Laboratorní cvičení #5

y založený na Archi-
médově zákonu je popsán v úloze 3.2.
3.7.2 Zkušební zařízení
• sušička umožňující regulování
teploty v rozmezí (105 - 110) °C;
• váhy potřebné váživosti s přesností
0,01%;
• stejné váhy uzpůsobené pro vážení
ve vodě;
• nádoba na vodu potřebné velikosti,
destilovaná nebo pitná voda, na-
sákavá tkanina;
3.7.3 Postup
Zkouška se provádí současně se
zkouškou nasákavosti na 5 stejných
vzorcích (ve cvičení pouze na 1 vzor-
ku), kdy se nasycené vzorky odváží

Obrázek 3.1 Úprava vah pro hydrosta-
tické vážení
- 13 (44) -
=NRXãHQtFLKOi
VNêFKYêUREN
$

na tárovacích vahách ve vodě o teplotě (20±2) °C. K vážení vzorků použijeme
přesnou váhu upravenou pro vážení ve vodě podle obrázku 3.1. Po zapnutí a
vynulování váhy (B) postavíme na misku vah (C) pomocnou konstrukci (E),
pod kterou protáhneme můstek (D) spočívající na kamenné desce stolu (A). Na
můstek, který nezatěžuje misku vah, umístíme nádobu s vodou (F). Váhy vytá-
rujeme (vynulujeme) včetně závěsu pro upevnění vzorku (G) vzhledem k jeho
částečnému ponoření do vody. Vzorek nasycený vodou (H) zavěsíme na po-
mocnou konstrukci a ponoříme do vody tak, aby se nedotýkal stěn nádoby a
byl celý pod vodou. Po odstranění vzduchových bublin odečteme hmotnost ve
vodě m
nw
. Pro zjištění hmotnosti na vzduchu odstraníme nádobu s vodou, vlh-
kou tkaninou ze vzorku otřeme povrchovou vlhkost a určíme jeho hmotnost na
vzduchu m
n
. Hmotnost vysušeného vzorku m
s
vypočítáme ze zadané hodnoty
nasákavosti střepu.
3.7.4 Měřené veličiny a výpočet
m
s
je hmotnost vysušeného vzorku v g;
m
n
je hmotnost nasyceného vzorku v g;
m
nw
je hmotnost nasyceného vzorku váženého ve vodě v g.
Objemovou hmotnost střepu ρ
vs
v kg/m
3
vypočítáme ze vzorce
ρ
vs
s
nnw
m
mm
=
−
⋅1000 (3.3)
3.7.5 Vyhodnocení
Výsledek zaokrouhl. na 3 platná místa a porovnejte s hodnotami v tabulce 3.3.
Druh Pevnost Nasákavost Mrazuvzdornost
Pev-
nostní
v tlaku v ohybu počet
značka v suchém stavu min. průměrná zmrazovacích
prů-
měrná
jednot-
livá
prů-
měrná
jednot-
livá
cyklů
CP MPa %
P 6 6 4,8 1,0 0,7
P 7 7 6,0 1,2 0,8 0
P 8 8 6,4 1,5 0,8 min.
P 10 10 8,0 1,7 0,9 10 0 nebo 15
P 15 15 12,0 2,2 1,1 podle
P 20 20 16,0 2,8 1,4 požadavků
P 25 25 20,0 3,2 1,6 25
Tabulka 3.3 Technické požadavky na mechanické vlastnosti a nasákavost
cihel plných pálených

