Laboratorní cvičení #4

e asi 1 kg vzorku kameniva vysušeného při
teplotě 105 °C a přesně jej zvážíme. Pokud zkoušíme kamenivo s velkou na-
sákavostí (zpravidla kamenivo pórovité), je nutné vzorek předem nasáknout. U
drobného kameniva a velmi hutného hrubého kameniva, které mají malou na-
sákavost, lze od nasakování vodou upustit, zkušební vzorky necháme pouze
oschnout volně na vzduchu. Odměrný válec naplníme přibližně do poloviny
kalibrovaného objemu vodou a odečteme hodnota V
w
s přesností na 0,5 dílku
stupnice. Navážku kameniva opatrně vsypeme s pomocí násypky do odměrné-
ho válce. Abychom odstranili vzduchové bubliny, promícháme obsah tyčinkou.

Stavební látky - laboratorní cvičení 1
=NRXãHQtNDPHQLYDSURVWDYHEQt~þHO\
Po uklidnění hladiny zjistíme na dělení stupnice válce společný objem kameni-
va a vody V s přesností na 0,5 dílku (viz. obrázek 3.1).

Obr. 3.1 Schéma stanovení objemové hmotnosti v odměrném válci
3.3.4 Měřené veličiny a výpočet
m
s
je hmotnost navážky vysušené při 105 °C do ustálené hmotnosti nebo
povrchově oschlé v kg;
V
w
je objem vody v odměrném válci před vsypáním kameniva v m
3
;
V je společný objem vsypaného kameniva a vody v m
3
.
Objemovou hmotnost kameniva ρ
v
v kg/m
3
vypočítáme ze vzorce
ρ
v
s
w
m
VV
=
−
(3.1)
3.3.5 Vyhodnocení
Hodnotu objemové hmotnosti kameniva uvedenou v kg/m
3
zaokr. na 10 kg/m
3
.
3.4 Zjištění objemové hmotnosti hydrostat. vážením
Metoda je přesně popsána v ČSN EN 1097-6, avšak ve cvičení se od normové-
ho postupu mírně odchýlíme vzhledem k časové náročnosti zkoušky.
3.4.1 Podstata zkoušky
Zkouška využívá principu Archimédova zákona:
Definice
Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno hydrostatickou vztlakovou
silou, která se rovná tíze kapaliny o stejném objemu, jako je ponořená
část tělesa.

- 13 (48) -

Z rozdílu hmotností vzorku váženého na vzduchu a pod vodou (tzv. hydrosta-
tické vážení) zjistíme objem vzorku, ovšem vzorek musí být zcela ponořen ve
vodě! Teprve po provedení hydrostatického vážení vzorek vysušíme do ustále-
né hmotnosti a určíme jeho hmotnost v suchém stavu.
U pórovitých materiálů (což jsou prakticky všechny druhy kameniva) by vni-
kání vody do pórů v průběhu vážení zkreslilo výsledky, a proto vzorek předem
nasákneme vodou.
Poznámka: Obdobně se určuje objemová hmotnost dalších materiálů zvláště
nepravidelných tvarů s tím, že kapalinou nemusí být vždy voda (u látek reagu-
jících s vodou ani nesmí být).
3.4.2 Zkušební zařízení a pomůcky
− sušárna se samočinným udržováním teploty v rozmezí (105±5) °C;
− technické váhy;
− hydrostatické váhy. Jsou to technické váhy, kde je na volném rameni vah
tenkým drátem zavěšen koš z děrovaného plechu nebo drátěného pletiva. K
vážení ve vodě slouží vodotěsná nádoba postavená pod rameno vah. Vody v
nádobě smí být jen tolik, aby po ponoření koše se vzorkem kameniva nepře-
tekla. Je-li kamenivo i po nasycení lehčí než voda, je koš opatřen víkem.
− kontrolní síto o velikosti otvorů 4 mm;
− dva suché, nasákavé hadříky, kovová míchací tyčinka.
3.4.3 Postup
Podle normy se vzorek hrubého kameniva důkladně propláchne na sítě o veli-
kosti 4 mm, aby se odstranily všechny jemné částice. Z takto upraveného ka-
meniva se připraví navážka, jejíž hmotnost je alespoň m
min
(viz. rovnice 3.2).
Navážka se nasype do drátěného koše, který se přikryje pokličkou s případným
závažím a vloží do vody o teplotě (20±5) °C tak, aby hladina vody sahala ale-
spoň 50 mm nad horní okraj koše. Ihned po ponoření se odstraní ulpělé vzdu-
chové bublinky ze vzorku vyzdvižením koše do výšky 25 mm ode dna nádoby,
ze které se nechá spadnout. Tento úkon se opakuje 25× při rychlosti jednoho
zdvihu za sekundu (totéž se musí opakovat i v případě, že koš přemístíme do
jiné nádoby). Pak se nechá koš zcela ponořen ve vodě po dobu 24 hodin až do
okamžiku vážení pod vodou.
Ve cvičení použijeme zjednodušený postup, schématicky znázorněný na ob-
rázku 3.2.
Dopředu nasáklý vzorek kameniva bude uložen ve zvláštní nádobě. Pro zjištění
hmotnosti použijeme postup s tárováním vah (vynulování stupnice vah zatížené
zavěšeným košíčkem), abychom získali přímo čistou hmotnost kameniva.
Hmotnost prázdného koše s pokličkou vytárujeme pro vážení pod vodou. Poté
koš naplníme připravenou navážkou kameniva, přikryjeme ho pokličkou, od-
straníme vzduchové bublinky a odečteme hmotnost vzorku váženého ve vodě
(m
2
). Kamenivo vyjmeme z vody, z jeho povrchu opatrně odstraníme vodu
otřením hadříkem a rozprostřeme je na další hadřík tak, aby se zrna vzájemně
nedotýkala. Z povrchu musí zmizet vodní film, ale zrna musí být pro vážení na
vzduchu ještě vlhká. Vytárujeme váhy se zavěšeným suchým košem bez po-

