
Kontrola
V textu narazíte na čís-
lované kontrolní otázky,
které průběžně ověřují,
že jste látku zvládli a že
můžete pokračovat dál.
Pomohou vám vyhnout se
častým nedorozuměním
a chybným představám.
Správný výsledek si můžete
zkontrolovat na konci knihy.
9. Fotbalový míč letí po některé z trajektorií znázorněných na
obr.4.25. Seřadquoterightte je podle (a) doby letu míče, (b) svislé složky
jeho počáteční rychlosti, (c) vodorovné složky počáteční rych-
losti,(d) velikostipočáteční rychlosti. Volte vždy sestupnéřaze-
ní. Odpor prostředí zanedbejte.
ab c
Obr.4.25 Otázka 9
10. Obr.4.26znázorňuje tři možnéokamžité situacepřipohybu
částice.Rozhodněte,vekteréznich(a)velikostrychlostičástice
roste, (b) klesá, (c) nemění se. Ve kterém z případů je skalární
součin (d) v ·a kladný, (e) záporný, (f) nulový?
a
a
a
vvv
(1) (2) (3)
Obr.4.26 Otázka 10
Otázky
Otázky na konci každé kapitoly
po vás vyžadují spíše fyzikální
uvažování nežli pouhé užívání
vzorců. Na konci knihy najdete
odpovědi na všechny liché otázky.
xii JAK PRACOVAT S TOUTO KNIHOU
PŘÍKLAD4.1
Počáteční poloha částice je dána polohovým vektorem
r
1
=−3i +2j +5k,
koncovápoloha je určena vektorem
r
2
= 9i +2j +8k
(obr.4.2). Určete posunutí částice.
z
y
x
O
P
Delta1r
r
1
r
2
trajektorie
bodu P
Obr.4.2 Příklad 4.1. Posunutí Delta1r=r
2
−r
1
spojuje koncové body
vektorů r
1
a r
2
.
Příklady
V řešených příkladech uvi-
díte názorně, jak používat
právě vyložené fyzikální
představy. Příklady vychá-
zejí často z každodenních
problémů a připravuj