vybrané geodetické práce ve stavebnictví-vitásek,nevosád,pažourek

il': Ji l.. lG"&!'-r"l l'";;j'nv o d 7o i "t s kr ad e se z e -tii-
z6kladnich dasli ,.zfidicino systemu-, slst'vqiciilo ?-"iO iiuUilnich
pozemnich laboratornich
stanic rozmistdnych po cele zemi1 llrruiicobihajicich v 6 rovrnich
sklondnych u'di ro'rnikfi
o 55o vevyscekolem 20 000 vrrrffizemi s dobouob6hu asi 12 hodin
aameiickych piistrojri
stqv&f {rouby
@iijimacich.stanic ).QritT;ifi ;:?T*""srouzikzam6iov6niry,:'::?ff1^::X11t;J"Ir1ff h|'irif#
;;*,:#'ffi :il:ffi ln'|Tlilff tH#ffi ffi ri:r;"tY:::-":HlT"l'ilil:ilurdovanem bod€- Jeltcn lunornosl Je Je' rrvr se m6ii vzd6lenostt
signity z druLil, nicne"eircich." nud.:-b1'.'i:-:".,1?li:"::-HT:l se vypodte polohan-fiy,#\'?;ij}t':ji'ff "d;ri;';"#il;;;"'liai."o'temPaksevvpodtepoloha
^^',*i'rit onrrF.nqnE dvou piistrojri:j*;::u"' ofr:l'"T"lil#-;:["1ilh pracim se po"zi"a soudasnE
r{t., *raii iidovE w(5i oiesnost neZlffi:",|,"j| ": "i:" tffiill T# ffirT##;; ;; ".l t maj i i6d ov d vv s s i p ie sno st
, tt
I
i
bsolutni souiadnice registrovan6 jen na jednom bod6. Piesnost geodetickych druZicoqich
h€ieni se dv6ma piistroji je ud6v6navrtahem
a + b.l0-6 s,
kde a blNeud6v6no hodnotami 5mm aZ 10mm a b konstantou I ai,2- BliZSi informace
lru napi. v publikaci [7]
i O Laserove rytydovaci piistroje. Laserov6 svdtlo je charakrerizovino ndkolika dfileZitfmi
tlastnost*i M6 lysoky stupefi monochromatidnosti, vysilany paprskovy svazek m6 velmi
irJ"r Jivergenci a-svdtio je koherentni do velk6 vzd6lenosti. Pro geodeticke udely se pouZivi
Itedev5im plvnoveho helium-neonov6ho nebo diodov6ho laseru. H6lium-neonovy laser mifr.
lhorrou d6lku kolem 0,63pm ( v derven6 oblasti viditelneho sv6tla). T6m6i rovnobEZny
fintrt"W svazek je jeitd opticky formov6n na inky sv6telny tok, takZe
jeho stopa na tefti ai
Ni vzdiienosti ndkolika set metrfi m6 pnimEr ndkolik milimetrfi aL n6kolika ceniimetrfi. Laser
t ., g.o ddzli pouZiv6n k vytydovacim pracim. Vytyduji se s nim body na piim\odorovne
rebo sklon6n6. proto je vhodnli ve volndm ter6nu k ffzeni rn-ikopov'.ich praci pro nizn6 vedeni
p"*Ui ) a k jejich unaaa"i do zemd a k vytydovini nivelet. K vytydov6ni vodorovnych a
ftlon6nj,ch rovin se pouaivirtzv. rotadnich laseni. Jde v podstat6 o rotujici hranol s frekvenci
Lotem ,,ct otitu Hz za sekundu, ktery rozmet6v6 sv6telny sign6l do roviny' Rotadni laser je
t"fhodnf k iizeni stavebnich strojri pro zemni pr6ce. Pro kladeni potrubi jsou konstruovhny tzv '
potrubni lasery.
BliZSi udaje jsou napi. v publikaci [5]
gy Hledade poizemnich veieni. Pokud nejsou r&zn| podzemni vedeni vdas zam6iena pii
i.ii"n kladeni d" **d, je tfeba pro technick6 mapy mdst a zivodri je vyhledat a zamEiit' D6je
* tak pomoci hledad-ri podzemnictr vedeni (abelfi a potrubi). Sest6rv6 ze dvou d6sti:
&r;;efi stiidav6ho nap8ti (v p6smech asi od 1000H2 do 70 000 Hz) a elektromagnetick6ho
Eiteio* urniucneho na tydi Generator se bud napoji piimo na vyvody vedeni (galvanicke
ffi;t an"bo nepiimo pomoci rimovd antdny gener6toru (induktivni pi-ipojeni)' Tim vznik6
E.ot""v obvod eliktrick6ho proudu. Kole. ,reJ.ni se vytvoii slab6 elektromagnetick6 pole,
Rere ie-nu povrchu zemE (nad vedenim) registrov6no ve form6 slab6ho indukovan6ho napdti
[i*oi.neho pomoci civky anebo civky s eiektromagneticlqim j6drem. Civka je umistEna nai-J-- - r
fspodni d6sti tyde indikatoru. Metodou minima nebo maxima indukovaneho napdti nebo-^l
kov6ho sign6lu, na n6Z se nap6ti transformuje, se na povrchu zemd zjiSt'uji mista, pod
{mi vedeni leZi. piesnost urdeni zitvisi na iadE okolnosti, piedev5im na hloubce vedeni, na
sti zeminy a jeji homogennosti a na intenzitE indukovan6ho signilu. Zptavidla lze
ivE zamdiit trasu podzemniho vedeni ai, do hloubky 6 m i 8 m s rozdilnou ai:
i jeden kilometr.
