Vodní stavby

.12.2000 vybavit na celém území aglomerace větší než 15 000 EO
stokovými systémy a ČOV se sekundárním čištěním a splnit limity pro
vypouštění odp. vod
~Do 31.12.2005 totéž pro aglomerace od 2000 – 15 000 EO.
Směrnice č. 82/1999 Sb. se s těmito směrnice vyrovnala celkem uspokojivě
a drobné nedostatky a odlišnosti bude nutno ještě upravit.
Čtvrtou generaci právních předpisů v oblasti Voda jsou integrované
směrnice, které se věnují komplexnímu řešení dané oblasti tj. vytýčení a určení
lhůt pro postupné dosažení žádoucího stavu jednotlivých vodních útvarů
z hlediska jakosti, množství a ekologických kvalit. Těchto cílů má být
dosaženo kombinovaným působením emisních a imisních principů spolu
s nejlepšími dostupnými technologiemi. Tyto směrnice si vyžádají speciální
právní úpravu, vzhledem k důrazu na zachování emisních limitů bude
podkladem přepracované a inovované Nařízení vlády č. 82/1999 Sb.
Vedle tvorby legislativních zákonů a předpisů je důležitou součástí procesu
tvorba technických norem. V současné době probíhá přejímání
a přizpůsobování nejen v oblasti legislativních nástrojů, ale také v technické
normalizaci. Podmínkou vstupu do EU je členství v Evropském výboru pro
normalizaci (CEN).ČR je řádným členem od roku 1997. Hlavním úkolem CEN
je zpracování a vydávání evropských norem (EN), harmonizace národních
norem členských států EU a tím odstraňování technických překážek obchodu
s výrobky a službami. EN se vydávají ve třech oficiálních verzích – anglické,
německé a francouzské. Členové CEN jsou povinni převzít všechny vydané
EN do svých národních normalizačních soustav, a to buď překladem do
národního jazyka, převzetím originálu (norma kromě úvodních stran obsahu
- 10 (64) -
Historie vodního stavitelství, zákon o vodách
úplné anglické znění normy), nebo převzetím k přímému využití (tzv.
endorsement, tj pouze jedna strana, která oznamuje, že norma byla převzata do
soustavy národních norem a je k dispozici v originálním znění ).
ČR je v CEN zastoupena svým národním normalizačním orgánem – Českým
normalizačním institutem. ČNI dostává dokumenty technických komisí CEN
a rozesílá je příslušným organizacím, které ve spolupráci s technickými
komisemi zabezpečují odborná stanoviska k návrhům evropských norem
a posouzení nově vznikajících evropských norem v návaznosti na naše právní
předpisy. ČNI je povinen zabezpečit zavádění evropských norem do 6 měsíců
do soustavy ČSN po jejich publikaci v CEN. Čisté ČSN tj. normy pouze na
národní úrovni, lze zavádět jen s jejich předchozí notifikací členy CEN.
Členové CEN jsou také povinni dodržovat „Dohodu o zastavení prací
(standstill)“, která ukládá pozastavit normalizační práce na národní normě,
která má shodný technický obsah s připravovanou EN.
Evropská normalizace je založena na nezávaznosti a dobrovolnosti EN. EN
se považují za doporučení, která navazují na příslušné právní předpisy.
Legislativa EU využívá technická řešení obsažená v normách, různými
způsoby. Některé normy jsou vyhlašovány v úředních věstnících národních
normalizačních orgánů jako „harmonizované normy“ – tj. takové, které jsou
vztaženy ke konkrétnímu technickému předpisu, jsou s ním v souladu
a splnění požadavků normy znamená, že jsou splněny i požadavky technického
předpisu ( např. nařízení vlády, předpisy ministerstev a ústředních orgánů ).
