Čepelka - Průvodce neziskovým sektorem 1

h n koho jinØho płedev m t ch, kteł
z n jakØho døvodu potłebuj pomoc. NejnÆpadn j na obŁanskØ spoleŁnosti je prÆv
chu Łi odvaha lid płijmout odpov dnost za v ci vełejnØ.
Mo nÆ to n koho płekvap , ale pojem obŁanskØ spoleŁnosti fakticky
odpov dÆ ideovØmu zam łen v ech demokratick ch politick ch stran.
LiberÆln politickØ strany usiluj o vytvołen prostoru pro realizaci indi-
viduÆln ch svobod a potłeb. K zÆkladn m svobodÆm ład svobodu obŁa-
nø sdru ovat se a b t iniciativn v cest za napln n m vlastn ch, indivi-
duÆln ch hodnot a c lø. Konzervativn strany zdøraz uj ve spoleŁnosti
stabilizuj c hodnoty, z nich k nejv znamn j m patł instituce jako rodina, c rkev
nebo komunita. Jist nen nÆhodnØ, e britskØ konzervativn my len vzniklo v prostłed
1
To zdaleka nejsou jen mediÆln viditelnØ mimostranickØ politickØ proudy. Naopak, je to tłeba obyŁejnÆ parta mlad ch lid , kteł se pust
do zÆchrany ohro enØho mraveni t nebo vyŁist studÆnku. Nebo pÆr vesnick ch strejcø, kteł se u kuleŁn ku domluv , e uspołÆdaj
setkÆn rodÆkø. Teprve dodateŁn a je t ne v dy vytvÆłej tyto iniciativy formÆln organizaci potłebnou pro uskuteŁn n zÆm ru.
Neziskov sektor a jeho m sto ve spoleŁnosti
18Prøvodce neziskov m sektorem
tamn stabiln obŁanskØ spoleŁnosti, kterÆ sv m pletivem vztahø v komunitÆch, płiro-
zenou sociÆln kontrolou a dal mi mechanismy ideÆln płisp vÆ ke stabilizaci kultur-
n ch hodnot spoleŁnosti. A koneŁn sociÆln demokratickØ strany buduj svoji ideolo-
gii ji tradiŁn na my lence solidarity mezi obŁany, na hodnot vzÆjemn propojenØ
sounÆle itosti v ude tam, kde s ly jedince nestaŁ . V ideologickØ rovin tak mÆ ob-
ŁanskÆ spoleŁnost a jej zorganizovanÆ ŁÆst fakticky obhÆjce prÆv v politick ch stra-
nÆch.
Neziskov sektor a ti ostatn
Neziskov sektor v tom smyslu, jak zde tento pojem pou vÆme, je ta
ŁÆst obŁanskØ spoleŁnosti, kterou tvoł œłedn registrovanØ neziskovØ
organizace urŁitØho typu toti nadace, nadaŁn fondy, obŁanskÆ sdru-
en , obecn prosp nØ spoleŁnosti a zał zen c rkv . A aby se zdøraz-
nil soukrom , obŁansk charakter t chto organizac , płidÆvÆ se je t
dal pojmenovÆn : nestÆtn anebo nevlÆdn neziskov sektor.
V ir m smyslu by se do neziskovØho sektoru daly poŁ tat (ale my to zde neud lÆme)
takØ odborovØ a profesn organizace, podnikatelskØ svazy, bytovÆ dru stva, samotnØ
c rkve, politickØ strany, vysokØ koly, dokonce i rozpoŁtovØ a pł sp vkovØ organizace
(to je v t ina vełejn prosp n ch zał zen v majetku obc jako muzea Łi divadla). Od
prav ch neziskov ch organizac je odli uj speciÆln zÆkonnØ œpravy jejich pøsob-
nosti.
