Pružnost

ženou soustavu je při libovolném virtuálním přemístění tělesa nebo složené soustavy rovna nule
84. rovnovovážná soustava sil působící na relativně malou část pružného tělesa, vyvodí stav deformace a napjatosti právě jen v této omezené oblasti. Usnadňuje řešení napjatosti těles.
85.
86. smykové napětí viz 85.
87. symetrická matice => stav napjatosti v bodu tělesem, je určen 6 neutránými složkami napětí.
88.
89. delta l=(N.l)/(EA) ; poměr protažení: je to poměr přírustku délky k její pův. hodnotě
90.
91. τ = E . epsilon ; poměr mezi napětím a poměrným prodloužením
92.
93. epsilonp = -V . epsilon ; Epsilonp – příčná poměrná defornace ; epsilon – podelná poměrná def. ; v – veličina se zjišťuje zkouškami, je bezrozměrná
94. E, G, V
95. znát : zatížení, materiál, rozměry, podpory
96. viz. 67
97.
98.
99. všechny vlákna průřezu se natahují nebo zkracují stejně. Tuhost : k=EA/l ; čím je tuhost větší, tím je menší prodloužení. Velikost napětí je úměrná změně teploty, ploše průřezu… Dimenzováni : najdeme max. hodnotu napětí.
100. působí pouze smyková síla. τ = V/A ; gama = τ /G(modul pružnosti ve smyku). Dimenzování : V = n . i . A . Rdim ; n – počet šroubů ; i – počet střihů
101. viz. Bernoulli – Navierova hyp. ; Neutrálná osa : množina bodů, ve kterých je normálové napětí rovno 0. Rozděluje část tlačenou a teženou. Průřezový modul W slouží k výpočtu extrémního napětí W=1/6 . b . h2 ; musí působit pouze momenty, platí Hookův zákon
102. zatížení leží v rovině, kde prochází osa prutu, ale nemusí být hlavní rovinou
103. je to bod průřezu, kterým musí procházet výslednice posouvajících sil, aby průřez nebyl namáhán na kroucení.
104. ohybová čára je rovinnou křivkou, neleží však v rovině zatížení, nýbrž v rovině kolmé k neutrálné ose. viz. 26
105. . τ x = (My . z)/Iy - (Mz . y)/Iz ; My = N . ez ; Mz = -N . ey ; tgb = Mz / My . Iy/ Iz
106.
107. oblast kolem těžištního průřezu, ve kterém musí působit normálová síla, aby normálové napětí v celém průřezu měla stejná znaménka. Je důležitá u mat., které mají různé pevnosti v tlaku a tahu.
108. viz. 31, 32
109. viz. 34
110. viz. 33
111. w“= -M/EI ; EIw“= §-M dx ; u vetknutí : fí =0 ; w = 0 ; u = 0 ; podpora : w = 0 ; u = 0 posuvná podpora : w = 0 ( uplatňují se u výpočtuintegračních konstant
112. nevim
113. a) nosník rozdělíme na části
b) ve všech částech vyjádříme ohyb. Moment je-li v části K ohyb. Moment od spojitého zatížení, musí takový moment být i v části K, kde se přidá opačné spojité zatížení
c)při integraci neodstraňujeme závorky dvojčlenů ;
použití pro složité průřezy. Vystupují pouze 2 integrační konstanty
wj (aj) = wj+1 (aj), w’j (aj) = w’j+1(aj), j = 1,....,n – 1
114. vychází z podobnosti mezi dif. Rovnicemi rovnováhy přímého prutu a dif. Rovnice ohyb, čáry. w“ = -My/EI ;
115. pojem stabylita, je schopnost soustavy se vracet do původníhom stavu, jakmile pomine příčina, která vychýlení vyvozovala.
116. Síla, která udrží prut ve vybočeném stavu, aniž by došlo k lavinovému nárůstu. K = 1, k = 2, k = 3
117. vzpěrná délka prutu je rovna délce prutu oboustranně kloubově oloženého, který vybočí při stejné krytické síle. Dále je to vzdálenost dvou inflexních bodů na vybočeném prutu (tam, kde je na vybočeném prutu ohybový moment M = 0 ).
118. nedokonalost, odchylka od ideálního stavu. A) výrobní imperfekce, b) průřezy prutů vykazující rozměrové odchylky, c) prut, vykazující vlastní pnutí, d) fyz. a mechanické vlastnosti.
119.
120. vyskytují se, když je průřez natočený vůči zatížení tak, že v něm nevzniká tangenciální napětí.
121.
122. rovinu, s níž jsou veškerá napětí rovnoběžná, ztotožnímě s čelní rovinou xy. Rovinnou napjatost charakterizují 3 nezávislé složky : σ x , σ y a τ xy = τ yx