Čepelka - Průvodce neziskovým sektorem 1

ObŁanskØ sdru en Omega Liberec podporuje neziskov sektor a malØ obce a pøsob
na tłech œrovn ch:
a) m stn :
ve spoluprÆci s obcemi płipravuje rozvojovØ strategie venkovsk ch mikroregionø
a projekty pro podporu z programø EU (SAPARD, PHARE, LEADER)
pomÆhÆ venkovsk m regionøm v pł prav projektø typu LEADER pro financovÆn
m stn ch iniciativ po roce 2004
zapojuje vełejnost do rozhodovÆn o m stn ch zÆle itostech metodami akŁn ho plÆno-
vÆn
je spoluzakladatelem a pod l se na Łinnosti Asociace nestÆtn ch neziskov ch orga-
nizac LibereckØho kraje
b) celostÆtn :
provozuje internetov server EUFONIE informaŁn a komunikaŁn server pro ne-
stÆtn neziskovØ organizace, kterØ se zab vaj tØmatikou EU a evropskØ integrace ¨R
vydala Katalog organizac , publikac a internetov ch strÆnek, kterØ informuj
o EvropskØ unii a evropskØ integraci ¨R (k dosa en tØ na www.tima-liberec.cz/
omega.htm)
c) mezinÆrodn :
je v kontaktu s organizacemi, kterØ se zab vaj rozvojem venkova v souvislosti
s roz iłovÆn m EU (Forum Synergies, EvropskÆ rada pro vesnici a malØ m sto ECO-
VAST a dal )
v ¨R realizuje projekt PREPARE (Pre-Accession Partnership in Rural Europe), kter
je souŁÆst mezinÆrodn mimovlÆdn iniciativy, financovÆn C. S. Mott Foundation
a zam łen na pł pravu ŁeskØho venkova na Łlenstv ¨R v EvropskØ unii
Na adrese omega@tima-liberec.cz nebo tel. Ł. 482 410 320 si mø ete objednat uŁebnici
a pł ruŁku O. ¨epelky PrÆce s vełejnost v nepodnikatelskØm sektoru, œsp nou publi-
kaci Omegy (150 KŁ + po tovnØ).
PhDr Oldłich ¨epelka (*1948)
pøsob jako lektor pro vełejnou sprÆvu, podnikatelskØ subjekty a neziskov sektor
v tØmatice public relations, obnovy venkova, płedvstupn ch programø a strukturÆl-
n ch fondø EU,
je poradcem akreditovan m Ministerstvem zem d lstv pro pł pravu projektø v rÆmci
programu SAPARD (od listopadu 1999),
pøsob ve V boru pro evropskou integraci Rady vlÆdy pro nestÆtn neziskovØ organi-
zace
je autorem publikac o prÆci s vełejnost (1997), o iniciativ EvropskØ unie LEADER
pro rozvoj venkova (2001), studie o mo nostech sociÆln ekonomiky v ¨R v souvislosti
s iniciativou EQUAL (2001) a spoluautorem publikace o iniciativ EU URBAN pro
obnovu m st (2002).


Prøvodce neziskov m sektorem
EvropskØ unie
Oldłich ¨epelka
VydÆno s podporou Nadace rozvoje obŁanskØ spoleŁnosti z programu PHARE
a
Velvyslanectv NizozemskØho krÆlovstv
Autor: ' Oldłich ¨epelka, 2003 omega@tima-liberec.cz
ObÆlka, ilustrace: ' Romana Ku elovÆ, 2003 rommy.agency@volny.cz
Tisk: TiskÆrna Ralsko, s. r. o., Mimo tiskarna.ralsko@iol.cz
Vydalo: ObŁ. sdru en Omega, Liberec 2003
VydÆn I.
ISBN 80-902376-3-0
O B S A H
Płedmluva pana Ramira CibriÆna, vedouc ho Delegace EvropskØ komise
v ¨eskØ republice
Płedmluva autora a vydavatele
PoslÆn :
NEZISKOV SEKTOR A JEHO M˝STO VE SPOLE¨NOSTI 15
Kdo jsou nevlÆdn neziskovØ organizace? 15
pln normÆln obŁanskÆ spoleŁnost 16
Neziskov sektor a ti ostatn 18
NevlÆdn neziskov sektor je v EU v tan m partnerem 19
Shody a rozd ly:
POSTAVEN˝ A V VOJ NEZISKOV HO SEKTORU V EVROP 22
Je vøbec mo nØ souhrnn popsat neziskov sektor v EvropskØ unii? 22
Neziskov ? ObŁansk ? Dobrovolnick ? Komunitn ?
