Čepelka - Průvodce neziskovým sektorem 1

ichni utopili. ObŁan-
skØ postoje ve vełejn ch zÆle itostech byly existenŁn otÆzkou, otÆzkou płe it .
V jin ch zem ch zas mø eme naj t zÆklady obŁanskØ spoleŁnosti a neziskovØho sekto-
ru ve vztaz ch mezi panovn kem a ni lechtou, pozd ji mezi lechtou, vznikaj c
bur oazi a obŁansky svobodn mi, leŁ nÆmezdn mi d ln ky. V N mecku, Rakousku,
v carsku, ale takØ v Łesk ch zem ch se od poloviny 19. stolet v obc ch roz łila
spolkovÆ Łinnost (kulturn , sportovn , sociÆln pØŁe) a dodnes je zÆkladem tamn ho
neziskovØho sektoru. Jen ve star ch (zÆpadn ch) spolkov ch zem ch N mecka fungu-
je dnes kolem 300 tis c spolkø. ZÆsadn vliv na rozvoj charitativn ch aktivit ov em
m la c rkev tradiŁn zdroj dobroŁinnosti.
Neziskov sektor a stÆt
V rozvinutØ spoleŁnosti otevłenØho typu co je zejmØna pł pad stłedoevropsk ch
a seversk ch Łlenø EU, ale takØ napł klad USA nachÆz me velkou hustotu obŁan-
sk ch organizac , kterØ pln pokr vaj nejen celØ œzem , ale takØ v echny oblasti
zÆjmu obŁanø. Jsou døle it m faktorem rozvoje komunit, zvy uj stabilitu spoleŁnos-
ti, zaruŁuj vysokou prøhlednost a obŁanskou kontrolu aktivit vełejnØ sprÆvy a stra-
nickØ politiky. Płesto je v ak situace v Evrop a v USA velmi rozd lnÆ.
Na evropskØm kontinentu mÆ stÆt tradiŁn , płi nejmen m ji od poŁÆtku 19. stolet ,
vøŁi obŁanøm velmi silnou pozici. StÆt je zvykl vyb rat dan a peŁovat o lidi, kteł to
v ce nebo mØn potłebuj . StÆt mÆ tØm ł monopol nebo aspo velkou œlohu v oblasti
Shody a rozd ly
27
kolstv , kultury, zdravotnictv a sociÆln pØŁe (napł. o zdravotn posti enØ Łi starØ
obŁany). V hospodÆłsky œsp n ch zem ch Evropy tak postupn vznikl sociÆln stÆt .
Typick m płedstavitelem je vØdsko s vysok mi dan mi a s vysokou œrovn pØŁe.
V N mecku a Rakousku je neziskov sektor do velkØ m ry zÆvisl na vełejn ch roz-
poŁtech. StÆt je garantem vełejn ch slu eb a dÆrcem, neziskovØ organizace jsou pł -
jemci t chto pen z a poskytovateli slu eb. Jejich postaveni je upraveno zÆkonem
o sociÆln pomoci (v ¨R se o n m uva uje).
Naproti tomu v USA, je n co takovØho nemyslitelnØ. SpojenØ stÆty se b n prezentu-
j jako liberÆln j a svobodn j sv t a to se t kÆ jak ekonomiky a politiky, tak sprave-
dlnosti a pØŁe o obŁany. V t døraz na odpov dnost jednotlivce, na to, aby se v prvØ
ład o sebe postaral sÆm, mÆ nepochybn kołeny v os dlovÆn Ameriky, v ivelnØm
zaklÆdÆn osad, v nutnosti jednotlivcø i komunit spolØhat na sebe, a takØ v tom, e
nov vznikaj c stÆt se potłeboval jasn odli it od koloniÆln ch tradic britskØ admi-
nistrativy.
Americk stÆt je slab v płerozd lovÆn a siln v oblasti prÆva a fungovÆn røz-
n ch instituc . SociÆln pomoc t m, kdo ji potłebuj , nezaji uje v prvØ ład stÆt, n -
br dobrovolnØ neziskovØ organizace spolky, charitativn a nÆbo enskØ organizace.