Samo oznaŁen neziskov sektor se mnoha lidem nel b . Navrhuj obŁansk sektor,
tłet sektor, vełejn prosp n sektor. Neziskov tu samozłejm neznamenÆ, e by
ŁlenovØ organizace nic nez skÆvali. Z Łlensk ch pł sp vkø, z darø a grantø na jejich
aktivity Łi z prodeje slu eb, kterØ poskytuj , mohou m t odm ny a takØ vynalo enØ
nÆklady jim b vaj hrazeny. CelÆ jejich organizace mø e m t tr by (napł. prÆv za
poskytovÆn pØŁe) a mø e m t mnohamili nov majetek (nadace). NeziskovØ jsou v
tom smyslu, e to, co zøstane po v ech platbÆch a œhradÆch, si nerozd l mezi sebe,
jak to ud laj akcionÆłi Łi majitelØ firem, ale pou ij op t v souladu s c li organizace na
pokraŁovÆn Łinnosti. Anebo pen ze płedaj tomu, kdo je potłebuje (v t ek vełej-
n ch sb rek). NeziskovØ organizace neslou primÆrn ziskov m c løm. Łelem je-
jich existence nen m t zisk, ale uskuteŁnit zÆjmovou nebo vełejn prosp nou akci Łi
aktivitu. Postupn se pro to v ilo oznaŁen neziskov .
U nÆs jsme si zvykli hovołit a psÆt o nestÆtn m neziskovØm sektoru, zat mco
v zÆpadn ch demokraci ch je b n v raz nevlÆdn . Souvis to s rozli ovÆn m vełej-
PoslÆn
19
nØho a soukromØho. VlÆda (u nÆs bychom łekli vełejnÆ sprÆva ) pøsob na m stn ,
regionÆln i celostÆtn œrovni a sv m v konem napl uje vełejnou politiku, vełejnØ
zÆjmy, kde to soukromØ, nevlÆdn organizace (komerŁn i neziskovØ ) jsou v razem
soukrom ch zÆjmø, zÆjmø jednotliv ch obŁanø a jejich skupin. V dal m textu chÆpe-
me nestÆtn a nevlÆdn jako synonyma.
Dal m lidem se nel b slovo sektor, proto e to płipom nÆ ekonomiku. Neziskov sek-
tor je skuteŁn souŁÆst ekonomiky (o tom dÆle), i kdy mnohem slab m, ne je ekono-
mika stÆtu nebo ekonomika soukrom ch podnikatelsk ch subjektø. Ale smiłme se
s ekonomick m oznaŁen m, budeme-li chÆpat, e tam o tradiŁn chÆpanou ekono-
miku jde a v druhØ ład .
¨asto se hovoł o tom, e neziskov Łi obŁansk sektor je tłet m sektorem ve spoleŁ-
nosti, vedle stÆtn ho sektoru a soukromopodnikatelskØho sektoru. e płirozen vyva-
uje a dopl uje oba zb vaj c . e je podstatnou souŁÆst funguj c spoleŁnosti.
Ani jeden sektor v n nesm chyb t: kdyby zcela chyb l svobodn
soukrom podnikatelsk sektor, byla by tu neefektivn , stÆtem cent-
rÆln ł zenÆ ekonomika. Kdyby chyb l sektor vełejnØ sprÆvy, zavlÆdl
by prost chaos, anarchie. A kdyby chyb l obŁansk Łi neziskov sek-
tor, byl by tady złejm totalitn re im, prostłed obŁanskØ nesvobody.
ObŁanskØ spoleŁnosti se nemus me bÆt nestoj me (a nestoj te) mimo ni, jsme jej
souŁÆst . Ani neziskov sektor nen samostatnÆ budova, ze kterØ by se na nÆs ostat-
n jen łily røznØ nÆzory, tlaky a akce. LidØ, kdy v ivot sleduj svØ vlastn a n kdy
souŁasn i vełejnØ zÆjmy, si prost vytvÆłej potłebnØ organizace. N kde vznikl fotba-
lov klub. Jinde spolek ochrÆncø mraveni . A tady stacionÆł pro mentÆln posti enØ.
Na VysoŁin kdysi zalo ili sdru en proti v stavb zÆbavn ho parku. Jin obŁanØ zalo ili
sdru en na podporu v stavby tØho zÆbavn ho parku. Je snad kvøli tomu ohro ena de-
mokracie nebo ivotn œrove ? Nikoliv. PrÆv naopak. Ka dÆ akce obŁanø, kterÆ nen
v rozporu s œstavou, je potvrzen m a pos len m demokracie. Pos len m otevłenØ spoleŁ-
nosti, v n se mø ete nejen svobodn sdru ovat, ale takØ podnikat, cestovat, b t prosp -
n , prosadit se na vełejnosti a uplat ovat v echny ostatn zÆjmy, jak vÆm je ivot nab z .
