logika

S
graf děláme jen z pravdivostních podmínek premis
M P
Žádný pták není savecŽádné M není P
S MNěkterá S jsou M
Některá zvířata jsou ptáciNěkterá S nejsou P
S P
Některá zvířata nejsou savci P
M S
HISTORIE LOGIKY
členíme do čtyř etap: 1.) Antická logika – objevitel Aristoteles => velký rozvoj
2.) Středověká logika – Scholastická, období rozkvětu
3.) Novověká logika – úpadek logiky
4.) Matematická logika – 19. stol.- rozkvět, změna, zakladatel této logiky je Gotlok Fräge
logiku vymysleli filosofové
v 19. století a 20. století se začala logika trochu odpoutávat od filosofie a začala koketovat s matematikou
ANTICKÁ LOGIKA
člení se do tří období:
1.) Přípravné
nutnou podmínkou vzniku logiky je systematické používání argumentační schopnosti
můžeme ztotožnit s Předsokraty, Sofisty, Platónem -> začali argumentovat
logika ve filosofických školách, v politice (Sofisté – cílem bylo naučit politiky přesvědčit lidi, to se nelíbilo filosofům), v matematice, geometrii (př. Eukleides -> Eukleidovská geometrie)
systematicky používal argumentační schémata i Zenón z Eleje
2.) Zlaté období (hlaní)
zakladatel logiky je Aristoteles
Megarsko-stoická škola
3.) Období komentátorů
nepřišli s ničím podstatným, pouze komentovali spisy svých předchůdců (př.: Galénos – římský lékař, studoval Aristotelovo pojetí vědy, pokusil se jako první udělat z medicíny vědu; Porfírios – komentoval Aristotelovy kategorie, otevřel diskuzi o povaze universálií; Boetius – 6.stol. po Kristu, hovoří se o něm jako o posledním Římanovi a prvním Scholastikovi, působí jako prostředník pro obě rozdílné kultury a předložil Aristotelovo dílo do latiny, vytvořil naši současnou vědeckou ferminologii)
ARISTOTELES
zakladatel logiky
nejslavnější spis je Metafyzika
napsal i Politiku, Organon
Organon – termín nepochází od Aristotela, ale od Andronika Rotského, ten vydával Aristotelovy spisy, i název Metafyzika od něj pochází
Organon = nástroj
zdá se, že Aristoteles považoval logiku za nástroj vědy
má 6 spisů – řazení není chronologické
1.) Kategorie => o pojmech
2.) O vyjadřování => výrok (soud)- vytvářejí určitý logický celek
3.) První analytiky => argument (úsudek) = sylogismus
4.) druhé analytiky => Aristotelovo pojetí vědy, využívají se zde logické poznatky
5.) Topiky => dialektické sylogismy = mají pouze pravděpodobné premisy
6.) O sofistických důkazech
Aristotelovo pojetí vědy je deduktivní (= odvozovat) => ve vědě bych měl na prvním místě odvozovat
princip = arché = pralátka => že z principu všechno vyplývá, měl by být samozřejmý, evidentní => nedokazuje (axiomy se nedokazují)
pokud bychom chtěli vše dokázat, skončíme ve skepticismu
cesta od arché k důsledkům je pomocí apodiktických sylogismů = premisy, se kterými sylogismy pracují jsou jisté, jsou založené na principech
dialektické sylogismy vznikají v dialogu (př.: Platónovy dialogy)
POJEM:
příklady pojmů: živočich, člověk, pták (= obecné termíny)
není pojem: Sokrates, nejvyšší hora (= singulární termíny)
to co může být jen subjekt
vlastní jména
pojem obecnost
obsah => vyjadřujeme pomocí definice
např.: člověk: = živočich rozumový
zpochybnění definice: a) definice může být příliš široká (př. Člověk = živý tvor)
b) definice může být příliš úzká (př.: člověk: = občan ČR)
KATEGORIE
Aristotelovi jde o to, aby uvedl nejvyšší pojmy, do kterých patří všechny věci, co existují
JSOUCNO
SUBSTANCE KVANTITA KVALITA VZTAH
(= podstata)
akcident (je jich devět)
substance = jsoucno o sobě
akcident = jsoucno na jiném
jsoucno o sobě: např. Já
jsoucno na jiném: např. Barva kůže, výška (kdyby neexistovalo Já, tak nejsou akcidenty)
akcident závisí na substanci
substance 1. substance (konkrétní (= srostlice látky a formy) živá bytost, rostlina)
2. substance (takové vymezení 1. substance, které když ta substance ztratí, přestane být sama sebou, např. Živočišnost, lidství,...)
dělení substance:
tzv. Porfírův strom
SUBSTANCE
JEDNODUCHÁ SLOŽENÁ - druhový rozdíl
(- př. Duchovní bytosti – ďábel, anděl, inteligence -> nemají tělo)
TĚLESA - druh, rod
ŽIVÁ NEŽIVÁ - druhový rozdíl
ŽIVOK - druh, rod
SMYSLOVÝ NESMYSLOVÝ - druhový rozdíl
ŽIVOČICH - druh, rod
ROZUMOVÝ NEROZUMOVÝ - druhový rozdíl
ČLOVĚK ZVÍŘE poslední druh, rod
individualita
takhle rozpracované to nalezneme až v období komentátorů (Porfírios to takhle krásně rozpracoval)
tento myšlenkový proces je proces dělení
Co všechno je v pojmu člověk obsaženo? - půjdu po tom stromě nahoru, budu pojem rozkládat => analýza
směrem dolů obecnost pojmů klesá
směrem dolů obsahovost stoupá
Jak tvoříme definici jednotlivých druhů? - uvedu bližší rod a druhový rozdíl
př.: LOVEC
začneme procesem dělení
lovec
rozumový nerozumový
člověk L predátor
predátor = definice: zvíře, které si obstarává potravu zabíjením jiných zvířat
člověk L = definice: člověk, který zabíjí divoce žijící zvířata pro uspokojení nějakých potřeb
VÝROK:
výroky jsou subjekt-predikátové
subjekt predikát příklad obecné nutné
1. substance
2. subsatnce
Václav Klauz je člověk.
ne
ano
2. substance
2. substance
Zvíře je živočich.
ano
ano
1. substance
akcident
Václav Havel je citlivý.
ne
ne
2. substance
akci