Stavební látky - laboratorní cvičení 2
3.8 Stanovení mechanických vlastností (ČSN 72 2605)
Z mechanických vlastností se určuje zejména pevnost v tahu za ohybu, pevnost
v tlaku a únosnost. Zjištění těchto vlastností je navíc také součástí stanovení
mrazuvzdornosti, což je zkouška technologická.
3.8.1 Podmínky zkoušek
Zkouší se na 5 kusech zkušebních vzorků (zásadně hotových výrobků, jen vý-
jimečně na částech výrobků) ve vysušeném nebo nasáknutém stavu po jejich
případné úpravě. Jestliže zjišťujeme na vzorku pevnost v tahu za ohybu (resp.
únosnost) a máme určit i pevnost v tlaku, můžeme pro obě zkoušky použít týž
vzorek v případě, že předešlou zkouškou vznikla pravidelná a přibližně kolmá
lomová plocha a obě poloviny vzorku nejsou jinak poškozené. Výsledkem
každé dále uvedené zkoušky je (mimo jednotlivé hodnoty) aritmetický průměr
ze všech 5 vzorků. Průměrnou pevností v tlaku nebo tahu za ohybu musí
cihlářské výrobky vyhovovat požadavkům v příslušných materiálových listech.
Jestliže pevnost v tlaku prvků pro svislé konstrukce nasáklých vodou klesne o
více než 20% proti pevnosti v suchém stavu, musí být tyto výrobky označeny
takovou pevnostní značkou (P), které odpovídají stavu nasáklému vodou (v
průměru i jednotlivě).
3.8.2 Příprava vzorků
Před každou zkouškou změříme potřebné rozměry s přesností ± 1 mm. Počítá-
me-li při vyhodnocování výsledku s tloušťkou (výškou) vzorku, měříme ji až
po provedené zkoušce v místě lomu. Dále je nutno upravit tlačné plochy vzor-
ků, které musí být rovinné a vzájemně rovnoběžné. Provedeme to obroušením
na rovinné brusce anebo vytvořením tenké, maximálně 10 mm tlusté vyrovná-
vací vrstvy z cementové malty. U vzorků podrobených ohybovým zkouškám
obdobně vyrovnáme jen stykové plochy s měřicím přípravkem vytvořením
pásků 15 až 25 mm širokých a 10 mm tlustých.
3.9 Pevnost v tahu za ohybu (ČSN 72 2605)
Provádí se přímo na výrobcích (v našem případě na plné cihle) upravených jak
již bylo uvedeno.
3.9.1 Podstata zkoušky
Cílem zkoušky je zjistit tahové napětí vyvolané ohybovým momentem při po-
rušení vzorku. Cihly se zatěžují jedním břemenem v polovině rozpětí.

3.9.2 Přístroje a zařízení
• pomůcky pro úpravu zkušebního vzorku;
- 15 (44) -
=NRXãHQtFLKOi
VNêFKYêUREN
$

• hydraulický lis se zatěžovacím přípravkem;
• pryžové podložky.
3.9.3 Postup zkoušky
Zkušební vzorek umístíme
upravenými stykovými plocha-
mi na dvě výkyvné válečkové
podpěry. Jejich délka je nejmé-
ně rovna šířce vzorku a jejich
průměr je 10 mm. Osovou
vzdálenost podpěr upravíme
tak, aby byla vyjádřena rovným
číslem v desítkách milimetrů a
aby ji oba okraje vzorku symet-
ricky přesahovaly asi o 25 mm.
Zatížení se přenáší na horní
stykovou plochu vzorku upro-
střed rozpětí tlačným válečkem.
F
240
120120
pryžová
podložka
porušení
tělesa

Obrázek 3.2 Zkouška pevnosti v tahu za
ohybu cihel o rozměrech 290×140×65
K dokonalému přilehnutí podpěr i tlačného válečku se vkládá mezi vzorek a
podpěry 5 mm tlustá pryžová vložka (Obrázek 3.2). Takto opatřený vzorek
zatěžujeme plynule až do jeho zlomení. Zaznamenáme dosažené zatížení F
v N, v místě lomu změříme šířku b a výšku h v mm s přesností ± 1 mm.
3.9.4 Měřené veličiny a výpočet
F síla potřebná k porušení vzorku v N;
l je osová vzdálenost podpěr v mm;
b je šířka vzorku v mm;
h je výška vzorku v místě zlomu v mm.
Pevnost v tahu za ohybu σ
po
v MPa vypočteme pro každý vzorek zvlášť podle
vzorce
σ
po
M
W
Fl
bh
Fl
bh
==
⋅
⋅
=
⋅
⋅
4
6
3
2
22
(3.4)
3.9.5 Vyhodnocení
Pevnost v tahu za ohybu zaokrouhlete na dvě platná místa. Přestože jsme zkou-
šeli pouze 1 vzorek, výsledek porovnejte s požadavkem na průměrnou hodno-
tou pevnosti zadané pevnostní třídy (tabulka 3.3).