NevlÆdn neziskov sektor je v EU v tan m partnerem
Płitom vznik demokratick ch instituc a tr n ekonomika nejsou jedinØ dv hodnoty,
kterØ umo uj vznik otevłenØ spoleŁnosti, tj. spoleŁnosti demokraticky funguj c , se
Neziskov sektor a jeho m sto ve spoleŁnosti
20Prøvodce neziskov m sektorem
snadn m pohybem osob ve fyzickØm i spoleŁenskØm prostoru. sp nÆ transforma-
ce, kterou po roce 1989 prochÆz łada evropsk ch zem , płedpoklÆdÆ nav c prÆv
rozvoj obŁanskØ spoleŁnosti. N meck sociolog Ralf Dahrendorf na to upozornil ji
v roce 1990 a finanŁn k ma arskØho pøvodu G. Soros dlouhodob podporuje rozvoj
obŁanskØ spoleŁnosti v nov ch demokraci ch pomoc celosv tovØ s t nadac , vzd lÆ-
vac ch a v zkumn ch instituc .
A jakØ je postaven nevlÆdn ch neziskov ch organizac v EvropskØ unii? Vedouc
Delegace EvropskØ komise v ¨R Ramiro CibriÆn o tom hovołil v projevu płednese-
nØm 19. Łervna 2001 v Praze:
V voj jak v EvropskØ unii, tak v kandidÆtsk ch stÆtech ukazuje na potłe-
bu posunout tØmata, jimi se nevlÆdn organizace zab vaj , do centra zÆj-
mu evropsk ch instituc a zapojit je ji do pł prav jednotliv ch evrop-
sk ch politik a programø. PartnerskÆ role nevlÆdn ho sektoru v t chto
procesech bude nadÆle velmi v tanÆ a v mnoha pł padech i posilovanÆ
NevlÆdn neziskovØ organizace by se m ly stÆt jedn m z aktivn ch Łinitelø płi tvorb
programø Phare a płi definovÆn jednotliv ch sektorov ch politik. NevlÆdn organi-
zace by m ly b t zapojeny do v ech fÆz pł pravy na evropskØ fondy: do programovÆ-
n , implementace i monitorovÆn .

Tato novÆ role Łi døraz na zodpov dnou a v znamn j roli nevlÆdn ho sektoru bude
zcela nepochybn vy adovat mnohem aktivn j a podnikav j pł stup. Bude takØ
nezbytnØ, aby se jednotlivØ neziskovØ organizace uŁily vystupovat jednotn v pł padech,
kdy pøjde o jejich spoleŁn zÆjem

Aby se neziskov sektor stal neopomenuteln m partnerem vlÆd , stÆtn m a samosprÆv-
n m orgÆnøm a takØ evropsk m instituc m, mus si b t jist svou identitou a m t velmi
dobłe vydebatovÆny svØ c le. Jen v pł pad , e bude v d t płesn , co chce, bude plno-
prÆvn m a œsp n m partnerem
Jak souvis obŁanskÆ spoleŁnost s Evropskou uni ? Unie nen jen jak msi propojen m
legislativy a v elijak ch œładø a instituc , zdrojem finanŁn ho płilep en nebo jen spo-
leŁn m ekonomick m prostorem i kdy se to tak v ka dodenn politice jev a histo-
ricky to tak i vznikalo. EvropskÆ unie je takØ propojen m hodnot obŁanskØ spoleŁ-
nosti, kterÆ je zÆkladem zÆpadn to znamenÆ evropskØ a severoamerickØ
civilizace. Snad poprvØ ve sv tov ch d jinÆch, i kdy klopotn , se vytvÆł sv tovÆ
velmoc, kterÆ nevznikÆ vÆleŁn mi v boji, n br vyjednÆvÆn m a dobrovoln m sdru-
PoslÆn
21
ovÆn m stÆtø. VznikÆ prostor, kde v e nebude v dy po va em, ale kde se dÆ t
v potłebnØ jistot a snad i prosperit . A v m ru. Nen to dobrÆ zprÆva?
