M01

VYSOKÉ U
ENÍ TECHNICKÉ V BRN
FAKULTA STAVEBNĂŤ
PETR HOLCNER
POZEMNĂŤ KOMUNIKACE I.
MODUL BM01-M01
TRASA POZEMNĂŤCH KOMUNIKACĂŤ

STUDIJNĂŤ OPORY
PRO STUDIJNĂŤ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
Pozemní komunikace I. · Modul BM01-M01
- 2 (35) -


































© Petr Holcner, Brno 2005
Obsah
- 3 (35) -
OBSAH
1 Ăšvod ...............................................................................................................5
1.1 CĂ­le ........................................................................................................5
1.2 Požadované znalosti..............................................................................6
1.3 Doba pot
ebná ke studiu .......................................................................6
1.4 Klíová slova.........................................................................................6
2 PozemnĂ­ komunikace....................................................................................7
2.1 Základní pojmy podle Zákona o pozemních komunikacích .................7
2.1.1 Návrh kategorie pozemních komunikací podle normy...........8
2.2 Ĺ Ă­
kové uspo
ádání................................................................................9
2.2.1 SilninĂ­ koruna podle SN 73 6101 .......................................9
2.2.2 Názvosloví p
íného
ezu .....................................................10
2.2.3 Normové kategorie silnic......................................................11
2.3 Normové kategorie dálnic...................................................................13
3 Návrhové prvky ..........................................................................................14
3.1 Návrhová rychlost ...............................................................................14
3.2 Smrodatná rychlost............................................................................15
3.3 Podélný sklon......................................................................................17
3.4 Výškové – zakružovací – oblouky ......................................................17
3.4.1 Vrcholové – vypuklé – zakružovací oblouky .......................18
3.4.2 Údolnicové – vyduté - zakružovací oblouky ........................18
4 Trasa silninĂ­ komunikace .........................................................................20
4.1 Osa komunikace..................................................................................21
4.1.1 Prvky smrového
ešení........................................................22
4.1.2 Zpsob záznamu smrového
ešení – tenový polygon .......22
4.2 Niveleta ...............................................................................................23
4.2.1 Zpsob záznamu výškového
ešení – tenový polygon........24
4.2.2 Výpoet zakružovacích oblouk...........................................24
4.2.3 Výpoet místa s nulovým sklonem.......................................25
4.2.4 Výpoet podélného sklonu v libovolném bodu ....................26
4.3 Vazba smrového a výškového
ešení ................................................26
4.3.1 Normové požadavky – prostorové
ešení trasy.....................27
4.3.2 Normové požadavky – výsledný sklon.................................28
4.3.3 Normové požadavky - osa ....................................................29
4.3.4 Normové požadavky - niveleta .............................................29
4.3.5 Normové požadavky – k
iĹľovatky........................................30
4.3.6 Normové požadavky - zalenní...........................................30
4.3.7 Ideální smrové
ešení ..........................................................30
5 Píné ezy...................................................................................................31
6 Praktický postup pi návrhu trasy ...........................................................32
6.1 Podklady pro návrh .............................................................................32
6.2 Trasa konstantního sklonu - metoda stupové áry ..............................32
Pozemní komunikace I. · Modul BM01-M01
- 4 (35) -
6.3 Požadavky kladené na návrh .............................................................. 33
7 Závr ........................................................................................................... 35
7.1 ShrnutĂ­ ................................................................................................ 35
7.1.1 Seznam použité literatury..................................................... 35
7.1.2 Seznam doplkové studijní literatury................................... 35
7.1.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny .......................... 35


























