Pobřežní tvary reliéfu

POBŘEŽNÍ A EOLICKÉ TVARY RELIÉFU
1. Úvod
při proudění vzduchu vzniká na styku atmosféry a zemského povrchu smykové napětí, které vyvolává pohyb hmot na zemském povrchu; působení větru na vodní plochy → vlnění, na povrch půdy → eolická eroze
pobřežní linie: proměnlivá kontaktní hranice mezi vodou a souší
přímoří (coast) = pevnina ležící podél mořského břehu
pobřeží (shore) = část pobřeží která se rozkládá mezi pobřežní linií při odlivu a linií, kam až zasahuje příboj při přílivu
pobřeží v širším slova smyslu: zóna s dominantním působením pobřežních procesů, která zahrnuje: a. pásmo mělké vody podél pobřežní linie ve které se ještě uplatňuje vliv vlnění na dno, b. pláž, c. pobřežní útesy, d. pobřežní písečné duny
působení mořské vody v pobřežní zóně má dvě podoby: a. vlnění, b. působení přílivu/odlivu
zátoka = vodní plocha částečně chráněná okolní pevninou před přímým působením mořského vlnění
estuárium = typ říčního ústí do moře nálevkovitého tvaru; v prostoru estuária dochází k míchání sladké a slané vody → specifické ekosystémy
2. Geomorfologické účinky vlnění
nejdůležitějším modelačním činitelem pobřeží je mořský příboj – eroze (abrazní terasa, pobřežní útes), transport, akumulace (pláž, předbřežní val)
orbitální pohyb vodních částic při vlnění – vlna postupuje, vodní částice zůstávají na místě
hloubkový dosah vlnění je cca 50 m
vlna se při svém postupu v mělké vodě láme
2.1 Pobřežní útesy (klif)
pobřeží vlivem příboje ustupuje (zejména pobřeží budované nezpevněnými sedimenty) → vzniká pobřežní útes (klif, abrazní srub)
v místě působení vln vzniká v  útesu abrazní výklenek
pobřežní jeskyně vznikají abrazí podél puklin v pobřežním útesu
eroze pobřeží postupuje selektivně podle místních rozdílů v geomorfologické hodnotě hornin
tvary pobřežních útesů: skalní brány, skalní pilíře a skalní jehly
abrazní terasa = mírně ukloněný skalní povrch vzniklý ústupem pobřeží abrazí
2.2 Pláže
pláže – vznikají v úsecích pobřeží se silným přínosem jemnozrnnějšího materiálu (písku až štěrku)
sedimenty pláže se pohybují účinky příboje a dnového protiproudu
2.3 Transport materiálu podél pobřeží
plážový drift = transport plážového materiálu podél pobřeží; vzniká při šikmém postupu vln k pobřeží
pobřežní drift = pohyb plážového materiálu podél pobřeží účinkem pobřežního proudu generovaného šikmo přicházejícími vlnami
litorální drift = pohyb plážového materiálu podél pobřeží vyvolaný spojeným působením plážového driftu a pobřežního driftu
písečná kosa = vzniká sedimentací materiálu unášeného litorálním driftem podél členitého pobřeží
tombolo = úzká šíje spojující ostrov s pobřežím
účinky vln se koncentrují na vrcholech poloostrovů, proto dochází k jejich rychlé destrukci (abrazní srub, abrazní terasa); přilehlé zátoky se zaplňují abradovaným materiálem (kapsovitá pláž)
2.4 Litorální drift a ochrana pobřeží
přínos materiálu na pláž větší než odnos → dochází k přirůstání pláže a postupu pobřežní linie do moře; odnos materiálu z pláže větší než přínos → pláž se zužuje a pobřežní linie ustupuje směrem do pevniny
snížení přínosu sedimentů řekami (přehrady) znamená degradaci až zánik pláže
ochrana pláží se provádí stavbou příčných hrází zachytávajících sedimenty unášené litorálním driftem
3. Vliv přílivu a odlivu
změna výšky hladiny moře vyvolaná slapovými jevy (přílivem a odlivem) způsobuje vznik střídavých proudů (příliv – proud směřuje k pob