Jak vznikal obŁansk sektor
Neziskov sektor a stÆt 26
Neziskov sektor je souŁÆst sociÆln s t
Mezi stÆtem a obŁany
OsmÆ sv tovÆ velmoc 30
Zdroje pł jmø neziskovØho sektoru
O financovÆn organizac a s t
PodobnØ, ale płesto rozd lnØ podm nky 36
NadaŁn prÆvo v Evrop
Neziskov sektor na prvn , druhØ a tłet cest
StruŁn o jednotliv ch zem ch 41
Faktory zm n zÆklad obŁanskØho dialogu? 51
1
2
Obsah7
8Prøvodce neziskov m sektorem
Komunikace s orgÆny EU:
NEZISKOV SEKTOR A POLITIKA EVROPSK UNIE 54
Neziskov sektor a environmentÆln politika EU 55
Ochrana spotłebitele 56
EvropskØ nevlÆdn organizace na pomoc lidem v rozvojov ch zem ch 56
Neziskov sektor a v voj sociÆln politiky EU 57
Partnerstv EvropskØ komise s nevlÆdn mi organizacemi 60
Neziskov sektor a Evropsk parlament 63
OrganizovanÆ obŁanskÆ spoleŁnost a obŁansk dialog 63
NevlÆdn neziskov sektor akceleruje 66
SpoluprÆce:
EVROPSK ASOCIACE A S˝T NEVL`DN˝CH ORGANIZAC˝ 68
NÆrodn asociace a s t 68
SkotskÆ rada pro dobrovolnickØ organizace
Evropa v s t ch 69
EvropskÆ s sociÆln ch akc
Platforma evropsk ch nevlÆdn ch organizac sociÆln ho zam łen
TRIALOG proti hladu a b d ve sv t
EvropskØ centrum nadac
Pł klady dal ch asociac a s t 77
Dvełe jsou ji dokołÆn! Patł te n kam? 83
Politick v znam asociac a s t 87
Hranice Evropy jsme ji płekroŁili
Aktivity a pł nosy:
NEVL`DN˝ NEZISKOV ORGANIZACE A STRUKTUR`LN˝ 90
POLITIKA EU
KrÆtkØ płedstaven skotskØho neziskovØho sektoru
3
4
5
Obsah
9
Princip partnerstv 92
O partnerstv v programech EU
Evropsk zem d lsk konvent
SociÆln ekonomika a spoleŁenskØ zaŁlen n 97
NevlÆdn neziskovØ organizace a rozvoj ekonomiky
SociÆln ekonomika - pł sp vek neziskovØho sektoru ke zvy ovÆn
zam stnanosti
Łast obŁanø a neziskov ch organizac ve vełejnØ politice
a rozhodovac ch procesech 105
Łast obŁanø na d n v komunitÆch
LidØ mohou a maj ovliv ovat bezprostłedn podm nky svØho ivota
Postup Finska ke Łlenstv obdob płed referendem
Neziskovky bij na poplach: britskÆ libra a demokracie jsou v ohro en ?
The Scottish Compact (SkotskÆ œmluva)
¨eskØ perspektivy:
¨ESK NEZISKOV SEKTOR V P EDVSTUPN˝M OBDOB˝ 117
V voj ŁeskØho neziskovØho sektoru v posledn ch letech 117
Jak je celkov souŁasn stav v sektoru? 119
NeziskovØ organizace v płedvstupn m obdob 120
NovØ informaŁn zdroje
Płedvstupn zku enosti z Polska
Co potłebuje Łesk neziskov sektor? 124
Zm ny uvnitł sektoru a v jednotliv ch organizac ch 127
¨esk neziskov sektor a EvropskÆ unie: prosp ch, ztrÆty, podobnost, 131
rozd lnost?
