Diagnostika a zkušebnictví - zkouška x

Diagnostika a zkušebnictví
1. Diagnostika je obecná nauka o zjišťování poruch, popřípadě celkového technického stavu diagnostikovaných zařízení.
Technická diagnostika – jestliže objekt, jehož stav určujeme, je technického charakteru.
Technická prognostika – zahrnuje úlohy, které řeší problematiku předvídání technického stavu na určitý časový úsek nebo jinak definovaný úsek života objektu.
Technická genetika – zkoumá stav ve kterém se objekt nacházel v určité době v minulosti
2. Technická diagnostika zahrnuje- analýzu konkrétních objektů
- analýzu sestrojení odpovídajících matematických modelů
- výzkum a sestrojení konkrétních diagnostických zařízení
3. Projekt: Formování požadavků pro výrobu včetně jejich ověření na prototypu
Konstrukce: Vypracování podkladů pro výrobu včetně jejich ověření na prototypu
Výroba: Vyrobení dílů a celého výrobku podle dokumentace včetně jeho uvedení do chodu
Provoz: Využívání výrobků podle určení včetně jeho skladování nebo využití jeho zálohy
4. Objekt(výrobek)- je předmět stanoveného určení jehož spolehlivost se posuzuje z hlediska jeho zamýšleného poslání, osvojení, výzkumu nebo zkoušení.

Objekty s nepřístupnou vnitřní strukturou(black box): jsou objekty, u nichž sledujeme pouze správnost přiřazení vstup-výstup ale nesledujeme vnitřní parametry ani vnitřní signály.
Objekty s přístupnou vnitřní strukturou: jsou objekty, které vyšetrujeme jakožto soustavu rozložitelnou na konečný počet prvků, u nichž sledujeme vedle vstupních signálů též vnitřní signály. Tj vstupní a výstupní signály jednotlivých prvků bloků.
Obnovený objekt: Objekt jehož schopnost, plnit požadovanou funkci se podle technických podmínek obnovuje.
Neobnovený objekt: Objekt jehož schopnost plnit požadovanou funkci se podle se podle technických podmínek po poruše neobnovuje.
5. Spolehlivost: Obecná vlastnost objektu, spočívající ve schopnosti plnit požadované funkce při zachování hodnot stanovených provozních ukazatelů v daném rozmezí a v čase podle technických podmínek
Zkouška spolehlivosti: zkouška objektu, kterou se mají určit nebo ověřovat ukazatele spolehlivosti
Zrychlená zkouška spolehlivosti: zkouška objektu prováděná ve zvláštních podmínkách, aby se získaly informace o spolehlivosti objektu v kratších lhůtách při jeho provozu v podmínkách stanovenými technickou dokumentaci. Zvláštní podmínky nesměji způsobit změnu mechanismu poruch.
6. Zkušebnictví
Technický obor zabývající se ověřováním vlastností výrobků i materiálů na podkladě státem stanovených norem, technických předpisů a technických podmínek předem sjednaných.
7. Výrobek je jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh.
Technickými požadavky na výrobek: jsou vlastnosti výrobku z hlediska oprávněného zájmu, rozměrů, funkčnosti, jakosti, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úprava názvosloví, znaků, zkoušení výrobku a zkušebních metod, balení, značení nebo označování výrobku a postupů pro posouzení shody výrobku s právními předpisy nebo s normami.
8. Bezpečný výrobek se považuje výrobek: Splňující požadavky příslušného technického předpisu nebo pokud pro něj technický předpis neexistuje, buď splňující požadavky norem nebo odpovídající stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jeho uvedení na trh.
Stanovený výrobek: Stanovený výrobek odpovídá stanoveným požadavkům a že při posuzování shody byly dodrženy podmínky stanovené zákonem.
9. Mikroskopie: je v širším smyslu odvětví aplikované fyziky, které pomocí mikroskopu zobrazuje struktury menší než je rozlišovací schopnost lidského oka, v užším smyslu technická práce s mikroskopem. Je to název pro četné, často velmi jemné a nesnadné metody, jichž se používá při práci s mikroskopem. Jde o přípravu k pozorování i další manipulace pod mikroskopem.
Elektronová mikroskopie, Optická mikroskopie.
10. Objektiv- Soustava čoček umístěná poblíž pozorovaného předmětu.
Okulár- Soustava čoček, kterou pozorujeme obraz vytvořený objektivem. Při pohledu do okuláru mikroskopu pozorujeme tedy zvětšený neskutečný převracený obraz předmětu.
11. Celkové zvětšení mikroskopu je rovnou součinu vlastního zvětšení okuláru a objektivu.
Rozlišovací schopnost mikroskopu je definována jako nejmenší vzdálenost dvou bodů předmětu, které jsou mikroskopem od sebe jasně rozlišitelné jako dva body.
Hloubková ostrost:při pozorování neprůsvitných zvrásněných povrchů nebo transparentních předmětů potřebujeme vidět ostře současně všechny body předmětu, které máme v zorném poli, bez ohledu na jejich výškovou polohu. Z toho důvodu nás zajímá hloubková ostrost mikroskopu.
12. Proveďte srovnání jednotlivých typů mikroskopů z hlediska charakteristických hodnot.
Mikroskopická technika Dosažitelné rozlišení
Světelná mikroskopie 0,2 μm
Mikroskopie blízkého pole 50 nm
Rastrovací elektronová mikroskopie nad cca 2 až 3 nm
Transmisní elektronová mikroskopie nad 0,1 nm
Mikroskopie rastrovací sondou atomární, kolem 0,1 nm
13. Signály které se uvolňují, po dopadu primárních elektronů na vzorek:
Augerovy elektrony, Sekundární elektrony, Zpětně odražené elektrony, Charakteristické rtg. záření, spojité rtg záření. viditelná záření, difraktované charakteristické rtg. záření, pružné a nepružné rozptýlené prošlé elektrony, absorvované elektrony, elektromotorické napětí. (str 18 BSDG)
14. Transmisní elektronový mikroskop (TEM) slouží k vytvoření tisíci- až stotisícinásobně zvětšeného obrazu studovaného vzorku pomocí elektronové optické soustavy. K vytvoření obrazu se nevyužívá viditelné světlo, ale elektrony. Viditelný obraz je vytvořen na fluorescenčním stínítku svazkem elektronů, které prošly studovaným vzorkem nebo které na vzorku difraktovaly.
Rastrovací elektronová mikroskopie SEM (Scanning Electron Microscope)
Rastrovací elektronový mikroskop je zařízení určené především ke studiu povrchů tuhých látek při velkém zvětšení (až stotisícinásobném), větší rozlišovací schopnosti (až 15 nm), větší hloubce ostrosti (až několik mm).
V rastrovacím elektronovém mikroskopu dopadá na vzorek