Stavební látky - laboratorní cvičení 1
kličky, kamenivo nasypeme do koše a určíme hmotnost kameniva na vzduchu
(m
1
). Protože vysušování kameniva při 105 °C do ustálené hmotnosti je časově
náročné, stanovíme hmotnost suchého kameniva (m
s
) s využitím zadané hodno-
ty nasákavosti (α) a hmotnosti nasyceného kameniva váženého ve vzduchu
(m
1
) - viz. rovnice 3.4.
seřízení
váhy na
konzolách

tárování
- koš ve
vodě

vzorek ve
vodě
m
2

vzorek
osušit

tárování
- koš na
vzduchu

vzorek na
vzduchu
m
1

Obrázek 3.2 Postup hydrostatického vážení s tárováním hmotnosti košíčku
3.4.4 Měřené veličiny a výpočty
d
max
je největší jmenovitý rozměr zrna kameniva, v milimetrech;
ρ
p
je předpokládaná objemová hmotnost v kilogramech na krychlový metr.
ρ
w
je objemová hmotnost vody o teplotě zkoušení v kilogramech na jeden
metr krychlový;
m
1
je hmotnost nasyceného kameniva, povrchově osušeného, váženého na
vzduchu v gramech;
m
2
je hmotnost nasyceného kameniva stanovená pod vodou v gramech;
m
3
je hmotnost vysušeného kameniva v gramech.
Nejmenší hmotnost navážky vzorku v gramech m
min
určíme přibližně ze vztahu
m
d
p
min
max
=
×ρ
25
(3.2)
Objemová hmotnost vysušeného kameniva ρ
po
v kg/m
3
je dána vztahem
ρ
po w
m
V
m
mm
==
−
×
33
12
ρ (3.3)
Nasákavost α vyjádřená v % hmotnosti vysušeného kameniva je dána vztahem
α =
×−100
13
3
()mm
m
(3.4)
3.4.5 Vyhodnocení
Objemovou hmotnost kameniva zaokrouhlete na 1 kg/m
3
, nasákavost zao-
krouhlete na 0,2%.