Používání EN není všeobecně povinné, ale je všeobecně uznávané – použití EN
zaručuje vyloučení rozporu se všeobecně závaznými právními předpisy. Může
se použít i jiné řešení, v případě pochybností je však třeba prokázat, že dané
řešení je ekvivalentní nebo na vyšší úrovni než dle EN. Řešení popsaná v EN
zaručují splnění požadavků na technickou úroveň, funkčnost, bezpečnost
a ochranu životního prostředí.
Vývoj normalizace v ČR byl značně odlišný od vývoje v EU. Oblast
národních norem byla upravena právními předpisy od roku 1948, kdy vedle
technické unifikace plnily normy funkci nástroje státem řízení ekonomiky. Od
roku 1964 získaly povahu právního předpisu a závazně stanovovaly podmínky
pro výrobu a oběh zboží. Právní úprava v roce 1989 měla přechodný charakter
pro přizpůsobování se stavu v EU.
Do roku 1991 byly všechny normy závazné, zákon č. 142/1991 Sb.
ponechal všeobecnou závaznost všech norem do 31.12.1994, od tohoto data
ponechal pouze některým normám závaznost a nové normy se stávaly
závaznými pouze na základě požadavků ústředních orgánů státní správy. Tento
typ závaznosti skončil k 31.12.1999. Normy do tohoto období byly zaměřeny
jinak než normy v EU – zahrnovaly i požadavky, které jsou v EU obsahem
právních předpisů. Proto byl vydán zákon č. 22/1997 Sb., který nově zavedl
pojem technický předpis a harmonizovaná ČSN. Tímto bylo zrušeno
ustanovení, které umožňovalo dle zákona č.142/1991 učinit závaznou normu
nebo její část neopomenutelným účastníkem.
- 11 (64) -
Vodohospodářské stavby • Modul 03 • Vodní stavby
2.4
2.5
Definice vybraných podkladů
Technické předpisy – jsou obecně závazné právní předpisy, které upravují
technické požadavky na výrobky (zákony, nařízení vlády, vyhlášky, nikoliv
ČSN). Normy se nově nazývají české technické normy (dříve české normy).
Harmonizované normy jsou ty normy, které jsou vztaženy ke konkrétnímu
předpisu. Zákon řešil také otázku rozmnožování a kopírování norem, které je
možné pouze se souhlasem právnické osoby, pověřené jejich tvorbou
a vydáváním – Českým normalizačním institutem.
V současné době jsou všechny platné normy ČSN nezávazné včetně všech
ustanovení v nich obsažených.
Československé státní normy (ČSN) vzniklé před rokem 1991 (formát A5)
– všechna ustanovení mimo doporučení povolené Úřadem pro normalizaci,
m
veškerá ustanovení nezávazná
Č
Č
ustanovení, požadovaná úst ěchto
ustanovení skon
Oborové normy
doporu
Odv
schválením
Podle výsky
Jsou i další druhy vody, nap

etrologii a státní zkušebnictví (UNMZ) byla závazná do 31.12.1994, poté
eskoslovenské technické normy (ČSN formát A4) tj. nové, revidované,
SN EN, ČSN ISO vydané po roce 1991 – obsahovala pouze závazná
ředními orgány státní správy. Závaznost t
čila k 31.12.1999.

(ON)– obsahovala závazná ustanovení, kromě nezávazných
čení. Od 31.12.1993 byla ukončena platnost ON.
ětvové normy vodního hospodářství (TNV) – vydávány od 21.3.1994
zásad MZe pro vydávání TNV, obsahují nezávazná ustanovení.
Názvosloví a normalizace ve vodním hospodářství

Voda je :
ƒ nejrozšířenější kapalina na Zemi;
ƒ jeden z hlavních faktorů životního prostředí;
ƒ součást přírodního bohatství;
ƒ živel;
ƒ základ života.







tu rozlišujeme :
ƒ Povrchovou vodu, což je podle zákona o vodách č. 138/73 Sb. voda
přirozeně se vyskytující na zemském povrchu.