Pł loha:
INFORMA¨N˝ ZDROJE A ODKAZY 134
6
Obsah
10Prøvodce neziskov m sektorem
Płedmluva
Jsem velmi rÆd, e mohu płisp t n kolika poznÆmkami na œvod k publikaci, kterÆ
płinÆ døle itØ informace o neziskovØm sektoru v EvropskØ unii.
Za posledn dv desetilet po celØ Evrop se partnerstv mezi Evropskou komis
a nevlÆdn mi organizacemi rozvinulo na v ech frontÆch. Tato intenzifikace se dotkla
łady otÆzek od dialogu o politikÆch a napln n politik a po ł zen projektø a progra-
mø, a to jak v EvropskØ unii, tak i v jednotliv ch zem ch.
Płi uznÆn rostouc døle itosti neziskovØho sektoru rozv j EvropskÆ komise vzÆjem-
nØ vztahy na zÆklad p ti hlavn ch œvah:
• V znam posilovÆn participativn demokracii: EvropskÆ unie je zalo ena na
principech svobody, demokracie, respektovÆn lidsk ch prÆv a zÆkladn ch svobod
a na prÆvn m stÆt na principech spoleŁn ch Łlensk m stÆtøm. PrÆvo obŁanø
vytvÆłet sdru en za œŁelem sledovÆn spoleŁnØho c le płedstavuje v demokracii
zÆkladn svobodu. Patłit k n jakØmu sdru en poskytuje pł le itost pro obŁany,
aby se aktivn œŁastnili nov m zpøsobem, krom anga ovanosti v politick ch stra-
nÆch Łi odborech. NeziskovØ organizace jsou stÆle v ce uznÆvÆny za to, e posky-
tuj cennou podporu demokratickØmu systØmu vlÆdy.
• ZastupovÆn nÆzoru specifick ch skupin obŁanø: Role nevlÆdn ch organizac
spoŁ vÆ v zastupovÆn nÆzoru specifick ch skupin obŁanø (jako napł klad zdra-
votn posti en lidØ nebo etnickØ men iny) Łi ve specifick ch otÆzkÆch (jako na-
pł klad ivotn prostłed ) płed Evropsk mi institucemi. ada nevlÆdn ch organi-
zac mÆ zejmØna schopnost dostat se k t m nejchud m a nejv ce posti en m
a poskytnout hlas t m, kteł nejsou dostateŁn sly eni prostłednictv m jin ch ka-
nÆlø.
• Pł sp vek k vytvÆłen politik: NevlÆdn organizace mohou płisp t do diskus
o politikÆch. Płes svØ napojen na m stn , regionÆln , nÆrodn a evropskØ œrovni
mohou nevlÆdn organizace poskytovat odbornØ vstupy pro tvorbu politik Ev-
ropskØ unie. SouŁasn to takØ płisp vÆ k propagaci evropskØ integrace praktick m
zpøsobem a Łasto na œrovni ka dodenn ho ivota obŁanø. Tak maj nevlÆdn orga-
nizace mo nost płisp t k evropskØ integraci.
• zen projektø: Pł sp vek nevlÆdn ch organizac k ł zen , monitorovÆn a hod-
nocen projektø financovan ch Evropskou uni je zvlÆ døle it pro łe en sociÆl-
11 Płedmluva
n ho vylouŁen a diskriminace, ochrany ivotn ho prostłed , poskytnut humanitÆr-
n pomoci. Odbornost a oddanost pracovn kø nevlÆdn ch organizac a jejich ocho-
ta pracovat za obt n ch provozn ch podm nek znamenÆ, e nevlÆdn organizace
jsou ivotn døle it mi partnery pro Evropskou komisi.
SeznÆmen se s neziskov m sektorem v EvropskØ unie je prvn m krokem sm rem
k vytvołen evropsk ch sdru en a skupin, pos len spoluprÆce mezi Evropskou komi-
s a neziskov mi organizacemi a z skÆn znalost o mo nostech financovÆn .