Neziskov sektor a jeho m sto ve spoleŁnosti
22Prøvodce neziskov m sektorem
Shody a rozd ly
Postaven a v voj neziskovØho sektoru v Evrop
Je vøbec mo nØ souhrnn popsat neziskov sektor v EvropskØ unii?
Neziskov sektor je obrovsky rozmanit , tak jak to odpov dÆ rozmanitosti lidsk ch
zÆjmø a potłeb a v Evrop nadto geograficky a kulturn siln rozd ln m oblastem.
Nikdy nemø e b t regulovÆn Łi sjednocovÆn tak jako tłeba spoleŁn trh zbo ,
slu eb nebo prÆce. U takØ proto ne, e podstata fungovÆn neziskov ch organizac
tkv v zÆkladn ch lidsk ch prÆvech na svobodu nÆzorø, nÆbo enskØho płesv dŁen ,
shroma ovÆn a spolŁovÆn obŁanø.
To se odrÆ ve faktu, e na rozd l od spoleŁnØho trhu, spoleŁnØ zahraniŁn a bezpeŁ-
nostn politiky a spoluprÆce v oblasti soudnictv (tedy tł pil łø EvropskØ unie) zøstÆ-
vÆ prÆvn œprava Łinnosti neziskov ch organizac pln na pravomoci Łlensk ch zem
Unie. Existuje ov em v raznÆ podobnost v jejich prÆvn m postaven , v da ov ch
a dal ch ohledech.
TakØ prÆvn a historick zÆklad, na n m vyrøstÆ neziskov sektor v jednotliv ch
zem ch, se li : V BritÆnii je tradice silnØho a celostÆtn pøsob c ho neziskovØho (dob-
rovolnickØho) sektoru, zalo enØho na pevnØm płesv dŁen o tom, jak by se m la soci-
Æln politika rozv jet a podporovat. V ItÆlii nebo ve pan lsku funguje neziskov sek-
tor hlavn na regionÆln a m stn œrovni a nÆrodn asociace neziskov ch organizac
jsou v jimkou. V n kter ch zem ch se aktivity neziskov ch organizac sm rem k vlÆd-
n m orgÆnøm, mØdi m a ir vełejnosti teprve rozv jej , zat mco jinde (napł. v N -
mecku Łi Nizozemsku) jsou tradiŁn a trvalou souŁÆst vełejnØ politiky.
V zem ch, jakou je VelkÆ BritÆnie, se pova uje za samozłejmØ, e tłemi hlavn mi
silami celkovØho v voje spoleŁnosti je stÆt, voln trh a obŁanskÆ spoleŁnost. Jde
v ak o to, jak spolupracuj , v jakØ jsou rovnovÆze a jak se vzÆjemn hl daj a dopl-
uj . V N mecku, Rakousku nebo Francii maj v rozvoji komunit, jako i ve financo-
vÆn neziskov ch Łinnost , hlavn vliv vlÆdy a vełejnÆ sprÆva vøbec, kde to v BritÆnii
Łi vØdsku to jsou nejŁast ji partnerstv podnikatelø, obŁansk ch organizac a vełejnØ
sprÆvy. StÆt vpodstat pomÆhÆ toto partnerstv organizovat a poskytuje finanŁn pro-
stłedky.
Shody a rozd ly
23
Chceme-li v uveden ch rozd lech hledat podobnosti, jsou nejsp , ale
nejenom v celkovØ s le a dØlce tradice neziskov ch organizac . Skandi-
nÆvskØ a anglosaskØ zem se li od zem ji n Evropy. V t ch prvn ch
je del tradice nec rkevn dobroŁinnosti a tedy i neziskovØho sektoru
a v t inou n zk vliv vełejnØ sprÆvy, v t ch druh ch naopak. Ale zdale-
ka to neplat ve v ech ohledech, staŁ se pod vat na Francii, kterÆ je
tradiŁn centralistickÆ, a płesto je m stn neziskov sektor siln vyvinut , nebo na
vØdsko, kde v t inu slu eb donedÆvna poskytoval stÆt, Łi na Rakousko, kde płi silnØ
spolkovØ tradici jsou nejsiln j m finanŁn m zdrojem vełejnØ rozpoŁty.