Stavební látky - laboratorní cvičení 2
3.10 Pevnost v tlaku (ČSN 72 2605)
Zkouší se buď celý výrobek, anebo 2 zlomky po zkoušce pevnosti v tahu za
ohybu.
3.10.1 Přístroje a zařízení
hydraulický lis o rozsahu do 1000 kN.
3.10.2 Postup měření
Vzorek (nebo postupně oba zlomky) upravený vložíme dostředně na dolní tlač-
nou desku lisu a opatrně zatížíme tak, aby jeho horní tlačná deska opatřená
kulovým kloubem dosedla na celou plochu vzorku nebo zlomku. Potom plynu-
le zvyšujeme zatížení až do porušení vzorku.
3.10.3 Měřené veličiny a výpočet
F je nejvyšší zatížení při porušení celého vzorku, v N;
F
1
, F
2
jsou nejvyšší zatížení při porušení každého ze zlomků, v N;
A je tlačná plocha vypočtená ze změřených rozměrů původního vzorku,
v mm
2
.
Pevnost v tlaku σ
pd
v MPa vypočítáme podle vzorce
σ
pd
F
A
FF
A
==
+
12
(3.5)
3.10.4 Vyhodnocení
Pevnost v tlaku σ
pd
zaokrouhlete na 2 platná místa. Přestože jsme zkoušeli
pouze 1 vzorek, výsledek porovnejte s požadavkem na průměrnou hodnotou
pevnosti zadané pevnostní třídy (tabulka 3.3).
Kontrolní otázky
1. Podle čeho se posuzuje jakostní třída cihel?
2. Jaké jsou požadavky na objemovou hmotnost a nasákavost cihel pl-
ných?
3. Co vyjadřuje označení cihly P 15?
4. Jak se provádí zkouška pevnosti v tlaku ne stejném vzorku, ne kterém
byl předtím zkoušen ohyb?

Korespondenční úkol
CI/1 Jakou nejmenší sílu musí vyvinout zkušební stroj, aby přelomil na dvě
části cihlu, jejíž pevnost v tahu ohybem je 1,4 MPa, rozměry přesně odpovídají
jmenovitým a osová vzdálenost podpěr je 240 mm ? (klíč: 2,3 kN).
- 17 (44) -
=NRXãHQtFLKOi
VNêFKYêUREN
$


CI/2 Vypočtěte objemovou hmotnost a nasákavost cihelného střepu, jestliže
jeho hmotnost v nasyceném stavu na vzduchu byla m
1
= 60,0 g, pod vodou m
2

= 28,0 g a po vysušení m
S
= 48,0 g. (klíč: 1500 kg/m
3
, 25%)

CI/3 Plná pálená cihla o rozměrech 290×140×65 mm byla při zkoušce pev-
nosti v tlaku rozdrcena silami 310 a 290 kN. Vypočtěte pevnost v tlaku. (klíč
14,78 MPa )


4 Zkoušení dřeva
4.1 Cíle
V této kapitole se naučíte rozeznávat řezy dřevem a směry zkoušení dřeva.
Dále se seznámíte s vlastnostmi dřeva – vlhkostí, bobtnáním a sesýcháním,
pevností v tlaku ve směru, pracovním diagramem dřeva při zatěžování tlakem
napříč vláken a rázovou houževnatostí v ohybu.
4.2 Doba potřebná ke studiu
Časová náročnost této kapitoly je 150 min.
4.3 Řezy dřevem a směry zkoušení
Zkoušky přírodního (rostlého) dřeva provádíme na rozměrově přesně určených
vzorcích bez suků, smolnatosti, dřeně a jiných vad a z výsledků těchto zkoušek
usuzujeme na vlastnosti dřeva i s vadami. U dřeva určeného pro stavební kon-
strukce se zjišťují hlavně jeho fyzikálně mechanické vlastnosti.Tyto vlastnosti
jsou různé z hlediska průběhu vláken ve dřevě (obrázek 4.1), a proto se mnohé
zkoušky provádějí ve více směrech. (obrázek 4.2). Na výsledky zkoušek má
velký vliv také vlhkost dřeva.

Stavební látky - laboratorní cvičení 2
=NRXãHQtG
HYD
PŘÍČNÝ
(TRANSVERZÁLNÍ)
TEČNÝ
(TANGENCIÁLNÍ)
STŘEDOVÝ
(RADIÁLNÍ)