- 15 (48) -
=NRXãHQtNDPHQLYDSURVWDYHEQt~þHO\

3.5 Sypná hmotnost kameniva (ČSN EN 1097-3)

Definice
Sypná hmotnost je hmotnost objemové jednotky kameniva s dutinami a
póry včetně mezer mezi zrny.
3.5.1 Podstata zkoušky
Podstatou zkoušky je zjištění hmotnosti kameniva, které jsme nasypali přede-
psaným způsobem do nádoby o známém objemu. Sypnou hmotnost určujeme
ve stavu volně sypaném nebo zhutněném. Objem odměrných válcových ná-
dob je odstupňován podle velikosti zrn kameniva (tabulka 3.1).
Poznámka: Sypnou hmotnost kameniva můžeme zjišťovat ve stavu vysušeném
(při 105 °C do ustálené hmotnosti) nebo vlhkém. V tom případě je součástí
zkoušky také zjištění vlhkosti.
3.5.2 Zkušební zařízení a potřeby
• technické váhy s potřebnou váživostí;
• odměrná plechová válcová nádoba o obsahu podle tabulky 3.1;
• propichovací o průměru 16 mm a délce asi 600 mm, lopatka;
• vibrační stůl s kmitočtem 50 Hz.

Velikost největší-
ho zrna
Objem
[dm
3
]
Počet vpi-
chů na 1
vrstvu
Poměr
výšky
k průměru
Minimální tloušťka
dna
[mm]
stěny
[mm]
5 1 20
10 3 20
31,5 10 30
80 30 50
1 až 1,5 5 2,5
Tab. 3.1. Rozměry odměrné nádoby a počet zhutňovacích vpichů podle
ČSN EN 1097-3
3.5.3 Sypná hmotnost volně sypaného kameniva
Předem zvážíme prázdnou odměrnou nádobu (m
1
). Do ní lopatkou z výšky
maximálně 50 mm nad horním okrajem nádoby vsypeme připravený vzorek
vysušeného kameniva rovnoměrně po půdorysné ploše tak, aby nad horním
okrajem nádoby vznikl komolý kužel (obrázek 3.3). Převršené kamenivo seříz-

Stavební látky - laboratorní cvičení 1
neme otáčivým pohybem ocelové tyče (B) podle okraje nádoby (A). Po urov-
nání povrchu nádobu s kamenivem zvážíme (m
2
).

A
B
C

Obr. 3.4 Sypná hmotnost zhutněného
kameniva
B
A

Obr. 3.3 Sypná hmotnost volně sypa-
ného kameniva

3.5.4 Sypná hmotnost zhutněného kameniva
K hutnění kameniva používáme propichovací tyč. Nádobu o předepsaném ob-
jemu naplníme ve třech vrstvách kamenivem a každou vrstvu zhutníme poža-
dovaným počtem vpichů (tab. 3.1). Ke zhutňování můžeme použít i jiné meto-
dy, ve cvičení bude provedena vibrace. Při stanovení sypné hmotnosti zhutně-
ného kameniva (obrázek 3.4) nádobu (A) opět zvážíme (m
1
), opatříme ji sníma-
telným nástavcem (B) a upevníme ji na vibračním stole (C). Kamenivo do ná-
doby vsypeme najednou a vibrujeme 3 minuty. Po sejmutí nástavce a urovnání
povrchu kameniva zvážíme nádobu s obsahem (m
2
).
3.5.5 Měřené veličiny a výpočet
Označení veličin je shodné pro volně sypané i zhutněné kamenivo:
m
1
je hmotnost prázdné nádoby v kg;
m
2
je hmotnost naplněné nádoby v kg;
V je objem nádoby v m
3
.
Sypná hmotnost ρ
b
kameniva v kg/m
3
je dána vztahem
ρ
b
mm
V
=
−
21
(3.5)
3.5.6 Vyhodnocení
Do protokolu uveďte, zda jste zjišťovali sypnou hmotnost volně sypaného nebo
zhutněného kameniva. Výsledek zaokrouhlete na 10 kg/m
3
pro hodnoty větší
než 1000 kg/m
3
, případně na 5 kg/m
3
pro hodnoty mezi 500 kg/m
3
až
1000 kg/m
3
.
- 17 (48) -
=NRXãHQtNDPHQLYDSURVWDYHEQt~þHO\

3.6 Mezerovitost (ČSN EN 1097-3, ČSN EN 1097-4)
3.6.1 Princip
Mezerovitost je poměr objemu mezer mezi zrny k celkovému objemu, který
kamenivo zaujímá. Rozlišujeme mezerovitost volně sypaného kameniva M
s