ƒ Podzemní vodu, což je voda v zemských dutinách a ve zvodnělých
zemských vrstvách.
ř. :
ƒ Zvláštní vody, mezi něž zařazujeme např. léčivé minerální vody (ty
spravuje zdravotnictví) nebo vody důlní (ty se řídí horním zákonem
č. 41/57 Sb.).
ƒ Půdní vody (absorpční, kapilární nebo gravitační).
ƒ Srážkové vody a atmosférická voda.
ƒ Ostatní vody.
- 12 (64) -
Historie vodního stavitelství, zákon o vodách
Zvláštní kategorií jsou odpadní vody, což jsou vody, které mají následkem
svého použití (v obcích, průmyslu, zemědělství apod.) změněnou jakost
nebo teplotu.
Vodní hospodářství je:
soubor technických oborů, které se zabývají využíváním vodních
zdrojů a jejich ochranou. Do hospodářství vodního patří např.
vodárenství, stokování a čištění odpadních vod, hydrotechnika,
hydromeliorace, vodní doprava, rybníkářství.
Vodní stavby jsou:
objekty, které slouží k zachycování (jímání), soustřeďování,
hromadění, vzdouvání, dopravě, úpravě a čištění vody, k úpravě
toků, dopravě po vodě, využívání vodní energie, k zamezení záplav
a jiných škodlivých účinků vod.
Úloha normalizace ve VH v současné době spočívá v přejímání EN
a v aktivní práci v pracovních skupinách CEN při získávání nových informací,
projednávání a připomínkování návrhů nových norem. Kromě EN vznikají
harmonizační dokumenty (HD) nebo předběžné evropské normy (ENV), které
jsou určeny k ověření na dobu 3 let. V případě zavedení EN nebo HD je nutné
zrušit konfliktní národní normy. Agendu vyplývající z členství ČR
v technických komisích zajišťuje Hydroprojekt a.s. V oblasti vodního
hospodářství pracují 4 technické komise CEN:
CEN/TC 230 – Rozbor vod,
CEN/ TC 308 – Charakteristika kalů,
CEN/TC 164 – Zásobování vodou,
CEN/TC 165 – Kanalizace.
V rámci CEN dochází v současné době k viditelnému nárůstu ve vydávání
nových norem, které jsou přejímány v VH jako ČSN EN. Dochází tím v české
technické p
a používat stále rostoucí m
V zem
používané p
Použití ě
poznatk
veřejností
Použití u
úrove
Urychluje p
závazným
Je
dokázat, že vaše
V EU
podm
přílohu sm
tendrových

normy zabezpečuje investorovi splnění požadavků na technicko
ň, funkčnost, bezpečnost a ochranu životního prostředí.
rojednávání projektu - použití EN zaručuje řešení v souladu se
i právními předpisy.
možné použít řešení odlišné od EN, ale v případě pochybností musíte
řešení je ekvivalentní nebo lepší než v EN.
raxi k nové situaci – není zcela zažit způsob, jak pracovat
nožství nových norem, které nejsou závazné.
ích EU jsou evropské technické normy přes svou nezávaznost široce
ři tvorbě technického řešení i úpravě vztahů ve výstavbě :
normy jednoznačně vymezuje technické řešení projektu na základ
ů, systematicky zpracovaných a připomínkovaných širokou odbornou
se v oblasti vodního hospodářství používají EN při vyhlašování
ínek veřejných soutěží a vyhodnocování nabídek, jako samostatnou
luvních vztahů mezi investorem a projektantem, v zadání
řízení, jako součást reklamací a soudních sporů. EN jsou využívány
- 13 (64) -
Vodohospodářské stavby • Modul 03 • Vodní stavby
jako součást technických standardů majitelů a provozovatelé
vodohospodářských zařízení i vyhlášek správců povodí.
