logika

dent
Člověk je kuřák.
ano
ne
=> měli bychom se zabývat 2. substancí
SPIS O VYJADŘOVÁNÍ
Aristoteles se zabýval problematikou výroku
VĚTA
OZNAMOVACÍ TÁZACÍ ROZKAZOVACÍ PŘACÍ....atd.
VÝROK
SLOŽENÉ NESLOŽENÉ - složenými výroky se zabývá megarsko-stoická škola
Aristoteles se zabýval jednoduchými výroky a univerzálními výroky
JEDNODUCHÉ = subjekt-predikátové výroky
SINGULÁRNÍ TERMÍN NA MÍSTĚ SUBJEKTU OBECNÝ TERMÍN NA MÍSTĚ SUBJEKTU
SINGULÁRNÍ VÝROK UNIVERZÁLNÍ VÝROK
KLADNÉ kvalita ZÁPORNÉ
kvantita
VŠEM NĚKTERÝM VŠEM NĚKTERÝM
OBECNÉ ČÁSTEČNÉ OBECNÉ ČÁSTEČNÉ
Každý člověk je smrtelný. Někteří lidé jsou kuřáci. Žádný člověk není býk. Něktří lidé nejsou kuřáci.
Každé S je P Některá S jsou P Žádné S není P Některá S nejsou P
Scholastické zkratky:
kladné: AFIRMO = tvrdím, vztahuje se ke kladným věcem
Každé S je P => S a P Některá S jsou P => S i P
záporné: NEGO = popírám, vztahuje se k záporným výrokům
Žádné S není P => S e P Některá S nejsou P => S o P
LOGICKÝ ČTVEREC
ukazuje jaké jsou logické vztahy mezi čtyřmi typy výroků (SaP, SiP, SeP, SoP)
vznikl v období komentátorů
S a P subkontrární S e P
sublaternační kontradikce subalternační
(=protimluv)
S i P subkontrární S o P
sporný výrok = když v jednom tvrzení jsou dvě věci, které si protiřečí
princip vyloučeného sporu = ze svého myšlení bychom měli vyloučit spor
- př.: Prší a neprší. => kontradikce – myšlenková chyba
je to nepravda, už jen z formy vyjádření poznám jestli je to pravda nebo ne
na rozdíl od výroky je spor žádný v dialogu
tautologie = výrok, který je vždy pravdivý (př.: Prší nebo nepreší.)
kontradikce = výrok, ve kterém je spor => je nepravdivý
Každý pes je savec.
Není pravda, že každý pes je savec.
Jak vytvoříme kontradikci?
kontradikce
syntaktickysémanticky
A -> ne Amaximálně jeden je nepravdivý
Subkontrární vztah
syntakticky ho vytvoříme tak, že neneguji celou větu, ale pouze kopulu (= sponu)
Každé S je P
Žádné S není P
Subalternační vztah
= stojící pod jiným
jestliže něco plat o všem, tak to musí platit i o některých
jestliže je pravdivý první výrok, tak druhý výrok je taky pravdivý
Každé S je P (- toto je silnější než:) Některá S jsou P
naše povinnost jako mluvčího je abychom prohlásili to silnější tvrzení
SPIS PRVNÍ ANALYTIKY
zabývá se sylogismem M P
sylogismus = je soumluv př.: Každý Slovan je člověk
S M
Každý Čech je Slovan
S P
každý Čech je člověk
S a P se v závěru smluví díky M
forma: Každé M je PM a P vyšší pojem
Každé S je M=>S a M mediální pojem
Každé S je P S a P
nižší pojem
M a P- premisa MAIOR (- vyšší)
S a M- premisa MINOR (- nižší)
S a P- KONKLUZE (- závěr)
M – spojuje S a P, většinou spojení mezi S a P nevidíme
počet těchto sylogismů závisí na dvou faktorech:
1.) na tom jak uspořádám ta velká písmena (M, S, P)
2.) na tom jak uspořádám ta malá písmena (a, o, i, e)
uspořádání velkých písmen vede ke vzniku čtyř figur:
1. M P2. P M3. M P4. P M
S M S M S M M S
S P S P S P S P
Aristoteles řekne, že tímto způsobem člověk neuvažuje
existují různé způsoby (= mody) těchto figur:
Mody figur:
čtyři na třetí = 64, 3 * 64 = 192 modů
ty mody jsou buď + (správné) nebo – (nesprávné)
Dokonalý M1
Dokonalý M2
Dokonalý M3
Dokonalý M4
MX (je správný, když ho lze přenést na jeden ze čtyř dokonalých modů, pomocí předem daných pravidel)
Správné mody v rámci 1. figury:
Barbara
Celarent
Dari dokonalé mody (nemusíme dokazovat jejich správnost = axiomy)
Ferio
(Barbari)
(Celáront)
Správné mody v rámci 2. figury:
Cesare
Camastres
Festino
Baroco
(Cesarop)
(Camestrop)
Správné mody v rámci 3. figury:
Darapti
Felapton
Disamis
Datisi
Bacardo
Ferison
zbytek jsou nedokonalé mody, správnost dokazujeme tak, že je dosadíme do dokonalých modů
názvy nejsou jen tak, nepovídají, jak sylogismus vytvořit
př.: Barbara => 1. figura => M a P - modus Barbara v sobě obsahuje tři a
S a M
S a P
závorky znamenají: Barbara
S a P - silnější
- subalternační vztah
Barbari
S i P - slabší
celarent, celaront => jestliže je pravdivý celarent, musí být pravdivý i celáront
P M
př.: Žádný člověk není zvíře
S M
Každý slon je zvíře
S P
Žádný slon není člověk
P e M
S a M => modus Cesare, 2. figura
S e P
Cesare budeme převádět na ten dokonalý modus, který začíná na stejné písmeno => na Celarent: M e P
S a M
S e P
pravidla převádění nedokonalého modu na dokonalý (= pravidla konverze (= záměna) Subjektu s Predikátem):
A e B B e A
A i B B i A
A a B B i A – platí pouze jedním směrem
poznámka: za B a A si můžeme dosadit S, P, M
kdykoliv můžu zaměnit pořadí premis
převod perimpossible (= přes nemožné):
- mohu znegovat závěr, k závěru připojit jednu z premis a na místo závěru psát negaci druhé z premis
př.: A neC neC
B A B
C neB neA
- negace se provádí pomocí logického čtverce