VE SMĚRU VLÁKEN NAPŘÍČ VLÁKEN
VLASTNOST
SMĚR
RADIÁLNÍ
SMĚR
TANGENCIÁLNÍ
RADIÁLNÍ
PLOCHA
TANGENCIÁLNÍ
PLOCHA

Obrázek 4.1 Řezy dřevem Obrázek 4.2 Směry zkoušení vlastností dře-
va

Zkušební tělesa, jejichž tvar, rozměry, orientace vláken a letokruhů, zpracování
ploch apod. je určen požadavky ČSN, jsou pro cvičení předem připravena.
4.4 Objemová hmotnost dřeva (ČSN 49 0108)
4.4.1 Podstata zkoušky
Měřením rozměrů a vážením tělesa s přirozenou vlhkostí W zjistíme jeho ob-
jem a hmotnost. Protože dřevo snadno přijímá vodu, rozlišujeme tři různé ob-
jemové hmotnosti dřeva:
a) objemová hmotnost při vlhkosti W - je hmotnost objemové jednotky
dřeva při vlhkosti W;
b) objemová hmotnost v suchém stavu - je hmotnost objemové jednotky
zcela vysušeného dřeva;
c) redukovaná objemová hmotnost - je hmotnost zcela suchého dřeva
v objemové jednotce dřeva o vlhkosti nad mezí nasycení buněčných
stěn, která činí přibližně 30% [1, str.162].
Ve cvičení budeme zjišťovat objemovou hmotnost dřeva s přirozenou vlhkostí
W (v % hmotnosti), která má pro stavební praxi největší význam.
4.4.2 Zkušební zařízení a potřeby
• posuvné měřítko; analytické váhy.
4.4.3 Zkušební postup
Norma předepisuje pro zkušební tělesa tvar pravoúhlého hranolu se základnou
20×20 (mm) a délkou podél vláken (25±5) mm. Rozměry zkušebního tělesa
- 19 (44) -

změříme posuvným měřítkem s přesností 0,1 mm. Hmotnost zkušebního tělesa
zvážíme s přesností 0,01 g.
4.4.4 Měřené veličiny a výpočet
m
w
je hmotnost zkušebního tělesa při vlhkosti W v kg;
a
w
, b
w
, l
w
jsou rozměry zkušebního tělesa při vlhkosti W v m.
Objemovou hmotnost ρ
w
dřeva při vlhkosti W v době zkoušky v kg/m
3
vypočí-
táme podle vzorce
www
w
w
lba
m
⋅⋅
=ρ (4.1)
4.4.5 Vyhodnocení
Vypočtenou hodnotu objemové hmotnosti ρ
w
zaokrouhlete na 5 kg/m
3
.
4.5 Vlhkost dřeva (ČSN 49 0103)
4.5.1 Podstata zkoušky
Hmotnostní vlhkost dřeva stanovíme jako procentuální podíl hmotnosti vody
obsažené ve vlhkém vzorku ku hmotnosti téhož vzorku ve stavu vysušeném.
4.5.2 Zkušební zařízení a pomůcky
• váhy a přesností 0,01g;
• sušička umožňující regulování teploty v rozmezí (103±2) °C;
• exsikátor s hygroskopickou látkou.
4.5.3 Zkušební postup
Norma předepisuje pro zkušební tělesa tvar pravoúhlého hranolu o objemu
(10±2) cm
3
, přednostně pak se základnou 20×20 (mm) a délkou podél vláken
(25±5) mm.
Vlhké zkušební těleso (v našem případě vzorek ponořený do vody) odvážíme
s přesností 0,01 g. Zkušební těleso vysušíme při teplotě (103±2) °C do ustálené
hmotnosti (t.j. změna hmotnosti mezi dvěma váženími prováděnými po dvou
hodinách nepřekročí 0,01 g). Poté jej ochladíme v exsikátoru a vzápětí rychle
zvážíme (aby přírůstek vlhkosti nebyl větší než 0,1%) s přesností 0,01 g.
V našem případě předpokládáme, že vzorek uložený v exsikátoru je vysušený
předepsaným způsobem.