(ČSN EN 1097-3) a mezerovitost zhutněného fileru M
t
(ČSN EN 1097-4).
3.6.2 Veličiny a výpočet
ρ
b
je sypná hmotnost volně sypaného nebo zhutněného kameniva v kg/m
3
;
ρ
po
je objemová hmotnost vysušeného kameniva v kg/m
3
;
Mezerovitost kameniva volně sypaného M
s
v % nebo zhutněného M
t
v % vy-
počítáme ze vztahu
M
st
b
po
()
()=− ⋅1 100
ρ
ρ
(3.6)
3.6.3 Vyhodnocení
Výslednou hodnotu mezerovitosti volně sypaného nebo zhutněného kameniva
zaokrouhlete na 0,5%.
Příklad 3.1
K/1 Při stanovení objemové hmotnosti kameniva v odměrném válci činil
objem kameniva a vody celkem 0,552 l, přičemž bylo nasypáno 385 g
vysušeného kameniva do 0,398 l vody. Kolik m
3
tohoto kameniva uve-
ze nákladní auto o nosnosti 10 tun, jestliže byla zjištěna mezerovitost
kameniva 16 %.
Řešení:
ρ
s
– sypná hmotnost kameniva [kg/m
3
]
ρ
s
– objemová hmotnost kameniva [kg/m
3
]
M – mezerovitost kameniva [%]
V
kam.+voda
= 0,552 l
V
voda
= 0,398 l
m
voda
= 385 g
…objemová hmotnost kameniva
2500
10398,010552,0
385,0
33
.
=
⋅−⋅
=
+
==
−−
+ vodavodakam
kameniva
kameniva
kameniva
o
VV
m
V
m
ρ kg/m
3
…sypná hmotnost kameniva
M= 16 %
()MMM
ossoo
o
s
−=⇒−=⋅⇒−= 11 ρρρρρ
ρ
ρ


Stavební látky - laboratorní cvičení 1
()210016,012500 =−=
s
ρ kg/m
3
…nákladní automobil uveze
762,4
2100
10000
===
s
auto
m
V
ρ
m
3
Závěr:
Objemová hmotnost kameniva byla 2500 kg/m
3
, sypná hmotnost kameniva
byla 2100 kg/m
3
. Nákladní automobil uveze 4,762 m
3
kameniva.

3.7 Podíl zrn hrubého kameniva, tvarový index
(ČSN EN 933-4)
Definice
Tvarový index je poměr délky a tloušťky zrna jakožto rozměrů zrnu
opsaného nejmenšího pravoúhlého hranolu.
Tuto tvarovou charakteristiku zjišťujeme pouze u hrubého kameniva podle
ČSN 72 1172. Pro hodnocení kvality kameniva je rozhodující hmotnostní podíl
zrn o tvarovém indexu 3 a větším, případně 5 a větším.
3.7.1 Podstata zkoušky
Pomocí dvoučelisťového posuvného měřidla nebo šablony vyčleníme ze vzor-
ku zrna o tvarovém indexu 3 a větším, zjistíme jejich sumární hmotnost a vyjá-
dříme ji v % hmotnosti všech zrn.
3.7.2 Zkušební zařízení a pomůcky
− dvoučelisťové posuvné měřítko s nastavením čelistí 1:3;
− technické váhy, misky.
3.7.3 Zkušební postup
Vzorek pro zkoušku obsahuje alespoň 100 náhodně vybraných zrn z každé
frakce. Ve cvičení bude počet zrn redukován. Ke zkoušce použijeme posuvné
měřítko s upravenými čelistmi. Nejprve zjistíme hmotnost celé navážky (všech
zrn) kameniva m. Potom jednotlivá zrna volně a nenásilně sevřeme mezi čelisti
měřidla (obrázek 3.5), jež jsou kolmé ke směru posunu čelistí, tak, aby největší
rozměr zrna byl rovnoběžný se směrem posunu pohyblivé čelisti měřidla. Tím
se současně nastaví rozevření šikmých čelistí na 1/3 největšího rozměru zrna.
Potom vyjmeme zrno z kolmých čelistí měřidla a zkusíme je volně prostrčit
mezi šikmými čelistmi. Pokud zrno projde, má tvarový index ≥ 3 a při hodno-
cení kameniva se takové zrno považuje za tvarově nevhodné. Tato zrna oddě-
líme do zvláštní misky a zjistíme jejich hmotnost m
3
.
- 19 (48) -
=NRXãHQtNDPHQLYDSURVWDYHEQt~þHO\








