hrw48

í vás
přitom na řešení otázek,
cvičení i úkolů na konci
každé kapitoly.
RADY
ANÁMĚTY
Bod
5.1:
Roz
bor
úlohy
z h
ledis
ka
půs
obících
sil
Přečteme
sizadání
úlohy
několikrát,
ažzís
káme
dobrou
před-
stavu
otom
,jakáje
situace,
jaké
údaje
jsou
zadá
ny
ajaké
jsou
úkoly
. Ta
k třeba
u p
ř.5.1
jsm
e s
i říkali:
„Někdo
tlačí
sáně.
Jejich
rychlos
tse
mění,
takže
zrychlení
jenenulové.
Víme,
že
pohyb
jepřímočarý
.V
prvé
čás
tiú
lohy
jes
íla
zadána,
vdruhé
čás
tiji
máme
určit.
Vypadá
totedy
tak,
žeje
třeba
použít
druhý
Newtonův
zákon
a a
plikovat
jej
na
případ
jednorozměrného
pohybu.“
Je-
li jasné,
o jaký
problém
jde,
ale
nevím
e-li,
jak
dále
po-
stupovat,
problém
prozatím
odložíme
aznovu
sipřečteme
za-
dání.
Nejs
me-li
si jis
ti s
právným
pochopením
druhého
New-
tonova
zákona,
přečteme
siz
novu
celý
článek.
Pros
tudujeme
příklady
. S
kutečnos
t, že
problém
formulovaný
v p
ř.5.1
je
jednorozměrný
a zrychlení
pohybu
je kons
tantní,
nás
vrací
ke
kap.
2 a
speciálně
k tab.
2.1,
obs
ahující
všechny
rovnice,
které
budeme
potřebovat.
Bod
5.2:
Dvojí
obr
ázky
Při
řeš
ení
každé
úlohy
je užitečné
mít
dva
obrázky
. Je
dním
z n
ich
je
hrubý
náčr
t skutečné
situace.
Zakr
eslím
e d
o n
ěj
síly
, př
ičem
ž počáteční
bod
každého
vektor
u síly
um
ístím
e
na
povrch
či do
objemu
těles
a, na
něž
síla
půs
obí.
Druhým
obr
ázkem
je silový
diagr
am
, v
něm
ž jsou
zakr
esleny
síly
pů-
sobící
na
jediné
těles
o,k
teré
jev
nákres
uz
názorněno
bodem.
Počáteční
bod
každé
ze
sil
umís
tíme
právě
do
tohoto
bodu.
Bod
5.3:
Jakou
sous
tavu
studujeme?
Používáme-li
druhý
Newtonův
zákon,
mus
íme
si uvědomit,
na
které
těles
o n
ebo
sous
tavu
jej
aplikujeme.
V p
ř.5.1
jso
u
áě
(nikoli
student
nebo
led).
V př.
5.3
je to
plechovka.
Vb
Země.
T
tačn
íin
vk
ap.
udílí
tě
les
ooh
Ve
kto
(kde
jak
o
kde
záp
vyk
dá
zry
slo
to
(v
j
n
n
Radyanáměty
Rady a náměty vám pomohou
při řešení domácích úkolů
i v přípravě na zkoušku. Předsta-
vují jakousi esenci a zásobárnu
praktických zkušeností badatelů
a inženýrů.
JAK PRACOVAT S TOUTO KNIHOU xiii
8.8 HMOTNOSTAENERGIE
Klasickáchemiebylazaloženana předpokladu,žepři ch
mických reakcích se zachovává jak energie, tak hmotno
V roce 1905 však ukázal Albert Einstein v rámci své sp
iálí i lii žh l ki l ě jád
Tento symbol označuje články či odstavce, které
můžete při prvním čtení přeskočit. Nejsou ne-
zbytné pro porozumění dalšímu výkladu.
PŘEHLED&SHRNUTÍ
Konzervativnísíly
Sílapůsobícínačásticijekonzervativní,je-licelkovápráce,kte-
rouvykonápři pohybu částicepo libovolné uzavřené trajektorii,
nulová. Ekvivalentní vyjádření: Síla působící na částici je kon-
zervativní, jestliže práce, kterou vykoná při přemístění částice
mezi dvěma zadanými body, nezávisí na trajektorii, po které se
částicepohybovala.Tíhovásílaapružnásílajsoukonzervativní.
Dynamickátřecí síla je nekonzervativní.
Potenciálníenergie
Potenciálníenergiesouvisískonfiguracísoustavy,vnížpůsobí
konzervativní interakční síly. Změna potenciální energie sou-
stavy je definována jako záporně vzatá práce, kterou konzerva-
tivníinterakčnísílyvykonajípřiodpovídajícízměněkonfigurace
soustavy
Delta1E
p
=−W
g
.(8.1)
Je-li konfigurace soustavy (poloha částice vzhledem ke zvole-
nému bodu zbytku soustavy) určena jedinou skalární proměn-
nou x a závisí-li konzervativní síly F a −F popisující interakci
částice se zbytkem soustavy pouze na této proměnné, je často
možné vyjádřit změnu potenciální energie vztahem
Delta1E
p
=−
integraldisplay
x
f
xi
F(x)dx, (8.6)
kde x
i
je počáteční a x
f
koncovápoloha částice.
Tíhová potenciální energie
Potenciální energie soustavy s tíhovou interakcí se nazývá tí-
hová potenciální energie. Jedná-li se o soustavu zahrnující
Zemi a