V souvislosti s t m prob haj v USA pod nÆzvem SpojenÆ cesta ka doroŁn gigantickØ
dÆrcovskØ kampan , kterØ organizuj profesionÆlovØ ve spoluprÆci s politiky, um lci,
mØdii a dal mi vełejn mi Łiniteli. Vybere se hodn płes sto miliard dolarø v Evrop
n co nesl chanØho.
PouŁen ? Snad to, e Ł m v c toho pro obŁany zaji uje stÆt, t m v c
toho od n j obŁanØ cht j . T m mØn jsou samostatn a sob staŁn . T m
v c se ztrÆc vøle ud lat n co pro sebe a pro druhØ. Tam, kde se stÆt
starÆ o nezbytnØ minimum (hlavn o bezpeŁ obŁanø a soudnictv ),
nastupuje rodina, nevlÆdn organizace anebo trh se sv mi komerŁn mi
slu bami. Je to pochopitelnØ Ł m slab je stÆt, t m siln j jsou
zb vaj c dva sektory
3
.
3
To se samozłejm prom tÆ i do postojø politick ch stran: TakzvanØ pravicovØ politickØ strany v zem ch EU obvykle propaguj mal
stÆt , kter płenÆ co nejv c vełejn ch slu eb na obŁanskou spoleŁnost a jeho organizovanou ŁÆst, neziskovØ organizace. Mezi stÆtem
a obŁanem mÆ fungovat co nejv ce svØpomocn ch obŁansk ch struktur. Levicov m a pseudopravicov m stranÆm naopak neziskov
sektor Łasto płekÆ bu proto, e nemohou pln prosazovat koncept silnØho, v eobj maj c ho stÆtu, anebo proto, e maj obavu ze ztrÆty
mocenskØho monopolu zastupitelsk ch orgÆnø. Sna se z vełejnØ politiky odstranit nestranickou konkurenci obŁansk ch iniciativ a
vlastn jakoukoli vn j kontrolu v konu svØ moci (pokusy o płekonÆn vlivu mØdi a stranickØ opozice). Demokracie bez obŁanskØ
spoleŁnosti, bez mechanismu pł mØ demokracie, tedy etatismus, se dnes chÆpe jako klasickØ nebezpeŁ postmodern spoleŁnosti.
Postaven a v voj neziskovØho sektoru v Evrop
28Prøvodce neziskov m sektorem
Neziskov sektor je souŁÆst sociÆln s t
V tradiŁn ch stabilizovan ch komunitÆch, jak mi jsou obce a malÆ m sta v Rakousku,
Anglii nebo vØdsku, je neziskov sektor jÆdrem ivota m stn ho spoleŁenstv . To
on vytvÆł tu pevnou s vztahø mezi spoluobŁany, zÆklad morÆlky dobrØho soused-
stv a obŁanstv .
Płijedete-li do jihoanglickØho Lewesu, typickØho venkovskØho m steŁka, a zajdete-li
do m stn kancelÆłe pro dobrovoln ky, budete mo nÆ płekvapeni: v ce ne sto nezis-
kov ch organizac ve m st a nejbli m okol pracuje ve prosp ch lid , zv łat, domø
a pł rody.
Dobrovoln ci vedou sportovn a zÆjmovØ krou ky, peŁuj o opu t nÆ zv łata, o vełej-
nou zele , o starØ Łi zdravotn posti enØ obŁany. Rodiny Łi man elØ stłedn ho v ku
berou na v let spoluobŁany, kteł nejsou jejich pł buzn mi, d laj jim u nich doma
spoleŁnost nebo jim załizuj røznØ slu by, dohl ej na to, aby nebyly po kozovÆny
historicky cennØ budovy a pł rodn zaj mavosti, organizuj sb r recyklovatelnØho od-
padu, vyuŁuj ve veŁern ch kursech. Dobrovoln recepŁn pøsob v azylovØm dom ,
dobrovolnÆ uŁitelka ve veŁern kole pro defektn d ti, zahradnice udr uje zahrÆdky
star ch lid a łidiŁ voz t lesn posti enØ po œładech, nÆkupech a v letech.
V ichni pracuj ve svØm volnØm Łase, zdarma, pÆr hodin t dn a jak byste zjistili
jednoduch m dotazem, v t ina chÆpe, e je to zapotłeb . Je prost tłeba pomoci spo-
luobŁanøm a britsk stÆt nen v eobj maj c matkou...