Pro ucelenost kapitoly (i když bylo rámcově uvedeno v kapitole č.1 textu)
uvádíme pro vysvětlení:
CSN - česká technická norma
CSN ISO - mezinárodní norma ISO, zavedené do české soustavy
norem
CSN EN - evropská norma, zavedená do soustavy CSN
CSN EN ISO - mezinárodní norma ISO, převzatá do soustavy EN
a zavedená do soustavy CSN
ON - bývalá oborová norma
ORIG - zavedené normy EN, ISO v originálu v anglické
verzi
TNV - odvětvové technické normy vodního hospodářství
v působnosti ministerstev zemědělství a životního
prostředí.
Zákony se v ČR neustále obnovují a doplňují, a protože neznalost zákona
neomlouvá je třeba, tak jak se celý život vzděláváme a učíme, sledovat
novelizace zákonů.
Zákon o vodách č. 254/2001 Sb. a změně některých zákonů, který nabyl
účinnosti 1. 1. 2002 je postupně doplňován zákony 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.,
274/2003 a navazující zákony resp. některé nahrazující za zrušené
vyjmenované zákony, nařízení vlády a zejména vyhlášky (v zákoně 254
citováno 19 položek) byl konkretizován a doplněn oproti původnímu 274/2001
Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a zákony č. 320/2002
Sb. a 274/2003 Sb. Navazuje na něj vyhláška č. 293/2002 Sb. o poplatcích za
vypouštění odpadních vod do vod povrchových, což je bezprostřední návaznost
na příl. č. 139/2003 Sb. o evidenci stavu povrchových a podzemních vod
a způsobu ukládání údajů do informačního systému veřejné správy.
Povinnostmi odběratelů se zabývá vyhl. č. 20/2002 Sb. o způsobu a četnosti
měření a jakosti vody.
Zákon o vodách je nutno dávat do úzké souvislosti se zákonem
č. 17/1992 Sb. o životním prostředí navazující na zákon 100/2001 Sb.
o posuzování vlivů na životní prostředí. Záměry jsou členěny na kat.
I podléhající posouzení a kat. II vyžadující zjišťovací řízení, jako přílohy jsou
pro projektanty, ale i správní orgány důležité přílohy specifikující zásady pro
zjišťovací řízení, náležitosti pro oznámení a pro dokumentaci, pro posudek
i pro stanovisko aj.
K výše citovaným zákonům se váží zákony č. 114/1992 Sb. o ochraně
přírody a krajiny i č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí
(má např. význam v realitní činnosti, projekci a geodetické činnosti). Zákon
č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci vč. Stanovení emisních limitů. Vyhl.
č. 395/7992 Sb. obsahuje prováděcí ustanovení, vztahující se na ochranu
přírody a krajiny. Důležité z dlouhodobého hlediska a ke sledování vývoje je
nařízení vlády č. 386/2003 Sb. o integrovaném registru znečištění.
- 14 (64) -
Historie vodního stavitelství, zákon o vodách
Ochrana životního prostředí se člení na:
a ) ochrana ovzduší,
b ) ochrana vod (zákon o vodách), jímž jsme se zabývali již v úvodu,
c ) ochranu půdy a rostlin i zákony vztahující se k těžbě surovin,
d ) odpadní a obalové hospodaření včetně skládek a revitalizací po těžbě
surovin a k nim patří ještě hospodaření s energiemi.
Jenom stručně k a ) zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší , vyhláška
358/2002 Sb. je celosvětové nejen v rámci EU zaměřen na ochranu ozonové
vrstvy Země. Vyhlášky č. 356,357/2002 Sb. znečišťování ovzduší (limity,
evidence, autorizace) a stanovení kvalitativních limitů pro paliva a nařízením
vlády 354/2002 Sb. se stanoví emisní limity a podmínky pro spalování odpadů.
k c) zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu k tomu
č. 242/2000 Sb. ekologické zemědělství. Důležitý z hlediska zejména
podzemních zdrojů vody je tzv. lesní zákon č. 289/1995 Sb. o lesích. Zákony
genetiky v zemědělství a lesnictví jsou řešeny v zákonech 148,149/2003 Sb.
a vyhláškách č. 13/1994 Sb. a 91/2002 Sb. o ochraně zemského půdního fondu
i rostlin.