Ostatn nen to tak dÆvno, co se n kterØ ŁlenskØ zem EvropskØ unie z jihu Evropy
ecko, pan lsko, Portugalsko samy vymanily z totalitn ho re imu. Napł klad Por-
tugalsko svrhlo fa istick Salazarøv re im pamÆtnou KarafiÆtovou revoluc v roce
1974. Po 12 letech se ji zem stala Łlenem Unie. Płitom jej ekonomickÆ s la a ivotn
œrove patłily v Evrop k nejni m. Jednu, zato døle itou v hodu ve srovnÆn s nÆmi
tyto zem m ly nemusely obnovovat tr n hospodÆłstv .
Z hlediska vztahø mezi vlÆdami a neziskov m sektorem zejmØna v segmentu sociÆl-
n a zdravotn pØŁe lze stÆty EU rozd lit do Łtył skupin (Francie se zdÆ b t kombina-
c røzn ch modelø):
N mecko, Rakousko, Belgie a Holandsko: Neziskov sektor se sklÆdÆ z velk ch a iroce
znÆm ch organizac . Jejich Łinnost mÆ Łasto silnØ nÆbo enskØ nebo politickØ zÆzem .
Maj v t inou profesionÆln aparÆt, na prÆci dobrovoln kø jsou zÆvislØ v røznØ m łe.
D ky decentralizaci a slab œloze stÆtu v poskytovÆn pØŁe jsou v oblasti sociÆln
pomoci hlavn mi subjekty. Jsou financovÆny stÆtem a z rozpoŁtø sociÆln ho poji t n .
VelkÆ BritÆnie a Irsko: V t chto zem ch je dlouhÆ tradice dobrovolnickØ prÆce. Nezis-
kov sektor je vysoce profesionÆln a ł zen kvalifikovan mi experty. Ve VelkØ BritÆ-
nii, kterÆ je pova ovÆna za sociÆln stÆt, dostÆvÆ mnoho organizac pł sp vek z vlÆd-
n ch fondø na zÆklad vełejnØ sout e, nikoliv obligÆtn . VelkÆ ŁÆst tohoto sektoru se
v ak financuje sama. Organizace b vaj Łleny v eoborov ch asociac i m stn ch koa-
lic a Łasto jsou voln propojeny prostłednictv m organizac , kterØ v m st vykonÆvaj
œlohu koordinÆtora a sponzora (napł klad civic trusts).
vØdsko, Finsko a DÆnsko: Ve SkandinÆvii jsou sociÆln stÆty, kterØ samy organizuj
vzd lÆn , sociÆln a zdravotn pØŁi na principu rovnosti a v eobecnosti. NevlÆdn or-
ganizace zde funguj jen jako dopln k stÆtn pØŁe a na podporu obŁansk ch prÆv. Pod
vlivem ekonomickØho tlaku a reforem systØmu sociÆln pØŁe v ak tamn vlÆdy zaŁ na-
j s nevlÆdn m sektorem stÆle v ce spolupracovat. D ky tomu maj dnes tyto organiza-
Postaven a v voj neziskovØho sektoru v Evrop
24Prøvodce neziskov m sektorem
ce ji pom rn znaŁn politick vliv. Organizace maj zpravidla lehkou strukturu,
jsou sp e Łleny oborov ch organizac ne celostÆtn zastłe uj c organizace.
ItÆlie, pan lsko, Portugalsko a ecko: NevlÆdn neziskovØ organizace zde prochÆze-
j rozsÆhlou transformac , kterÆ znamenÆ płedev m sekularizaci (charitu zde done-
dÆvna zaji ovala tØm ł v hradn c rkev). TypickØ je silnØ dru stevn hnut , Łasto
spojenØ s odbory. V zem ch pøsob mno stv rozmanit ch organizac a je t kØ urŁit
celkovØ trendy. Hlavn m katalyzÆtorem dal ho rozvoje neziskovØho sektoru je v ak
złejm vliv strukturÆln a regionÆln politiky EvropskØ unie, kterÆ płinÆ novØ c le
a novØ finanŁn zdroje (to ostatn plat i pro Irsko).