Ăšvod
- 5 (35) -
1 Ăšvod
Stavba pozemních komunikací (tak se souhrnn nazývají silnice, dálnice a
rychlostní komunikace) je docela složitý proces. Na zaátku je ekonomicky a
politicky motivované rozhodnutí zda stavt, kde stavt a za kolik stavt. Zod-
povdné instituce a initelé musejí posoudit, jaké investice jsou p
im
ené vý-
znamu a pot
eb stavby
Technickým vyjád
ením velkorysosti ( a tedy míry investic, které se uznají za
p
im
ené významu) je návrhová rychlost komunikace a ší
ková kategorie ko-
munikace. K návrhové rychlosti a kategorii jsou v p
íslušných technických
normách p
edepsány návrhové parametry. Projektant a stavitel komunikace pak
mže uplatovat své znalosti a zkušenosti pouze v rámci tchto omezení.
Základním prvkem návrhu je návrh trasy. P
estože je návrh svázán p
esnými
normami, existuje velký prostor pro více i mén odlišné návrhy. Jejich vzá-
jemné porovnání nemusí být jednoznané. Jedná se totiž o multikriteriální hod-
nocenĂ­, p
i kterém se porovnávají zcela odlišné charakteristiky. Ty mohou mít
zcela odlišnou váhu pro lidi s rznými zájmy a preferencemi a rovnž tak pro
rzné zájmové skupiny. Neexistuje žádné „objektivní“ kritérium nebo soubor
kritérií, pro rozhodnutí tohoto druhu.
Protože je návrh trasy složitý a nejednoznaný, navrhuje se trasa ve více vari-
antách, ímž se ponkud zmenší problém s nejednoznaností p
i návrhu a ne-
jednoznanostĂ­ p
i hodnocení. Tento postup by ml zvtšit pravdpodobnost
toho, že navržená komunikace bude sloužit pot
ebám, bude bezpená, ekono-
mická p
i stavb, provozu i ĂşdrĹľb a buse se blĂ­Ĺľit optimu.
P
edmt Silnice a dálnice I. se vnuje p
edevším návrhu trasy pozemních ko-
munikací, jednotlivým složkám návrhu a sladní jednotlivých, asto protichd-
ných, požadavk tak.
Modul BM01-M01 se pak zabývá p
edevším p
edpoklady uvedenými v prvním
odstavci, které vedou k rozhodnutí zda stavt a za kolik: Vznikem dopravní
poptávky, dopravní sítí, charakteristikami dopravního proudu a požadavky na
komunikaci.
1.1 CĂ­le
• Z následujícího textu byste mli získat základní informaci o možných
požadavcích na návrh trasy silnice nebo dálnice. Nejd
íve se však seznámíte
s terminologií používanou v silniá
ském oboru. Dostanete základní
informaci o projekní norm. Nejdležitjší návrhové parametry z normy
jsou v tomto textu rovnž uvedeny. Mli byste se dozvdt, jaké jsou
praktické postupy, které by mly vést k uspokojení tchto požadavk, které
jsou asto protichdné.
• Výpoty smrového
ešení však nejsou v tomto textu obsaženy – tte mo-
dul Smrové
ešení pozemních komunikací.
Pozemní komunikace I. · Modul BM01-M01
- 6 (35) -
1.2 Požadované znalosti
Následující text p
edpokládá základní znalosti matematiky a fyziky. P
edpo-
kládá se absolvovaný úvod do pozemních komunikací na úrovni BO01 Kon-
strukce a dopravní stavby, základní znalost geodézie, znalost ortogonálního a
polárního vytyování bod, znalost hlavních vytyovacích prvk smrového
oblouku.
1.3 Doba potebná ke studiu
Asi 28 hodin.
1.4 Klíová slova
Trasování, trasa, smrové
ešení, osa, smrový oblouk, výškové
ešení, nivele-
ta, zakružovací oblouk, podélný sklon, p
Ă­nĂ˝
ez, kategorie, p
Ă­nĂ˝ sklon, vĂ˝-
sledný sklon, oklápní.