Stavební látky - laboratorní cvičení 2
4.5.4 Měřené veličiny a výpočet
m
1
je hmotnost zkušebního tělesa ve stavu vlhkém v g (s přesností min.
0,01 g);
m
2
je hmotnost zkušebního tělesa po vysušení v g (s přesností min. 0,01 g).
Vlhkost dřeva W v % je
100
2
21
⋅
−
=
m
mm
W (4.2)
4.5.5 Vyhodnocení
Výsledek uveďte s přesností 1,0%
4.6 Zjišťování bobtnání dřeva (ČSN 49 0126)
Bobtnání dřeva je způsobeno objemovými a délkovými změnami dřevních vlá-
ken při změně vlhkosti. Střídavé sesýchání a bobtnání dřeva se nazývá praco-
vání dřeva.
4.6.1 Podstata zkoušky
Podstatou metody je zjištění délkových rozměrů zkušebního tělesa v úplně su-
chém stavu (nebo při normalizované vlhkosti) a ve stavu při vlhkosti rovné
nebo větší než je mez hygroskopicity buněčných stěn [1] a zjištění změn těchto
rozměrů v poměru k rozměrům v úplně vysušeném stavu.
4.6.2 Zkušební zařízení a potřeby
− mikrometrický šroub;
− sušička umožňující regulování teploty v rozmezí (103±2) °C;
− exsikátor s hygroskopickou látkou;
− nádoba s destilovanou vodou.
4.6.3 Zkušební postup
Normová zkušební tělesa mají tvar pravoúhlého hranolu se základnou 20×20
(mm) a výškou 10 mm až 30 mm. Zkušební těleso vysušíme při teplotě
(103±2) °C do ustálení rozměrů (t.j. rozdíl mezi dvěma měřeními prováděnými
po 2 h není větší než 0,02 mm) a ochladíme v exsikátoru. V průsečících úhlo-
příček ploch změříme rozměry zkušebního tělesa v radiálním a tangenciálním
směru a ve směru podél vláken, vše s přesností 0,01 mm.
Zkušební těleso potom namáčíme v destilované vodě o teplotě (20±2) °C do
ustálení rozměrů. V našem případě předpokládáme že vzorek uložený ve vodě
je nasycen na požadovanou hodnotu. Měření rozměrů provádíme obdobně jako
v suchém stavu.
- 21 (44) -
=NRXãHQtG
HYD

4.6.4 Měřené veličiny a výpočet
l
r max
, l
t max
, l
a max
jsou rozměry zkušebního tělesa ve směrech radiálním (r),
tangenciálním (t) a podél vláken (a) při vlhkosti rovné nebo větší než je mez
hygroskopicity buněčných stěn v mm;
l
r min
, l
t min
, l
a min
jsou rozměry zkušebního tělesa ve směru radiál-
ním (r), tangenciálním (t) a podélvláken (a) ve stavu vysušeném, v mm.
Hodnoty největšího bobtnání a
max
v příslušných směrech v % jsou
a
ll
l
r
rr
r
max
max min
min
=
−
⋅100 , a
ll
l
t
tt
t
max
max min
min
=
−
⋅100 ,
a
ll
l
a
aa
a
max
max min
min
=
−
⋅100 (4.3)
Hodnota objemového bobtnání a
V max
v % je
a
(l l l ) (l l l )
lll
V
rta rta
rta
max
max max max min min min
min min min
=
×× − × ×
××
⋅100 (4.4)
4.6.5 Vyhodnocení
Výsledky ve směru napříč vláken (r - radiálním, t - tangenciálním) uveďte
s přesností 0,1%, ve směru podél vláken (a) s přesností 0,01%, neboť zde je
bobtnání mnohem menší.
4.7 Pevnost v tlaku ve směru vláken (ČSN 49 0110)
Hodnota meze pevnosti dřeva v tlaku ve směru vláken je jedním
z rozhodujících údajů pro použití dřeva ve stavební konstrukci. Ve směru vlá-
ken je dřevo nejméně stlačitelné.
4.7.1 Podstata zkoušky
Podstatou zkušební metody je zjištění maximálního zatížení při porušení zku-
šebního tělesa v tlaku a výpočet tlakového napětí v průřezu při tomto zatížení.
4.7.2 Zkušební zařízení a pomůcky
− posuvné měřítko;
− zkušební lis se zkušebním přípravkem.
4.7.3 Zkušební vzorky
Zkušební tělesa mají tvar pravoúhlého hranolu se základnou 20×20 mm a dél-
kou podél vláken 30 mm.