Od zahÆjen prvn ch projektø Phare v roce 1993 byly na podporu neziskovØho sektoru
v ¨eskØ republice financovÆny stovky projektø. V souŁasnØ dob je z programu Pha-
re financovÆno asi 200 projektø, co płedstavuje v ce ne sedm mili nø eur. BudovÆn
kapacit bylo døle itou slo kou v ech grantov ch schØmat programu Phare z nedÆvnØ
doby. Płesto e bude v dy existovat v c nÆvrhø ne dostupn ch financ , płi propojen
lidsk ch zdrojø a sd len zku enost je v t nad je na œsp ch v dosahovÆn c lø
a v płenosu know-how mezi organizacemi a mezi regiony.
Po vstupu do EvropskØ unie bude m t obŁanskÆ spoleŁnost pł stup ke StrukturÆln m
fondøm. NevlÆdn organizace ud laj nejlØpe, kdy se płiprav na vyu it t chto fondø
t m, e zpøsob veden jejich œŁetnictv , prøhlednost a c le budou v souladu se standar-
dy EvropskØ unie.
Nejv t v zva, kterÆ nyn stoj płed neziskov m sektorem v ¨eskØ republice, je dlou-
hodobÆ finanŁn udr itelnost. Płesto e pł stup k fondøm EU pos l Łesk neziskov
sektor, nevlÆdn organizace mus v zÆjmu siln j ho a trvale udr itelnØho neziskovØho
sektoru nadÆle hledat novÆtorskÆ łe en pro z skÆvÆn financ , złizovÆn fondø, posi-
lovÆn partnerstv , prohlubovÆn døv ry a povzbuzovÆn ir œŁasti Łesk ch obŁanø.
Je potłeba rozvinout spoluprÆci na v ech œrovn ch, aby si obŁanØ uv domili, e mo-
hou sehrÆt kl Łovou roli płi rozvoji sv ch vlastn ch komunit jako jednotlivci i pro-
stłednictv m filantropie obchodn ch spoleŁnost , pro kterØ pracuj . Filantropie jde ruku
v ruce s rozvojem komunity a pos len m jedince. Aktivn a tvørŁ neziskov sektor
odrÆ s lu otevłenØho a demokratickØho stÆtu, kter respektuje prÆvn stÆt, døle itost
lidsk ch prÆv a ochranu men in.
Neziskov sektor v ¨eskØ republice ud lal za pom rn velmi krÆtkou dobu velk po-
krok a nyn se chystÆ vyu t v ech pł le itost , kterØ płinese Łlenstv v EU.
Ramiro CibriÆn
vedouc Delegace EvropskØ komise
v ¨eskØ republice
12Prøvodce neziskov m sektorem
Płedmluva autora a vydavatele
Prvn pokus o souhrnn pohled na n kterou problematiku je v dycky rizikov m pod-
nikem.
PłÆl bych si, aby ŁtenÆłi v knize nachÆzeli inspiraci pro vlastn Łinnost a aby płijali
skrytou v zvu k diskusi tam, kde maj odli nØ nÆzory a zku enosti. Sna il jsem se dÆt
do textu co nejv c v t inou skryt ch, kontextuÆln ch nÆm tø pro praktickØ kroky
neziskov ch organizac a n kdy i politick ch subjektø Łi œładø. Jakmile jsem b hem
jedenapølletØ pł pravy knihy usly el v na em neziskovØm sektoru o n kterØm problØ-
mu, hledal jsem podobnØ problØmy a jejich vyłe en jinde ve sv t a załadil je, i bez
dal ch komentÆłø, do textu.
Vn mav ŁtenÆł rovn postłehne, e publikace je souŁasn skrytou Łi preventivn
polemikou vøŁi
t m, kteł zpochyb uj v znam neziskovØho sektoru a obŁanskØ spoleŁ-
nosti,
t m, kteł si pod neziskov m sektorem płedstavuj jen skupiny politick ch
a ekologick ch odbojn kø,
t m, kteł nechÆpou hospodÆłsk v znam neziskovØho sektoru pro rozvoj
komunit a cel ch zem ,
t m, kteł pod røzn mi zÆminkami broj proti my lence œŁelovØho sdru o-
vÆn nestÆtn ch neziskov ch organizac ,
t m, kteł pochybuj o potłebnosti Łlenstv ¨R v EU.
