- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Fyzikální veličiny
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1
FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY
Hlavním zdrojem poznatků ve fyzice (jako ostatně v každé přírodní vědě) je pozorování
a pokus. Základním úkolem při tom je měření fyzikálních veličin. Termín fyzikální veličina
obvykle popisuje některou konkrétní vlastnost zkoumaného objektu, příp. jeho stav. Tak
například moment setrvačnosti J je mírou setrvačných vlastností tělesa v rotaci kolem dané
osy.
Fyzikální veličiny jsou dvojího charakteru
1
:
Veličiny extenzivní neboli tzv. množství, které popisují kvantitativní vlastnosti těles
(soustav). Jejich základní vlastností je aditivnost – při skládání těles ve složitější soustavy se
tyto veličiny sečítají. Mezi extenzivní veličiny patří hmotnost, náboj, délka, teplo aj. Při
měření extenzivní veličiny se zvolí určitá její hodnota za jednotku a pak se srovnává, kolikrát
je měřená veličina větší nebo menší než tato jednotka.
Veličiny intenzivní neboli stavové, které popisují kvalitativní, jakostní vlastnosti těles
(soustav). Pro stavové veličiny je typické, že při skládání těles jednodušších ve složitější se
vzájemně vyrovnávají. Při určování jejich velikosti je nutno postupovat jinak, než
u extenzivních veličin. U veličin intenzivních se nejprve stanoví stupnice jednotlivých stavů,
které přiřadíme čísla. Při vlastním měření pak zjišťujeme, s kterou hodnotou na této stupnici
souhlasí stav měřené veličiny. Stupnici zpravidla definujeme tak, že různé stavy jednoznačně
přiřadíme k velikosti určité veličiny extenzivní - např. teplotní stupnici definujeme tak, že
teplota je přímo úměrná objemu určitého množství látky. Příkladem intenzivní veličiny je
teplota, tlak, potenciál aj.
Měřením fyzikální veličiny se rozumí určení její velikosti ve zvolených jednotkách.
Každé fyzikální veličině přiřazujeme značku (symbol), kterou obecně označujeme X. Značky
jsou stanoveny dohodou, např. pro hmotnost značka m, pro rychlost v, pro elektrický proud I.
Často jde o první písmena anglických názvů veličin: např. mass m, velocity v.
Hodnotu fyzikální veličiny X určenou měřením vyjadřujeme rovnicí
X = {X} [X] ,
kde {X} je číselná hodnota a [X] je jednotka dané veličiny.
Hodnota veličiny nezávisí na jednotce, avšak její číselná hodnota ano.
Proto musíme vždy uvést, v jaké jednotce udáváme číselnou hodnotu veličiny.
Vloženo: 28.04.2009
Velikost: 207,17 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz
