BV03-Ceny ve stavebnictví I P01-Ceny ve stavebnictví - průvodce předmětem

iknout na zahraninĂ­ trhy.
K tomu slouží na stran dovozu p
edevším dovozní cla. Na stran vývozu se
k jeho podpo
e využívá státních subvencí, vývozních prémií, ale i daových
úlev, úvrového zvýhodnní, slev dopravních tarif, zvýhodnní amortizaních
odpis apod. Naopak k jeho zamezení slouží kvantitativní restrikce (pop
. zá-
kaz vývozu), vývozní cla, zdanní vývozu.
Aby trh zboží dob
e fungoval, vyĹľaduje to, aby jeho subjekty byly ve zcela
uritém postavení. Toto postavení je charakterizováno p
edevším tím, že každý
subjekt pohlíží na podmínky trhu (ceny) jako na dané veliiny, které nemže
zmnit a kterým se musí p
izpsobovat množstvím nabídky nebo poptávky. Je-
li pro subjekt trhu p
izpsobování se množství jediné možné tržní chování,
mluvíme o trhu dokonalé konkurence.
Naopak o nedokonalé konkurenci mluvíme tehdy, jestliže se alespo jeden
subjekt trhu mĹľe chovat jinak.
2.3 Cenová politika státu a ochrana trhu
2.3.1 Cenová politika státu
Cenová politika státu je v psobení státu na vývoj cen, zam
enĂ˝ zpravidla
proti inflaním tendencím. Stát reguluje ceny p
Ă­mo vcn, asov, stanovenĂ­m
cen, moratoriem nebo nep
Ă­mo (dan, dotace, cla).
Ceny a cenová politika
Strana 10 (celkem 123)
Ochrana trhu spoívá v dohledu státu proti zneužití hospodá
ského postavení a
nep
im
eného hospodá
ského prospchu. Je upraven zákonem . 63 / 91 Sb., o
ochran hospodá
ské soutže, ve znní pozdjších p
edpis.
Cenová politika státu je nedílnou souástí hospodá
ské politiky vlády, její cha-
rakter je poznamenán celkovým p
Ă­stupem k
ízení spoleenského života..
Cenová politika v liberalizovaném tržním hospodá
ství vychází z významu,
který má fungující cenový mechanismus pro rozhodování subjekt trhu. Roz-
manitá a na první pohled chaotická ekonomická soustava je (podle A. Smithe)
usmrována neviditelnou rukou trhu. Nkte
í souasní ekonomové odmítají
tento názor. Podle nich je trh sociální instituce a jako taková je výsledkem lid-
ské innosti. Aby se trh mohl tvo
it, musí existovat lidé – jeho tvrci, tj. výrob-
ci, distributo
i, obchodníci, psobící v složitých propletencích smnných a in-
formanĂ­ch vztah. Tvrci trhu se neobjevujĂ­ automaticky, ale pouze tehdy,
existuje-li právní rámec pro uzavírání kontrakt a bankovní sektor, který
umožuje smlouvy realizovat. Organizace trhu má
adu alternativ a vývojem
sm
uje k nákladov relativn nejefektivnjšímu uspo
ádání.
Všechny pozitivní stránky tohoto systému se však mohou projevit jen tehdy,
jestliže funguje dokonalá soutž, stabilní trh a relativní rovnováha nabídky a
poptávky.
Prost
ednictvím cenové politiky provádí státy regulaci cen, což je možné chá-
pat jako zámrné psobení státu na vývoj cen, zam
ené zpravidla proti infla-
nĂ­m tendencĂ­m.
2.3.2 Ochrana trhu
Hospodá
ská soutž a konkurenní prost
edí nevzniknou samovoln. Výcho-
zĂ­m bodem pro praktickou konkurennĂ­ politiku byl poznatek, Ĺľe trh ponecha-
ný sám sob má sklon k vlastní deformaci a rozkladu – k ovládnutí trh a nad-
mrné závislosti jedince na uritých mocenských skupinách. Stát proto musí
podporovat konkurenci, aby vytvo
il a zajistil dob
e fungujĂ­cĂ­ trh. Konkurence
práv není projevem p
írodního zákona, nýbrž pot
ebuje stát jako záruku. Ten
má zajistit, aby konkurence probíhala v rámci jím stanovených pravidel hry.
P
edevším je konkurence vhodná k tomu, aby zabránila vzniku hospodá
ské
moci nebo ji omezila. Franc Böhm zavedl pro konkurenci termín „funkce zba-
vování moci“.
Podmínky soutže koncipuje stát p
edevším ve form zákonných norem. Tak
vzniklo v tržních ekonomikách zákonodárství, které omezovalo vznik kartel,
trust, tj. monopolních struktur, které nií hospodá
skou soutž. Všechna tato
zákonná opat
ení jsou nazývána protimonopolním zákonodárstvím.
HlavnĂ­m p
edmtem protimonopolní politiky je zejména:
• otázka nedovoleného omezení i vylouení soutže
• vymezení podmínek, za kterých je omezení soutže povoleno
• stanovení sankcí za porušení podmínek soutže
V této souvislosti je pot
eba vymezit nkteré pojmy, s nimiž se setkáváme
v souvislosti s cenovou tvorbou.
Ceny a cenová politika
Strana 11 (celkem 123)
Kartelové dohody
Jsou zákonem nedovolené a tedy neplatné úmluvy a jiné formy vzájemného
dorozumnĂ­ uzav
ené mezi podnikateli, které vedou nebo mohou vést
k ovlivnní podmínek výroby nebo obhu na trhu zboží, k vylouení nebo
omezení hospodá
ské soutže, jako nap
.:
• p
ímé nebo nep
ímé urení cen pro úastníky kartelových dohod,
• diskriminování nkterých odbratel rozdílnými podmínkami,
• vázání uzav
ených smluv na další podmínky, které se smlouvou p
Ă­mo ne-
souvisĂ­,
• vynucování nep
im
ených podmínek,
• získání neoprávnného prospchu zastavením i omezením výroby.
Úmluvy povolené ú
adem
Naopak Ăş
ad pro ochranu hospodá
ské soutže mže povolit nkteré úmluvy,
pokud nevedou k podstatnému omezení soutže. Jde nap
. o dohody, jejichĹľ
p
edmtem je:
• trh menší než 5 % trhu republiky,
• trh menší než 30 % místního trhu.
S tímto vymezením souvisí rozhodnutí, zda má podnik monopolní i domi-
nantní postavení na trhu. Tuto skutenost si musí podnik hlídat a oznámit ji
Ăş
adu pro hospodá
skou soutž. Stejn tak, pokud dochází k fúzi (dohod o
slouenĂ­) podnik.
MonopolnĂ­ postavenĂ­
Monopolní postavení má na trhu podnikatel, který není vbec vystaven soutži.
DominantnĂ­ postavenĂ­
Dominantní postavení má podnikatel, který dodávkami na konkurenním
(relevantním) trhu zajišuje svými dodávkami nejmén 30 % dodávek shodné-
ho i porovnatelného zboží.
Nekalá soutž
Nekalá soutž je jednání proti dobrým mravm soutže. Obchodní zákoník
specifikuje tyto zpsoby nekalé soutže:
• klamavá reklama,
• vyvolání nebezpeí zámny (výrobk, podnik apod.),
• podplácení (pro získání výhody na úkor ostatních),
• zlehování konkurent,
• ohrožování životního prost
edĂ­.

TrestnĂ­ postih
Za porušení povinnosti oznámení dominantního nebo monopolního postavení
mĹľe Ăş
ad uložit pokutu až do výše 5 % roního obratu.
Ceny a cenová politika
Strana 12 (celkem 123)
Za nekalou soutĹľ hrozĂ­ trestnĂ­ postih aĹľ 1 rok odntĂ­ svobody (nap
. i za odlá-
kávání zakázek z firmy, ve které je pracovník zamstnán do jeho soukromé
firmy).
Zákon na ochranu hospodá
ské soutže psobí v souasnosti se zákonem o
cenách a obchodním zákoníkem. Provázání tchto právních norem je dležité,
nebo lze pak p
esn definovat a vymezit urité jevy, jako nap
.:
• zneužití hospodá
ského postavení,
• nep
im
ený hospodá
skĂ˝ prospch,
• obvyklá cena,
• ekonomicky oprávnné náklady,
• p
im
enĂ˝ zisk.
Zneužití hospodá
ského postavení
P
i posuzování zneužití hospodá
ského postavení se berou v úvahu tato hledis-
ka:
• cenový vývoj na srovnatelných trzích,
• pot
eby dosaĹľenĂ­ p
im
eného zisku,
• pvodní cena a vývoj náklad,
• další podmínky hodné z
etele.

Nep
im
ený hospodá
skĂ˝ prospch
Zda podnikatel zĂ­skal nep
im
ený hospodá
skĂ˝ prospch je t
eba zjistit kont-
rolou:
• zda je podnik ve výsadním postavení,
• jaká je obvyklá cena jím produkovaných výrobk,
• ekonomickým rozborem (odborník, znalc).
Výsadní postavení
Podnik má výsadní postavení p
i:
• dominantním i monopolním postavení na relevantním trhu,
• mimo
ádné tržní situaci,
• existenci cenového kartelu,
• jejich skutenostech, které vedou k tísni obchodního partnera (zadlužení
apod.).
Obvyklá cena
Obvyklá cena je cena srovnatelného zboží schopného nejlépe zastoupit dané
zboží v jeho základních užitých vlastnostech z hlediska kupujícího. Nelze-li
najít srovnatelné zboží, vychází se z vývoje ceny a náklad daného zboží
v ase.

Ceny a cenová politika
Strana 13 (celkem 123)
Obvyklá cena zohlední:
• kvalitu zboží, technickou úrove, sériovost, užitné vlastnosti,
• riziko výroby nebo obhu (nové výrobky, k
ehké zboží),
• nezávislý vývoj poptávky,
• nezávislý vývoj obvyklých náklad (rst cen vstupních surovin, materiál,
mezd).
Ekonomicky oprávnné náklady
Ekonomicky oprávnné náklady jsou náklady, jejichž úrove je dlouhodob
obvyklá v obdobných ekonomických innostech u daného druhu zboží.

P
im
enĂ˝ zisk
Je to zisk založený na dlouhodob obvyklém zisku vztaženém k ekonomicky
oprávnným nákladm. Nelze
íci, že to je urité procento, a to vyžadovat, ne-
bo výši zisku p
im
eného nemže p
edem stanovit žádný ú
ednĂ­k. To by byl
krok zpt k direktivnĂ­mu
ízení. Je možné modifikovat zisk z p
edchozĂ­ho ob-
dobĂ­. Dojde-li nap
. ke zvýšení zisku prokazateln úsporou náklad proti vý-
chozĂ­ Ăşrovni, jde o p
im
ené zvýšení zisku.
2.3.3 Cenový dohled a cenová regulace
Vedle ochrany proti omezování soutže a ochran proti nekalé soutži, mže
být jako nástroj cenové politiky využívána i instituce cenového dohledu. Jeho
úkolem je odstraovat zneužívání cenové tvorby podnikateli. Ml by existovat
vedle Ăş
adu pro hospodá
skou soutĹľ, protoĹľe ho mĹľe vhodn doplovat,
resp. na nho navazovat.
Nelze totiž vylouit, že mohou nastat situace, kdy jsou nutné urité regulaní
zásahy do cenového vývoje. Nap
. p
i vzniku vtší nerovnováhy je možné p-
sobit na vývoj cen bezprost
edn. V takových p
ípadech jde zejména o to brz-
dit rychlé cenové zmny, které mohou vyvolat další stupování nerovnováhy.
Proto je možné bu asov nebo vcn omezovat zvyšováni cen, ale i zabrao-
vat neodvodnnému ponechání urité úrovn cen.
P
ímá regulace cen má rzné formy. Pat
Ă­ k nim:
• stanovení cen ú
edn,
• vcná regulace, tj. vázání vývoje cen ne vcné podmínky, nap
.:
• rámcové vymezení zpsobu tvorby cen,
• možnost promítat ekonomicky oprávnné náklady,
• asová regulace, tj. vázání vývoje cen na asové podmínky,
• cenové moratorium.
UplatnnĂ­ a kontrolu p
ímé regulace umožuje:
• schvalování cenových návrh,
Ceny a cenová politika
Strana 14 (celkem 123)
• povolování cenových zmn,
• vázání vývoje cen na vývoj uritého ukazatele hospodárnosti.
Cenový dohled by ml být nástrojem široké kontroly cenového vývoje. O zne-
užití cenové tvorby je možné soudit zejména:
• z cenového vývoje na srovnatelných trzích,
• z docíleného (nep
im
eného) zisku v cen,
• z podmínek dodávky,
• z pomr na trhu.
Cenový dohled mže zabezpeovat dohledací pravomoci i vi cenám ú
edn
stanoveným, i závazným pravidlm pro tvorbu cen pokud je nutné taková
opat
enĂ­ uplatovat. Samoz
ejm takovými širšími pravomocemi mže být
pov
en i k tomu zvláš z
ízený vládní orgán, který pak pracuje na základ
p
íslušné legislativní úpravy (u nás je to p
íslušný odbor na ministerstvech fi-
nancí a zákon . 256 / 1990 Sb., o cenách ve znní pozdjších p
edpis,
s ĂşinnostĂ­ od 1. ledna 1991).
2.3.4 Ostatní nástroje cenové politiky
Tržní ceny odrážejí ve svém vývoji stav a problémy celé ekonomiky. Cenová
politika je proto v tržní ekonomice syntetickým výrazem
ady opat
enĂ­ hospo-
dá
ské politiky. Dosáhnout žádoucích cíl ve vývoji cen p
edpokládá koordi-
novat jednotlivá hospodá
sko politická opat
enĂ­.
Cíle, které dnes sledují vysplé tržní ekonomiky zahrnují:
• zamstnanost,
• stabilní ceny,
• hospodá
skĂ˝ rst.