Jak je podporuje m stn radnice? Radn dobłe v d , e bez prÆce neziskovek by płiby-
ly problØmy prÆv jim. Krom toho lidØ Łasto vol do m stn rady ty obŁany, kteł se
osv dŁili v konkrØtn vełejn prosp nØ prÆci. V Lewesu tak panuj typickØ zÆpado-
evropskØ pom ry: m sto je nabito dobrovolnick mi organizacemi, kterØ peŁuj o v ech-
ny mo nØ skupiny obyvatel, zÆliby, m stn problØmy. A prÆv proto maj tak velkou
podporu od m stn samosprÆvy, podporu neformÆln a œŁinnou.
Skoro by se dalo ł ci, e opravdickou sociÆln s t , kterÆ stabilizuje
spoleŁnost a pomÆhÆ jednotlivcøm i rodinÆm, nejsou pov stnØ pro-
dukty stÆtu jako sociÆln dÆvky, rekvalifikaŁn kursy nebo jinÆ stÆ-
tem organizovanÆ pØŁe, n br pøsoben mal ch skupin sousedø
a znÆm ch a jejich formÆln ch i neformÆln ch spolkø, a u je tam Łlov k Łlenem nebo
klientem.
Shody a rozd ly
29
Mezi stÆtem a obŁany
Samozłejm , n co to stoj . ¨lov k je tak trochu hl dÆn druhØmu prost nen jedno,
jestli soused krade nebo jestli pÆl na zahrad pneumatiky. SociologovØ tomu ł kaj
neformÆln sociÆln kontrola. Svobodn obŁanØ v tradiŁn ch demokraci ch si hl daj
svøj ivotn prostor jak sami, tak s pomoc neziskov ch organizac .
Napł klad aktivita s nÆzvem SousedskÆ hl dka znamenÆ, e se lidØ aktivn zaj maj
o bezpeŁ sousedova majetku vŁetn automobilu, pł p. tØ jeho d t a zem d lsk ch
zv łat. Spolupracuj płitom s polici a dostÆvaj od n rady, jak si v mat podezłel ch
okolnost ve svØm okol . SousedskÆ v pomoc mø e zahrnovat i b nØ vyb rÆn po -
tovn schrÆnky v nepł tomnosti sousedø, odkl zen sn hu płed domem apod. Pøvodn
iveln existuj c zvyk zejmØna na venkov je policejn mi orgÆny mnoha zem aktivn
roz iłovÆn do m st. Jde vlastn o obŁanskÆ sdru en organizovanÆ polici ve prosp ch
obŁanø.
ZÆrove æ v ak, jakmile zaŁne do tradiŁn ch komunit płichÆzet mnoho nov ch obyva-
tel, napł klad płist hovalcø z ciziny, nereaguje komunita pouze nevra ivost nebo
nepłÆtelstv m, i kdy i takovØ postoje se v ude vyskytuj . Okam it se zaŁnou vytvÆ-
łet neformÆln skupiny a dobroŁinnØ neziskovØ organizace, kterØ se sna nov pł -
choz m pomoci a integrovat (zaŁlenit, zapojit) je do m stn ho spoleŁenstv . Tis ce na-
ich płedlistopadov ch emigrantø by mohly vyprÆv t, o co lØpe se jim zaŁ nalo v zem ch
dne n EU, jestli e nezøstali na pospas velkom stskØ anonymit a nalezli kontakty na
m stn komunity a jejich dobrovolnickØ organizace.
SpoluprÆce mezi obŁany, polici a dal mi stÆtn mi orgÆny je takØ podstatou hnut
Crimestoppers (tj. t ch, kteł zastavuj zloŁin). Je zalo eno na my lence e i n kdo
jin ne pachatel mÆ informaci, kterÆ mø e objasnit zloŁin . Nab z anonymitu lidem,
kteł poskytnou informaci o zloŁinu, bezplatnou telefonn linku a odm nu, jestli e
informace vede k zatŁen (ve VelkØ BritÆnii a 500 liber). Sna se tak płekonat lho-
stejnost lid , jejich strach z odplaty pachatele a nechu stÆt se œŁastn kem vy etłovÆn ,
soudn ho projednÆvÆn apod.
Telefonn linku provozuje døv ryhodnÆ nevlÆdn neziskovÆ organizace,
kterÆ ŁerpÆ finanŁn prostłedky płedev m z dobrovoln ch pł sp vkø
(darø) a z skanØ informace płedÆvÆ vy etłovateløm policie. Jak je efekt
hnut ? Tvrd se, e jsou usv dŁeni pachatelØ prøm rn 95 % pł padø
oznÆmen ch volaj c mi. Na zaŁÆtku roku 2000 zahrnula statistika z 1098
t chto programø z celØho sv ta 714 tis c objasn n ch pł padø, 42 mil.
Postaven a v voj neziskovØho sektoru v Evrop
30Prøvodce neziskov m sektorem
dolarø vyplacen ch odm n, płes miliardu dolarø v hodnot zachrÆn nØho majetku
a za 3,3 miliard dolarø zabaven ch narkotik. To by nebylo mo nØ bez spoluprÆce
s obŁany prostłednictv m nevlÆdn ch organizac .
Hnut je roz łeno i na stłedn ch kolÆch. Jeho smyslem je prosadit mezi studenty
v dom , e zloŁin u nikdy nebude tolerovÆn. Z evropsk ch zem za vÆ hnut nejv t-
rozkv t ve VelkØ BritÆnii. Ze zem stłedn a v chodn Evropy jsou prvn pokusy
v polsk ch m stech. Hnut se charakterizuje jako spolŁen slu n ch lid proti zloŁi-
nu, korupci a dal m formÆm kriminality
4
.
OsmÆ sv tovÆ velmoc
Za rok 1995 uskuteŁnila americkÆ univerzita Johns Hopkins rozsÆhl a dosud nepłe-
konan v zkum ekonomick ch pł nosø neziskovØho sektoru ve 22 zem ch sv ta,
mezi nimi i v USA a ¨R. Zjistila, e neziskov sektor m l hospodÆłskou vÆhu (m łe-
nou v daji), kterÆ odpov dala 4,7 % hrubØho domÆc ho produktu (HDP) dosa e-
nØho t mito zem mi
5
.
To je obrovskÆ hospodÆłskÆ s la, znatelnÆ v ka dodenn m ivot zem . Kdyby nezis-
kov sektor z t chto zem vytvołil samostatn stÆt, stal by se hospodÆłsky osmou
nejv t sv tovou velmoc , płed Kanadou, Ruskem Łi Braz li . Zaji oval tØm ł 19 mi-
li nø placen ch pracovn ch m st, co znamenalo 5 % v ech pracuj c ch (nepoŁ -
taje zem d lstv ) a 9 % v ech pracovn kø zam stnan ch ve slu bÆch.
Nav c je nyn neziskov sektor nejdynamiŁt ji rostouc m odv tv m nÆrodn ho
hospodÆłstv v t iny vysp l ch zem . Ji v obdob 1990 1995 stoupla v dev ti
zkouman ch zem ch EU zam stnanost v neziskovØm sektoru o 23 %, zat mco celkovÆ
zam stnanost ve v ech hospodÆłsk ch odv tv ch vzrostla pouze o 6 %.
Ale nejen to. Neziskov sektor na sebe vÆ e velkØ mno stv dobrovolnØ prÆce ve
zkouman ch zem ch se v prøm ru 28 % obyvatelstva v novalo dobrovolnØ prÆci
v neziskov ch organizac ch. Po zapoŁten prÆce dobrovoln kø by se pod l na HDP
zv il na 5,7 % a zam stnanost na 7,1 % (13 % ve slu bÆch). Płi zahrnut Łinnosti
c rkv by se poŁet zam stnancø zv il o dal dva miliony.
4
Jak u iteŁnØ! Ale dovedeme si płedstavit n co podobnØho u nÆs, bez pokłiku o nÆvratu płedlistopadov ch obŁansk ch v borø, Pomoc-
nØ strÆ e VełejnØ bezpeŁnosti Łi dokonce tajnØ StB? Jen e instituce podobnØho urŁen jsou potłebnØ i v demokratick ch re imech.
Ostatn masovÆ podpora a œŁast AmeriŁanø nebo AngliŁanø v obŁansk ch v borech a dobrovolnick ch policejn ch slo kÆch je produk-
tem dlouhØho svobodnØho v voje a jedn m ze zÆkladø spoleŁenskØ stability v t chto zem ch. A souŁasn dokladem, e si obŁanØ
uv domuj svÆ prÆva i zÆvazky vøŁi spoleŁnØmu stÆtu.
5
Pro zÆkladn srovnÆn ekonomickØ s ly røzn ch evropsk ch zem vyu ijeme œdaje Eurostatu, statistickØho œładu EU. ¨in -li prøm rn
hrub domÆc produkt na jednoho obyvatele souŁasnØ EU 100, pak v jednotliv ch zem ch to je: Lucembursko 188, Irsko 117, VelkÆ
BritÆnie, Francie a N mecko 103, pan lsko 84, Portugalsko 71 a ecko 64. Z kandidÆtsk ch zem Slovinsko 70, ¨esko 59, Ma arsko
53, Slovensko 47, Polsko 40 atd. Z ostatn ch zem Evropy Łin tento index v Norsku 143 a ve v carsku 117. V imn me si obrovsk ch
rozd lø mezi stÆty EU a obrovskØho odstupu kandidÆtsk ch zem . Pronikav røst HDP byl dosud jasn m efektem vstupu hospodÆłsky
slabØ zem EU (napł. Irsko, Portugalsko).
Shody a rozd ly
31
Mezi skupinami zem jsou ov em velkØ rozd ly. Zat mco v dev ti Łlensk ch stÆtech
EU se neziskov sektor vŁetn dobrovoln kø pod lel na celkovØ zam stnanosti
z 10 procent, ve Łtyłech zkouman ch zem ch b valØho sov tskØho bloku (¨R, Ma-
arsko, Slovensko a Rumunsko) to bylo v prøm ru pouze 2,4 % podobn jako
v LatinskØ Americe. Nejv t pod l neziskovØho sektoru na celkovØ zam stnanosti je
v Holandsku, Irsku a Belgii (v dy płes 10 %), kde to ve Finsku 3 %, v ¨eskØ repub-
lice 2,8 a na Slovensku 0,9 %.
V zem ch EU dominuje oblast sociÆln ch slu eb, zdravotn pØŁe
a vzd lÆvÆn . Tam pracuj tłi Łtvrtiny zam stnancø z neziskovØho sek-
toru
6
. Naproti tomu v zem ch stłedn Evropy je trojnÆsobn vy za-
m stnanost v oblasti kultury, sportu a rekreace; v płepoŁtu asi tłetina
pln ch pracovn ch œvazkø v neziskovØm sektoru. To lze płiŁ st pozø-
statku z obdob komunistickØho re imu, kdy byly tyto oblasti tradiŁn
podporovÆny, na rozd l od nevlÆdn ch sociÆln ch slu eb, ekologie Łi ochrany obŁan-
sk ch prÆv. V znamn j ne v zem ch EU je takØ pod l zam stnancø v profesn ch
a podnikatelsk ch, tzn. rovn neziskov ch sdru en ch. To je op t z velkØ ŁÆsti pozø-
statek s ly a profesionalizace odborov ch svazø a dal ch organizac tehdej NÆrodn
fronty.
TradiŁn neziskovØ segmenty se tak u nÆs zaŁaly uplat ovat a v posledn ch tłinÆcti
letech. Maj v ak v t dynamiku v voje ne stejnØ a nyn ji pom rn stabilizovanØ
segmenty v zÆpadn Evrop . Nejzłeteln ji je to vid t na environmentÆln ch (nepłesn
naz van ch ekologick ch ) organizac ch, kterØ v ¨R zauj maj pod l 15 % na za-
m stnanosti vŁetn dobrovoln kø, kde to v zem ch Unie je to pouze 0,3 a 5 % a tłeba
v sousedn m Ma arsku 2 %.
Z tabulky mø eme vyŁ st v ka dØm sloupci v dy alespo tłi zÆkladn fakta napł klad
(v prvn m sloupci):
v oblasti kultury je v dev ti zkouman ch zem ch EU zam stnÆno celkem 10 %
ze v ech zam stnancø, kteł pøsob v neziskovØm sektoru,
v samotnØ ¨R je pod l zam stnanosti v kultułe tradiŁn vysok , 22 %, tedy
mnohem vy ne Łin prøm r zem EU,
av ak mezi zem mi EU jsou velkØ rozd ly, pod l takto zam stnan ch kol sÆ od
3 % v Holandsku a po 25 % v BritÆnii a tak nemø eme ł ci, e by se situace
v ¨R prÆv v tomto hledisku zÆsadn odli ovala od jednotliv ch zem EU.
6
Tento stav se płiŁ tÆ silnØmu a nepłeru enØmu vlivu protestantskØ a katolickØ c rkve v sociÆln ch slu bÆch a ve kolstv . V N mecku,
Belgii a dal ch zem ch se v prøb hu 19. a 20. stolet c rkevn organizovanÆ dobroŁinnost spojila s po adavky d lnickØho a pozd ji
sociÆln demokratickØho hnut ke zlep en sociÆln ch a zdravotn ch podm nek, co pos lilo kapacitu neziskov ch organizac v t chto
oblastech.
Postaven a v voj neziskovØho sektoru v Evrop
32Prøvodce neziskov m sektorem
Zam stnanost v neziskovØm sektoru (v %)
*/ Pod l zam stnanosti v neziskovØm sektoru na celkovØ zam stnanosti v zemi
Zat mco nov o ivovan Łesk neziskov sektor se na celkovØ zam stnanosti v zemi
pod l jen z necel ch 3 procent, v zem ch EU je to v dy v ce od 4,5 % ve pan lsku
po 12,4 % v obŁansky a neziskov vysp lØm Holandsku. V imn me si n kter ch
Łesk ch zvlÆ tnost : z minulosti v jimeŁn pod l zam stnanosti v profesn ch sdru e-
n ch (odbory), płekvapiv vysok pod l v segmentu ivotn ho prostłed , a proti tomu
absolutn n zkÆ rozvinutost neziskovØho sektoru ve sfØłe vzd lÆvÆn (u nÆs se neod-
stÆtnilo), v sociÆln ch a zdravotn ch slu bÆch.
Kdybychom v ak do zam stnanosti zapoŁ tali i pod l prÆce dobrovoln kø, kteł svou
aktivitou płece rovn v nuj Łas na vytvÆłen spoleŁensk ch hodnot, Łinil by celko-
v vklad prÆce v ŁeskØm neziskovØm sektoru 5 % a v zem ch EU celkem 10 %:
Zam stnanost v neziskovØm sektoru (vŁetn dobrovoln kø)
prøm r 9 10,1 28,3 22,3 26,4 0,8 6,3 2,4 0,2 1,2 2,7 0,3 6,9
zem EU
nejv ce 24,5 53,7 42,5 64,0 1,3 11,2 8,7 0,7 3,8 7,2 0,3 12,4
VB Ir Hol Rak VB p Fin VB VB N m p Hol
nejmØn 3,4 8,9 4,3 4,5 0,3 2,4 0 0 Fr 0,2 0,9 0,3 4,5
Hol Rak VB Ir p Fin Hol Fin Bel Bel Fin p
¨R 22,1 8,5 12,8 12,5 14,7 10,4 4,0 2,2 1,2 11,5 - 2,9
kultura
oblast
zdravotn pØŁevzd lÆvÆn ivotn prostłed sociÆln slu by komunitn rozvoj ochrana prÆv nadace mezinÆr
.
organizace profesn sdru en ostatn Celkem */
Shody a rozd ly
prøm r 18,8 20,6 16,7 24,4 1,9 6,1 4,2 0,6 1,3 2,7 5,1 10,1
zem EU
nejv ce 32,6 43,0 30,8 49,9 5,0 12,5 16,8 1,3 2,6 6,2 22,1 17,5
Fin Ir Hol Rak Fr VB Fin VB p Fin Rak Hol
nejmØn 6,5 6,9 8,0 13,0 0,3 1,6 0,5 0,1 0,4 1,1 0,2 6,3
Rak Rak VB Ir Rak Fin Ir Bel p Bel Rak p Fin
¨R 40,1 6,2 8,8 9,4 15,3 6,3 3,0 2,0 1,0 7,5 0,4 5,0
kultura
oblast
zdravotn pØŁevzd lÆvÆn ivotn prostłed sociÆln slu by komunitn rozvoj ochrana prÆv nadace mezinÆr
.
organizace profesn sdru en ostatn Celkem */
33
A m lo by se zde płipomenout, e v b n sledovan ch ukazatel ch (pod l neziskovØ-
ho sektoru na celkovØ zam stnanosti, dobrovolnÆ prÆce, poŁet neziskov ch organiza-
c vzhledem k poŁtu obyvatel) se ¨eskÆ republika ład v t inou na prvn m sto
mezi kandidÆtsk mi zem mi. Netvrd me, e Ł sla jsou v echno, ale ukazuj na cel-
kovou s lu na eho neziskovØho sektoru. Ostatn uvedenÆ Ł sla ukazuj , e ani płi po-
rovnÆn se zem mi EU by se ¨eskÆ republika nezaładila na konec statistick ch eb-
ł Łkø.