PozemnĂ­ komune
- 7 (35) -
2 PozemnĂ­ komunikace
2.1 Základní pojmy podle Zákona o pozemních ko-
munikacĂ­ch
Pojem pozemní komunikace je zavedený Zákonem .13/1997 Sb. o pozemních
komunikacĂ­ch. P
edmt zákonné úpravy je definován v §1: „Zákon upravuje
kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich
ochranu, práva a povinnosti vlastník
pozemnĂ­ch komunikacĂ­ a jejich uĹľivatel

a výkon státní správy ve vcech pozemních komunikací píslušnými silniními
správními úady.“
V §2 zákon definuje, co je pozemní komunikací: „Pozemní komunikace je do-
pravní cesta urená k užití silniními a jinými vozidly a chodci, vetn pevných
zaízení nutných pro zajištní tohoto užití a jeho bezpenosti. Za pozemní ko-
munikace se tedy ve smyslu zákona ani ve smyslu bžného použití tohoto vý-
razu nepovažují kolejové cesty (železnice), naopak ale tramvaje jezdí po po-
zemních komunikacích a tramvajové tleso je bžn.souástí pozemní komuni-
kace. Pro ješt vtší pestrost lze dodat, že tramvaje a dokonce i trolejbusy
v nkterých ohledech podléhají drážním p
edpism, ale v této chvíli se tím
nemusíme dále zabývat.
Dle se v §2 pozemní komunikace dlí na tyto kategorie:
„a) dálnice,
b) silnice,
c) mĂ­stnĂ­ komunikace,
d) úelová komunikace.“
My se dále budeme zabývat pouze silnicemi a dálnicemi a p
edevším normou,
která na n stanovuje požadavky. Tou je SN 73 6101 Projektování silnic a
dálnic.
Podle §4 zákona:
„Dálnice je pozemní komunikace urená pro rychlou dálkovou a mezistátní
dopravu silniními motorovými vozidly, která je budována bez úrovových kí-
žení, s oddlenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má smrov odd-
lené jízdní pásy.
Dálnice je pístupná pouze silniním motorovým vozidl
m, jejichž nejvyšší po-
volená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní pedpis (80 km/h podle Zákona
361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích).“
Silnice je definována v §5 takto:
„Silnice je veejn pístupná pozemní komunikace urená k užití silniními a
jinými vozidly a chodci. Silnice tvoí silniní sí.“
Zákon silnice dále rozdluje:
„a) silnice I. tídy, která je urena zejména pro dálkovou a mezistátní dopra-
vu,
b) silnice II. tídy, která je urena pro dopravu mezi okresy,
c) silnice III. tídy, která je urena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich na-
pojení na ostatní pozemní komunikace.“
Pozemní komunikace I. · Modul BM01-M01
- 8 (35) -
2.1.1 Návrh kategorie pozemních komunikací podle normy
SN 73 6101 Projektování silnic a dálnic v souladu se zákonem dlí silnice a
dálnice na silnice s neomezeným p
Ă­stupem (to je kategorie S) a na rychlostnĂ­
silnice a dálnice s omezeným p
Ă­stupem (to jsou kategorie R a D). V tabulce 1
zavádí norma vztah mezi t
Ă­dou komunikace a jejĂ­ kategoriĂ­ p
ibliĹľn takto:

ísla v kategorijním oznaení udávají tzv. volnou ší
ku komunikace (bude
up
esnno v následující kapitole o návrhových kategoriích) a návrhovou rych-
lost (samostatná kapitola).
V tabulce 5 pak norma ješt upravuje použití kategorií komunikací ve vztahu
k intenzit dopravnĂ­ho proudu.
PozemnĂ­ komune
- 9 (35) -

