Geo

OTÁZKY Z GEOLOGIE A MINERALOGIE(1. SEMESTR)
1)ROZDĚLENÍ HORNIN V LITOSFÉŘE
2)CO JE STRUKTURA A TEXTURA HORNIN?
3)PŘEHLED HLAVNÍCH HORNINOTVORNÝCH MINERÁLŮ
4)CO JE MINERÁL A HORNINA?
5)ROZDĚLENÍ MAGMATICKÝCH HORNIN
6)ŽULA
7)VYJMENUJTE NĚKTERÉ VYVŘELINY
8)USAZENÉ HORNINY(SEDIMENTY)
9)CO JE ŠTĚRK A PÍSEK?
10)JEMNOZRNÉ KLASTICKÉ SEDIMENTY(PELITY, ALEURITY)
11)PŘEMĚNĚNÉ(METAMORFOVANÉ) HORNINY
12)PUSOBENÍ VNITŘNÍCH GEOLOGICKÝCH SIL
13)POHYBY A DEFORMACE V ZEMSKÉ KŮŘE
14)PRAKTICKÝ VÝZNAM VÝZKUMU TEKTONICKÝCH PORUCH
15)ZVĚTRÁVÁNÍ HORNIN
16)VZNIK PŮD, PŮDOTVORNÉ ČINITELE
17)PŮDNÍ PROFIL, PŮDNÍ TYPY, HODNOCENÍ PŮD
18)OBĚH VODY V PŘÍRODĚ
19)TYPY PODZEMNÍCH VOD
20)SLOŽENÍ A VLASTNOSTI PODZEMNÍCH VOD
21)STRUČNÝ PŘEHLED GEOLOGICKÉ STAVBY ČR
22)DRUHY GEOLOGICKÝCH MAP
23)GEOLOGICKÉ PROFILY
24)GEOLOGICKÉ PŘÍPRAVNÉ PRÁCE, METODY PRŮZKUMU
25)PŘEHLED PŘEDKVARTÉRNÍCH ZÁKLADOVÝCH PŮD PODLE GEOLOGICKÉ
PŘÍSLUŠNOSTI
26)ZEMINY ČTVRTOHORNÍCH POKRYVŮ
27)ETAPY GEOLOGICKÉHO PRŮZKUMU LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN
28)HLAVNÍ ZÁSADY PŘI ZAKLÁDÁNÍ LOMŮ SE ZŘETELEM K ÚČELU A
GEOLOGICKÝM POMĚRŮM
29)LOŽISKA PÍSKU A ŠTĚRKU
30)ÚKOLY GEOLOGICKÉHO PRŮZKUMU PŘI ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A
OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
31)PODKLADY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
32)GEOLOGICKÉ ÚKOLY PŘI PLÁNOVÁNÍ A VÝSTAVBĚ SÍDLIŠŤ
1)ROZDĚLENÍ HORNIN V LITOSFÉŘE
Do hloubky 1200 km, tvoří 40% objemu. Dělení podle způsobu vzniku:vyvřelé, usazené, přeměněné
2)CO JE STRUKTURA A TEXTURA HORNIN?
Struktura- vyjadřuje vývoj hmoty, omezení jednotlivých součástek, jejich vzájemný vztah a relativní
velikost v hornině
Textura- vyjadřuje prostorové uspořádání minerálních součástek v hornině
3)PŘEHLED HLAVNÍCH HORNINOTVORNÝCH MINERÁLŮ
V systematické geologii se min. dělí podle chem. složení: prvky, sirníky, halovce, kysličníky, sírany,
uhličitany, fosfáty, křemičitany
4)CO JE MINERÁL A HORNINA?
Minerál- je nerost, jehož chem. složení lze vyjádřit vzorcem(prvek nebo sloučenina), je
charakterizován fyz. vlastnostmi:krystalografická souměrnost, habitus(vzhled), forma
agregátu(shluk krystalů), barva, tvrdost, štěpnost, lesk, měrná hmotnost
Hornina- je nehomogenní minerální asociace, která tvoří určitou jednotku ve skladbě zemské
kůry, skládá se zpravidla z jednotlivých minerálů a můžeme je charakterizovat strukturou
a texturou, chem. složení hornin nelze většinou vyjádřit chem. vzorcem
5)ROZDĚLENÍ MAGMATICKÝCH HORNIN
podle nerostného složení(i chem.)
podle geologické pozice dané hloubkou a tvarem magmat. těles
Nerostné složení je do značné míry výrazem chem. povahy magmatu. Rozeznáváme:
Nerostné součástky podstatné, jež jsou rozhodující pro zařazení do určité skupiny
Součástky vedlejší, jež odlišují jednotlivé druhy vyvřelin ve skupině
Přídavné(akcesorické) součástky jsou zastoupeny nejrůznějšími minerály(mizivé množství)
Geologická pozice magmatických hornin se projevuje v jejich textuře a struktuře. Magma stejného
chem. složení mohlo utuhnout v různých hloubkách pod souč. povrchem zemským nebo na povrchu.