NevlÆdn organizace se postupn stÆle v ce soustłe uj na zÆkladn lid-
skÆ a obŁanskÆ prÆva, rovnost anc v zam stnÆn a vzd lÆn a na spole-
ŁenskØ znovuzaŁlen n osob posti en ch sociÆln , du evn nebo t les-
n . SouŁasn dochÆz k røstu spoluprÆce mezi samotn mi organizacemi,
kterØ vytvÆłej krÆtkodobØ i dlouhodobØ svazky (v podob asociac a s t ),
aby lØpe dosahovaly svØ c le, maximalizovaly svøj vliv na vełejnou
politiku, posilovaly svØ postaven a prosazovaly legislativn , da ovØ a dal zm ny.
PrÆv spoluprÆce na horizontÆln , partnerskØ œrovni je pro neziskov sv t typic-
kÆ. V posledn ch deseti letech to je takØ nejnÆpadn j zm na, ke kterØ tam dochÆz .
Neziskov ? ObŁansk ? Dobrovolnick ? Komunitn ?
PsÆt o neziskovØm sektoru v evropsk ch zem ch nen obt nØ jen kvøli rozd løm jazy-
kov m, historick m Łi politick m. V ład zem o n m neexistuj tØm ł ÆdnØ infor-
maŁn prameny a płitom to neznamenÆ, e by tam byl neziskov sektor neaktivn nebo
nev znamn . Nav c chyb z dł v j ch let tradice srovnÆvac ch studi , a u odbor-
n ch Łi publicistick ch
2
.
Stejn jako legislativa nen sjednocena ani terminologie neziskovØho sektoru. Co v e
si płedstavit pod nevlÆdn m neziskov m sektorem? Mohou to b t jednak neziskovØ
organizace zalo enØ obŁany (nikoliv stÆtem nebo m sty), jednak skupiny a iniciativy
obŁanø, kterØ nemaj prÆvn povahu organizac napł. neformÆln skupiny sousedø,
kteł se sdru ili kvøli spoleŁnØ ka doroŁn oslav nebo kvøli novØ vodovodn pł poj-
ce. O t chto prÆvn neorganizovan ch skupinÆch tØm ł nebudeme hovołit, aŁkoliv
prÆv ty jsou jedn m z hlavn ch pil łø spoleŁenskØ stability v obc ch i v celØ spoleŁ-
nosti. V em dohromady se n kdy ł kÆ obŁansk sektor.
2
Jedno z mÆla specializovan ch v zkumn ch a studijn ch stłedisek pro neziskov sektor bylo zalo eno v roce 1999 płi Lond nskØ kole
ekonomick ch a politick ch v d. Jej Stłedisko pro obŁanskou spoleŁnost se zab vÆ krom v uky a v zkumu takØ publikovÆn m v zkum-
n ch zprÆv extern ch autorø. Dosud se v ak na evropsk kontinent v razn nezam łilo.
Shody a rozd ly
25
OznaŁen m neziskov sektor zde rozum me souhrn nevlÆdn ch (nestÆtn ch, tj. stÆ-
tem Łi vełejnou sprÆvou nezalo en ch) neziskov ch organizac . V jednotliv ch ze-
m ch EU existuj odchylky od tohoto pojet , kterØ nicmØn vychÆzej ji z faktu, e se
rozli uje vełejnØ a soukromØ prÆvo, podle n ho organizace vznikaj . NevlÆdn mi
organizacemi se m n vlastn ty, kterØ nevznikly podle vełejnØho, n br soukromØho
prÆva.
V ¨R je statut neziskovosti dÆn ji prÆvn m typem organizace. Ve v t i-
n evropsk ch zem ch (a takØ mimo Evropu) je v ak rozhoduj c m kro-
kem płezkoumÆn œŁelu existence organizace pł slu n m finanŁn m nebo
da ov m œładem, pł padn soudem. Jestli e œład uznÆ obecnou prosp -
nost (dobroŁinnost) organizace, załad ji mezi neziskovØ s ve ker mi klad-
n mi dopady na da ovØ œlevy. Statut neziskovØ organizace, resp. chari-
ty, tak mohou z skat tłeba spoleŁnosti s ruŁen m omezen m. (Toto pojet je nyn starØ
ji 400 let prvn statut dobroŁinn ch œŁelø byl płijat v Anglii v roce 1601.)