Ve stavební činnosti, ale i obecně v každodenním životě, se setkáváme
s odpady, legislativně se v této části d ) váží základní zákony č. 185/1991 Sb.
o odpadech, č. 477/2001 Sb. o obalech. Z vyhlášek na ně navazujících jsou
nejdůležitější č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
č. 381/2001 Sb. katalog odpadů a nakládání s nimi 383/2001 Sb., 237, 115 až
117/2002 Sb. a nařízení vlády 111/2002 Sb., 197/2003 Sb.
Energetické zákony 406, 458/2000 Sb. a pravidla pro poskytování dotací
obsažená v nařízení vlády č. 63/2002 Sb.
Jednotlivé zákony se promítají do celé řady obecnějších zákonů a musí také
respektovat ustanovení a zásady z těchto zákonů pro ně vyplývající. Takto jsou
např. řešeny návaznosti na SFŽP (Státní fond životního prostředí), ČEA
(Česká energetická agentura), ČIŽP (Česká inspekce životního prostředí) aj.,
ale i na veřejnou a místní správu.
Jako stavaři nesmíme opomenout souvislosti i návaznosti na stavební zákon,
jehož novelizace zjednodušující úřední postupy je realizována v roce 2004.
S tímto zákonem úzce souvisí tzv. autorizační zákon č. 360/1992 Sb. ve
zněních zákonů č. 164/1993 Sb., 275/1994 Sb. a 224/2003 Sb.
a Směrnice Rady ES č. 85/384/EHS z 10. 6. 1985 až 64/427 EHS a pro
absolventy středních škol zákon č. 171/1990 Sb. a vysokých škol
č. 111/1998 Sb.
Kontrolní otázky
Jaké hlavní zákony platí ve vodním hospodářství?
2.6 Vybrané normy ČSN v oblasti vodního
hospodářství a stavitelství
ČSN 01 1320 Veličiny, značky a jednotky v hydraulice (1.3.1980)
ČSN 01 3460 Výkresy inženýrských staveb. Společné požadavky na
výkresy (1.1.1986)
- 15 (64) -
Vodohospodářské stavby • Modul 03 • Vodní stavby
ČSN 01 3462 Výkresy inženýrských staveb. Výkresy vodovodu (12.1994)
ČSN 01 3463 Výkresy inženýrských staveb. Výkresy kanalizace (1990)
ČSN 01 3469 Výkresy inženýrských staveb. Výkresy hydrotechnických
staveb. (1.7.1990)
ČSN 01 3473 Výkresy inženýrských staveb. Výkresy hydromeliorací
(1.7.1990)
ČSN 13 8740 Drenážne rúrky z plastov (1.5.1988)
ČSN 72 2699 Drenážní trubky
ČSN 73 1208 Navrhování betonových konstrukcí vodohospodářských
staveb (1.8.1988)
ČSN 73 1404 Navrhování ocelových konstrukcí vodohospodářských
staveb (1.1.1987)
ČSN 73 3050 Zemné práce. Všeobecná ustanovenia
ČSN 73 6503 Zatížení vodohospodářských staveb vodním tlakem
(1.7.1981)
ČSN 73 6506 Zatížení vodohospodářských staveb ledem (31.8.1972)
ČSN 73 6561 Hydrologické údaje podzemních vod (1.3.187)
SN 73 6611 Tlakové skúšky vodovodného a závlahového potrubia
(1.8.1984)
ČSN 73 6614 Zkoušky zdrojů podzemní vody. (1.7.1985)
ČSN 73 6615 Jímání podzemní vody. (1.5.1981)
ČSN 73 6639 Zdroje požární vody (1.2.1964)
ČSN 73 6814 Navrhování přehrad. Hlavní parametry a vybavení.
