Zastřešení budov

Zastřešení budov


/pos74.php" Krovy


rukce
Rozdělení střešních konstrukcí
Střecha je definována jako konstrukce nad posledním podlažím stavebního objektu. Skládá se z nosné střešní konstrukce a ze střešního pláště. Nosnou střešní konstrukcí se rozumí část střechy, přenášející zatížení od střešního pláště, vody, sněhu, větru, provozu apod. do ostatních nosných částí objektů a může plnit i funkci nosné vrstvy střešního pláště.
Střešní plášť je charakterizován jako část střechy bez nosné střešní konstrukce, chránící objekt před vnějšími vlivy a zabezpečující požadovaný stav vnitřního prostředí.
Druhy střech
Podle sklonu a tvaru střechy definuje tyto typy:
plochá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozměrech 0° - 10°
šikmá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozmezí 10°- 45°
strmá střecha - střecha se sklonem krytiny větší než 45°
zalomená střecha - střecha, jejichž plocha (mezi hřebenem a okapem, popř. úžlabím) je vytvořena více rovinnými plochami různých sklonů
zakřivená střecha - střecha, vytvořená zakřivenými plochami
pochůzná střecha - plochá střecha, která je určena k trvalému využívání provozem (např. pro účely rekreační, tělovýchovné, parkovací, přistávací apod.)
nepochůzná střecha - střecha, která není určena k provozu (přístup na ni z důvodu oprav nebo kontroly je možný buď bez úprav nebo s úpravami, která zamezí poškození krytiny)
Třídění nosných střešních konstrukcí
Podle rozponu (osové vzdálenosti podpor) lze rozdělit nosné střešní konstrukce na:
malorozponové (cca do 10 - 12 m)
středněrozponové (od 12 - 36 m)
velkorozponové (více jak 36 m)
Podle konstrukčního systému a materiálu nosné střešní konstrukce rozlišujeme tyto druhy zastřešení:
krovy s krokvemi (dřevěné, kovové, betonové) převážně malé rozpony
vazníkové a rámové soustavy (dřevěné, betonové, kovové) - zpravidla středněrozponové konstrukce, používané především pro jednopodlažní průmyslové haly
skořepinové a lomenicové konstrukce (betonové, dřevěné, kovové, keramické) - na střední rozpony
prostorové příhradové a prutové konstrukce (kovové) - na střední a velké rozpony
visuté lanové střešní konstrukce - na střední a velké rozpony
pneumatické střešní konstrukce - zpravidla na střední rozpony
prostorové střešní konstrukce z plastických hmot
Podle tvaru rozeznáváme střechy zalomené:
střecha sedlová je nejstarší a nejvíce používaný tvar střechy půdní prostor je omezen na dvou protilehlých stranách skloněnými střešními rovinami, které se protínají v hřebeni, na druhých stranách je půda omezena štíty
střecha pultová je polovina střechy sedlové, voda stéká na jednu stranu
střecha valbová vznikne seříznutím střechy sedlové na dvou protějších stranách v místě štítu, dvě strany mají tvar lichoběžníku a zbylé tvar trojúhelníku
střecha polovalbová vznikne podobně jako střecha valbová, trojúhelníkové strany nezabírají celou plochu, ale jen část (zčásti je zde štít)
střecha křížová vznikne průnikem dvou střech sedlových o stejné výšce
střecha polokřížová vznikne průnikem dvou střech sedlových, jejichž hřebeny neleží ve stejné výšce
střecha mansardová (mansarda) má střešní roviny v tupém úhlu zalomení a lze ji užít jako střechy sedlové nebo valbové
střecha stanová má tvar jehlanovitý a všechny střešní roviny se sbíhají v jednom vrcholu, střechy stanové jsou obvykle čtyřboké nebo osmiboké jehlany s různými přechody k okapu
střecha pilová se skládá z několika střech sedlových o nestejném sklonu, které k sobě přiléhají okapy
střecha věžová značí značně vysokou střechu nad pravidelným půdorysem
gif" \* MERGEFORMATINET Druhy střech
(a - pultová,
b - sedlová,
c - valbová,