Kn ka mÆ jist nedostatky; i autor o mnoh ch v . Ale mo nÆ je døle it j soustłedit
se na jej pł nosy a ty vyu t, ne zdøraz ovat, co by b valo mohlo b t napsÆno ji-
nak
Publikace mÆ ukÆzat nejednotnost a rozmanitost neziskovØho sektoru v prostoru EU,
ale takØ podobnosti a v pł pad nadnÆrodn ch asociac a s t i jednotu. Jednota v ak
nikdy nebude œplnÆ a v otevłenØ spoleŁnosti to ani nen mo nØ. Nav c, vstoup me-li
do EU, nebude to pravd podobn ta unie, kterou znÆme doposud a o kterØ mluv tato
publikace. Bude to unie ne 15, ale 25 stÆtø s velmi rozd lnou hospodÆłskou œrovni,
s rozd lnou kulturou, histori a pochopiteln i silou a rozvinutost neziskovØ sfØry.
Ve prosp ch ŁtenÆłe jsem musel łe it nejednu otÆzku. Ta hlavn byla: Jak tØma celko-
v podat? Do jakØ m ry pou t referÆtov , faktografick styl se systematick m po-
Płedmluva autora a vydavatele
13
pisem v c , a do jakØ m ry styl Łtiv j , v ce beletristick , s pł klady a komentÆłi,
tedy sice pestłej , kter v ak bude v b rovou mozaikou d lŁ ch tØmat a pł kladø.
V sledek vid te. Płipom nky k textu a nÆm ty pro druh d l publikace upł mn v tÆm
- sd lte je pros m na adresu omega@tima-liberec.cz.
Druh d l, volnØ pokraŁovÆn publikace, u doufÆm bude d lem malØho autorskØho
t mu. Vyjde ji na jałe! Mohl by se zam łit płedev m na otÆzky partnerstv , sociÆln
ekonomiky, spoleŁenskØho zaŁlen n , œŁasti obŁanø na vełejn ch zÆle itostech. Mohl
by płinØst informace o finanŁn ch zdroj ch pro neziskovØ organizace v kontextu EU,
nÆm ty na pł pravu k vyu it strukturÆln ch fondø, kontakty na zahraniŁn neziskovØ
organizace, jejich asociace a s t , poradenskÆ a informaŁn stłediska, a to vŁetn no-
v ch Łlensk ch zem .
Autor d kuje v em, jejich publikace a dal poznatky vyu il. Krom autorø uvede-
n ch v pł loze jsou to zejmØna Allison Gilchrist, Gabriel Chanan, Nick Wates a Bo-
huslav Bla ek. U iteŁnØ podn ty ke knize mi poskytli Zuzana DrhovÆ (Zelen kruh),
Vladim r Sodomka (Europeum), David Stul k (NROS) a Petr Pelcl (CpKP). ZvlÆ tn
d k za redakŁn prÆci patł Michaele Hetflei ovØ.
Jako autor i jako zÆstupce vydavatele d kuji za finanŁn podporu Nadaci rozvoje ob-
ŁanskØ spoleŁnosti (program PHARE) a Velvyslanectv NizozemskØho krÆlovstv . Je
v ak dobrØ dodat, e obsah pln odrÆ poznatky a nÆzory autora a v ÆdnØm pł pad
nebyl płedm tem vyjednÆvÆn o souhlasu ze strany dÆrcø.
Jist to nebudete pova ovat za d tinskost, kdy vydavatelØ dovolili, aby vÆm prøvod-
ce Prøvodcem d lal OmegÆŁek. On si to prost nedal vymluvit.
Oldłich ¨epelka
autor a zÆstupce vydavatele
nor 2003
Płedmluva autora a vydavatele

PoslÆn
Neziskov sektor a jeho m sto ve spoleŁnosti
ZaŁn me va imi sousedy a znÆm mi (a mo nÆ vÆmi sam mi): Otec chod v sobotu na
schøze zahrÆdkÆłø, syn hraje ve stłedu a v ned li s odd lem kopanou. Dcera zaŁala
jezdit se skupinou mlad ch ochrÆncø pł rody a n kde v lese vyhledÆvaj a st huj
ohro enØ mravence. vagr je ve Lhot u hasiŁø, bav ho to a co tam taky krom hos-
pody d lat jinØho? Matka nen v ÆdnØm spolku, kdysi byla Łlenkou ¨ervenØho kł e,
ale minulou ned li pomÆhala jako poładatelka divadeln ho płedstaven pro d ti.
