Pobřežní tvary reliéfu

řeží, odliv – proud směřuje do moře)
přílivové a odlivové proudy jsou nejsilnější v zátokách a estuáriích
3.1 Sedimenty uložené přílivem/odlivem
střídavé proudy v  zátokách s úzkým ústím jsou rychlé a zabraňují zanesení zátoky litorálním driftem
proudy unáší velké množství jemnozrnného materiálu v suspenzi (prach a jíl)
zanášení zálivů a estuárií přílivovým proudem vede k vytvoření slaného pobřežního mokřadu
slané mokřady bývají často rekultivovány (odvodněny) za účelem získání nové půdy
4. Geomorfologické typy pobřeží
důležitým faktorem vývoje pobřeží je směr tektonických pohybů nebo kolísání hladiny oceánu:
klesající pobřeží
stoupající pobřeží
dalším kritériem klasifikace pobřeží je způsob rozšiřování pevniny:
sopečnou činností
růstem říční delty
růstem korálových útesů
4.1 Klesající pobřeží
klesající pobřeží zahrnuje dva typy:
riové pobřeží
fjordové pobřeží
riové pobřeží vzniklo zvýšením hladiny moře nebo poklesem pevniny, takže byly zatopeny dolní úseky říčních údolí
fjordové pobřeží vzniklo podobným způsobem jako riové, ale v tomto případě byla mořem zatopena údolí prohloubená údolními ledovci
4.2 Stoupající pobřeží
stoupající pobřeží jsou plochá a mírně ukloněná
moře je na velkou vzdálenost od pobřežní čáry velmi mělké, takže vlnění zasahuje až na dno a vlny hrnou směrem ke břehu velké množství materiálu
předbřežní val – vzniká akumulací písku v místech, kde se vlny lámou
bariérový ostrov = předbřežní val vystupující nad hladinu; bariérové ostrovy bývají dlouhé i několik desítek km
laguna = úzký pruh mělké vody mezi bariérovým ostrovem a pobřežím
4.3 Říční delty a vulkanická pobřeží
delta je jeden z typů říčního ústí do moře, který vzniká v důsledku náhlého poklesu unášecí rychlosti řeky při jejím ústí do nádrže stojaté vody
sedimenty delty jsou vytříděné podle velikosti – nejdříve se ukládá písek, nejdále do moře je unášen jíl
při míchání sladké vody se slanou dochází ke spojování částic jílu do agrargátů, které pak rychle sedimentují
podél vulkanického pobřeží vzniká nová pevnina ukládáním pyroklastik do mořské vody nebo ochlazováním lávových proudů tekoucích do moře
4.4 Pobřeží s korálovými útesy
vzniká činností organizmů – korálů a řas
korály rostou v rovníkových a tropických šířkách mezi 30° s.š. a 25° j.š. a vyžadují teplotu vody nad 20°C; korály rostou v malých hloubkách v  čisté a dobře provzdušněné vodě
typy korálových útesů:
pobřežní (lemové)
bariérové
atoly
4.5 Vyzdvižená pobřeží a abrazní terasy
pobřežní terasa – vzniká rychlým tektonickým zdvihem pobřeží a vynořením abrazní terasy
opakovaný zdvih pobřeží vede ke vzniku stupňoviny pobřežních teras indikujících původní průběh pobřežní čáry
vyzdvižená pobřeží jsou častá zejména podél okrajů Tichého oceánu, kde je silná tektonická aktivita vázaná na konvergentní desková rozhraní
5. Eolické pochody
vítr je významným exogenním činitelem v případě následujících podmínek:
povrch půdy není zpevněn vegetačním krytem
geologické podloží je budováno sypkými, jemnozrnnými materiály
povrch půdy je suchý
tyto podmínky jsou splněny v aridních a semiaridních oblastech; výjimku tvoří pobřežní duny lemující pláže (na pobřeží eolické pochody i v humidních oblastech)
5.1 Větrná eroze
vítr vykonává dva druhy geomorfologické práce:
abraze
deflace
abraze – vítr unáší částice prachu nebo písku, které naráží na skalní povrchy nebo na povrch půdy; abraze působí pouze v malých výš