2.2 Šíkové uspoádání
2.2.1 SilninĂ­ koruna podle
SN 73 6101
SN 73 6101 v l. 9.1 definuje výtem prvk korunu silniní komunikace a
lenĂ­ takto:
a) u smrov nerozdlených silnic
Pozemní komunikace I. · Modul BM01-M01
- 10 (35) -
• obousmrný jízdní pás
• p
ípadné p
ídatné pruhy
• vodicí proužky
• krajnice
• p
ípadné postranní dlicí pásy
• p
ípadné p
idružené pruhy nebo pásy
b) u smrov rozdlených silnic a dálnic
• dva jednosmrné jízdní pásy
• p
ípadné p
ídatné pruhy
• vodicí proužky
• st
ední dlicí pás
• vodicí proužky
• st
ední dlicí pás
• krajnice
• p
ípadné postranní dlicí pásy
• p
ípadné p
idružené pruhy nebo pásy
Jízdní pás se skládá podle l. 9.2:
a) na jednopruhových silnicích z jednoho jízdního pruhu pojíždného
v obou smrech
b) na smrov nerozdlených silnicích s jednoho nebo dvou jízdních pru-
h v každém smru
c) na smrov rozdlených komunikacích ze dvou nebo více stejnosmr-
ných jízdních pruh
Ĺ Ă­
ka jízdních pruh je stanovena pro základní kategorie v tchto hodnotách:
2,75 m, 3,00 m, 3,25 m, 3,50 m a 3,75 m.
2.2.2 Názvosloví píného ezu
Pro popis p
íného
ezu se používají pojmy, které jsou v následujících obráz-
cĂ­ch.
První obrázek definuje názvosloví pro p
íné
ezy takto: 1 - smrovĂ˝ sloupek,
2 - svah výkopu, 3 - hranice silniního pozemku, 4 - mezník, 5 - pvodní terén,
6 - humus a zatravnni, 7 - výkop (zá
ez), 8 - p
íkop, 9 - nezpevnná krajnice,
10 - zpevnná krajnice, 11 - vodicí proužek, 12 - jízdní pruh, 13 - násyp, 14 -
svah násypu, 15 – svodidlo
DruhĂ˝ a t
etí obrázek ukazují prostorové uspo
ádání a smrov rozdlených a
nerozdlených komunikací.
PozemnĂ­ komune
- 11 (35) -



2.2.3 Normové kategorie silnic
P
Ă­nĂ˝
ez komunikace je složen z návrhových prvk definovaných a vlastn i
pevn stanovených v SN 73 6101 Projektování silnic a dálnic. Jde o tyto prv-
ky:
• Jízdní pruh a – je uren k provozu dopravního proudu, jeho ší
ka je dána
maximálním rozmrem vozidel, které se mohou pohybovat na ve
ejných
komunikacích. Podle vyhl. .102/1995/Sb. o technických podmínkách pro-
Pozemní komunikace I. · Modul BM01-M01
- 12 (35) -
vozu na pozemních komunikací je maximální celková ší
ka vozidel 2,55 m
(pro vozidla s tepeln izolovanou nástavbou 2,60 m a pro tramvaje 2,65 m).
Jízdní pruh musí být širší než je vozidlo a to s rezervou pro bezpené míjení
protijedoucích vozidel nebo pevných p
ekážek.
• Vodicí proužek v je v p
íném
ezu prostor, na kterĂ˝ vozidla mohou vjĂ­Ĺľdt
a slouží k vymezení a ohraniení jízdního pruhu. To se dje vodorovným
dopravním znaením – plnou vodicí arou (její rozmr bývá vtšinou
125 mm a tedy je menší než vodicí proužek ve smyslu prvku ší
kového
uspo
ádání. ¨
• Vn vodicího proužku je zpevnná krajnice c. Ta není urena k pojíždní
vozidel, ale pouze k jejich odstavování a k pšímu a cyklistickému provozu
(na silnicích s neomezeným p
Ă­stupem), pokud pro nj nenĂ­ vylenn jinĂ˝
prostor.
• Následuje nezpevnná krajnice. Zvtšuje prostor pro odstavení vozidla.
• Výše uvedené prvky jsou vymezeny podle okolností svodidlem nebo sm-
rovým sloupkem.
• Prvky mezi smrovými sloupky nebo svodidly p
edstavují tzv. „volnou ší-
ku komunikace“, jejíž rozmr se používá k oznaení kategorijní ší
ky
• Jak je vidt ze schématu, v p
ípad použití svodidel je hrana „silniní koru-
ny“ 1,0 m za ukonením krajnice, v p
ípad smrových sloupk je to
0,25 m.
Pro dvoupruhové kategorie silnic existují práv ty
i možnosti ší
kového uspo-

ádání. Krom toho má norma ješt jednu z
ídka užívanou kategorii jednopru-
hové silnice.