Uvnitł neziskovØho sektoru se v ład zem rozli uj velkØ neziskovØ (voluntary, tj. na
dobrovolnictv postavenØ) organizace a komunitn organizace. Oboj mohou, ale ne-
mus vyu vat prÆci dobrovoln kø. Dobrovolnick mi se obvykle m n ty, kterØ posky-
tuj slu by vełejnosti, jsou zalo eny na prÆci dobrovoln kø (kteł ov em mohou b t
odm ovÆni) a jsou svou povahou neziskovØ. SouŁasn to b vaj velkØ charitativn
organizace s profesionÆln m ł zen m a s poboŁkami v røzn ch ŁÆstech zem anebo
agentury, kterØ poskytuj svØ vełejn prosp nØ slu by na neziskovØm zÆklad . Pł -
kladem t chto organizac jsou ArmÆda spÆsy, LØkałi bez hranic, ObŁanskØ poradny
nebo katolickØ Charity.
Komunitn neziskovØ organizace jsou takØ ŁinnØ na zÆklad dobrovolnosti, jsou v ak
v dy orientovanØ na m stn problØmy a vedeny m stn mi lidmi. Jsou to prost malØ
m stn neziskovØ organizace, zejmØna svØpomocnØ spolky. Ty se obvykle zam łuj na
prosp ch sv ch Łlenø (łekli bychom, e to jsou zÆjmovØ Łi vzÆjemn prosp nØ orga-
nizace) a na problØmy bezprostłedn ho okol svØho domova. PrÆv vzÆjemnÆ pomoc
(napł. osob posti en ch stejnou nemoc Łi vadou), spoleŁenskØ akce v obci, zkrÆ lo-
vÆn lokalit, pomoc płi nachÆzen zam stnÆn Łi mezilidskÆ komunikace jsou typick -
mi płedm ty jejich aktivit.
Tyto malØ organizace s m stn pøsobnost se n kdy pova uj za zÆklad stabiln obŁan-
skØ spoleŁnosti. NeznamenÆ to bohu el, e jsou v dy pevnou zÆrukou demokracie
a obŁansk ch svobod a e se nepłizpøsob (n kdy i vstł cn ) totalitn mu tlaku, jak se
to stalo v płedvÆleŁnØm N mecku nebo v povÆleŁnØm ¨eskoslovensku.
Postaven a v voj neziskovØho sektoru v Evrop
26Prøvodce neziskov m sektorem
Jak vznikal obŁansk sektor
FormÆln demokracie znamenÆ, e v ład zem jsou sice volby, av ak po nich hraj ve
vełejn ch zÆle itostech aktivn roli jen politici, pł padn mØdia, nikoliv obŁanØ.
V Nizozemsku, v zemi se silnou demokratickou tradic , je politickÆ kultura zalo ena
na interakci mezi politick mi a obŁansk mi strukturami. ¨asto se vedou dlouhØ dis-
kuse mezi obŁany, politiky a œłedn ky, ale nakonec vznikÆ pro v echny płijateln
kompromis. Nikdo se płitom nepozastavuje nad t m, e se obŁanØ œŁastn pł mo, e
debata nezøstÆvÆ jen na politic ch a novinÆł ch. Jak je to mo nØ?
Pøsob tak tradiŁn vztah mezi obŁany a vełejnou sprÆvou, kter se vytvÆłel po stalet
vlivem polderø. Polder je kus zem z skan z mołe (jak v te, velkÆ ŁÆst nizozemskØho
œzem vznikla vysou en m mołe a stavbou hrÆz , kterØ zachycuj v e polo enou
mołskou hladinu). HrÆze se musely neustÆle udr ovat, obnovovat. ObŁanØ museli
s m stn mi œłady spolupracovat siln a stÆle, jinak by se prost v