Dělí se na vyvřeliny: hlubinné, podpovrchové, výlevné
Proto odpovídá určité skupině hlubinných vyvřelin skupina výlevných hornin, podobného min. složení
i chem. složení, lišící se však strukturou popřípadě texturou.
6)ŽULA
Složení: minerály hlavní světlé: křemen, K-živec, kyselý plagioklas
tmavé: muskovit, biotit, obecný amfibol a méně často pyroxen
akcesorické: turmalín, pyrit, apatit, zirkon, titanit, magnetit
Vznik: a) intrusí magmatu v závěru horotvorných pochodů
překrystalováním usazených hornin za vysokých teplot a tlaků
Technické vlastnosti: hustota 2.400-2.700 kg/m3, nasákavost do 0,5%, pevnost v tlaku 350-2.600kp/cm2
opotřebitelnost je malá, leštitelnost dobrá, odlučnost- pro těžbu je nejpříznivější
kvádrovitá nebo tlustě lavicová
Použití: tektonicky neporušené žuly se používají na obklady, dlažbu, obrubníky, schody, ect..
do betonu lze použít jen tehdy, pokud nebude vystaven velkým teplotním rozdílům
Žuly poskytují únosné a stabilní základové půdy(vlivem zvětrávání se mohou měnit). Žula zvětrává
v žulové eluvium- písčitou zvětralinu(někdy se používá jako podřadný písek)
Naleziště: nejvýznamnější je středočeský pluton(Český Brod-Tábor-Písek-Horažďovice-Klatovy-
Příbram)
7)VYJMENUJTE NĚKTERÉ VYVŘELINY
Hlubinné: granit(žula), granodiorit, křemenný diorit, syenit, diorit, gabro, labradorit, amfibolovec,
pyroxenit, těšinit
Žilné: žulový porfyr, pegmatit, aplit, mineta, vogezit, syenitový porfyr, dioritový porfyr
Výlevné: ryolit, křemenný porfyr, trachyt, paleotrachyt, andezit, čedič, melafyr, diabas, fonolit
8)USAZENÉ HORNINY(SEDIMENTY)
Vznikají na zemském povrchu sedimentací za různých podmínek a v různém prostředí(na souši,
ve vodních tocích, v jezerech, i v podzemních prostorách). Sedimenty tvoří přes 3/4 zemského
povrchu. Jejich vlastnosti potřebujeme znát při zakládání staveb.
Podle způsobu vzniku dělíme:
úlomkovité(klastické)- vzniklé usazením úlomků ze starších rozrušených hornin
chemické- vzniklé chem. vyloučením a vysrážením látek rozpuštěných ve vodě
organogenní- které se vytvořily působením organismů, nebo vznikly z jejich odumřelých zbytků
Významnou vlastností sedimentů je vrstevnatost. Základním tvarem, v němž se usazené horniny
vyskytují je vrstva. Polohu nakloněných vrstev určíme stanovením sklonu a směru vrstev.
Strukturou sedimentu rozumíme především velikost a tvar částic. Mimo jiné struktury
rozeznáváme sedimenty podle velikosti zrna:
psefitické- nad 2 mm- štěrková složka
psamitické- 2- 0,06 mm- písková složka
aleuritické- 0,06- 0,002 mm- prachová složka
pelitické- pod 0,002 mm- jílová složka
Texturu sed.- podle uspořádání částic ve vrstvách, druhů vrstvení a různých jevů na povrchu
vrstevních ploch

9)CO JE ŠTĚRK A PÍSEK?
ŠTĚRKY-jsou zaobalené psefity se zrny nad 2 mm a s proměnlivou příměsí písku a jílu
Podle původu: jezerní, mořské, říční
Použití: ve stavebnictví(do betonu, filtrů, zlepšení zákl. půd). Poskytují únosné a málo
stlačitelné základové půdy.
PÍSKY- jsou sypké klastické sed. psamitické struktury(0,06-2mm). Skládají se převážně ze zrnek
křemene, živců a muskovitu, někdy glaukonitu. Mohou obsahovat těžké minerály, jílovitou
příměs, štěrk, úlomky hornin.
Kuřavka-tekoucí písek
Použití: ve stavebnictví, jílové písky ve slévárenství, křemenité pro filtry, sklářství,
keramický průmysl. Poskytují dobrou a málo stlačitelnou základovou půdu.
Podle původu: říční- se vyskytují v nivách a terasách řek
mořské- jsou u nás většinou neogenního stáří
váté- většinou pleistocénního stáří
10)JEMNOZRNNÉ KLASTICKÉ SEDIMENTY(PELITY, ALEURITY, JÍLY A
JÍLOVITÉ BŘIDLICE)
Aleurity- podstatnou složkou jsou zrna 0,06-0,002 mm
Spraše- vznikají eolitickou činností v pleistocénu a byly naváty od západu a severozápadu
(vyskytují se na vých. a jihových. svazích). Mohou tvořit i několik horizontů.
Charakteristickým znakem je velké procento CaCO3. Poskytují podmíněně použitelnou
základovou půdu(dlouhodobě stlačitelná). Ve styku s vodou rozbřídá a ztrácí pevnost.
V stmeleném stavu se udrží poměrně dlouho