Zdroje pł jmø neziskovØho sektoru
V ¨eskØ republice si pł jmy neziskov ch organizac spojujeme płedev m s vełejn -
mi sb rkami, stÆtn mi a obecn mi (nyn i krajsk mi) dotacemi a s granty nadac . V no-
sy z vlastn Łinnosti (zejmØna tr by za prodanØ v robky a slu by) a firemn dary (spon-
zoring) hraj mnohem men roli.
V Evrop a vøbec ve sv t je to v ak jinak. SrovnÆvac anal za Hopkinsovy univerzi-
ty płedev m ukÆzala, e nejv t pł jmy neziskovØho sektoru nepochÆzej z dob-
roŁinnosti, tj. z pen n ch nebo nepen n ch darø. Ty znamenaj jen 11 % z celko-
v ch pł jmø. Oproti tomu poplatky a tr by za poskytovÆn slu eb se na pł jmech pod lej
ze 47 % a financovÆn z vełejn ch rozpoŁtø (tj. z obc , m st, regionø, stÆtn ho rozpoŁ-
tu a strukturÆln ch fondø EU) płedstavuje 42 %. ZapoŁteme-li v ak takØ pł nos prÆce
dobrovoln kø, je pod l dobroŁinnosti na pł jmech pochopiteln v t (27 % m sto pø-
vodn ch 11).
Samozłejm takØ zde je zÆkladn odli nost dÆna dlouhodobou tradic . RozsÆhlej a na
sociÆln , zdravotn a vzd lÆvac slu by v ce zam łen neziskov sektor EvropskØ unie
je pochopiteln finanŁn samostatn j a na grantech a vełejn ch rozpoŁtech mØn
zÆvisl ne znovuo ivovan neziskov sektor v ¨R a v ostatn ch postkomunistick ch
zem ch
7
.
Konzervativn politickØ systØmy Ronalda Reagana v USA a Marga-
ret ThatcherovØ v BritÆnii uŁinily tzv. dobrovolnick sektor œstłed-
n m prvkem politickØ strategie, kdy oba usilovali o sni ovÆn stÆt-
n ch v dajø na sociÆln œŁely.
Dal tabulka ukazuje, jak pod l na pł jmech neziskovØho sektoru tvoł zdroje vełej-
nØho (stÆtn ho) sektoru, soukromØ dary a ŁlenskØ pł sp vky spolu s tr bami za prodej
v robkø a slu eb. Vełejn sektor, kter tu znamenÆ płedev m stÆtn dotace, je v ¨R
nejv t m zdrojem pł jmø (ze 43 %). Na Slovensku je tento pod l 2 a v Rumunsku 4
7
Neziskov sektor nemÆ jen pł jmy, ale ve stejnØm objemu i v daje. Jejich sm rovÆn se v røzn ch zem ch li , co Łasto zÆvis jednodu e
na tom, jak velkou ŁÆst slu eb zaji uje pł mo stÆt. Nejv t ŁÆst v dajø neziskovØho sektoru se ve VelkØ BritÆnii podobn jako v Japon-
sku vyu ije ve v zkumu a vzd lÆvÆn . V N mecku je to podobn jako v USA zdravotnictv . V ItÆlii a Francii jsou nejv t mi pł jemci røznØ
sociÆln slu by.
Postaven a v voj neziskovØho sektoru v Evrop
34Prøvodce neziskov m sektorem
ni ne v ¨R, ale płedev m jsou v t chto zem ch mnohem ni absolutn pł jmy
neziskovØho sektoru.
Ve srovnÆn s EU (56 %) je vliv vełejn ch financ v ¨R podstatn men av ak tento
zdÆnliv pa