Z toho je vidt, že cenový vývoj je považován za jeden ze základních kamen
úspšné hospodá
ské politiky.
K nep
ímé regulaci cen se využívá finanních nástroj, které rozhodují p
Ă­mo o
množství penz v obhu a o koneném rozdlení dchod. Pat
Ă­ k nim:
• dan,
• celní zatížení,
• úvrové expanze nebo restrikce,
• vyrovnanost, schodek nebo p
ebytek státního rozpotu,
• dotace.
Vývoj cen mohou ovlivnit i dohody, které zabezpeují uritý vývoj mezd. Nej-
úinnjší jsou dohody uzavírané na nejvyšší úrovni, tedy mezi vládou, organi-
zacemi zamstnavatel a organizacemi zamstnanc (odbory). Tyto dohody
jsou pak nástrojem, který psobí na cenový vývoj.
Ceny a cenová politika
Strana 15 (celkem 123)
2.4 Cenové informace
Cenové informace jsou souástí celkového balíku rzných informací, které
vznikají a využívají se v rámci ekonomiky. Informace se t
Ă­dĂ­ a klasifikujĂ­
s vyuĹľitĂ­m t
ídník a íselník. Ekonomické informace se p
i t
Ă­dnĂ­ a klasifi-
kacích opírají o poznání ekonomických vztah. Vytvá
ejí soustavy v rámci
podniku a v rámci státu. Ceny ve stavebnictví se opírají zejména o klasifikace
stavebnĂ­ch objekt a stavebnĂ­ch pracĂ­.

Informace p
enášené cenovým systémem jsou informace všestranné, nebo
vystihujĂ­ nap
. informace:
• o zvýšené poptávce spot
ebitel,
• o cenách subdodávky,
• o pot
ebném omezení poptávky jednoho zboží, aby se mohla zvtšit nabídka
jiného zboží,
• o dodavatelích a subdodavatelích zboží,
• o kvalit zboží atd.
Zmna podmínek na jednom trhu (dílím) se promítá do ostatních trh, ceny
tak zprost
edkují hospodá
ské informace od bodu, kde vznikly do bod, kde je
jich zapot
ebí. To je skutený význam cenové informace pro spolenost.
Informací rozumíme z hlediska informatiky zprávu, která snižuje naši nezna-
lost. Pokud informace používáme k rozhodování i jednání, stávají se vlastn
pracovnĂ­m prost
edkem, nástrojem porozumní. Z hlediska obchodního je in-
formace zboží, které má asto znanou cenu. Základem vtšiny údaj jsou úda-
je z datové základny v hojné mí
e zpracovávané na poítai.
Práce s informacemi je velice nároná, dležitá je kvalitní organizace infor-
maních tok. Je však dležité uvdomit si, že informace nejsou jenom data. Je
to celĂ˝ komplex znalostĂ­, p
itom údaje z poítae jsou jenom jednou souástí.

Kontrolní otázky
1. Funkce ceny v hospodá
ském život.
2. Cenová soustava na principu tržní ekonomiky.
3. Cíle cenové politiky státu.
4. Regulace cen a zákon o cenách.
5. Úkoly a nástroje cenové politiky podniku.

KorespondennĂ­ Ăşkol
Korespondenní úkol bude zadán individuáln.