Sestłenice prod lala nÆroŁnou lØŁbu rakoviny a stala se Łlenkou sdru en Arcus, v n m
si stejn posti enØ eny rad a pomÆhaj . Kdy to shrneme ti v ichni jsou souŁÆst
neziskovØho sektoru.
Kdo jsou nevlÆdn neziskovØ organizace?
FormÆln vzato, jsou to obŁanskÆ sdru en , nadace, nadaŁn fondy, zał zen c rkv
a obecn prosp nØ spoleŁnosti, kterØ vyv jej Łinnost bu ve prosp ch sv ch Łlenø
(zÆjmovØ Łinnosti), anebo ve prosp ch vełejnosti (a to i tehdy, kdy vzbuzuj reakci
sv ch odpørcø). Jsou tedy płirozenou souŁÆst spoleŁnosti zalo enØ na svobod a so-
lidarit obŁanø. Na obŁanskØ spoleŁnosti.
Jejich legitimita nen podpołena volbami, jak je tomu u zastupitelsk ch sborø. MÆ
zÆklad pł mo v lidech, kteł si płej svobodn spolupracovat. Jejich prÆvo sdru ovat
se je zÆkladn m obŁansk m prÆvem a v demokratickØ spoleŁnosti nen nikdy zpo-
chybn no.
Jsou to organizace, kterØ vypl uj prostor mezi trhem, stÆtem a rodinou.
Co neziskovØ organizace d laj ?
Poskytuj slu by, kterØ stÆt d lat neum nebo nechce, v t inou levn a pru n .
ZejmØna poskytuj neformÆln pomoc a solidaritu lidem v nouzi, ale takØ sociÆln
Łi zdravotn pØŁi o lidi, kteł ji potłebuj .
Umo uj lidem, aby płirozen a legitimn m zpøsobem uspokojovali svØ zÆjmy
a zÆliby. Ve sportovn ch a kulturn ch spolc ch zrovna tak jako v politick ch usku-
pen ch.
Neziskov sektor a jeho m sto ve spoleŁnosti15
16Prøvodce neziskov m sektorem
Usnad uj svobodn projev jednotlivcø a skupin. Umo uj , aby obŁanØ mohli
vełejn formulovat svØ płedstavy a potłeby nestranick m zpøsobem. Płisp vaj tak
k debatÆm obŁanø, novinÆłø a politikø nad tØmaty vełejnØho zÆjmu.
Kontroluj vełejnØ d n a t m spoluvytvÆłej m stn ohniska demokracie . Bouł
se, kdy tłeba stÆtn œład nebo obec d laj n co, co se lidem nel b .
UchovÆvaj a rozv jej nÆzorovou a v cnou rozmanitost spoleŁnosti a spoleŁenskØ-
ho ivota.
PomÆhaj spoleŁnosti, aby se integrovala. Aby fungovala jako celek, i s t lesn
posti en mi a s Romy a s bezdomovci.
Obohacuj ivot m stn ch spoleŁenstv v obc ch a ve m stech. Kde by byl ivot
v prøm rnØ vesnici bez sboru dobrovoln ch hasiŁø, spolku rybÆłø, nebo fotbalo-
vØho klubu? Kdo d lÆ ty tis ce kulturn ch, sportovn ch a spoleŁensk ch akc ve
m stech a vesnic ch?
NeziskovØ organizace tak zv t uj bohatstv spoleŁnosti. Toto bohatstv je mnohem
v c ne jen hrub m domÆc m produktem . NespoŁ vÆ jen v hmotn ch statc ch (ma-
jetku) a finanŁn ch prostłedc ch, ale takØ a vlastn płedev m na my lenkÆch,
reÆln ch vztaz ch mezi lidmi, na komunikaŁn ch a sociÆln ch dovednostech, na zvy-
c ch a na jednÆn , kterØ vychÆz z hodnot solidarity, tolerance, spoluodpov dnosti,
dobrØho sousedstv .