Vedle uvedeny ch zit1adnich piistrojri existuje iada jednoduchych pomficek, kter6 jsou
Liviny ve v5ech druzich geoditicf.vCtt praci a zeimena ve stavebni dinnosti. Jsou to
mice, opticke provaZovade, libely, vodovihy, laserov6 vodovfhy, hadicov6 vodov6hy'
rn' '{-
rl
1
t2
pilsm4 vfiiovaci hranoly, sHonomdry, Iaviiky, svahovy trojthelnik a dalii. Popis a funkce
tEchto pomficek najde itendi ve skriptech a udebnicich geodezie pro stavebni obory.
2.6 Zpracovrini miieni a jeho kvalita
a) Mdieni a jeho chyby
K zdkladnim mdienlim velidinim v geoddzii patfi rihly, d6lky a pievySeni. V poslednich
letech jsou to i souiadnicovd rozdily, definujici polohov6 veklory mezi dvojicemi bodfi.
VSechny m€fick6 metody maji svou charakteristickou piesnost. I kdyZ geodetick6 piistroje
jsou zpravidla velmi kvalitni, ziskfme mdienim jen spolehlirni odhad velikosti urdovanych
velidin. V5echny m6ien6 velidiny jsou tudiL zatiLeny mallimi chybami. Vfsledn6 chyba
mEienych velidin charakrerizujicich metodu m6ieni vznik6 soudtem mnoha dildich chyb. Chyby
d6lime do nEkolika skupin. Jsou to chyby nffstrojovd, chyhy- !qi[*€ - a--ghybf zptsq@6
nep- .Piistrojovechyby\yplyvajizkonstruk6nikvalitygeodetickych
piistrojt a pomficek. Mdiicke chyby jsou zfvisl6 na technologii mdieni a na kvalitd dinnosti a
spoluprice mEfick6 skupiny, skl6dajici se z mdiide, technikfi a pomocniku. Geodetickd pfistroje
vyutrvaji k mEieni pievilind sv6telnych paprsk& a r6dioqich signilt. Z nepiesn6 znalosti
fyzil@lnich vlastnosti prostiedi (atmosfe.y) vzniki skupina e.hfb-z pge$igdi. Posledni skupina
chyb b)'vA dokonce [nhdidm faktorem kvdity nejpiesndj5ich mdiich.ich metod.
Chyby rozdElujgre n nibodne-syrtem^ticke. hru-b-9-g.na-et4ylJ N6hodn6 chyby jsou
soudtem cde il1dy dildch mlych ch5fu, kter6 nzustile mdni velikost a znam$nko. Jsou vLdy
pfftomny ve vfsle&icl Elieni a jqiich piitomnosti nel-f -ahr{nit Chyby systematicke jsou
takd zpravidla mal6 chyby, ale jejich JryskS+LzAkU{i. Jsou bud chybami st6lfmi (stejni
velikost a znam|nko) nebo jednostrannymi (nizn6 velikost a st6l6 znamdnko) nebo chybami,
ktere se m6ni podle urdit6ho zikona. Systematicke chyby se snaZime z mdieni ryloudit
rektifikaci piistrojri, dodrZov6nim technologii mEieni, vyb6rem podminek mdieni atd., protoZe
znehodnocuji m[ieni. ryrybe_ghyb1_g_grnyly- jgsU nepffp_ultns, Vznikaji malou zkuSenosti a
n€pozornosti mEiide anebo ndkterych piislu5niku m6iick6 skupiny.
Vgeod6ai jetieba ve v5ech m€ienich vyloudit hrub6 chyby a omyly a omezit systematicke
dr5/by na pfipustnou hranici. Proto plati zhsada, Ze v5echny velidiny musi byt m6ieny dvakr6t
anebo musi bft kontroloviny mEienim jinfch velidin. Pokud by tato zisada nebyla dodrZovina,
musime poditat s tinU Ze n6kolik procent mEienych velidin nebude moZno pouZit. Pii piesnych
pracich se mEff thly a delky vicekr6t.
u1 Aritmaicke pnimdry
Ilvakrat a vicekrit mdien6 velidiny je tieba ryrovnat a vypoditat vyslednou hodnotu mEieni,
Iterou je aritmetic\i prrim6r.
Polard maji m6ien6 velidiny stejnou piesnost (sou m6ieny stejnou metodou), je dfuna
vfsledna hodnota x aritmetickym pnimdrem
EI,* -;,
Proi= 1.2.3'.'...n,
kdc L je i-td mdieni velidiny a n je podet m6ieni.
Z rozptylu mdieni l1 se odvozuje empirickf stiedni chyba m; jednoho mdieni a
fri chyba m* aritmetick6ho pr&mEru
. Lv?m? -
,r- t' mi
s2.2Lv, mi
__-
n(n-l) n
(2.6)
empirick6
(2.7)
: :yfDvnicich zrr:mrli v; opro\nr m6iene velidiny vi : X - li.-..
qr'
t3
y Z ro,snice (Z 7) je patrn6, Le se stiedni chyby mx aritmetick6ho prfimdru sniZuji
I odmocninou podtu pozorov 6r,rt za podmi