Testy_abecedne

Boltzmannova statistika říká:
a) čím více energie má populace, tím je pravděpodobnější a naopak
b) energetické nároky exponenciálně snižují pravděpodobnost
c) čím je stav nepravděpodobnější, tím více energie vznikne
d) chceme-li zvýšit energii, musíme silně zvýšit pravděpodobnost
Boltzmannova statistika říka, že pravděpodobnost je úměrná
a) exp−i/hT
b) exp−i/kT
c) exp−hT/i
d) exp−kT/i
Born-Oppenheimerovo přiblížení spočívá v zanedbání
a) kinetické energie jader v molekule
b) vibračního pohybu elektronů v molekule
c) potenciální energie jader v molekule
d) konstantního vzájemného odpuzování jader
Cyklická molekula Li2Cl2 má v plynné fázi všechny vzdálenosti Li-Cl stejné 2,23. Má dvě
roviny symetrie a dvojčetnou osu symetrie. Vzdálenost Cl-Cl činí 3,61. Vazebný úhle ClLiCl je
108.
a) Molekula je planární.
b) Molekula není planární.
c) Vazebný úhle LiClLi je 72.
d) Torzní úhel LiClLiCl je 0.
Diferencováním definiční rovnice entalpie dostaneme
a) dH= dU + pdV + Vdp
b) dH = dU + pdT - Tdp
c) dH = dU – pdV + Vdp
d) dH = dU + VdT - TdV
Dominantní konfigurace má nejvyšší
a) hmotnost
b) pravděpodobnost
c) populaci
d) energii
Entropie izolovaného systému
a) nemůže klesat
b) neroste
c) je konstantní
d) pouze stoupá
Flourescencí označujeme přechod mezi
a) excitovaným a základním singletem
b) excitovaným a základním tripletem
c) excitovaným tripletem a základním singletem
d) excitovaným singletem a základním tripletem
Hessův zákon vyplívá
a)z druhé věty termodynamické
b) z Kirchhoffova zákona
c) ze stavového charakteru H
d) z aditivity chemických potenciálů
Iontová sála roztoku silných elektrolytu MX 4−−−M4.4X−¿ a MX----M + X o stejné
molalitě se liší
a) 6 krát
b) 10 krát
c) 12 krát
d) 16 krát
Izolovaný systém je
a) izotermický
b) adiabatický
c) diatermický
d) homotermický
Jak se změní potencíál kationtové elektrody prvního druhu s kationtem o nábojovém čísle z=
+2 (M2+ + 2e- ------> M), snížíme-li aktivitu kationtu osmkrát
a) vzroste o 26,7 mV
b) vzroste o 11,6 mV
c) klesne o 26,7 mV
d) klesne o 11,6 mV
Je-li 6 nerozlišitelných částic ve třech různých stavech, vždy po dvou částicích, je jejich váha
příslušné konfigurace:
a) 30
b) 60
c) 90
d) 120
Je-li energetická hladina degenerovaná,
a) přísluší jí více než jeden stav
b) je rozštěpena na podhladiny
c) nevyvinula se správně
d) nesmí být obsazená
Je-li operátor O=d/dx .
a) je ex jeho vlastní funkcí a e jeho vlastní hodnotou.
b) je ebx jeho vlastní funkcí a b jeho vlastní hodnotou
c) je ebx2 jeho vlastní funkcí a 2b jeho vlastní hodnotou
d) je eblnx jeho vlastní funkcí a ln b jeho vlastní hodnotou.
Je-li poločas jednosměrné reakce prvního řádu 33.3 minuty, kolik je střední doba života?
a) 1,38 x 10^3 s
b) 2,00 x 10^3 s
c) 2,88 x 10^3 s
d) 6.64 x 10^3 s
Je-li γ povrchové napětí a σ velikost povrchu, povrchovou práci vyjádříme
a) dw=d
b) dw=d
c) dw=2d
d) dw=2d
Je-li rakce A+B---->P reakcí elementární, řídí se kinetickou rovnicí
a) dcpdt =kcAcB
b) −dcAdt =kcA2 cB
c) dcBdt =kcAcB
d) −dcpdt =kcA
Je-li stav elektronu popsán funkcí Ψ, platí pro hustotu pravděpodobnosti výskytu elektronu v
prostorovém elementu dV=dxdydz vztah
a) P(x,y,z,) = Ψ2(x,y,z) dxdydz
b) P(x,y,z) = Ψ*Ψ (x,y,z)dV
c)dP(x,y,z) = Ψ*Ψ (x,y,z)dxdydz
d)P(x,y,z) = Ψ*Ψ (x,y,z)dxdydz
Jestliže se zvyšuje koncentrace povrchově aktivní látky na fázovém rozhraní
a) klesá povrchové napětí
b) povrchové napětí se nemění
c) roste povrchové napětí
d) roste povrchová energie
Jsou-li aktivity ktiontu s nábojovým číslem z různé ve fázích a α β , oddělených membránou,
platí pro potenciálovou diferenciaci na membráně
a) =RTzF ln a

a
b) =−RTF ln a

a
c) =RTF ln a

a
d) =RTzF ln a

a
Kinetika jednosměrné reakce prvního řádu se řídí rovnicí
a) [E]=[E]0expkt
b) [E]=[E]0ke−t
c) c=c0e−kt
d) c=k0expkt
Kolik čtyřčetných vlastních os má tetraedrická molekula OsO4?
a) 0
b) 1
c) 2
d) 4
Kolik normálních vibrací má molekula galaktozy?
a) 18
b) 19
c) 66
d) 78
Která dvojice z následujících konfigurací má stejnou statistickou váhu W?
a) (0:1:2:3:4:5:6:0)
b) (6:5:4:3:2:1:1:0)
c) (2:1:6:5:4:3:0:0)
d) (6:3:2:4:5:4:1:0)
Který z následujících parametrů se nepoužívá v NMR spektroskopii
a) chemický posun
b) intenzita signálu
c) difrakční úhel
d) interakční konstanta
Měříme-li protonová NMR-spektra na spektrometru s frekvencí 300MHz, znamená to, že
použité magnetické pole má takovou indukci, že ke změně orientace spinu protonu (Mz= +1/2
--- Mz=-1/2) je zapotřebí právě fotonu o energii, která odpovídá frekvenci 300 Mhz. Jestliže je
při teplotě 25C v magnetickém poli tohoto spektrometru ve stavu o nižší energii (Mz= +1/2)
jeden milion protonů, pak ve stavu o vyšší energii (Mz= -1/2) jich je o
a) 48 více
b) 48 méně
c) 483 více
d) 483 méně
Molekula ClF3 je planární a má dvojčetnou osu symetrie. Dvě vzdálenosti Cl-F jsou 169,8 pm
a jedna vzdálenost Cl-F je 159,8 pm. Dva vazebné úhly FClF jsou 87,5. Zbývajíc