Jsou to neziskovØ organizace, kterØ pomÆhaj zaji ovat zÆkladn poslÆn ka dØ de-
mokracie: prÆvo lid kdykoli mluvit do vełejn ch zÆle itost a v mez ch zÆkonnosti,
kterÆ vychÆz z obŁansk ch svobod, je takØ ovliv ovat.
NeziskovØ organizace vlastn pomÆhaj , aby lidØ byli dobr mi obŁany a dobr mi sou-
sedy. A to nen mÆlo
pln normÆln obŁanskÆ spoleŁnost
ObŁanskÆ spoleŁnost nen jednoznaŁn pojem. Na jednØ stran se j m n partnerstv
neziskovØho, stÆtn ho a soukromØho podnikatelskØho sektoru (napł. dle zÆv rø mezi-
nÆrodn konference v Bangalore 1999). Na druhØm konci spektra je velmi œzkØ chÆ-
pÆn : jsou to pr jen obŁanØ, kteł se vymkli mechanismøm zastupitelskØ demokracie
a svØ zÆjmy a nÆzory cht j uplat ovat mimo systØm politick ch stran, kterØ jsou jedi-
n mi legitimn mi zÆstupci obŁanø v uplat ovÆn vełejn ch zÆjmø.
PoslÆn
17
Za souŁÆst obŁanskØ spoleŁnosti by se v ak m li pova ovat sami obŁanØ (v ideÆln m
pł pad se Łtyłmi S svobodn , samostatn , obŁansky sebev dom a solidÆrn ) a z jejich
iniciativy utvÆłenØ struktury. To jsou płedev m nestÆtn neziskovØ organizace, røznØ
zÆjmovØ skupiny a spolky vŁetn œłedn neregistrovan ch iniciativ
1
. A samozłejm
i politickØ strany, proto e ty jsou jen zvlÆ tn m pł padem neziskovØ organizace a his-
torick m produktem obŁanskØ spoleŁnosti. StaŁ nahlØdnout do d jin Anglie, USA
nebo Francie. SouŁÆst obŁanskØ spoleŁnosti jsou dokonce i ty strany, kterØ ob-
Łanskou spoleŁnost neuznÆvaj nebo necht j .
ObŁanskÆ spoleŁnost je prost spoleŁnost odpov dn ch, samostatn ch a solidÆr-
n ch obŁanø, sebev dom ch a iniciativn ch, kteł se voln sdru uj płi sledovÆn
sv ch osobn ch anebo vełejn ch zÆjmø. Opakem je spoleŁnost nesvobodn ch, izo-
lovan ch Łi lhostejn ch lid , kteł ij ve sv ch obrn n ch domÆcnostech a toleruj
maliŁkÆ, v edn zla, na nich je zalo ena moc totalitn ho stÆtu, produkuj c ho zla veli-
kÆ. Jist sociolog pravil, e nepodporovat rozvoj obŁanskØ spoleŁnosti znamenÆ po-
nechÆvat prostor pro stÆt s vysok m stupn m totality a manipulace.
Ve spoleŁnosti zalo enØ na dodr ovÆn zÆkladn ch svobod a prÆv obŁanø se płirozen
vytvÆłej politickØ strany stejn jako obŁanskÆ sdru en , spolky a kluby a celÆ ta s
vzÆjemn ch vazeb mezi obŁany, sousedy, pł vr enci my lenek, tedy s røzn ch
zÆjmov ch skupin. Tato obŁanskÆ s dokÆ e pohotov a neformÆln pomoci, kdy
je n kdo v nebezpeŁ , um uspołÆdat sb rku v n Ł prosp ch, ohl dat obecn majetek
płed vandaly a zlod ji, prosadit pozitivn normy chovÆn , zabrÆnit podvodøm. Pł kla-
dø takov ch zdałil ch aktivit by se na ly po sv t tis ce.
ObŁanskÆ spoleŁnost se tud neprojevuje jen peticemi nebo demonstracemi, ale płe-
dev m ka dodenn dobrovolnou aktivitou lid . Aktivitou, kterÆ uspokojuje jejich vlastn
zÆjmy, Łasto ov em i aktivitou ve prosp c