3.7.4 Měřené veličiny
m je celková hmotnost
všech zrn kameniva (navážky)
v g;
≥ 3
zrno projde
< 3
zrno neprojde

Obrázek 3.5 Stanovení podílu zrn o tvarovém
indexu 3 a větším
m
3
je souhrnná hmotnost všech zrn o tvarovém indexu 3 a větším v g.
Hmotn. podíl zrn o tvarovém indexu 3 a větším b
3
v % vypočteme ze vztahu
b
m
m
3
3
100=⋅ (3.7)
3.7.5 Vyhodnocení
Hodnotu hmotnostního podílu všech zrn o tvarovém indexu 3 a větším b
3
zao-
krouhlete na 1%. Podle technických požadavků proveďte zatřídění kameniva
do příslušné třídy.
3.8 Stanovení zrnitosti kameniva (ČSN EN 933-1,2)
3.8.1 Princip
Zrnitost se vyjadřuje poměrným zastoupením zrn o určité velikosti v celkovém
množství kameniva. Zkouška spočívá v prosévání vzorku sadou kontrolních sít,
vážení zbytků na sítech a určení jejich hmotnostních podílů. Ve cvičení prove-
deme suchý způsob prosévání.
3.8.2 Důležité pojmy
Normová sada kontrolních sít je tvořena sérií sít, z nichž horní je opatřeno
víkem a pod dolním sítem je dno (obrázek 3.6). Pro zkoušku se sada sestaví
podle normy tak, aby dala úplnou informaci o zrnitosti zkoušeného vzorku.
Mezi síta základní normové sady se mohou vkládat síta doplňkové sady (tabul-
ka 3.2).

Stavební látky - laboratorní cvičení 1
základní
sada
doplňková
sada
základní
sada
2 mm

63 mm 1 mm
45 mm
31,5 mm 0,500 mm
22,4 mm
16 mm 0,250 mm
11,2 mm
8 mm 0,125 mm
5,6 mm
4 mm 0,063 mm

dno
sada
sít
víko
200

Obrázek 3.6 Normová
sada sít Tab. 3.2. Rozměry otvorů kontrolních sít

Frakce je souhrn různě velkých zrn kameniva v rozmezí dvou kontrolních sít s
čtvercovými otvory.
Dílčí zbytek na sítě je množství kameniva, které po ukončení prosévací zkouš-
ky zůstalo na sítě a propadlo nejblíže vyšším sítem, zařazeným do použité sady
normových sít.
Celkový zbytek na sítě je součet dílčího zbytku na sítě a dílčích zbytků na
všech sítech s většími otvory použité sady kontrolních sít.
Celkový propad sítem je doplňkem celkového zbytku do celkového množství
vzorku kameniva.
3.8.3 Zkušební zařízení a pomůcky
− sušárna se samočinným udržováním nastavené teploty;
− technické váhy s potřebnou váživostí;
− sada normových sít;
− strojní prosévací zařízení, lopatka misky, tiskopis pro zrnitost.
3.8.4 Postup zkoušky
Podle požadavků tabulky 3.3 připravíme a navážíme vzorek vysuš.kameniva.
Navážku kameniva po částech vsypeme na horní síto normové sady, sadu uza-
vřeme víkem a upevníme přítlačnou deskou prosévacího přístroje. Strojní pro-
sévání ukončíme ručním. V prosévání pokračujeme tak dlouho, pokud propad
jednotlivým sítem v průběhu nepřetržitého ručního prosévání po dobu 1 minuty
nebude menší než 0,1% hmotnosti navážky. Kamenivo nesmíme sítem protla-
čovat, ale částice hrubého kameniva můžeme rukou usměrňovat do otvoru síta.
Ve cvičení určí dobu prosévání vyučující. Po ukončení prosévání zvážíme jed-
notlivé zbytky na sítech v gramech (tzv. dílčí zbytky) a zapíšeme je do připra-
veného tiskopisu. Jednotlivé zbytky na sítech vyjádříme poměrově v procen-
- 21 (48) -
=NRXãHQtNDPHQLYDSURVWDYHEQt~þHO\

tech navážky a vypočteme celkový zbytek a celkový propad pro jednotlivá síta.
Číselné hodnoty můžeme znázornit graficky vynesením čáry zrnitosti.
Horní mez zrnění v
mm
Hmotnost navážky ve stavu
vysušeném pro hutné kameni-
vo v kg
Objem navážky pro pó-
rovité kamenivo v dm
3
4 1 2
8 5 5
16 10 10
31,5 20 20
63 40 40
125 40 40
Tab. 3.3. Minimální navážky pro stanovení zrnitosti
3.8.5 Měřené veličiny a výpočty
m
n
je hmotnost navážky v g;
m
i
je hmotnost dílčího zbytku na daném sítě v g;
m