( [lit.1] )
Ceny a cenová politika
Strana 16 (celkem 123)
2.5 ShrnutĂ­
Tato kapitola poskytla získání znalostí podstaty a úkolu cen v rámci ekonomi-
ky. Rovnž student získá vdomosti o souvislostech mezi cenami v rámci ce-
nové soustavy a vliv státu na jejich vývoj.
2.6 KlĂ­
Cenová politika podniku
Strana 17 (celkem 123)
3 Cenová politika podniku
3.1 Ăšvod
Výchozí otázkou podnikové cenové politiky je urení „správné ceny“. Toto
rozhodnutí musí respektovat mnoho faktor. Podle konkrétních okolností se p
i
urování cen vychází bu více z náklad, konkurence, i orientace na poptáv-
ku. Je moĹľno hovo
it o magickém trojúhelníku cenové politiky. Výsledkem
rozhodnutí o zpsobu tvorby cen ve firm není urování pravidel cenové tvor-
by, ale spíš vymezení p
edpoklad tvorby cen z hlediska informací, které lze
získat a zájm úastník trhu a vystavní systému cenové strategie
3.1.1 CĂ­le
Po prostudování této kapitoly student získá znalosti o nástrojích cenové politi-
ky podniku.
3.1.2 Doba potebná ke studiu
Pro nastudování této kapitoly budete pot
ebovat 6 hodin.
3.1.3 Klíová slova
Cenová politika podniku, nástroje cenové politiky podniku, konkurenn a
odvtvov orientovaná cenová tvorba, poptávkov orientovaná cenová tvorba.
3.2 Cenová strategie podniku
Cenová strategie podniku vychází z informací trhu. Získáváním informací o
trhu se zabývá marketing. Marketing bychom mohli p
eložit jako „dlání trhu“,
„tvorba trhu“, „práce s trhem“.
Marketing je podnikatelská filosofie, která využívá k uspokojování požadavk
zákazník systém nástroj. Tento systém nástroj byl v roce 1948 nazván N.
H. Bordesnem marketingový mix. Marketingové nástroje jsou uspo
ádány do
ty
základních skupin nazývaných „ty
i P“:
• product (výrobek),
• price (cena),
• place (distribuce),
• promotion (podprné aktivity).
Cena je prvkem marketingového mixu, je to pružný marketingový nástroj, je-
dinĂ˝, kterĂ˝ p
ináší zisk. Musí být vždy posuzována v souladu s uspokojením
základních požadavk výrobce a souasn požadavk na trhu.
Cenová politika podniku
Strana 18 (celkem 123)
Z marketingového hlediska plní cena výrobku (výkonu, služby) ješt další vel-
mi významnou roli a to, že je souástí celkové politiky firmy a její strategie.
Cenová politika firmy obsahuje innosti související s rozhodováním o cenách.
Mezi základní cenové politiky pat
í zajistit jednotný postup cenové tvorby
uvnit
podniku, zajistit žádoucí psobení ceny na chování kupujících, zajistit
kontrolu psobení cen, dodržování zákonných cenových p
edpis, které jsou
zase souástí cenové politiky státu
Mezi nástroje, které cenová politika podniku používá, pat
Ă­:
• cenové srážky, množstevní, sezónní, podle balení, apod.
• cenové p
irážky, za okamžité dodávky, za urité speciální služby, za indivi-
duální modifikace výrobku
• dopravní náklady, úhrada dopravních náklad se dle dohody p
enáší na ku-
pujícího nebo prodávajícího – z toho pak plynou rzné druhy cen
• diferenciace cen podle oblastí, segmentace trhu, cílové skupiny
• záruky p
i zmn cen, výrobce mže poskytnout obchodníkovi náhradu p
i
poklesu cen za neprodejné zásoby.

Cenová politika podnik je souástí cenové politiky státu.
Cenová strategie podniku vymezuje základní cíl podniku v cenové oblasti. Ce-
nová strategie mže být bu pasivní nebo aktivní. P
i pasivní cenové strategii
se výrobce spokojí s úpravami cen v souladu s celkovým inflaním vývojem.
P
i aktivní cenové strategii manipuluje výrobce s cenou bu smrem dol za
úelem zvýšení objemu prodeje a tím podílu na trhu nebo smrem nahoru v
p
ípad, že poptávka p
evyšuje kapacitu výrobce. V zásad jsou v tržní eko-
nomice používány ty
i cenové strategie:
• orientace na nízké náklady a tím i relativn nízké ceny vyrábného zboží,
• orientace na unikátní vlastnosti vyrábného zboží a možnost vyšší ceny
(kvalita, ekologickĂ˝ aspekt),
• kombinovaná strategie využívající p
edchozĂ­ch postup