Stavební látky - laboratorní cvičení 2
4.7.4 Zkušební postup
V polovině výšky zkušebního tělesa změ-
říme rozměry průřezu a a b s přesností
0,1 mm. Vlastní provedení zkoušky je zná-
zorněno na obrázku 4.3. Zkušební těleso
(C) uložíme do přípravku na dvě destičky
z kalené oceli (A, B) dotýkající se kulový-
mi povrchy. Rovnoměrně zatěžujeme při
konstantní rychlosti namáhání. Odečteme
maximální zatížení F
max
při porušení vzor-
ku.
4.7.5 Měřené veličiny a výpočet
F
max
je maximální zatížení v N;
a, b jsou rozměry průřezu zkušebního
tělesa v mm;
F
C
A
B

Obrázek 4.3 Tlak ve směru vlá-
ken
W je vlhkost zkušebního tělesa;
α je opravný vlhkostní koeficient stejný pro všechny dřeviny, α = 0,04.
Mez pevnosti σ
W
v MPa při vlhkosti zkušebního tělesa W je
σ
W
=
F
ab
max
⋅
(4.5)
Zjištěná mez pevnosti σ
W
se přepočítává pro 12% vlhkost dřeva na σ
12
v MPa
podle vzorce
[ ]σσ α
12
11=+⋅−
W
(W )2 (4.6)
4.7.6 Vyhodnocení
Vypočtenou hodnotu zaokrouhlete na 0,5 MPa.
Příklad 9.1
Určete sílu F
max
potřebnou k porušení vzorku dřeva ve směru vláken, jestliže
má pevnost ve směru vláken R
W
= 48 MPa a rozměry 20 mm ve směru radi-
álním, 21 mm v tangenciálním a 31 mm ve směru vláken. (klíč: 20,16 kN)
Příklad 9.2
Jaký minimální průřez a
min
musí mít 2 dřevěné podpěry čtvercového průřezu
pod bedněním, kterým je přenášeno zatížení 60 tun. Předpokládejte, že pod-
pěry jsou umístěny v podélné ose symetricky (hodnoty reakcí jsou stejné),
zatíženy rovnoměrně dostředně a jejich únosnost není ovlivněna vzpěrem.
Výpočtová pevnost dřeva v tlaku ve směru vláken je R
d
= 12 MPa. (klíč:
49050 mm
2
, 156,6 mm)
- 23 (44) -
=NRXãHQtG
HYD

4.8 Konvenční mez pevnosti v tlaku napříč vláken
(ČSN 49 0112)
Zkouškou se zjišťuje konvenční (smluvní) mez pevnosti (mez úměrnosti) dřeva
v tlaku napříč vláken v radiálním nebo tangenciálním směru z deformace dřeva
způsobené tlakem na celou plochu nebo část plochy zkušebního tělesa. Při pů-
sobení tlaku napříč vláken se dřevo více deformuje než při zkoušce v tlaku ve
směru vláken, přičemž až do konvenční meze pevnosti dřeva v tlaku se chová
pružně (přímková část diagramu „deformace - zatížení“ na obrázku 4.5). Za
touto mezí dochází ke vzniku výrazných trvalých deformací, které považujeme
prakticky za porušení dřeva.
4.8.1 Podstata zkoušky
U zkoušky v tlaku napříč vláken je nutné sílu odpovídající konvenční pevnosti
odečíst předepsaným způsobem z pracovního diagramu (obrázek 4.5), neboť
zatěžovací síla narůstá i po dosažení této meze. Při výpočtu konvenční pevnosti
tuto graficky odečtenou hodnotu sílu dělíme tlačnou plochou, která je v našem
případě soustředného míst-
ního namáhání dána šířkou
tělesa a šířkou zatěžovacího
ocelového hranolku (obrázek
4.4).
Zkušební zařízení a pomůc-
ky
− zkušební lis;
− ocelový zaoblený hranol
(A);
− snímač deformací (B)
− měřící ústředna (C);
− ocelová podložka (D);
− posuvné měřítko;
− tiskopis pracovního dia-
gramu.

F
A
D
C
B

Obrázek 4.4 Stanovení pevnosti v tlaku na-
příč vláken
4.8.2 Zkušební postup
Norma předepisuje pro zkušební tělesa tvar pravoúhlého hranolu se základnou
20×20 (mm) a délkou podél vláken 30 mm nebo 60 mm. Je nutné, aby zkušeb-
ní těleso mělo minimálně 5 letokruhů. Šířku zkušebního tělesa (v tangenciál-
ním směru při radiálním tlaku, v radiálním směru při tangenciálním tlaku) mě-
říme v ose symetrie s přesností 0,1 mm. Zkušební těleso vložíme do zkušební-
ho zařízení podle obrázku 4.4 a plynule zatěžujeme. Pro měkké dřeviny je do-
voleno použít interval přírůstku zatížení 200 N. Deformace měříme číselníko-

Stavební látky - laboratorní cvičení 2
vým úchylkoměrem