Geo

tmosférická voda padá na zemský povrch jako déšť, sníh, kroupy. Voda spadlá na pevninu se vodními toky dostává do moře a tak se uzavírá velký oběh vody. Pokud se atmosférické vodní srážky dopadlé na pevninu vypaří a znovu se v podobě srážek vracejí k zemi, mluvíme o malém oběhu vody. Koloběh vody umožňuje nepřetržitou geolog. činnost vody na zemském povrchu, projevující se posouváním hornin, přenášením uvolněného humusového mat., jeho usazování na jiných místech a tím změnu zemského povrchu. Vody, které spadnou na povrch souší v podobě srážek, z části stékají po povrchu, zčásti prosakují do půdy a propustných hornin, aby jako podzemní vody kolovaly pod povrchem.
19)TYPY PODZEMNÍCH VOD
Vody vyskytující se pod zemským povrchem jsou podzemní. Největší díl podzemních vod se tvoří
z atmosférických srážek, které pronikly do podzemí spolu s prosakujícími vodami vodních toků a
vodních nádrží. To jsou tzv. vody vadózní. Menší díl podz. vod pochází z vodních par unikajících z
magmatu a pronikajících do povrchových částí zemské kůry tzv. vody juvenilní. Podz. vody mohou horninami pronikat póry(průlivem) podél puklin a dutinami velkých rozměrů(kaveren). Tím jsou dány i základní typy propustnosti komínových celků: prop. průlivová, puklinová, kaverní(krasová)
Podle propustnosti rozlišujeme horniny propustné a nepropustné. Při sestupu vody propustnými horninami se vytvářejí pásma podzemní vody(od povrchu):
podz. voda v tzv. provzdušnělém(průchozím) pásmu tvořená půdní vodou, mezilehlé, pásmo
kapilární třásně
podz. voda ve zvodnělém pásmu, jejíž povrch tvoří hladinu podzemní vody; vzlínáním v
kapilárních průlevech vystupuje voda nad hladinu podz. vody a vytváří kapilární obrubu(třáseň).
Vody proniklé průchozím pásmem propustných hornin se zadržují a vzdouvají na nepropustném podkladě a v propustných horninách vytvářejí nádrž podz. vody.
Hladina podz.vody v horninách s průlivovou a puklinovou propustností může být volná nebo napjatá. Na volnou hladinu působí jen atmosférický tlak. Při stlačení volné hladiny nepropustným nadložním krytem, hydrostatickým tlakem nebo tlakem plynů a par přechází volná hladina v napjatou. Tlak je pak větší než atmosférický- artézská voda
20)SLOŽENÍ A VLASTNOSTI PODZEMNÍCH VOD
Jak fyzikální, tak chemické vlastnosti vody jsou podmíněny obsahem různých látek a složenin ve
vodě. Tyto látky jsou buď:
mechanicky přimíšené anorg. a org. látky ve vodě nerozpuštěné, jen rozptýlené, které se usazením dají z vody odstranit(oddělit)
rozpuštěné pevné i plynné látky, které se dostávají do vody z hornin nebo ovzduší
mikroorganismy ve vodě rozptýlené
Mají-li být podz. vody využívány jako pitné, určují jejich tzv. vnější znaky(pach, chuť, čirost, průhlednost, radioaktivita), chemické složení a provádějí se rozbory bakteriologické a biologické.
21)STRUČNÝ PŘEHLAD GEOLOGICKÉ STAVBY ČR
ČR leží na rozhraní Mesoevropy a Neoevropy. Podle toho je rozdělen na:
1)Český masiv
2)Karpatskou soustavu
V prekambriu a paleozoiku(prvohory) se český masiv(starší) i karpatská soustava(mladší) vyvíjeli
současně. Střídají se transgrese a regrese moře. Část starých sedimentů i vyvřelin prodělává
regionální metamorfózu.
Hercynské vrásnění- je poslední vrásnění českého masivu v permokarbonu. Potom už je český masiv
na souši a jen někdy(v křídě) je pokryt mělkým mořem
Karpatskou soustavu- hercynské vrásnění nestačilo zkonsolidovat, v druhohorách se zde vytváří část
geosynklinály Tethys, jež koncem křídy a v paleogénu podléhá alpskému
vrásnění, morfologicky je karpatská soustava členitá, má ostré vrcholky,
erodovaná. Karpaty podobně jako Alpy jsou mladé hory
22)DRUHY GEOLOGICKÝCH MAP
Geologická mapa zobrazuje geologické poměry a stavbu území, jak se jeví na zemském povrchu.