(1.8.1988)
ČSN 73 6815 Vodohospodářské řešení vodních nádrží. (1.8.1991)
ČSN 73 6820 Úpravy vodních toků (1.7.1989)
ČSN 73 6823 Úpravy vodních toků s malým povodím (1.9.1989)
ČSN 73 6850 Sypané přehradní hráze. (1.4.1977)
ČSN 73 6650 Vodojemy (1.7.1986)
ČSN 73 6822 Křížení a souběhy vedení a komunikací s vodními toky
(1.10.1982)
ČSN 73 6850 Sypané přehradní hráze (1.4.1977)
ČSN 73 6852 Asfaltobetonové plášťové těsnění (1.6.1981)
ČSN 73 6881 Malé vodní elektrárny. (1.6.1989)
ČSN 73 6961 Křížení a souběhy melioračních zařízení s komunikacemi
a vedeními (1.9.1984)
ČSN 75 0000 Vodní hospodářství. Soustava norem ve vodním
hospodářství. Základní ustanovení. (1.7.1988)
ČSN 75 0140 Vodní hospodářství. Názvosloví hydromeliorací (1.1.1988)
ČSN 75 0142 Vodní hospodářství. Názvosloví protierozní ochrany půdy
(1.3.1992)
ČSN 75 0144 Terminologie pozemkových úprav (1.1.1996)
ČSN 75 0145 Meliorace. Terminologie v pedologii. (12.1994)
ČSN 75 0170 Vodní hospodářství. Názvosloví jakosti vod. (1.7.1987)
ČSN 75 0255 Výpočet účinků vln na stavby na vodních nádržích a zdržích
(1.4.1988)
ČSN 75 0434 Meliorace. Potřeba vody pro doplňkovou závlahu
(1.2.1994)
ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží
(1.12.1992)
- 16 (64) -
Historie vodního stavitelství, zákon o vodách
ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod. (1.8.1991)
ČSN 75 2101 Ekologizace úprav vodních toků (1.9.1993)
ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže (1997)
ČSN 75 2911 Vodní značky (1.2.1993)
ČSN 75 3102 Ochrana vodních zdrojů. Značení ochranných pásem
zásobování pitnou vodou (1.3.1992)
ČSN 75 3310 Odkaliště (1.2.1992)
CSN 75 3415 Ochrana vody před ropnými látkami (10.1992)
ČSN 75 4100 Průzkum pro meliorační opatření na zemědělských půdách
ČSN 75 4200 Hydromeliorace. Úprava vodního režimu zemědělských půd
odvodněním (1.1994)
ČSN 75 4210 Hydromeliorace. Odvodňovací kanály (2.1993)
ČSN 75 4306 Hydromeliorace. Závlahové trubní sítě (3.1993)
ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Základní ustanovení
(1996)
ČSN 75 5911 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí
(4.1995)
ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky (1995)
ČSN 75 6261 Dažďové nádrže (1.2.1988)
ČSN 75 6403 Čistírny odpadních vod pro 500 až 5000 ekvivalentních
obyvatel (1995)
ČSN 75 6402 Malé čistírny odpadních vod (5.1992)
ČSN 75 7143 Jakost vod. Jakost vody pro závlahu (1.1.1992)
Podklady:
1. Materiál Hydroprojektu a.s. – Technické normy vodního
a odpadového hospodářství.
2. Podklady z konferencí Asociace čistírenských expertů ČR.
3. Příslušné normy a další podkladový materiál v oblasti legislativy
VH v ČR.
4. Sbírka zákonů v konkrétním znění.
2.7 Autotest
Autotest vztahující se k učivu dané kapitoly. Minimálně jedna odpověď je
správn