profil manažera

PROFIL MANAŽERA
Obecné rysy manažerské práce:
klasické funkce – rozhodování, plánování, kontrola, organizování,, preferovat řízení ovlivňováním, přesvědčováním
práce s lidmi – komunikování, motivování, vzdělávání, řízení kariéry, role vůdce – odborný vliv, charisma, dovednosti
zaměřen do budoucnosti – odpovědnost za úspěšný chod útvaru, vizionář, koncepční myšlení, strategické řízení, otevřený vůči změnám
trvalé zlepšování, zvyšování výkonnosti, produktivity, uplatňování nových přístupů, metod a technik řízení
prosto pro doplňování a rozvoj vlastních znalostí
Sebeřízení – aktivity zaměření k vlastní osobě, kdy na základě sebeuvědomění dochází k stanovení pracovních, popř. i osobních cílů, jejich naplňování a hodnocení dosaženého stavu
Charisma – schopnost jedince získávat a vést skupinu bez formálního mandátu pouze na základě vlivu své osobnosti
Styl řízení, styl práce manažera – celkový přístup manažera k naplňování jeho úloh, projevující se zvláště v rozhodování, předávání příkazů, komunikování s podřízenými apod.
Paterův princip (analýza) – poznatek, že jednotlivé položky v souborech (ekonomických a sociálních) obvykle nejsou stejně důležité. Pro vyvolání změny (žádoucího posunu) je třeba určit a ovlivnit nejvýznamnější položky, kterých zpravidla nebude mnoho, ale mají značnou důležitost, významné důsledky.
Společenský styk – vzájemný styk osob ve společnosti. Souborem zásad, zvyklostí a norem společenského styku se zabývá etiketa. Tyto zvyklosti a zásady byly přijaty určitou společenskou skupinou jako správné a nutné formy uspořádání vzájemných vztahů lidí v konkrétních společenských situacích.
Společenské chování – schopnost člověka reagovat na různé situace, které se ve společenském styku vyskytují. Tato reakce by měla odpovídat zvyklostem a pravidlům uznávaným v té společnosti, v které se právě nacházíme.
Základní kompetence manažera – tzn. způsobilost úspěšně vykonávat příslušné pracovní činnosti; tradiční pojetí – vychází z předpokladů, které pracovník k výkonu své funkce má; moderní pojetí - hodnotí faktickou připravenost pracovníka podávat výkony s ohledem na očekávané výstupy
odborné znalosti
praktické dovednosti
sociální zralost
odborné znalosti – získávány především vzděláváním, posílení specializace, rozšíření poznání v návaznosti na první roky praxe, sebevzdělávání, vyhledávání, vstřebání a využití nových poznatků; MBA – master of business administration, EMBA – executive master of business administration
praktické dovednosti – získávají se tréninkem a praxí; nepřeberné množství metod, technik a postupů, které mají usnadnit a zlepšit práci manažerů
správné řídící praktiky – rozhodování, plánování, delegování, kontrolování
komunikativnost – vedení rozhovorů, projevu, porad,…
ovlivňování pracovníků – přesvědčování, uplatnění vlivu, autority, aktivizace pracovníků, práce v týmech, kreativita
technické dovednosti – souvisejí s jeho specializací a zvládnutí technických prostředků, zvláště výpočetní a komunikační techniky
sociální zralost – týká se lidských, mravních kvalit lidí, charakterové vlastnosti manažera
osobnostní vlastnosti (vztah k sobě samému, k druhým lidem, k světu)
činorodost, aktivita manažera (vztah k práci, vyhledávání a zavádění nových poznatků, nespokojenost s dosaženým, proaktivní jednání)
charisma – kouzlo osobnosti, šarm, soubor osobních vlastností uznávaných okolím
dodržování zákonů a navazujících předpisů
Obecné principy manažerské práce
volba priority – opírá se o Paterovo pravidlo, které v oblasti hospodářsko-společenských jevů konstatuje významovou různorodost (malá skupinka jevů má zásadní význam – pravidlo 20:80 = skupina 20% nejvýznamnějších jevů má 80% významovou hladinu)
rozlišovat, co je významné, co je prioritou činnosti a na co zaměřit pozornost
neméně důležité je také určit, co je nedůležité, co nebude předmětem zájmu
princip prevence – čím dříve se objeví a odstraní nedostatek, tím nižší budou ztráty s ním spojené (pravidlo deseti)
orientace na zákazníka – zákazník je osoba jejichž požadavky musí být splněny,