Z dobré geologické mapy je možno vyčíst, které horniny vystupují na povrch území, o úložných a statigrafických poměrech, tektonickou stavbu území, poučení o výskytu užitkových hornin a nerostů.
Geologické mapy se sestavují z různých hledisek a v různých měřítkách:
přehledné- 1:100.000 až 1:200.000
základní- 1:20.000 až 1:50.000
podrobné- 1:2.000 až 1:10.000
Mapy odkryté- při jejich sestavování je kladen důraz na horniny předkvartérního podkladu a
nebere zřetel na pokryvy
Mapy pokryté- v nich jsou vyznačeny i různé pokryvné útvary
Mapy půdních poměrů- obsahují údaje o půdních druzích, horninách předkvartérního podkladu,
v mapách byla vyznačena hl. podkladu páskovou zobrazovací metodou, bylo
využíváno i odstínů barev
Inženýrsko-geologické mapy- vychází z dobré geologické mapy a znázorňují jak horniny předkvart.
podkl. tak i pokryvy a jejich mocnosti. Vyjadřují různé geodynamické
jevy(sesuvy, erosní tvary, krasové jevy..) a hlavní hydrogeologické
údaje. Inženýrsko-geologická mapa má nejméně tři listy:
mapa inženýrskogeolog. poměrů
mapa hydrogeologických poměrů
mapa dokumentační
Z těchto tří základních listů je možno sestavit různé účelové mapy rajónové(např. mapy základových
poměrů).
23)GEOLOGICKÉ PROFILY
Geologické profily slouží k názornější představě o průběhu vrstev k objasnění geolog. stavby
studovaného území. Znázorňují zpravidla průběh vrstev a tektonických linií ve svislé rovině.
Rozlišujeme:
geologické profily měřené, u nichž je větší část plochy profilu v terénu viditelná(odkryvy, rýhy,
hluboko zaříznutá údolí řek a potoků, výkopové stěny)
geolog. profily sestrojované- z geologických map a na základě dalších informací(vrty, studně,
důlní práce)
Pokud jde o orientaci profilů vůči vrstvám skalního podkladu rozeznáváme:
profily příčné- vedené kolmo ve směru vrstev
profily podílné
profily stlané
Geologické profily se zpravidla sestrojují ve stejném měřítku pro výšky i délky. Je však třeba znát postupnou genezi jednotlivých vrstev a morfologický vývoj údolí. Kdybychom dobře nechápali geologicko-historický vývoj povrchových vrstev, mohli bychom se dopustit hrubých chyb.

24)GEOLOGICKÉ PŘÍPRAVNÉ PRÁCE, METODY PRŮZKUMU
Geologické přípravné práce mají různé úkoly a různou povahu, podle toho, ve kterém období
uvažované stavby se konají, jaký význam má projektované dílo, jak složité jsou geologické poměry a jak pokročil základní geologický výzkum v širším okolí studovaného staveniště.
Rozeznáváme:
předběžný výzkum- konaný v době, kdy se pracuje na prvních program. náčrtcích stavby a kdy
se hledá vhodné staveniště a připravuje investiční úkol
podrobný geolog. průzkum- je obstarat podklady pro vypracování technického projektu,
stavebních rozpočtů, plánů a pracovních postupů na staveništi
provozní geolog. průzkum- konaný během stavby zejména při jiných vykopávkách na staveništi,
pro kontrolu závěrů předběžného a podrobného geolog. výzkumu a
pro detailní potřeby stavby
Podkladem pro geolog. přípravné práce je základní geolog. výzkum, který se zabývá hlavně soustavným geologickým a hydrogeologickým studiem a mapováním území státu. Výsledkem jsou různé geolog. mapy vydané Ústředním geologickým ústavem.
Důkladná znalost geolog. poměrů širšího okolí staveniště je důležitá proto, aby se nastavělo např. na ložiskách nerostných surovin, nezastavovala území důležitých zdrojů podz. vody, neporušily se ochranné oblasti minerálních zřídel apod.