je souhrnná hmotnost vzorku kameniva po provedené
zkoušce v g;
a
i
, a
i+1
, a
i+2
, ..., a
n
jsou dílčí zbytky na i-tém sítě a na všech sítech normové
sady s většími rozměry otvorů v %;
i, i+1, i+2, ..., n

jsou pořadová čísla sít normové sady.
Dílčí zbytek na každém sítě normové řady a
i
v % vypočteme se zaokrouhlením
na 0,1% ze vztahu
a
m
m
i
i
=×100 (3.8)
Celkový zbytek na každém sítě A
i
v % vypočteme se zaokrouhlením na 0,1 %
ze vztahu
Aaa a a
iii i
=
n
+ +++
++12
... (3.9)
Celkový propad každým sítem Z
i
v % určíme jako doplněk celkového zbytku
ze vztahu
Z
ii
=−100 A (3.10)
Poznámka
Součet dílčích zbytků na sítech a propadu spodním sítem se nesmí lišit více než
o 1% hmotnosti navážky. V případě, že tato podmínka není splněna, zkoušku
opakujeme.
3.8.6 Vyhodnocení
Kamenivo zatřiďte do příslušné třídy podle technických požadavků a vyneste
čáru zrnitosti.
Příklad 3.2

Stavební látky - laboratorní cvičení 1
Ze štěrkopísku 0-16 jsme připravili navážku v množství m
n
= 10025 g. Pro-
sévací zkouškou jsme zjistili hmotnost dílčích zbytků v gramech. Jejich sou-
čet m = 10012 g je základem (m =100%) pro výpočet poměrných dílčích
zbytků v procentech (viz. tab. 3.4). Čára zrnitosti je vynesena na obr. 3.7.
rozměry ok
na sítech
[mm]
31,5 16 8 4 2 1 0,5 0,25 0,12
5
0,06
3
dno sou-
čet
hmotnost díl-
čího zbytku
[g]
0 242 1425 1661 2343 1789 1486 641 184 121 120 1001
2
dílčí zbytek
na sítě [%]
0,0 2,4 14,2 16,6 23,4 17,9 14,8 6,4 1,8 1,2 1,2 100,
0
celkový zby-
tek na sítě [%]
0,0 2,4 16,7 33,2 56,6 74,5 89,4 95,8 97,6 98,8 100,
0

celkový pro-
pad sítem [%]
100,
0
97,6 83,3 66,8 43,4 25,5 10,6 4,2 2,4 1,2 0,0
Tab. 3.4 Zrnitost vzorku kameniva – štěrkopísku frakce 0-16
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
110
0 0,063 0,125 0,25 0,5 1,0 2,0 4,0 8,0 16,0 31,5
rozměry otvorů sít [mm]
Obrázek 3.7 Čára zrnitosti štěrkopísku 0-16
3.9 Stanovení hlinitosti kameniva (ČSN 72 1173)
Hlinité částice obalují zpravidla větší zrna kameniva a zabraňují jejich dokona-
lému spojení s cement. tmelem, což má za následek snížení pevnosti betonu.
3.9.1 Princip zkoušky
Hlinitost kameniva v procentech objemu zjišťujeme jednoduchou informativní
zkouškou, při níž promícháme kamenivo s vodou v odměrném válci a necháme
jej 24 hodin usazovat. Po uplynutí této doby vytvoří sedimentované jemné čás-
- 23 (48) -
=NRXãHQtNDPHQLYDSURVWDYHEQt~þHO\

tice samostatnou vrstvu odlišnou od vrstvy hrubších zrn kameniva. Pro cvičení
je vzorek připravený, provedete pouze výpočet.
3.9.2 Postup
Pro zkoušku používáme drobné kamenivo, u hrubého kameniva ze vzorku od-
straníme větší zrna hrubým proséváním na sítě 22 mm. Odměrný válec kalib-
rovaný na 1000 ml naplníme do poloviny kamenivem a do značky 1000 ml
dolijeme vodu. Poté válec uzavřeme dlaní nebo zátkou a obsah důkladně pro-
třepeme. Zůstávají-li jílové částice na větších zrnech kameniva nebo obsahuje-