d,e - polovalbová,
f - stanová,
g - mansardová,
h - pilová,
i - věžová)
Tesařské spoje a konstrukce
Tesařské spoje
Pro spojování jednotlivých prvků krovu platí pravidla tesařských spojů. Charakteristické spoje (nároží, úžlabí, plná vazba) jsou patrny z následujícího obrázku.
Tesařské konstrukce
Sedlo slouží ke ztužení nosného trámu v místech podpor. Délka sedla bývá 1/5 až 2/5 rozpětí trámu. S nosným trámem bývá spojen šrouby, hmoždíky nebo zazubením.
Pásek je krátká tlačená vzpěrka plnící trojí funkci: spolupůsobí při přenášení tlaku z trámu na sloup, zkracuje rozpětí trámu a ztužuje konstrukci v podélném směru. Délka pásku je 1000 až 1500 mm.
A - spojení sedla s trámem, B - pásek (1 - trám, 2 - pásek, 3 - sloup)
Vzpěradlo je konstrukce, jejíž nosný trám je podepřen vzpěrami, kterými se přenáší zatížení do podpor. Tím se zároveň zmenšuje volná délka nosného trámu a zvětšuje se jeho únosnost.
" \* MERGEFORMATINET
Jednoduché a dvojité vzpěradlo (1 - nosný trám, 2 - vzpěry, 3 - rozpěra)
Věšadlo ke konstrukce, která s věšáky vzpěrami vynáší hlavní trám a přenáší jeho zatížení co nejblíže k podporám.
elstvi.wz.cz/obr_pos/imagepos169.gif" \* MERGEFORMATINET Jednoduché a dvojité věšadlo (1 - hlavní trám, 2 - vzpěra, 3 - věšák, 4 - pražec, 5 - třmen, 6 - trojramenná spona, 7 - rozpěra)
Vzpínadlo je konstrukce, v níž je hlavní trám vyztužený táhly a krátkými sloupky.
Vzpínadlo (1 - hlavní trám, 2 - ocelové táhlo, 3 - rektifikační článek)
Příhradový vazník je sestaven z horního tlačeného pásu a z dolního taženého pásu. Pásy či pásnice jsou vzájemně spojeny svislicemi a diagonálami, které vytvářejí nejčastěji trojúhelníkovou soustavu. Spojení prvků ve styčníku může být hřebíkové, svorníkové, s hmoždíky nebo lepené.
Plnostěnný vazník jsou určené pro větší rozpětí a mívají průřez písmene I nebo průřez skříňový (truhlíkový).
Skruž je obloukový plnostěnný nosník sbíjený z prken, sešroubovaný nebo slepený v jeden celek.
ORMATINET
A - příhradový nosník, B - plnostěnný nosník, C - skruž
Krovy
Nejčastějším materiálem krovu je dřevo. Můžeme se však setkat také s krovy ocelovými a výjimečně i s krovy železobetonovými. Podle konstrukčního uspořádání při němž jde hlavně o způsob podpory krokví, dělí se krovy na různé soustavy. Nejznámější soustavy jsou:
soustava vaznicová - nejjednodušší a nejpoužívanější
soustava vlašská - pro jednoduché a nízké střechy
soustavy věžové a stanové - pro vysoké a štíhlé střechy
Volbu konstrukce krovu ovlivňuje zejména sklon střechy, její tvar, rozpětí, volná šířka i výška, účel budovy a prostředí. Každá krovová konstrukce má zatěžovat podpory svisle, proto je nutno šikmé tlaky zachytit (vazní trám, kleštiny, kovová táhla). Konstrukce krovu musí být náležitě tuhá (zavětrovaná) v příčném i podélném směru.
Názvosloví krovu (1 - vazní trám, 2 - podezdívka, 3 - pozednice, 4 - vaznice, 5 - krokev, 6 - sloupek, 7 - vzpěra, 8 - pásek, 9 - kleštiny, 10 - jalová vazba)
Postup při návrhu krovu:
zhodnocení stavebního uspořádání půdy (okap, nadezdívka, štíty, komíny, ventilace, světlíky, výstup na půdu, zastavěná místa na obvodu)
stanovení tvaru střechy a vyřešení okapu (podle zásad deskriptivní geometrie)
návrh plné vazby (spád v závislosti na druhu krytiny)
rozmístění plných vazeb (se zřetelem na stavební konstrukce půdy a tvar střechy, nároží, úžlabí apod.)
rozmístění jalových vazeb (pokud možno v jednotném rytmu)
Konstrukční zásady vaznicové soustavy
Vaznicová soustava je charakterizována tím, že krokve, jdou od hřebenu k okapu ve směru největšího spádu a jsou podporovány vodorovnými trámy - vaznicemi. Vaznice ve vrcholu je vrcholová (hřebenová), na obvodové nadezdívce pozednice,