PozemnĂ­ komune
- 13 (35) -
2.3 Normové kategorie dálnic
Dálnice a smrov rozdlené komunikace jsou
ešeny obdobn. Norma navíc
p
edpokládá možnost odvozovat od ty
pruhových šesti a osmipruhové komu-
nikace. Skladebné prvky jsou tytéž jako pro silnice. Navíc se rozlišují vodicí
proužky v1 a v2 – pro vnjší a vnit
nĂ­ vodicĂ­ prouĹľek a p
ibývá st
ednĂ­ dlicĂ­
pás d. Vodicí proužek u st
edního dlicího pásu je ve vtšin p
ípad vtší
z toho dvodu, Ĺľe na vnit
nĂ­ stran komunikace se nenavrhuje krajnice a odstup
je zajištn aspo vtším vodicím proužkem.


Pozemní komunikace I. · Modul BM01-M01
- 14 (35) -
3 Návrhové prvky
SN 73 6101 stanovuje pro návrh komunikace limitní hodnoty tzv. návrho-
vých prvk, které je nutno dodržet a které jsou závislé na návrhové rychlosti vn
a posuzují se následné, jestli vyhovují smrodatné rychlosti vs. Závazné návr-
hové prvky, jsou vyjmenovány v l. 8.1.2:
• Rmin – minimální polomr smrového oblouku (viz modul Smrové
ešení
pozemnĂ­ch komunikacĂ­)
• Rv – minimální polomr vrcholového zakružovacího oblouku (viz kapitolu o
výškovém
ešení)
• Ru – minimální polomr údolnicového zakružovacího oblouku (viz kapitolu
o výškovém
ešení)
• Dz – délka rozhledu pro zastavení
• Dp – délka rozhledu pro p
edjĂ­ĹľdnĂ­
• p% – p
Ă­nĂ˝ sklon vozovky
Norma stanovuje hodnoty v závislosti na jednotícím návrhovém parametru
zvaném návrhová rychlost.
Návrhová rychlost je dána p
edevším našimi požadavky na komfort a kapacitu
komunikace a dále charakterem území, ve kterém se pohybujeme. V tabulce 9
normy jsou uvedeny návrhové rychlosti odpovídající druhu území a kategorii.
Ve stejné tabulce je uveden vždy odpovídající
• podélný sklon s%
jako další významný návrhový prvek.
• Informace o Rmin – minimálním polomru smrového oblouku – najdete v
modulu Smrové
ešení pozemních komunikací. Dz, Dp – délky rozhledu pro
zastavenĂ­ a pro p
edjíždní budou probírány v p
edmtu CM01 Projektování
pozemnĂ­ch komunikacĂ­.

3.1 Návrhová rychlost
SN 73 6701 používá pojem návrhové rychlosti, aniž by se zabývala vysvtle-
ním tohoto pojmu. Pouze v l. 8.2 uvádí, že se volí v rozsahu 120 až 80 km/h
pro dálnice a rychlostní silnice a v rozsahu 100 až 30 km/h pro silnice. Návr-
hová rychlost závisí na územních podmínkách, které norma rozeznává ty

typ – rovinaté s p
irozenými sklony terénu do 3%, mírn zvlnné do 5%, pa-
horkovité do 15% a horské nad 15%.
Nutno zdraznit, že návrhová rychlost vn není mínna jako rychlost, kterou se
bude njaké urité vozidlo pohybovat po komunikaci, ani to není žádná rych-
lost limitní. Ani to není rychlost, která by zaruovala bezpenou jízdu nebo
provoz za p
esn specifikovaných podmínek. Jak ale uvidíte dále (nap
. p
i
odvozování návrhových parametr), s bezpeností návrhová rychl